Správa NP a CHKO Šumava: Kůrovcová kalamita na Šumavě skončila. Kvůli ní muselo být asanováno milion stromů, jednou tolik jich zemřelo v bezzásahových územích

Pracovníci Správy NP a CHKO Šumava dostali kůrovcovou kalamitu pod kontrolu. Díky tomu se bude na území parku letos asanovat o 170 tisíc méně stromů, než tomu bylo loni a také o 280 tisíc méně než v roce 2010 a o 230 tisíc méně než v roce 2009. V sobotu lesníci nedaleko Modravy asanují symbolický miliontý strom od vypuknutí kůrovcové kalamity v roce 2008. Ta byla odstartována nezpracováním polomů po orkánu Kyrill a vyhlášením bezzásahových zón v nejméně vhodnou dobu.

Kůrovcová kalamita končí. Správa NP a CHKO Šumava na jaře zrušila kalamitní stav pro jižní část Šumavy a na podzim stejné rozhodnutí čeká i část západní. Na základě výsledků vyplývajících z pravidelného monitoringu výskytu kůrovce, který se dělá každý týden, to zjistili parkoví odborníci na ochranu lesa.

„Čísla posledních týdnů jednoznačně prozradila, že kůrovec je v zásadním ústupu. V roce 2010 bylo na konci 33. týdne pokáceno 204 tisíc stromů, v roce 2011 190.000 stromů a letos je to pouze 50.000 stromů,“ říká Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy. Stromy se musely pokácet, aby se kůrovec nešířil dál do zdravých lesů.

Kdyby se kůrovec nezastavil kácením v zónách zásahových, pak by mu padly za oběť další miliony stromů smrkové monokultury. „Ve smrkových monokulturách, které bohužel na Šumavě převažují, je kůrovec jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří, nebo dokud ho někdo neuhasí. Nám se za poslední rok a půl podařilo kůrovcový požár zmírnit natolik, že zbývající plamínek dohoří už příští rok,“ konstatuje Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Na druhou stranu - v bezzásahových zónách za poslední čtyři roky kůrovec usmrcoval každý rok v průměru 1000 hektarů zeleného smrkového lesa, což je území velké jako tisíc fotbalových hřišť. Pro ilustraci Václavské náměstí v Praze má 4 hektary, Národní přírodní rezervace Boubínský prales má dnes 440 hektarů, nebo Masarykův závodní okruh v Brně má 173 hektarů.

Kůrovec, tak vzal domov tisícům ptáků i jeho dalším obyvatelům a znepříjemnil, až znemožnil životní podmínky mnoha druhům vzácných rostlin. Pro rok 2012 zbývalo v celém bezzásahovém území NP Šumava posledních 1200 ha lesa, který mohl kůrovec napadnout. A většinu z nich již také napadl. „Letos kůrovec napadne i zbylé lesy v bezzásahovém území, pro příští rok už nebude zdroj kůrovce nijak zásadní. Definitivní informace budeme mít až po leteckém snímkování, které právě v těchto dnech začíná,“ doplňuje ředitel Mánek.

Přes některé mediální nesouhlasy několika hlasitých jednotlivců, přes loňskou aktivistickou blokádu Správa parku aktivními zásahy šíření kůrovce úspěšně zvládla. Podle aktuální situace lze předpokládat, že letos počet pokácených stromů nepřekročí hranici 70 tisíc. Přitom v loňském roce bylo na území parku asanováno téměř 240 tisíc stromů, v roce 2010 pak smutně rekordních 350 tisíc.

Od počátku kůrovcové kalamity muselo být v důsledku kalamity asanováno milion stromů – většinou klasickým kácením.

V době ředitelování Jana Stráského a jeho nástupce Jiřího Mánka také tou přírodě nejšetrnější metodou loupáním nastojato. „Naše vytrvalost se vyplatila a to i za cenu, že jsme museli kombinovat kácení s nákladnějším loupáním nastojato,“ říká Tomáš Fait náměstek ředitele, autor šachovnicové metody, která na začátku léta slavila úspěch v lokalitě Na Ztraceném.

Aktivním přístupem proti kůrovci se správcům parku podařilo zachránit mnohonásobek zdravých šumavských stromů. Rapidní snížení množství napadených stromů má ale na Šumavě i své negativní důsledky. Protože se netěží, zruší správa parku manipulační sklad v Nové Peci, kde pracovalo 18 lidí. Manipulační sklad měl své opodstatnění v roce 2007, kdy bylo na území parku těženo rekordní množství kůrovcového dřeva. V tomto období zpracoval manipulační sklad až 80 tisíc kubíků dřeva ročně. To byl čas, kdy se zde 18 pracovníků mohlo reálně uživit. Aktuální situace již tomu zdaleka neodpovídá. Správa existenci manipulačního skladu již několik let zvažovala. Toto téma bylo velmi aktuální již v roce 2004 za ředitele Aloise Pavlíčka.

„Provedli jsme si vlastní průzkum u několika ostatních manipulačních skladů v regionu a zjistili jsme, že při ručním zpracování se na řadě z nich manipuluje ve 2 až 3 pracovnících - 1000 – 1500 kubíků dřeva měsíčně, tj. 12–18.000 kubíků ročně. Letošní celoroční plánované množství dřeva k manipulaci v Nové Peci bylo jen 7.500 kubíků dřeva. A to je při zaměstnávání osmnácti pracovníků, přinejmenším diskutabilní. I přes další přidruženou výrobu, která se zde prováděla, je to stav ekonomicky neudržitelný,“ argumentuje Jiří Kvapil, ekonomický náměstek ředitele Správy parku.

V souvislosti s úbytkem kůrovcem napadených stromů vzalo vedení Správy parku zpět i žádost o výjimku, kterou adresoval na státní správu předchozí ředitel Jan Stráský 27. června 2012.

Tehdy Správa parku, jako uživatel lesa ve státním vlastnictví na území Národního parku Šumava, požádala o povolení výjimky podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ze zákazů v žádosti vyjmenovaných zvláště chráněných druhů živočichů a zvláště chráněných druhů rostlin, pro účely provedení zásahů proti kůrovcům ve vybraných lesních porostech I. a II. zóny ochrany přírody Národního parku Šumava.

„Vzhledem k mírným zásahům v druhé polovině tohoto roku, ale zejména kvůli tomu, že nelze předpokládat, že v příštím roce budeme vyžadovat takto rozsáhlou výjimku, už ji nepotřebujeme. Proto jsem žádost dnes stáhnul. Vše nasvědčuje tomu, že již příští rok budeme moci o národní park pečovat bez nepříjemných emocí a společně s mnoha našimi příznivci vytvoříme obdivovatelům Šumavy po několika letech prostředí důstojné pro národní park,“ uzavírá ředitel Správy parku Jiří Mánek.