Tiskové zprávy
Strana zelených: Magdalena Davis: Česko má problém. A nejen dnes a zítra
Předsedkyně Strany zelených a kandidátka na hejtmanku Středočeského kraje Magdalena Davis dodává kontext k současné situaci:
Zatímco všichni s napětím vyčkáváme, kde spadnou ty nejhorší srážky a jaké přinesou následky, ráda bych doplnila kontext k tomu, co se to vlastně děje. Ano, prší, a vždycky pršelo. Nicméně z vědeckých dat vyplývá, že počasí, jak jsme na něj byli zvyklí, se posouvá do čím dál větších extrémů v důsledku změny klimatu, a ničeho jiného.
Třeba devastující povodně v Německu, Holandsku a Belgii v roce 2021, kde zemřely téměř dvě stovky lidí, byly kvůli globálnímu oteplení až o 19 % ničivější a až o 9 % pravděpodobnější, než kdyby se podnebí neoteplovalo.
Je to proto, že kvůli oteplení za posledních 100 let, které jak víme, způsobuje spalování fosilních paliv, se zásadně zvyšuje schopnost vzduchu zadržovat vlhkost, přesně o 7 % s každým stupněm oteplení.
Německo se za posledních 100 let oteplilo v průměru o 1,3 stupně, Česko dokonce o 2,1 C° – což je nejvyšší oteplení v Evropě a druhé nejvyšší na světě. Je tedy evidentní, že se nás důsledky takového oteplení sakramentsky dotknou - a budeme toho svědky už za pár hodin. Což mi rve srdce, strašně mě to štve, ale zároveň mě to motivuje k akci. Musíme urychleně řešit jak adaptaci, tak mitigaci, tedy zmírňování, těchto jevů
– a není vskutku na co čekat.
Na jedné straně potřebujeme dekarbonizovat ekonomiku a zbavit se závislosti na fosilních palivech, urychleně změnit hospodaření v krajině, aby dlouhodobě zadržovala vodu v maximální kapacitě a zároveň pracovat na systémových změnách ve stavebnictví, aby třeba stavby v záplavových oblastech byly schopny odolávat i několikadennímu zaplavování vodou. To je nová realita.
Tématu odolnosti, tzv. resilienci, se věnuji intenzivně už několik let, kromě Zelených také v mém zaměstnání v neziskové organizaci, kde vedu klimatické projekty pro Českou republiku. A z mé zkušenosti, například starostové a starostky z obcí postižených záplavami či tornádem, chápou tyhle potřeby mnohem urgentněji, než jinde.
Myslím předem na všechny v nejohroženějších regionech, na záchranáře a záchranářky, hasiče, zdravotníky a zdravotnice, ale i novináře a novinářky, zkrátka na všechny, koho teď čekají sakra náročné dny. Přeju si nula obětí a co nejméně škod. A my ostatní, kdo budeme “v suchu”, buďme solidární. A nejenom teď nebo zítra.
Zatímco všichni s napětím vyčkáváme, kde spadnou ty nejhorší srážky a jaké přinesou následky, ráda bych doplnila kontext k tomu, co se to vlastně děje. Ano, prší, a vždycky pršelo. Nicméně z vědeckých dat vyplývá, že počasí, jak jsme na něj byli zvyklí, se posouvá do čím dál větších extrémů v důsledku změny klimatu, a ničeho jiného.
Třeba devastující povodně v Německu, Holandsku a Belgii v roce 2021, kde zemřely téměř dvě stovky lidí, byly kvůli globálnímu oteplení až o 19 % ničivější a až o 9 % pravděpodobnější, než kdyby se podnebí neoteplovalo.
Je to proto, že kvůli oteplení za posledních 100 let, které jak víme, způsobuje spalování fosilních paliv, se zásadně zvyšuje schopnost vzduchu zadržovat vlhkost, přesně o 7 % s každým stupněm oteplení.
Německo se za posledních 100 let oteplilo v průměru o 1,3 stupně, Česko dokonce o 2,1 C° – což je nejvyšší oteplení v Evropě a druhé nejvyšší na světě. Je tedy evidentní, že se nás důsledky takového oteplení sakramentsky dotknou - a budeme toho svědky už za pár hodin. Což mi rve srdce, strašně mě to štve, ale zároveň mě to motivuje k akci. Musíme urychleně řešit jak adaptaci, tak mitigaci, tedy zmírňování, těchto jevů
– a není vskutku na co čekat.
Na jedné straně potřebujeme dekarbonizovat ekonomiku a zbavit se závislosti na fosilních palivech, urychleně změnit hospodaření v krajině, aby dlouhodobě zadržovala vodu v maximální kapacitě a zároveň pracovat na systémových změnách ve stavebnictví, aby třeba stavby v záplavových oblastech byly schopny odolávat i několikadennímu zaplavování vodou. To je nová realita.
Tématu odolnosti, tzv. resilienci, se věnuji intenzivně už několik let, kromě Zelených také v mém zaměstnání v neziskové organizaci, kde vedu klimatické projekty pro Českou republiku. A z mé zkušenosti, například starostové a starostky z obcí postižených záplavami či tornádem, chápou tyhle potřeby mnohem urgentněji, než jinde.
Myslím předem na všechny v nejohroženějších regionech, na záchranáře a záchranářky, hasiče, zdravotníky a zdravotnice, ale i novináře a novinářky, zkrátka na všechny, koho teď čekají sakra náročné dny. Přeju si nula obětí a co nejméně škod. A my ostatní, kdo budeme “v suchu”, buďme solidární. A nejenom teď nebo zítra.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
