ČSOP Veronica: Kulatý stůl „Ochrana životního prostředí a komunikace s občany v procesu tvorby nového územního plánu Brna

V rámci projektu, který podpořila Nadace Partnerství, organizuje ZO ČSOP Veronica dne 20.9.2005 od 16 hodin v zasedací místnosti Kanceláře veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně kulatý stůl na téma Ochrana životního prostředí a komunikace s občany v procesu tvorby nového územního plánu Brna na roky 2010-2020.

Během diskuse se zaměříme na témata:

- lesní porosty na území města Brna
- druhová a územní ochrana přírody a krajiny
- tvorba územního systému ekologické stability
- veřejná zeleň
- venkovská krajina
- revitalizace říčních systémů
- vnitrobloky, brownfields
- světelné znečištění
- cyklotrasy, hipostezky, chodníky pro pěší
- terénní hrany, horizonty

Ke kulatému stolu, který bude moderovat RNDr. Mojmír Vlašín, jsou pozváni zpracovatelé nového územního plánu, odbor územního plánování MMB, Kancelář Brno – zdravé město, média a členové expertní skupiny při Regionálním sdružení Českého svazu ochránců přírody. Akce je přístupná široké veřejnosti.

„Členové expertní skupiny se shodli na základních principech, které budeme v průběhu celého procesu vzniku územního plánu hájit. Principy jsou shrnuty do základních 8 bodů. Budeme rádi za jakékoliv další podněty a připomínky ze stran veřejnosti," říká Hana Chalupská, koordinátorka projektu a pracovnice Ekologického institutu Veronica.

"Chceme se ale zeptat i na to, jakou účast veřejnosti očekává magistrát na prvním veřejném projednání zadání územního plánu 6. října, když začátek (10.00 hodin) je v čase, kdy většina Brňanů pobývá v zaměstnání," doplnila Chalupská.

Kontakt:
Hana Chalupská, tel: 542 422 757, email: hana.chalupska@ecn.cz
Ekologický institut Veronica v Domě ochránců přírody na Panské ulici 9


Příloha:

Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody v Brně
Pracovní skupina pro územní plán města Brna - Základní teze k ochraně přírody a krajiny v územním plánu města Brna

Brněnskou krajinu a přírodu proslavili umělci – připomeňme alespoň Těsnohlídkovu a Janáčkovu Lišku Bystroušku a Melancholické procházky Ivana Blatného. Významnou a nezastupitelnou součástí životního prostředí brněnských obyvatel je svébytný ráz krajiny na pomezí teplé severopanonské nížiny na jihu a hercynských pahorkatin a vrchovin na severu města. Každodenní kontakt Brňanů s přírodou umožňují nejen městské parky, ale i četné ostrovy a ostrůvky vzácných přirozených a přírodě blízkých společenstev s neobyčejnou rozmanitostí rostlin a živočichů. V minulosti docházelo i ve správním obvodu města Brna ke zbytečné devastaci přírodních hodnot. Jako příklady lze uvést přeměnu části lužního lesa v Ráječku na skládku odpadků v 50.letech minulého století nebo nevhodné situování autodromu do lesů Pohádky máje v letech osmdesátých. Dobře zpracovaný územní plán může takovýmto nenahraditelným ztrátám zabránit a současně respektovat i oprávněné požadavky na rozvoj města.. Zachování přírodních hodnot krajiny a vytvoření podmínek pro jejich další rozvoj musí být jedním z hlavních cílů zpracování nového územního plánu stejně tak jako odpovědné vymezení území vhodného pro umístění nové zástavby. Na základě dlouhodobých zkušeností shrnujeme základní zásady, související s ochranou přírody a krajiny, které by ve veřejném zájmu měly být v územním plánu respektovány a které budeme ve všech fázích zpracování a projednávání prosazovat.

1. Bezvýhradně respektovat požadavek zachování nenarušenosti všech lesních porostů na území města, včetně lesních okrajů. Nová zástavba a technická infrastruktura by měla být situována ve vzdálenosti nejméně 50 m od okraje lesa.

2. Vytvořit územní podmínky pro příznivý vývoj přirozených společenstev ve všech typech území se zvláštním statutem ochrany. Plně respektovat vyhlášená zvláště chráněná území, navrhované evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, registrované a evidované významné krajinné prvky, vyhlášené a navrhované památné stromy a stromořadí. Zachovat, případně vytvořit územní předpoklady pro realizaci všech skladebních prvků územního systému ekologické stability krajiny zvláště navrhovaných regionálních biocenter Žabovřeské louky, Cacovický ostrov a soutok Svratky a Svitavy, Černovický hájek a jeho okolí.

3. V územním plánu plně respektovat ochranný režim vyhlášeného přírodního parku Podkomorské lesy a Velká Baba. Vytvořit územní podmínky pro vyhlášení přírodních parků Kohoutovické lesy a Vranovské lesy. Vymezit a zachovat vybrané části území s krajinným rázem harmonické venkovské krajiny ve správním obvodu města a nedopustit jejich narušení nevhodnými urbanizačními záměry. Vymezit území s potřebou regulace světelného znečištění z důvodů ochrany přírody a krajiny.

4. Zachovat bez narušení zástavbou a technickou infrastrukturou současné parky a plochy veřejné zeleně. Vytvořit ucelený systém městské zeleně - územní podmínky pro tvorbu nových parků a uličních stromořadí, zejména v těch městských částech, kde je jich nedostatek. Pro zakládání nových parků a přírodních prvků využít část zpravidla nefunkčních zastavěných ploch (tzv. brownfields).

5. Vytvořit územní podmínky pro budoucí revitalizaci říčních regionálních biokoridorů Svratky a Svitavy a dalších vhodných toků, např. Leskavy, Ponávky, Ivanovického potoka, Černovického potoka a Vrbovce a jiných. Protipovodňovou ochranu Svratky a Svitavy koncipovat alespoň v prostorech mimo stabilizovanou zástavbu jako vytvoření poříčních zón s terestrickým prostorem šířky cca 50 m pro průtok velkých vod, revitalizaci koryt a přírodní prostředí obecně. Nízké hráze (budou-li vůbec potřeba) umístit na vnějších okrajích tohoto prostoru. Sekundárními funkcemi těchto prostorů jsou pak měkká rekreace a nemotorová doprava.

6. Navrhnout účelnou síť stezek pro pěší, cyklisty a jezdce na koni tak, aby umožňovala každodenní kontakt s přírodou a aby přitom nedocházelo k narušení přírodních hodnot a střetům s motorovými vozidly.

7. Zachovat pestrost zemědělských kultur v nezastavitelném území města. Zabývat se hlouběji problematikou zahrádkových osad (lepší zprůchodnění pro veřejnost, případně přeměna některých méně užívaných částí těchto osad na veřejnou zeleň).

8. Pro vystupující terénní hrany a horizonty stanovit regulace pro charakter případné výstavby. Výstavbou narušené horizonty formou komponované vysoké vegetace odclonit z pohledových míst.