Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Likvidace rtuťové zátěže ve Spolchemii může ohrozit obyvatele Ústí nad Labem
V areálu ústecké Spolchemie má být v nejbližší době odstraněna stará ekologická zátěž. Zemina v prostorách závodu je totiž silně kontaminována rtutí a dalšími nebezpečnými látkami, například dioxiny. Společnost Geosan Group, která má práce provádět, ale dosud nepředložila dostatečně podrobné údaje o navrženém postupu prací. Podle sdružení Arnika hrozí, že výběrem nevhodné technologie může při odstraňování ekologické zátěže dojít k únikům toxických látek do okolního prostředí. To by ohrozilo jak zaměstnance závodu, tak zdraví obyvatel stotisícového Ústí nad Labem. Zvolená technologie navíc vůbec neřeší problém zamoření dioxiny a dalšími toxickými látkami.
Společnost Geosan Group byla pro odstraňování ekologické zátěže ve Spolchemii vybrána Fondem národního majetku, který dekontaminaci zároveň financuje. Společnost navrhla odstranění rtuti ze zemin a stavebních sutí technologií termické desorpce (3) a požádala krajský úřad Ústeckého kraje o vydání tzv. integrovaného povolení. Předložená žádost má však vážné nedostatky (4). „Zveřejněná dokumentace neobsahuje dostatečně podrobné technické údaje,“ vysvětluje Mgr. Hana Kuncová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. „Rtuť se vypařuje už při pokojové teplotě a dekontaminace zemin proto vyžaduje progresivní technologii. Obáváme se, že nesprávným postupem může při dekontaminaci unikat nejen rtuť (1), ale i dioxiny (2) do ovzduší. Termická desorpce navíc vůbec není řešením kontaminace dioxiny. Tyto látky sice dostane ze zeminy, ale to je tak všechno. Dioxiny je nutné potom chemickou cestou rozložit na jednodušší sloučeniny.“
Arnika se obrátila na ústecký krajský úřad a vyzvala jej, aby nechal předloženou žádost přepracovat a doplnit. „Nový materiál by měl obsahovat především srovnání termické desorpce s jinými technologiemi či postupy, které jsou vhodné k sanaci rtuťových zátěží,“ říká Hana Kuncová. „Dokumentace by měla uvádět také konkrétní výsledky odjinud, kde již byla termická desorpce použita, aby bylo možné posoudit její bezpečnost a efektivnost.“
Problém ústecké Spolchemie je však mnohem širší. „Je dobře, že se mají očišťovat zeminy, zamořené rtutí v minulosti, ale továrna rtuť i nadále vypouští,“ uvádí vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. „Spolchemie dodnes vyrábí chlór a alkalické hydroxidy tzv. amalgámovou elektrolýzou, při níž do životního prostředí unikají stovky kilogramů rtuti ročně (1). Buď ve formě emisí do vzduchu, který poté dýchají obyvatelé stotisícového města, nebo prostřednictvím odpadních vod, které putují do Labe. V řece se rtuť ukládá v sedimentech, kumuluje se v rybách a kontaminuje celý potravní řetězec, na jehož konci je člověk,“ dodal Petrlík. Arnika proto Spolchemii nedávno vyzvala, aby sdělila veřejnosti, do kdy hodlá nahradit stávající provozy amalgámové elektrolýzy ekologicky bezpečnější technologií.
(1) Kolik rtuti Spolchemie vypouští
V roce 2003 činily emise rtuti z provozu elektrolýza do ovzduší 45 kg rtuti.
(Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.)
Spolchemie produkuje velké množství pevných odpadů s obsahem rtuti, přičemž není přesně známo, kolik rtuti tyto pevné odpady obsahují. V roce 2003 vyprodukovala Spolchemie 114,52 tun pevných odpadů – obsah rtuti v nich není znám.
(Zdroj: Magistrát města Ústí nad Labem.)
V letech 1995 a 1999 udělila Česká inspekce životního prostředí (Oblastní inspektorát Ústí nad Labem) Spolchemii pokuty za překročení povoleného množství rtuti v odpadních vodách. V roce 2003 vypustila Spolchemie podle údajů ČIŽP do vody 84 kilogramů rtuti.
Odpadní vody ze Spolchemie jsou po předčištění v areálu závodu dočišťovány na centrální městské čističce odpadních vod. Čištění odpadní vody se tímto způsobem provádí od 1. 1. 2003. Přestože odpadní voda prochází složitým čistícím procesem, stále obsahuje vysoké množství rtuti, která končí v Labi.
