Arnika: Města a obce mohou výrazně zvýšit recyklaci odpadů a ještě na tom ušetřit, ukázala studie Arniky

Sdružení Arnika zveřejnilo výsledky případové studie nakládání s odpady na příkladu menšího jihočeského města, která ukazuje, že města a obce v České republice mohou výrazně zvýšit recyklaci odpadů a ještě na tom ušetřit. Příklad Zlivi ukazuje, že již dnes lze vytřídit přes 100 kg surovin na 1 obyvatele a zároveň mít nízké náklady na odpadové hospodářství (1).

„Za dobrými výsledky ve Zlivi stojí třídění bioodpadu. Přesto je zde velký potenciál pro zlepšení, což nám potvrdil i průzkum (2), který jsme udělali mezi obyvateli města. Recyklace bude pro obce v budoucnu patrně jediná cesta, jak se vyrovnat s rostoucími cenami za likvidaci odpadů,“ shrnuje hlavní závěry plynoucí z průzkumu Arniky Ing. Milan Havel, vedoucí projektu „Odpad nebo surovina?“ (3). „Studie a dotazníkový průzkum realizovaný Arnikou nám ukázal možnosti třídění dalších odpadů ve městě, které vážně zvažujeme,“ pochvaluje si starosta Zlivi Ing. Jan Koudelka.

Přestože si Zliv nevede v nakládání s odpady špatně, stále má co zlepšovat. Jak ukázala studie Arniky, město má potenciál pro zdokonalení odpadového hospodářství i snížení nákladů na něj zajištěním odděleného sběru nápojového kartonu a textilu nebo zorganizováním sběru železa a elektroodpadu mimo sběrný dvůr. Separace těchto komodit by vedla k odklonu od skládkování směrem k recyklaci a znovuvyužívání surovin. Průzkum mezi obyvateli navíc potvrzuje zájem Zlivanů o třídění těchto odpadových surovin. „Do budoucna by tak Zliv snížila ekologickou zátěž a ještě na tom ušetřila. Podobná opatření se dají navrhnout v každé obci a městě České republiky. Sníží se tak objem odpadů, které se dnes skládkují anebo spalují ve spalovnách,“ dokumentuje širší význam případové studie Havel.

„Svojí úlohu v odklonu od skládkování odpadu by sehrála další podpora sběru bioodpadu z domácností do nádob, která ovšem nemá mezi obyvateli takovou podporu jako oddělený sběr nápojového kartonu, textilu, železa a elektroodpadu,“ vysvětluje vedoucí českobudějovické pobočky Arniky Mgr. Jitka Straková. „Velký význam má ve Zlivi, ale i v dalších městech a obcích České republiky, prevence vzniku odpadu, která v budoucích letech nabude na významu kvůli zdražení skládkování a svozu odpadů,“ doplňuje Havel.
Závěry studie rovněž upozorňují na možnost zvýšit efektivitu sběru papíru, plastů a skla. A pro inspiraci není třeba chodit daleko, další jihočeské město Planá nad Lužnicí totiž dosahuje výborných výsledků právě v této oblasti (4). Na jednoho obyvatele zde vytřídí přes 80 kg obalů. To je více než dvojnásobek průměru České republiky. „Že to může být pro obce i ekonomicky výhodné, dokazuje kalkulačka, kterou jsme pro obce a města připravili a kde si to mohou obce sami spočítat. Program je zdarma ke stažení z našeho webu http://arnika.org/pro-mesta-a-obce,” dodává Havel.

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR a nadací Global Greengrants Fund, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska donorů.


Přílohy:
1) Odpadového hospodářství města Zliv.
Město Zliv má přibližně 3700 obyvatel. To, čím je její odpadové hospodářství pozoruhodné, jsou velmi nízké náklady odpadového hospodářství v přepočtu na 1 obyvatele. Doplatek města se pohybuje kolem 100 Kč. Přitom má Zliv velmi nízké příjmy od EKOKOMu (ten financuje zpětný odběr obalů), cca. 60 Kč na 1 obyvatele. Tento výsledek je dán tím, že ve Zlivi se vytřídí velké množství bioodpadu, asi 90 kg na 1 obyvatele. Díky tomu má město i o cca. 50 kg nižší produkci směsného komunálního odpadu, než je průměr Jihočeského kraje. V porovnání s Planou nad Lužnicí má město obrovský potenciál zvýšit příjmy od společnosti EKOKOM, třídít více obalů. To by mu mělo pomoci udržet si nízké náklady i v budoucnosti. Podle údajů EKOKOM jsou totiž průměrné náklady obcí a měst v ČR na tříděný sběr podstatně nižší než na skládkování (poloviční). Záleží ovšem na tom, zda obec třídí efektivně a jaké má náklady na svoz jednotlivých složek.