Tiskové zprávy
Česká krajina: Květinám z Červeného seznamu ohrožených druhů pomohla pastva divokých koní, ukázal vědecký výzkum v Milovicích
Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice pomohla v lokalitě zvýšit počty vzácných rostlin, které jsou zařazené na Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Zároveň za sedm let proměnila původně jednotvárné porosty několika málo druhů trav v druhově bohaté květnaté louky. Ukázal to výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd České republiky. Důležitý přitom není jen samotný nárůst počtu druhů rostlin a šíření těch vzácných, ale také obrovská plocha, na které k pozitivní změně díky velkým kopytníkům došlo.
Rozdíl vegetace pastvin oproti okolním nepaseným plochám přitom může vidět každý návštěvník, nejen odborník. „Všímaví návštěvníci mohou například spatřit dobře rozeznatelné trsy hořců křížatých, které místy rostou téměř na dosah ruky od ohradníku. Platí to zejména o jižní a západní hranici pastviny u Milovic,“ upozorňuje botanik Miroslav Dvorský z Botanického ústavu Akademie věd. Severně od pastviny podle něj rostou hořce výrazně vzácněji a ve vysokých nepasených trávnících jsou často vidět až z bezprostřední blízkosti.
V obou částech milovické rezervace velkých kopytníků vědci od roku 2017 sledují, jak přesně se díky pastvě mění složení vegetace. Pozorování probíhají na trvale označených ploškách o velikosti dva krát dva metry, na kterých jsou prováděny takzvané fytocenologické snímky.
Vzrůstající výskyt vzácných druhů bylin je přitom jedním z významných ukazatelů biologické hodnoty lučních biotopů. Výsledky dlouhodobého botanického výzkumu milovické pastevní rezervace ukázaly, že na pastvinách je vzácných bylin výrazně více než na nepasených plochách. Na začátku výzkumu přitom nebyl mezi pasenými a nepasenými ploškami ve výskytu vzácných druhů statistický rozdíl. Data ukazovala pozvolný nárůst jejich výskytu na pastvinách. Rok 2021 byl však přelomový. Letos se totiž rozdíl výskytu vzácných bylin mezi pasenými a nepasenými plochami stal statisticky významným. To dokazuje, že nejde o pocit, ale tvrdými daty potvrzený trend vývoje.
Vzácnými bylinami, které se na sledovaných ploškách vyskytují, je například pupava Biebersteinova, krásná a veřejnosti málo známá slaměnka příbuzná běžné a všeobecně známé pupavy bezlodyžné. Nebo drobný ledenec přímořský, který dnes na pastvinách místy vytváří celé koberce, z nichž jeho žluté květy září jako malé lampiony. Tyto dva druhy se ještě roku 2017 vyskytovaly relativně častěji na nepasených plochách, od roku 2018 však již byly přítomny pouze na pastvinách. Dalšími vzácnými druhy byla zeměžluč okolíkatá, pcháč bezlodyžný, mochna přímá, bílojetel bylinný, hvozdík svazčitý a ze všech zjištěných druhů nejvzácnější a jediný zákonem chráněný, hořec křížatý.
Celkem bylo dosud na sledovaných ploškách zjištěno osm druhů Červeného seznamu ohrožených druhů, což samozřejmě není celkový počet vzácných bylin milovických pastvin. V okolí trvale sledovaných plošek se vyskytuje řada dalších, například exoticky vyhlížející černýš rolní, oman vrbolistý, rozrazil rozprostřený nebo ohrožený a zákonem chráněný kozinec dánský.
Zajímavé přitom je, že ve všech případech zjištěných vzácnějších bylin se jedná o druhy, které byly ještě v první půlce dvacátého století v našich nížinách a středních polohách víceméně běžné. Postupně však vymizely po změně hospodaření v padesátých letech, která u nás znamenala prakticky konec šetrného zacházení s půdou. „Podobně lze mluvit prakticky o celé květeně bývalého vojenského prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou. Na rozdíl od našich nejvyšších hor a botanicky nejbohatších lokalit například na jižní Moravě se zde nevyskytují takové druhy, které by nerostly vůbec či téměř nikde jinde. Význam milovických luk spočívá v něčem jiném. Milovice totiž představují svojí rozlohou a kvalitou unikátní útočiště nespočtu druhů rostlin, ale také živočichů, jenž vymizely z běžné krajiny, a které jsou dnes natolik vzácné, že je při procházkách běžnou českou krajinou stěží kdy potkáme,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Tyto druhy v Česku podle něj jinak přežívají hlavně v malých ostrůvcích zdravých luk a stepí obklopených neobyvatelnou kulturní krajinou. „Milovice jsou jedním z největších takových ostrovů v Česku, kde mnohé vzácné druhy nikoliv živoří, ale prosperují ve velkých populacích. Jde proto o jedno z mála míst, která díky své rozloze představují genovou banku, ve které mají tyto druhy šanci přežít, dokud nezačneme s krajinou zacházet šetrněji nebo dokud nás k tomu nepřinutí okolnosti,“ dodal Miloslav Jirků.
