Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Lesy ČR chtějí dál stříkat jedovaté pesticidy v Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. Předchozí nezákonné povolení Správy CHKO Šumava Ministerstvo životního prostředí zrušilo
Správa CHKO Šumava znovu rozhoduje o tom, zda udělí státnímu podniku Lesy ČR výjimku ze zákonného zákazu na použití chemických postřiků proti kůrovci v cenné Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero a Přírodní památce Královský hvozd v I. a II. zóně CHKO Šumava. Předchozí povolení Správy CHKO Ministerstvo životního prostředí na základě odvolání Hnutí DUHA zrušilo [1]. Hnutí DUHA upozornilo, že je také v rozporu se soudním rozsudkem. Lesy ČR žádají vedle výjimky na použití chemie také o povolení mechanického zpracování polomu na části dotčeného území v oblasti Černého a Čertova jezera. Jde o další poškozování rezervace a jejího okolí v Přírodní památce Královský hvozd, která už je do velké míry poničená předchozím rozsáhlým kácením, takže místo přírodních horských smrčin tu jsou rozsáhlé holiny.
Lesy ČR ovšem obratem upravily žádost o povolení a podaly ji znovu. Pracovníci Lesů ČR ale ještě před tím, než ministerstvo předchozí výjimku zrušilo, velkou část polomu v rezervaci jedovatým pesticidem stihli postříkat. Správa CHKO Šumava totiž vyloučila odkladný účinek odvolání Hnutí DUHA.
Správa CHKO Šumava bleskurychle (dva dny po obdržení opakované žádosti) vydala Lesům ČR stanovisko, ve kterém tvrdí, že chemické postřiky v horských lesích mezi Černým a Čertovým jezerem nemohou mít na tak malém území významný negativní vliv na chráněnou přírodu. Řada odborných studií přitom ukazuje, že použití pesticidů má celou řadu zjištěných i nepředvídaných negativních důsledků na chráněnou přírodu. Nedávné soudní rozhodnutí navíc jasně konstatuje, že záměr použití chemie v celém šumavském území chráněném v rámci evropské soustavy Natura 2000 podléhá ještě před jejím použitím nutnosti detailního posouzení vlivu na životní prostředí. Obojí svým dosavadním rozhodováním Lesy ČR a Správa CHKO opakovaně nerespektují.
Výše zmíněné stanovisko je klíčovým podkladem pro další rozhodnutí Správy CHKO Šumava o vlastní výjimce k použití toxických chemických přípravků. Hnutí DUHA k tomu ve svém vyjádření ve správním řízení doložilo, že významný negativní vliv chemie nelze vyloučit a že Správa CHKO postupuje chybně a v rozporu se zákonem. Proti případnému kladnému rozhodnutí Správy se proto opět odvolá. Hnutí DUHA Správu opakovaně upozorňuje, že toto povolení je věcně i právně neobhajitelné, a vyzývá ji, aby použití chemických přípravků v území chráněném Naturou 2000 buď zcela zamítla nebo nechala nezávisle posoudit jeho vlivy na přírodu tak, jak to zákon požaduje, a podle toho nakonec rozhodla.
Odborné studie dlouhodobě ukazují, že použití chemických prostředků na hubení kůrovce mají velmi závažné škodlivé důsledky. Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Bylo prokázáno, že v místech použití těchto látek dochází i ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají. K těm patří v této oblasti i kriticky ohrožený tetřev hlušec [2]. I stopová množství otráví vodu, kde okamžitě zabijí všechny vodní organizmy. Americká agentura pro životní prostředí uvádí, že jejich toxicita je pro sladkovodní organismy tak vysoká, že vzhledem k jejich transportu v půdě nelze navrhnout takovou ochrannou vzdálenost od vodních toků a vodních ploch či jiných vodou ovlivněných stanovišť, která by s jistotou vedla k dostatečnému snížení výsledné koncentrace v prostředí [3].
Použití chemie má často nepředvídaná rizika. Odborné výzkumy ukázaly, že zbytky těchto toxických pesticidů ve skutečnosti přetrvávají v lesním prostředí mnohonásobně déle, než je jejich uváděná doba rozkladu. Navzdory běžně uváděným 60 dnům mohou v půdě, kam se dostanou i při dodržení technologie aplikace a všech bezpečnostních opatření, setrvat až 341 dní [4]. Jejich negativní dopady se tak násobně prodlužují.
