Tiskové zprávy
Klimatická koalice a Greenpeace ČR: Lídři států EU se dohodli, že emise skleníkových plynů mají do roku 2030 klesnout minimálně o 55 %. ČR musí dříve odstavit uhelné elektrárny a zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů
V pátek 11. prosince v časných ranních hodinách lídři jednotlivých členských států na jednání Evropské rady dospěli k dohodě na tom, že emise skleníkových plynů EU jako celku mají do roku 2030 klesnout minimálně o 55 % oproti roku 1990. Cíl však svými ambicemi neodpovídá vědeckým doporučením, podle kterých je nutné emise do roku 2030 snížit alespoň o 65 %. Do schváleného cíle jsou navíc započítány i negativní emise, tedy množství uhlíku pohlcovaného lesy, půdou a dalšími ekosystémy. Produkované emise tím pádem mají klesnout jen o cca 50,5 %. Jeko pozitivní lze hodnotit fakt, že český premiér dodržel svůj slib z letošního října a navýšení klimatických ambic EU podpořil. Přestože je schválený cíl nedostatečný, ekonomové očekávají, že jeho zvýšení donutí energetické firmy odstavit uhelné elektrárny a rychleji rozvíjet obnovitelné zdroje energie [1].
Na základě Pařížské dohody mají do konce tohoto roku všechny země, které dohodu ratifikovaly, předložit Organizaci spojených národů své ambicióznější plány na redukci emisí do roku 2030. Evropská unie svůj plán předkládá jako celek, jednotlivé členské země tedy mohou mít cíle a plány k jejich dosažení odlišné. Na celkovém poklesu emisí v rámci EU se tak jednotlivé státy mohou podílet různou měrou, zároveň by však měly dodržovat princip vzájemné solidarity.
Michaela Pixová z Klimatické koalice upozorňuje: "Dodržování principu vzájemné solidarity by si k srdci měla vzít především česká vláda, která se navýšení klimatického cíle pro rok 2030 rozhodla podpořit až letos v říjnu poté, co si uvědomila, že cíl platí pro Evropskou unii jako celek, a Česko tudíž nemusí emise snižovat stejně rychle jako ostatní státy. Veškeré dostupné analýzy také ukazují, že Česko v ochraně klimatu selhává a své závazky neplní. Koronavirová krize nám přitom ukázala, že velkým globálním problémům musíme čelit společně. V ochraně klimatu je zde pro Česko obrovský prostor pro zlepšení. Pojďme pro změnu zkusit být #BESTINCLIMATE!"
"Pro Českou republiku je snížení emisí minimálně o 55 % do roku 2030 nejen dosažitelné, ale i žádoucí. Podpoří to modernizaci naší ekonomiky a zajistí nám to jakožto exportně orientované zemi konkurenceschopnost na "zelenajících" evropských trzích. Nyní je potřeba konečně přenést slova v činy a začít pracovat na reálných změnách," řekla Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
Jednání, které probíhalo celou noc, brzdilo zejména Polsko, které za svůj přechod od uhlí k ekologicky čistým technologiím požadovalo záruku větší finanční podpory [2].
"Schválení cíle 55 %, ktere je ve skutečnosti jen 50,5 %, může ošálit politiky, možná jejich voliče, ale s klimatem se švindlovat nedá," komentuje jednání Rady Jan Freidinger z Greenpeace a dodává: "Česko na Radě zopakovalo svou tradiční figuru, dejte nám víc, dejte nám víc a nejlépe na jádro. Ale uspělo jen polovičatě. Jádro není narozdíl od plynu v textu zmíněno jako "transition technology" To plynovým projektům umožňuje čerpat peníze pro "zelené" investice. Přitom je plyn nepřekvapivě fosilní palivo. Čeká nás ještě hodně práce!"
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a bývalý člen Uhelné komise, zároveň v navýšeném klimatickém cíli vnímá naději na urychlení konce uhlí v Česku: "Tímto rozhodnutím lídrů členských států EU se z usnesení české Uhelné komise o konci uhlí v roce 2038 stal jen cár papíru. Zvýšení emisního cíle EU povede podle renomovaných ekonomických studií k takovému růstu ceny emisní povolenky, že v roce 2030 již energetické firmy nebudou chtít uhlí spalovat a prodělávat tím. Do kontejneru na papír však může směřovat i český Národní klimaticko-energetický plán, jehož nízký cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie se bude muset nyní zásadně zvýšit."
Edvard Sequens, energetický konzultant Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, doplňuje: "Potřebujeme velmi rychle a zásadně transformovat naši energetiku, která je u nás nejvyšším původcem emisí. Upřednostňovat přitom drahé, rizikové a z hlediska délky stavby příliš pomalé jaderné reaktory, znamená sázku na špatného koně, který nepřinese výhru ani našemu průmyslu. Odblokovat především musíme rozvoj obnovitelných zdrojů, velké rezervy má Česko v energetické efektivitě."