Více informací o rtuti: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885
(2) Dioxiny
Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle.
(Zdroj: Státní zdravotní ústav – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“).
Více informací o dioxinech: http://www.dioxin.cz/odiox.cz
(3) Co je termická desorpce?
Zařízení termické desorpce se skládá ze samotného zařízení termické desorpce (předsušička, vakuová sušička, zvlhčovač a další příslušenství), výrobny provozního tepla (plynový kotel) a chemické čistírny odpadních vod. K provozu zařízení dále slouží hala předúpravy (separace, prosívání a drcení), skladovací prostory (hala předúpravy, zásobní bunkry a prostor, kde bude volně skladována vyčištěná zemina), doprava a těžba materiálu.
Po kondenzaci se kovová rtuť mechanicky oddělí a vodní kondenzát kontaminovaný rtutí je odveden na čistírnu odpadních vod sanační jednotky k dalšímu zpracování. Odpadní kaly z čistírny odpadních vod budou uloženy na skládku odpadů. Vyčištěná odpadní voda bude především využita ke zvlhčování zeminy. Pouze v případě, že vlhkost zeminy bude vyšší než 20%, bude přebytečná odpadní voda vypouštěna do závodní kanalizace Spolchemie. Veškeré odpadní vody ze Spolchemie jsou následně odvedeny na městskou čistírnu odpadních vod v Neštěmicích.
Vyčištěný materiál bude zvlhčen a připraven pro použití na zpětný závoz vytěžených prostor. Separované kovy budou využity jako druhotné suroviny.
(Zdroj: Žádost společnosti Geosan Group o vydání integrovaného povolení.)
(4) Shrnutí zásadních připomínek k dokumentaci k vydání „integrovaného povolení“ k odstranění starých ekologických zátěží z areálu Spolchemie:
* Dokumentace neobsahuje srovnání termické desorpce s jinými dostupnými technologiemi a postupy ani konkrétní výsledky, dosažené použitím termické desorpce v jiných případech v zahraničí.
* V návrhu nejsou stanoveny dostatečně jasné podmínky pro provoz dané technologie, všechny nebezpečné látky a jejich emisní limity.
* Není navržen žádný způsob monitoringu prostředí uvnitř Spolchemie, případně zdravotního stavu zaměstnanců, kteří mohou být při dekontaminaci ohroženi nejvíce.
* Není dostatečně řešena otázka odpadů. Dokumentace uvádí, jaké odpady budou vznikat při dekontaminaci, není ale jasné, které z nich mají projít termickou desorpcí a které budou případně předávány k likvidaci jiným firmám. Již dnes je například zřejmé, že areál Spolchemie není zamořen jen rtutí, ale i dioxiny, hexachlorbenzenem a dalšími látkami.
Společnost Geosan Group byla pro odstraňování ekologické zátěže ve Spolchemii vybrána Fondem národního majetku, který dekontaminaci zároveň financuje. Společnost navrhla odstranění rtuti ze zemin a stavebních sutí technologií termické desorpce (3) a požádala krajský úřad Ústeckého kraje o vydání tzv. integrovaného povolení. Předložená žádost má však vážné nedostatky (4). „Zveřejněná dokumentace neobsahuje dostatečně podrobné technické údaje,“ vysvětluje Mgr. Hana Kuncová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. „Rtuť se vypařuje už při pokojové teplotě a dekontaminace zemin proto vyžaduje progresivní technologii. Obáváme se, že nesprávným postupem může při dekontaminaci unikat nejen rtuť (1), ale i dioxiny (2) do ovzduší. Termická desorpce navíc vůbec není řešením kontaminace dioxiny. Tyto látky sice dostane ze zeminy, ale to je tak všechno. Dioxiny je nutné potom chemickou cestou rozložit na jednodušší sloučeniny.“
Arnika se obrátila na ústecký krajský úřad a vyzvala jej, aby nechal předloženou žádost přepracovat a doplnit. „Nový materiál by měl obsahovat především srovnání termické desorpce s jinými technologiemi či postupy, které jsou vhodné k sanaci rtuťových zátěží,“ říká Hana Kuncová. „Dokumentace by měla uvádět také konkrétní výsledky odjinud, kde již byla termická desorpce použita, aby bylo možné posoudit její bezpečnost a efektivnost.“
Problém ústecké Spolchemie je však mnohem širší. „Je dobře, že se mají očišťovat zeminy, zamořené rtutí v minulosti, ale továrna rtuť i nadále vypouští,“ uvádí vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. „Spolchemie dodnes vyrábí chlór a alkalické hydroxidy tzv. amalgámovou elektrolýzou, při níž do životního prostředí unikají stovky kilogramů rtuti ročně (1). Buď ve formě emisí do vzduchu, který poté dýchají obyvatelé stotisícového města, nebo prostřednictvím odpadních vod, které putují do Labe. V řece se rtuť ukládá v sedimentech, kumuluje se v rybách a kontaminuje celý potravní řetězec, na jehož konci je člověk,“ dodal Petrlík. Arnika proto Spolchemii nedávno vyzvala, aby sdělila veřejnosti, do kdy hodlá nahradit stávající provozy amalgámové elektrolýzy ekologicky bezpečnější technologií.