Pozitivní proměna původně degradovaných ploch bývalého vojenského prostoru po zavedení pastvy velkých kopytníků potvrdila, že při nastavení správné péče je možné mizející druhy v krajině zachránit a zachovat v dostatečné vysokých počtech potřebných pro přežití. „Změny klimatu velmi dramaticky proměňují různá stanoviště. Ta malá jsou přitom výrazně ohroženější, než rozsáhlejší krajinné celky. Právě proto je pro přežití vzácných druhů důležité, aby byla zachována místa, kde se ještě vyskytují ve větších počtech a na velkých plochách,“ zdůraznil Dalibor Dostál ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Jak botanický výzkum na milovických pastvinách probíhal? Celkem 30 trvalých plošek vědci založili na pastvinách, dalších sedm mimo pastviny jako srovnávací kontrola vývoje nepasené vegetace. Při fytocenologickém snímkování pak zaznamenávali nejen všechny druhy rostlin, ale také jejich procentuální pokryvnost v dané plošce.
„Třicet sedm monitorovacích ploch pokrývá jen zlomek sledovaného území, takže skutečné změny vegetace milovických pastvin jsou ve skutečnosti výrazně rozsáhlejší. Platí však, že hlavní změny vegetace se nám podařilo exaktně podchytit. V monitoringu vegetace je potřeba dlouhodobě pokračovat, jelikož náš výzkum ukázal, že její změny jsou velmi postupné a trvají dlouhé roky. Je proto zcela správně, že první závěry děláme až nyní po sedmi letech pastvy,“ upozorňuje Jiří Doležal z Botanického ústavu Akademie věd.
Statisticky byly hodnoceny změny druhového a funkčního složení rostlinných společenstev v čase a výskyt vzácných bylin uvedených v červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Výsledky tak ukazují nejen prostá čísla počtů druhů, ale také celkovou přeměnu lučních porostů od druhově chudých, ekologicky velmi jednoduchých hustých vysokých porostů několika málo trav v druhově bohatá společenstva, v nichž kromě trav roste i mnoho různých nektarodárných bylin. Díky tomu se louky na pastvinách velkých kopytníků změnily k nepoznání. Jednotvárné moře vysoké trávy se proměnilo v květnatou louku, která působí dojmem květinového záhonu.
Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015. K obnově a udržování krajiny v ní pomáhají stáda divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů. V současné době se nachází na ploše zhruba 350 hektarů.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Rozdíl vegetace pastvin oproti okolním nepaseným plochám přitom může vidět každý návštěvník, nejen odborník. „Všímaví návštěvníci mohou například spatřit dobře rozeznatelné trsy hořců křížatých, které místy rostou téměř na dosah ruky od ohradníku. Platí to zejména o jižní a západní hranici pastviny u Milovic,“ upozorňuje botanik Miroslav Dvorský z Botanického ústavu Akademie věd. Severně od pastviny podle něj rostou hořce výrazně vzácněji a ve vysokých nepasených trávnících jsou často vidět až z bezprostřední blízkosti.
V obou částech milovické rezervace velkých kopytníků vědci od roku 2017 sledují, jak přesně se díky pastvě mění složení vegetace. Pozorování probíhají na trvale označených ploškách o velikosti dva krát dva metry, na kterých jsou prováděny takzvané fytocenologické snímky.
Vzrůstající výskyt vzácných druhů bylin je přitom jedním z významných ukazatelů biologické hodnoty lučních biotopů. Výsledky dlouhodobého botanického výzkumu milovické pastevní rezervace ukázaly, že na pastvinách je vzácných bylin výrazně více než na nepasených plochách. Na začátku výzkumu přitom nebyl mezi pasenými a nepasenými ploškami ve výskytu vzácných druhů statistický rozdíl. Data ukazovala pozvolný nárůst jejich výskytu na pastvinách. Rok 2021 byl však přelomový. Letos se totiž rozdíl výskytu vzácných bylin mezi pasenými a nepasenými plochami stal statisticky významným. To dokazuje, že nejde o pocit, ale tvrdými daty potvrzený trend vývoje.
Vzácnými bylinami, které se na sledovaných ploškách vyskytují, je například pupava Biebersteinova, krásná a veřejnosti málo známá slaměnka příbuzná běžné a všeobecně známé pupavy bezlodyžné. Nebo drobný ledenec přímořský, který dnes na pastvinách místy vytváří celé koberce, z nichž jeho žluté květy září jako malé lampiony. Tyto dva druhy se ještě roku 2017 vyskytovaly relativně častěji na nepasených plochách, od roku 2018 však již byly přítomny pouze na pastvinách. Dalšími vzácnými druhy byla zeměžluč okolíkatá, pcháč bezlodyžný, mochna přímá, bílojetel bylinný, hvozdík svazčitý a ze všech zjištěných druhů nejvzácnější a jediný zákonem chráněný, hořec křížatý.
