Auto*Mat: Města Visegrádu hledají recept, jak zlepšit kvalitu života

O kolik hůře se žije v Praze či v Budapešti než v Berlíně nebo Vídni? Proč tomu tak je a co s tím můžeme udělat? Právě na tyto otázky se zaměřuje nový mezinárodní projekt nevládních organizací ze zemí visegrádské čtyřky, který tento týden zahájilo setkání odborníků v Praze. Snaha organizací vychází z mezinárodních průzkumů kvality života v různých městech a chce pomoci zlepšit situaci v regionu bývalého východního bloku.

„Města Visegrádu se umisťují dlouhodobě na podstatně horších pozicích v mezinárodním srovnání kritérií kvality života, než města západní Evropy. Tento trend se bude v blízké budoucnosti dále prohlubovat,“ říká Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat, která celý projekt koordinuje a zastupuje v něm Českou republiku. Podle něj zdaleka není hlavním problémem ekonomická úroveň jednotlivým zemí, ale mnohem více malý důraz na životní prostředí a princip udržitelnosti.

„Města jako Paříž, Londýn nebo Kodaň se předhánějí v tom, které z nich bude do budoucna ekometropolí Evropy, a které bude zároveň nabízet nejlepší podmínky pro život a nejčistší prostředí. Města Visegrádu naproti tomu stále následují zastaralou funkcionalistickou koncepci a podřizují svůj život dopravě,“ vysvětluje Křivohlávek.

Pawel Wisniewski z cyklistické asociace v polské Toruni doplňuje: „Západoevropské metropole v posledních letech radikálně omezují provoz automobilů ve svých centrech a důraz kladou na kvalitu veřejných prostor, pěší a cyklistickou dopravu. To se projevilo v prudkém zlepšení kvality ovzduší, snížení hlučnosti a prašnosti. Rozvíjí se také podnikání, protože ožívají ulice a města jsou bezpečná. V bývalém socialistickém táboře k tomu však nedochází. V ulicích bují automobilismus a zlepšení veřejných prostranství není politickou prioritou,“ říká Wisniewski.

Odborníci z Budapešti, Toruně a Košic se tento týden sjeli do Prahy, aby spolu s pražskými kolegy debatovali o problémech, které trápí města Visegrádu, a koordinovali snahu o jejich řešení.

Na konci září proběhne ve všech čtyřech městech první velká společná akce – pouliční slavnost nazvaná Zažít město jinak, které se podle organizátorů dohromady zúčastní více než padesát tisíc lidí. Součástí festivalu bude dočasná přeměna ulic v centru měst v pěší zóny, které ožijí kulturním programem i spontánními aktivitami. Zatímco Praha a Budapešť doplní festival o velké cyklojízdy, Košice připravují karneval na bicyklech, kolečkových bruslích, invalidních vozících i skateboardech.

„Když ulice nejsou plné projíždějících a parkujících aut, mohou sloužit k procházkám, posezení na zahrádce kaváren, hrám dětí, jako tržiště nebo prostor pro umělce,“ říká Virág Bencze-Kovácsová z Maďarského cykloklubu. „Za klíčový aspekt považujeme větší využití jízdních kol, která nemají velké nároky na prostor. Městem cyklistů již dávno není jen Kodaň, v posledních deseti letech se jimi staly Paříž, Berlín, Milán, Vídeň či Barcelona a na kvalitě života je to jasně vidět,“ říká Kovácsová. Cyklojízdy v Budapešti, kterých se účastní desítky tisíc lidí, patří k největším na světě.

Podle odborníků z Polska, Maďarska, Slovenska a Česka města Visegrádu za západní Evropou v otázkách dopravy a využití veřejného prostoru zaostávají. Nevládní organizace proto chtějí lépe koordinovat svou práci. „Poptávka po kvalitnějším a zdravějším způsobu organizace měst existuje Evropou napříč, proto ani práce našich organizací není izolovaná,“ říká Ladislav Korán ze Spolku na podporu zkrášlování Košic. Dlouhodobý projekt má za cíl hledat společně cesty, jak pozitivní změny, probíhající v posledních letech v západní Evropě, přenést i do visegrádského prostoru.