(1) Kolik rtuti Spolchemie vypouští
V roce 2003 činily emise rtuti z provozu elektrolýza do ovzduší 45 kg rtuti.
(Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.)
Spolchemie produkuje velké množství pevných odpadů s obsahem rtuti, přičemž není přesně známo, kolik rtuti tyto pevné odpady obsahují. V roce 2003 vyprodukovala Spolchemie 114,52 tun pevných odpadů – obsah rtuti v nich není znám.
(Zdroj: Magistrát města Ústí nad Labem.)
V letech 1995 a 1999 udělila Česká inspekce životního prostředí (Oblastní inspektorát Ústí nad Labem) Spolchemii pokuty za překročení povoleného množství rtuti v odpadních vodách. V roce 2003 vypustila Spolchemie podle údajů ČIŽP do vody 84 kilogramů rtuti.
Odpadní vody ze Spolchemie jsou po předčištění v areálu závodu dočišťovány na centrální městské čističce odpadních vod. Čištění odpadní vody se tímto způsobem provádí od 1. 1. 2003. Přestože odpadní voda prochází složitým čistícím procesem, stále obsahuje vysoké množství rtuti, která končí v Labi.
Více informací o rtuti: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885
(2) Dioxiny
Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle.
(Zdroj: Státní zdravotní ústav – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“).
Více informací o dioxinech: http://www.dioxin.cz/odiox.cz
(3) Co je termická desorpce?
Zařízení termické desorpce se skládá ze samotného zařízení termické desorpce (předsušička, vakuová sušička, zvlhčovač a další příslušenství), výrobny provozního tepla (plynový kotel) a chemické čistírny odpadních vod. K provozu zařízení dále slouží hala předúpravy (separace, prosívání a drcení), skladovací prostory (hala předúpravy, zásobní bunkry a prostor, kde bude volně skladována vyčištěná zemina), doprava a těžba materiálu.
Po kondenzaci se kovová rtuť mechanicky oddělí a vodní kondenzát kontaminovaný rtutí je odveden na čistírnu odpadních vod sanační jednotky k dalšímu zpracování. Odpadní kaly z čistírny odpadních vod budou uloženy na skládku odpadů. Vyčištěná odpadní voda bude především využita ke zvlhčování zeminy. Pouze v případě, že vlhkost zeminy bude vyšší než 20%, bude přebytečná odpadní voda vypouštěna do závodní kanalizace Spolchemie. Veškeré odpadní vody ze Spolchemie jsou následně odvedeny na městskou čistírnu odpadních vod v Neštěmicích.
Vyčištěný materiál bude zvlhčen a připraven pro použití na zpětný závoz vytěžených prostor. Separované kovy budou využity jako druhotné suroviny.
(Zdroj: Žádost společnosti Geosan Group o vydání integrovaného povolení.)
(4) Shrnutí zásadních připomínek k dokumentaci k vydání „integrovaného povolení“ k odstranění starých ekologických zátěží z areálu Spolchemie:
* Dokumentace neobsahuje srovnání termické desorpce s jinými dostupnými technologiemi a postupy ani konkrétní výsledky, dosažené použitím termické desorpce v jiných případech v zahraničí.
* V návrhu nejsou stanoveny dostatečně jasné podmínky pro provoz dané technologie, všechny nebezpečné látky a jejich emisní limity.
* Není navržen žádný způsob monitoringu prostředí uvnitř Spolchemie, případně zdravotního stavu zaměstnanců, kteří mohou být při dekontaminaci ohroženi nejvíce.
* Není dostatečně řešena otázka odpadů. Dokumentace uvádí, jaké odpady budou vznikat při dekontaminaci, není ale jasné, které z nich mají projít termickou desorpcí a které budou případně předávány k likvidaci jiným firmám. Již dnes je například zřejmé, že areál Spolchemie není zamořen jen rtutí, ale i dioxiny, hexachlorbenzenem a dalšími látkami.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