Poznámky pro editory:
[1] https://bit.ly/2K9ZtfI
[2] https://bit.ly/37RcliY
Kontakty pro média:
Michaela Pixová, Klimatická koalice: michaela.pixova@klimatickakoalice.cz, +420 777 145 003
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku: katerina.davidova@cde-org.cz, +420 734 670 514
Jan Freidinger, Greenpeace: jan.freidinger@greenpeace.org, +420 734 620 843
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, +420 723 559 495
Edvard Sequens, Calla: edvard.sequens@calla.cz, +420 602 282 399
Na základě Pařížské dohody mají do konce tohoto roku všechny země, které dohodu ratifikovaly, předložit Organizaci spojených národů své ambicióznější plány na redukci emisí do roku 2030. Evropská unie svůj plán předkládá jako celek, jednotlivé členské země tedy mohou mít cíle a plány k jejich dosažení odlišné. Na celkovém poklesu emisí v rámci EU se tak jednotlivé státy mohou podílet různou měrou, zároveň by však měly dodržovat princip vzájemné solidarity.
Michaela Pixová z Klimatické koalice upozorňuje: "Dodržování principu vzájemné solidarity by si k srdci měla vzít především česká vláda, která se navýšení klimatického cíle pro rok 2030 rozhodla podpořit až letos v říjnu poté, co si uvědomila, že cíl platí pro Evropskou unii jako celek, a Česko tudíž nemusí emise snižovat stejně rychle jako ostatní státy. Veškeré dostupné analýzy také ukazují, že Česko v ochraně klimatu selhává a své závazky neplní. Koronavirová krize nám přitom ukázala, že velkým globálním problémům musíme čelit společně. V ochraně klimatu je zde pro Česko obrovský prostor pro zlepšení. Pojďme pro změnu zkusit být #BESTINCLIMATE!"
"Pro Českou republiku je snížení emisí minimálně o 55 % do roku 2030 nejen dosažitelné, ale i žádoucí. Podpoří to modernizaci naší ekonomiky a zajistí nám to jakožto exportně orientované zemi konkurenceschopnost na "zelenajících" evropských trzích. Nyní je potřeba konečně přenést slova v činy a začít pracovat na reálných změnách," řekla Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
Jednání, které probíhalo celou noc, brzdilo zejména Polsko, které za svůj přechod od uhlí k ekologicky čistým technologiím požadovalo záruku větší finanční podpory [2].
"Schválení cíle 55 %, ktere je ve skutečnosti jen 50,5 %, může ošálit politiky, možná jejich voliče, ale s klimatem se švindlovat nedá," komentuje jednání Rady Jan Freidinger z Greenpeace a dodává: "Česko na Radě zopakovalo svou tradiční figuru, dejte nám víc, dejte nám víc a nejlépe na jádro. Ale uspělo jen polovičatě. Jádro není narozdíl od plynu v textu zmíněno jako "transition technology" To plynovým projektům umožňuje čerpat peníze pro "zelené" investice. Přitom je plyn nepřekvapivě fosilní palivo. Čeká nás ještě hodně práce!"
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a bývalý člen Uhelné komise, zároveň v navýšeném klimatickém cíli vnímá naději na urychlení konce uhlí v Česku: "Tímto rozhodnutím lídrů členských států EU se z usnesení české Uhelné komise o konci uhlí v roce 2038 stal jen cár papíru. Zvýšení emisního cíle EU povede podle renomovaných ekonomických studií k takovému růstu ceny emisní povolenky, že v roce 2030 již energetické firmy nebudou chtít uhlí spalovat a prodělávat tím. Do kontejneru na papír však může směřovat i český Národní klimaticko-energetický plán, jehož nízký cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie se bude muset nyní zásadně zvýšit."
Edvard Sequens, energetický konzultant Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, doplňuje: "Potřebujeme velmi rychle a zásadně transformovat naši energetiku, která je u nás nejvyšším původcem emisí. Upřednostňovat přitom drahé, rizikové a z hlediska délky stavby příliš pomalé jaderné reaktory, znamená sázku na špatného koně, který nepřinese výhru ani našemu průmyslu. Odblokovat především musíme rozvoj obnovitelných zdrojů, velké rezervy má Česko v energetické efektivitě."
Poznámky pro editory:
[1] https://bit.ly/2K9ZtfI
[2] https://bit.ly/37RcliY
Kontakty pro média:
Michaela Pixová, Klimatická koalice: michaela.pixova@klimatickakoalice.cz, +420 777 145 003
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku: katerina.davidova@cde-org.cz, +420 734 670 514
Jan Freidinger, Greenpeace: jan.freidinger@greenpeace.org, +420 734 620 843
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, +420 723 559 495
Edvard Sequens, Calla: edvard.sequens@calla.cz, +420 602 282 399
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk