Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Liberecká spalovna chce prodávat zamořený produkt
Směs strusky s popílkem zamořenou silně toxickými dioxiny chce provozovatel liberecké spalovny, firma Termizo, prodávat jako stavební materiál. Hrozí nebezpečí, že jedovaté látky nebezpečné již ve stopovém množství, se dostanou do životního prostředí v kontaminovaném zásypovém materiálu, který bude používán při terénních úpravách krajiny či jako podklad například při výstavbě garáží. ARNIKA s těmito plány Termiza zásadně nesouhlasí a bude o svém stanovisku informovat ministra životního prostředí a další orgány dohlížející na ochranu životního prostředí.
Dioxiny se podle vedoucího programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřicha Petrlíka vyskytují ve zvýšených koncentracích ve směsi popílku a škváry, kterou chce Termizo prodávat. „Podle starého limitu pro dioxiny v odpadech by tato směs měla skončit na skládce nebezpečného odpadu, a to ještě po stabilizaci," říká Petrlík.
ARNIKA má výhrady i k dalšímu záměru Termiza, kterým je separovat železo ze strusky a dávat je ke zpracování do hutí. "Nepůjde o čisté železo, ale o kusy, kde sice železo převažuje, ale zároveň na nich jsou nabaleny těžké kovy, dioxiny a další látky. Logičtější by bylo třídit železo z odpadu před spálením. Takový šrot by většinou byl čistější nežli ten ze strusky," vysvětluje Petrlík.
Arnika má k dispozici kopie rozborů provedených v roce 2000, ze kterých je patrné, že směs strusky a popílku obsahovala 18,6 ng/g dioxinů (PCDD/F). Limit pro nebezpečný odpad, který musel být v té době ukládán na jednodruhových skládkách po stabilizaci byl 10 ng/g. Nová legislativa limit sice zrušila, zato stanovuje nutnost ukládat popílek na jednodruhové skládky až po stabilizaci automaticky. To je samozřejmě drahé. "Spalovna v Liberci se snaží všemožně ušetřit na penězích, ale dělá to za cenu vysokého rizika pro životní prostředí. Doplatí na to příští generace a samozřejmě také zákazníci, kteří jedovatou směs od Termiza koupí. Já bych tedy nechtěl mít základy svého domu či garáže vysypané zamořeným materiálem,“ uvedl mluvčí ARNIKY Marek Jehlička.
Spalovna argumentuje tím, že popílek propírá. Ale i takto pročištěný popílek obsahuje stále vysoké koncentrace dioxinů a je míchán se škvárou. Škvára i popílek jdou do jednoho zásobníku, ale po dvou rozdílných pásových dopravnících. Není tedy problém je třídit, jak ukládá zákon. Spalovna v Liberci tak přesto nečiní.
Dioxiny se podle vedoucího programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřicha Petrlíka vyskytují ve zvýšených koncentracích ve směsi popílku a škváry, kterou chce Termizo prodávat. „Podle starého limitu pro dioxiny v odpadech by tato směs měla skončit na skládce nebezpečného odpadu, a to ještě po stabilizaci," říká Petrlík.
ARNIKA má výhrady i k dalšímu záměru Termiza, kterým je separovat železo ze strusky a dávat je ke zpracování do hutí. "Nepůjde o čisté železo, ale o kusy, kde sice železo převažuje, ale zároveň na nich jsou nabaleny těžké kovy, dioxiny a další látky. Logičtější by bylo třídit železo z odpadu před spálením. Takový šrot by většinou byl čistější nežli ten ze strusky," vysvětluje Petrlík.
Arnika má k dispozici kopie rozborů provedených v roce 2000, ze kterých je patrné, že směs strusky a popílku obsahovala 18,6 ng/g dioxinů (PCDD/F). Limit pro nebezpečný odpad, který musel být v té době ukládán na jednodruhových skládkách po stabilizaci byl 10 ng/g. Nová legislativa limit sice zrušila, zato stanovuje nutnost ukládat popílek na jednodruhové skládky až po stabilizaci automaticky. To je samozřejmě drahé. "Spalovna v Liberci se snaží všemožně ušetřit na penězích, ale dělá to za cenu vysokého rizika pro životní prostředí. Doplatí na to příští generace a samozřejmě také zákazníci, kteří jedovatou směs od Termiza koupí. Já bych tedy nechtěl mít základy svého domu či garáže vysypané zamořeným materiálem,“ uvedl mluvčí ARNIKY Marek Jehlička.
Spalovna argumentuje tím, že popílek propírá. Ale i takto pročištěný popílek obsahuje stále vysoké koncentrace dioxinů a je míchán se škvárou. Škvára i popílek jdou do jednoho zásobníku, ale po dvou rozdílných pásových dopravnících. Není tedy problém je třídit, jak ukládá zákon. Spalovna v Liberci tak přesto nečiní.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
