MŽP ČR: Kůrovcová kalamita je na Šumavě pod kontrolou

Správa Národního parku a CHKO Šumava spolu s Ministerstvem životního prostředí dnes informovaly na tiskové konferenci o aktuální situaci a populaci kůrovce v horských smrčinách v NP Šumava. „Samozřejmě víme, že na Šumavě kůrovec je. Ale z předložených dat i jeho průběžného detailního sledování jasně vyplývá, že se vše vyvíjí přesně tak, jak ministerstvo i správa národního parku očekávaly. Kůrovec je plně pod kontrolou a zasahujeme proti němu přesně podle plánu a zásad diferencovaného managementu. Žádné ohrožení nehrozí,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.

„Nedělní vyjádření hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly nemohu proto bohužel vnímat jinak, než jako předvolební rétoriku, která má nejprve vyděsit voliče údajnou hrozící katastrofou a následně je nalákat na iluzi rychlého řešení,“ dodává ministr Miko. „Pokud by se realizovala představa hejtmana Zimoly a do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká těžařská technika, znamenalo by to zásadní ohrožení tamních ekosystémů a v důsledku i ohrožení samotné existence národního parku. Je na čase to otevřeně pojmenovat,“ konstatuje Ladislav Miko.

„Mám zato, že Šumavě a ochraně tamní přírody škodí především podobné vyhrocování a politizace debaty, která by měla být spíše věcnou a odbornou diskusí,“ říká Ladislav Miko. „Věcnou debatu nabízím krajům i obcím trvale a nadále o ní stojím. O zřízení jakési krizové komise ale opravdu neuvažuji,“ dodává Miko.

„Úvahy o vyhlášení stavu nebezpečí, když hrozí stromům v lese jejich přirozený nepřítel, kterým je kůrovec, jsou nesmyslné. Pak by museli stav nebezpečí vyhlásit prakticky všichni hejtmani v České republice, protože kůrovcová kalamita je realitou celé střední Evropy a tedy i hospodářských lesů v celé naší zemi,“ říká ministr Miko.

Je faktem, že kůrovcová kalamita v ČR je dosud nejhorší v celé sledované historii (posledních 50 let). V roce 2008 stoupl objem kůrovcem napadených stromů na rekordních 2,5 milionu m3. Kůrovec v NP Šumava ale tvoří pouze necelé jedno procento jeho výskytu v ČR, napadené stromy v bezzásahových zónách necelou polovinu procenta. Naproti tomu více než 99 % kůrovcové kalamity se odehrává v hospodářských lesích. Například lesy v Moravskoslezském kraji tvoří 30 % kůrovcové kalamity, kalamitu řeší i lesníci v hospodářských lesích v Královéhradeckém a Jihočeském kraji, na Vysočině a dalších regionech. Kůrovec se přitom evidentně nešíří z národního parku do hospodářských lesů, protože ve vyšších polohách jeho rojení nastává přibližně o měsíc později, což vyplývá i z dokumentace České inspekce životního prostředí z letošního roku. Většina kůrovcem napadených hospodářských lesů je kromě toho od národního parku poměrně vzdálená.

Ministr Miko rovněž komentoval v neděli publikovanou zprávu 12členného týmu lesníků, zpracovanou pro Jihočeský a Plzeňský kraj. „Poměrně citlivě jsem vnímal, že hejtman prezentoval výsledky práce oné skupiny dříve, než je poskytl Ministerstvu životního prostředí a Správě NP Šumava, které přitom mají péči o lesy v národním parku na starosti. Správa NP vycházela autorům zprávy po celou dobu jejich práce vstříc a přesto nikdo z jejích zástupců, ani ze zástupců MŽP nebyl na prezentaci výsledků ani pozván,“ říká ministr Miko a dodává: „Je zarážející, že mezi autory zprávy o lesích v národním parku (tedy nikoli hospodářských lesích) jsou samí lesníci, ale žádný přírodovědec. Z odborného hlediska jde tedy o velmi jednostranný pohled. Kromě toho mě velice mrzí, že v týmu nebyl žádný zástupce MŽP ani Správy NP Šumava,“ uzavírá ministr životního prostředí.

Jak vyplývá z údajů Správy NP Šumava (tisková zpráva v příloze), správcům se podařilo poměrně přesně odhadnout množství napadených stromů v loňském roce. V roce 2008 došlo k napadení cca 240 tis. m3 smrků, z tohoto množství bylo zhruba 120 tis. m3 zpracováno a cca 120 tis. m3 zůstalo bez zpracování v území se samovolným vývojem.

V letošním roce je odhadovaný vývoj následující: zhruba 130 tis. m3 napadených stromů ke zpracování (k tomu je nutno připočítat lapáky) a asi 100 tis. m3 v územích bez zásahu proti kůrovcům. Celkové předpokládané množství kůrovcem napadených smrků je tedy zhruba stejné, jako bylo loni.

Odhady na letošek (druhý rok po orkánu Kyrill) jsou poměrně vysoké, nejedná se však o údaje historicky nejvyšší. Nejvyšší zpracované množství kůrovcem napadené hmoty bylo zaznamenáno v roce 1996 – 187 tis. m3. Ve stejném roce byl zaznamenán nárůst kůrovcových souší na výši téměř 130 tis. m3. Historicky nejvyšší nárůst objemu kůrovcových souší byl pak zaznamenán v roce následujícím – 1997, a to ve výši cca 165 tis. m3.

Zatímco na 20% parku byl les včetně polomů ponechán přirozenému vývoji – jedná se většinou o přirozené smrčiny, na 80% území se proti kůrovci intenzivně zasahuje. Těží se zde napadené stromy, jsou nasazeny lapače a provádí se poloprovozní výzkum aplikací přirozeného nepřítele kůrovce - houby Beauveria bassiana.

Na významné části území ponechané samovolnému vývoji se rychle dostavuje masivně vznik nového lesa. Sčítání jedinců mladých smrků proběhlo na největším a nejstarším bezzásahovém území již v roce 1998 a již tehdy bylo zřejmé, že není třeba mít obavy o budoucnost horských smrčin. Opakované měření v roce 2008 na této ploše a další měření provedené po celém území bezzásahových horských smrčin potvrdily stejnou věc. Přírodní horské smrčiny se obnovují s dostatečnou intenzitou.