Celkem bylo dosud na sledovaných ploškách zjištěno osm druhů Červeného seznamu ohrožených druhů, což samozřejmě není celkový počet vzácných bylin milovických pastvin. V okolí trvale sledovaných plošek se vyskytuje řada dalších, například exoticky vyhlížející černýš rolní, oman vrbolistý, rozrazil rozprostřený nebo ohrožený a zákonem chráněný kozinec dánský.
Zajímavé přitom je, že ve všech případech zjištěných vzácnějších bylin se jedná o druhy, které byly ještě v první půlce dvacátého století v našich nížinách a středních polohách víceméně běžné. Postupně však vymizely po změně hospodaření v padesátých letech, která u nás znamenala prakticky konec šetrného zacházení s půdou. „Podobně lze mluvit prakticky o celé květeně bývalého vojenského prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou. Na rozdíl od našich nejvyšších hor a botanicky nejbohatších lokalit například na jižní Moravě se zde nevyskytují takové druhy, které by nerostly vůbec či téměř nikde jinde. Význam milovických luk spočívá v něčem jiném. Milovice totiž představují svojí rozlohou a kvalitou unikátní útočiště nespočtu druhů rostlin, ale také živočichů, jenž vymizely z běžné krajiny, a které jsou dnes natolik vzácné, že je při procházkách běžnou českou krajinou stěží kdy potkáme,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Tyto druhy v Česku podle něj jinak přežívají hlavně v malých ostrůvcích zdravých luk a stepí obklopených neobyvatelnou kulturní krajinou. „Milovice jsou jedním z největších takových ostrovů v Česku, kde mnohé vzácné druhy nikoliv živoří, ale prosperují ve velkých populacích. Jde proto o jedno z mála míst, která díky své rozloze představují genovou banku, ve které mají tyto druhy šanci přežít, dokud nezačneme s krajinou zacházet šetrněji nebo dokud nás k tomu nepřinutí okolnosti,“ dodal Miloslav Jirků.
Pozitivní proměna původně degradovaných ploch bývalého vojenského prostoru po zavedení pastvy velkých kopytníků potvrdila, že při nastavení správné péče je možné mizející druhy v krajině zachránit a zachovat v dostatečné vysokých počtech potřebných pro přežití. „Změny klimatu velmi dramaticky proměňují různá stanoviště. Ta malá jsou přitom výrazně ohroženější, než rozsáhlejší krajinné celky. Právě proto je pro přežití vzácných druhů důležité, aby byla zachována místa, kde se ještě vyskytují ve větších počtech a na velkých plochách,“ zdůraznil Dalibor Dostál ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Jak botanický výzkum na milovických pastvinách probíhal? Celkem 30 trvalých plošek vědci založili na pastvinách, dalších sedm mimo pastviny jako srovnávací kontrola vývoje nepasené vegetace. Při fytocenologickém snímkování pak zaznamenávali nejen všechny druhy rostlin, ale také jejich procentuální pokryvnost v dané plošce.
„Třicet sedm monitorovacích ploch pokrývá jen zlomek sledovaného území, takže skutečné změny vegetace milovických pastvin jsou ve skutečnosti výrazně rozsáhlejší. Platí však, že hlavní změny vegetace se nám podařilo exaktně podchytit. V monitoringu vegetace je potřeba dlouhodobě pokračovat, jelikož náš výzkum ukázal, že její změny jsou velmi postupné a trvají dlouhé roky. Je proto zcela správně, že první závěry děláme až nyní po sedmi letech pastvy,“ upozorňuje Jiří Doležal z Botanického ústavu Akademie věd.
Statisticky byly hodnoceny změny druhového a funkčního složení rostlinných společenstev v čase a výskyt vzácných bylin uvedených v červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Výsledky tak ukazují nejen prostá čísla počtů druhů, ale také celkovou přeměnu lučních porostů od druhově chudých, ekologicky velmi jednoduchých hustých vysokých porostů několika málo trav v druhově bohatá společenstva, v nichž kromě trav roste i mnoho různých nektarodárných bylin. Díky tomu se louky na pastvinách velkých kopytníků změnily k nepoznání. Jednotvárné moře vysoké trávy se proměnilo v květnatou louku, která působí dojmem květinového záhonu.
Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015. K obnově a udržování krajiny v ní pomáhají stáda divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů. V současné době se nachází na ploše zhruba 350 hektarů.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