Hnutí nesouhlasí s tvrzením Správy CHKO, že je možné významný negativní vliv použití chemických přípravků vyloučit. I při malých pochybnostech o škodlivých účincích chemie by měla Správa vystavit tento záměr nezávislému posouzení vlivů na chráněné druhy a přírodní stanoviště. To ostatně jednoznačně konstatoval i výše zmíněný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla v minulosti zrušena jiná rozhodnutí o použití chemie na jiných místech Šumavy [ 5]. Hnutí DUHA považuje za nepřijatelné, aby Správa CHKO Šumava postupovala proti pravomocnému rozhodnutí soudu.
Hnutí DUHA se správního řízení o použití chemických postřiků a mechanické "asanaci" polomu účastní od jeho zahájení letos v zimě Na základě odvolání Hnutí DUHA Ministerstvo životního prostředí dvakrát zrušilo kladné rozhodnutí Správy CHKO a vyzvalo ji k úpravám rozhodnutí. Nyní hodlá Správa ve věci rozhodnout již potřetí.
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
"Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. Tam je riziko rozmnožení kůrovce výrazně menším problémem než následky chemických postřiků. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chalcidky a mnoho dalších. Jedy se pak dostávají přes půdu do vody a přes otrávené brouky dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek. V oblasti Černého a Čertova jezera takto mohou působit na kriticky ohrožené tetřevy. Výzkumy ukázaly, že suché stromy po kůrovci lesním zvířatům, houbám i rostlinám nevadí a mnohým dokonce prospívají, ale ničivé dopady na ně má těžba se vznikem holin a degradovanou lesní půdou nebo dokonce jedovatá chemie."
"Hnutí DUHA již dříve v podobném případě dosáhlo soudního zrušení nezákonných výjimek k aplikaci chemických postřiků vydaných za předchozího ředitele na území národního parku. Nerozumím, jak se může Správa po šesti letech snažit klidně zopakovat podobný postup. Především jde ale o další poškozování rezervace, která už je do velké míry poničená předchozím rozsáhlým kácením, takže místo přírodních horských smrčin tu jsou rozsáhlé holiny".
Ondřej Volf z České společnosti ornitologické řekl:
"Oblast Jezerní hory a celého Královského hvozdu patří mezi nejdůležitější lokality výskytu tetřeva hlušce v ČR. Přesto zde dochází už několik let ke zcela nevhodným zásahům do jeho prostředí. Význam lokality pro ochranu tetřevů, ale i dalších rostlinných i živočišných druhů se přitom plně vyrovná těm nejcennějším částem národního parku."
Kontakty:
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Ondřej Volf, Česká společnost ornitologická, volfond@volny.cz
Poznámky:
[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/sprava-chko-sumava-protipravne-umoznila-strikat-jedovate-pesticidy-v-narodni-prirodni
[2] Uvádíme zde několik citací a odkazů na odborné studie, které se negativními dopady použití chemických přípravků v horském lesním prostředí zabývají:
Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti při sledování, jaký má tato metoda vliv na ekosystémy, už dříve napsali, že "účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového…" Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VULHM Jíloviště-Strnady
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, hubí také drobné ptáky, kteří otrávený hmyz sezobou, a to i při velmi nízkých dávkách. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat. Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280
Lakka J. & Kouki J. 2009: Patterns of field layer invertebrates in succesional stages of managed boreal forest: Implications for the declining Capercaillie Tetrao urogallus L. population. Forest Ecology and Management 287: 600-607.
Mikoláš, M., Kalafusová, I., Tejkal, M., Černajová, I., Michalová, Z., Hlásny, T., ... & Svoboda, M. (2013). Stav habitatu jadrovej populácie hlucháňa hôrneho (Tetrao urogallus) v Západných Karpatoch: Je ešte pre hlucháňa na Slovensku miesto. Sylvia, 49, 79-98.
Červený J. et al 1996: Management tetřevovitých v NP Šumava.
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, má i další než výše zmíněné negativní účinky, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.
[3] US EPA 2006: Reregistration Eligibility Decision for Cypermethrin (revised 01/14/08)
[4] Jin and Webster 1998: Dissipation of cypermethrin and its major metabolites in litter and elm forest soil.
[5] Rozsudek 10A 119/2012 - 64 Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. května 2013 mimo jiné uvádí: "Na použití biocidů na území spadajícím do Evropsky významné lokality Šumava je dle názoru soudu nutno v obecné rovině nahlížet jako na činnost, která "podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu [může] samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti" [§ 4 odst. 1 písm. e) citovaného zákona]. Na použití biocidů v Národním parku Šumava se tedy vztahuje povinnost posouzení jeho důsledků na evropsky významnou lokalitu a posouzení vlivu záměru na životní prostředí…"
Lesy ČR ovšem obratem upravily žádost o povolení a podaly ji znovu. Pracovníci Lesů ČR ale ještě před tím, než ministerstvo předchozí výjimku zrušilo, velkou část polomu v rezervaci jedovatým pesticidem stihli postříkat. Správa CHKO Šumava totiž vyloučila odkladný účinek odvolání Hnutí DUHA.
Správa CHKO Šumava bleskurychle (dva dny po obdržení opakované žádosti) vydala Lesům ČR stanovisko, ve kterém tvrdí, že chemické postřiky v horských lesích mezi Černým a Čertovým jezerem nemohou mít na tak malém území významný negativní vliv na chráněnou přírodu. Řada odborných studií přitom ukazuje, že použití pesticidů má celou řadu zjištěných i nepředvídaných negativních důsledků na chráněnou přírodu. Nedávné soudní rozhodnutí navíc jasně konstatuje, že záměr použití chemie v celém šumavském území chráněném v rámci evropské soustavy Natura 2000 podléhá ještě před jejím použitím nutnosti detailního posouzení vlivu na životní prostředí. Obojí svým dosavadním rozhodováním Lesy ČR a Správa CHKO opakovaně nerespektují.
Výše zmíněné stanovisko je klíčovým podkladem pro další rozhodnutí Správy CHKO Šumava o vlastní výjimce k použití toxických chemických přípravků. Hnutí DUHA k tomu ve svém vyjádření ve správním řízení doložilo, že významný negativní vliv chemie nelze vyloučit a že Správa CHKO postupuje chybně a v rozporu se zákonem. Proti případnému kladnému rozhodnutí Správy se proto opět odvolá. Hnutí DUHA Správu opakovaně upozorňuje, že toto povolení je věcně i právně neobhajitelné, a vyzývá ji, aby použití chemických přípravků v území chráněném Naturou 2000 buď zcela zamítla nebo nechala nezávisle posoudit jeho vlivy na přírodu tak, jak to zákon požaduje, a podle toho nakonec rozhodla.
Odborné studie dlouhodobě ukazují, že použití chemických prostředků na hubení kůrovce mají velmi závažné škodlivé důsledky. Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Bylo prokázáno, že v místech použití těchto látek dochází i ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají. K těm patří v této oblasti i kriticky ohrožený tetřev hlušec [2]. I stopová množství otráví vodu, kde okamžitě zabijí všechny vodní organizmy. Americká agentura pro životní prostředí uvádí, že jejich toxicita je pro sladkovodní organismy tak vysoká, že vzhledem k jejich transportu v půdě nelze navrhnout takovou ochrannou vzdálenost od vodních toků a vodních ploch či jiných vodou ovlivněných stanovišť, která by s jistotou vedla k dostatečnému snížení výsledné koncentrace v prostředí [3].
Použití chemie má často nepředvídaná rizika. Odborné výzkumy ukázaly, že zbytky těchto toxických pesticidů ve skutečnosti přetrvávají v lesním prostředí mnohonásobně déle, než je jejich uváděná doba rozkladu. Navzdory běžně uváděným 60 dnům mohou v půdě, kam se dostanou i při dodržení technologie aplikace a všech bezpečnostních opatření, setrvat až 341 dní [4]. Jejich negativní dopady se tak násobně prodlužují.
Hnutí nesouhlasí s tvrzením Správy CHKO, že je možné významný negativní vliv použití chemických přípravků vyloučit. I při malých pochybnostech o škodlivých účincích chemie by měla Správa vystavit tento záměr nezávislému posouzení vlivů na chráněné druhy a přírodní stanoviště. To ostatně jednoznačně konstatoval i výše zmíněný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla v minulosti zrušena jiná rozhodnutí o použití chemie na jiných místech Šumavy [ 5]. Hnutí DUHA považuje za nepřijatelné, aby Správa CHKO Šumava postupovala proti pravomocnému rozhodnutí soudu.
Hnutí DUHA se správního řízení o použití chemických postřiků a mechanické "asanaci" polomu účastní od jeho zahájení letos v zimě Na základě odvolání Hnutí DUHA Ministerstvo životního prostředí dvakrát zrušilo kladné rozhodnutí Správy CHKO a vyzvalo ji k úpravám rozhodnutí. Nyní hodlá Správa ve věci rozhodnout již potřetí.
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
"Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. Tam je riziko rozmnožení kůrovce výrazně menším problémem než následky chemických postřiků. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chalcidky a mnoho dalších. Jedy se pak dostávají přes půdu do vody a přes otrávené brouky dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek. V oblasti Černého a Čertova jezera takto mohou působit na kriticky ohrožené tetřevy. Výzkumy ukázaly, že suché stromy po kůrovci lesním zvířatům, houbám i rostlinám nevadí a mnohým dokonce prospívají, ale ničivé dopady na ně má těžba se vznikem holin a degradovanou lesní půdou nebo dokonce jedovatá chemie."
"Hnutí DUHA již dříve v podobném případě dosáhlo soudního zrušení nezákonných výjimek k aplikaci chemických postřiků vydaných za předchozího ředitele na území národního parku. Nerozumím, jak se může Správa po šesti letech snažit klidně zopakovat podobný postup. Především jde ale o další poškozování rezervace, která už je do velké míry poničená předchozím rozsáhlým kácením, takže místo přírodních horských smrčin tu jsou rozsáhlé holiny".
Ondřej Volf z České společnosti ornitologické řekl:
"Oblast Jezerní hory a celého Královského hvozdu patří mezi nejdůležitější lokality výskytu tetřeva hlušce v ČR. Přesto zde dochází už několik let ke zcela nevhodným zásahům do jeho prostředí. Význam lokality pro ochranu tetřevů, ale i dalších rostlinných i živočišných druhů se přitom plně vyrovná těm nejcennějším částem národního parku."
Kontakty:
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Ondřej Volf, Česká společnost ornitologická, volfond@volny.cz
Poznámky:
[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/sprava-chko-sumava-protipravne-umoznila-strikat-jedovate-pesticidy-v-narodni-prirodni
[2] Uvádíme zde několik citací a odkazů na odborné studie, které se negativními dopady použití chemických přípravků v horském lesním prostředí zabývají:
Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti při sledování, jaký má tato metoda vliv na ekosystémy, už dříve napsali, že "účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového…" Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VULHM Jíloviště-Strnady
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, hubí také drobné ptáky, kteří otrávený hmyz sezobou, a to i při velmi nízkých dávkách. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat. Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280
Lakka J. & Kouki J. 2009: Patterns of field layer invertebrates in succesional stages of managed boreal forest: Implications for the declining Capercaillie Tetrao urogallus L. population. Forest Ecology and Management 287: 600-607.
Mikoláš, M., Kalafusová, I., Tejkal, M., Černajová, I., Michalová, Z., Hlásny, T., ... & Svoboda, M. (2013). Stav habitatu jadrovej populácie hlucháňa hôrneho (Tetrao urogallus) v Západných Karpatoch: Je ešte pre hlucháňa na Slovensku miesto. Sylvia, 49, 79-98.
Červený J. et al 1996: Management tetřevovitých v NP Šumava.
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, má i další než výše zmíněné negativní účinky, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.
[3] US EPA 2006: Reregistration Eligibility Decision for Cypermethrin (revised 01/14/08)
[4] Jin and Webster 1998: Dissipation of cypermethrin and its major metabolites in litter and elm forest soil.
[5] Rozsudek 10A 119/2012 - 64 Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. května 2013 mimo jiné uvádí: "Na použití biocidů na území spadajícím do Evropsky významné lokality Šumava je dle názoru soudu nutno v obecné rovině nahlížet jako na činnost, která "podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu [může] samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti" [§ 4 odst. 1 písm. e) citovaného zákona]. Na použití biocidů v Národním parku Šumava se tedy vztahuje povinnost posouzení jeho důsledků na evropsky významnou lokalitu a posouzení vlivu záměru na životní prostředí…"
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