Přílohy:

Průzkumy kvality života ukazují, že Východ trvale zaostává za Západem

Evropská města jsou pod drobnohledem různých výzkumných agentur, které srovnávají, jak přívětivá jsou pro život. Jejich hodnocení se dnes již berou stejně vážně, jako zprávy ekonomů o vývoji hrubého domácího produktu. Místa, kde se lépe žije, více prosperují, přitahují podnikání, kulturu a turisty. Spokojenější obyvatelé mají mimo jiné vyšší pracovní výkonnost, a protože žijí ve zdravějším prostředí, jsou také méně nemocní.

Index kvality života společnosti Mercer hodnotí 320 světových měst a je založen na 39 klíčových parametrech. Zahrnují politickou stabilitu, regulace směňování měny, míru politické a mediální cenzury, kvalitu škol, bydlení, životní prostředí, řešení dopravy a veřejnou bezpečnost.
Více: http://www.mercer.com/qualityofliving

Economist Intelligence Unit vydává každoročně své hodnocení obyvatelnosti různých měst, které je součástí celosvětového průzkumu životních nákladů. Vyhodnocuje 30 různých faktorů v 5 kategoriích: stabilita, zdravotní péče, kultura a životní prostředí, vzdělání a infrastruktura.
Více: http://www.eiu.com/PublicDefault.aspx

Index zelenosti evropských měst vyvinul Economist Intelligence Unit za sponzoringu společnosti Siemens. Využívá 9 hodnotících kategorií: CO2, budovy, energie, doprava, voda, odpad a využití půdy, kvalita ovzduší, kontrola kvality životního prostředí.
Více: http://www.siemens.com/entry/cc/en/urbanization.htm?section=green_index

Časopis Monocle vyhlašuje každý rok 25 nejlépe obyvatelných měst světa. Žebříček hodnotí bezpečnost, propojení se světem, podnebí a množství slunečního svitu, kvalitu architektury, veřejnou dopravu, toleranci, životní prostředí a dostupnosti přírody, urbanismus, podmínky pro podnikání, přístup k rozvoji města a zdravotní péči.
Více: http://www.monocle.com/sections/affairs/Magazine-Articles/The-liveable-cities-index-/


Situace jednotlivých měst zapojených do visegrádského projektu

Praha

Praha má do snahy o zlepšení kvality života velký vklad. Kulturní dědictví, zachovalé historické jádro, kvalitní veřejná doprava. V posledních desetiletích se ale neubírá směrem, který by dokázal tyto vklady zužitkovat. Místo rozvíjení těchto hodnot se orientuje na velmi nákladné a pro rozvoj města v moderním kontextu málo efektivní zkvalitňování infrastruktury pro průjezd automobilů a stavby budov, které se od svého okolí izolují.

Auto*Mat dlouhodobě prosazuje kvalitní veřejný prostor, vyvíjí tlak na vedení města, organizuje experimenty a ukázky proměny města pro obyvatele Prahy. Nejvýraznějšími akcemi Auto*Matu jsou každoroční festival Zažít město jinak, velké cyklojízdy, nebo kampaň za zlepšování infrastruktury pro používání kola pro dopravu po městě. Tato práce je součástí celoevropského úsilí o lepší kvalitu života ve městech.

Více: http://auto-mat.cz

Budapešť

Budapešť se během posledních let stále více proměňuje v město vstřícné k cyklistům a počet lidí, kteří jezdí každodenně na kole, se každým rokem zdvojnásobí. Budapešťských cyklojízd se účastní desítky tisíc lidí. Město nicméně trpí silným automobilovým provozem, což je obzvláště patrné v případě dálnic vedoucích po obou březích Dunaje, které by jinak mohly být ideálním místem pro setkávání a rekreaci.

Maďarský cyklistický klub byl založen v roce 2002. Jeho ambiciózním cílem je rozšiřovat využití jízdního kola pro dopravu v maďarských městech jako součást národní kultury. To předpokládá vytváření podmínek v ulicích pro bezpečnou, rychlou a pohodlnou jízdu. Klub zpracovává vlastní odborné návrhy, účastní se rozhodování státních úřadů, funguje jako všestranný advokát lidí, kteří chtějí jezdit po městě na kole, cyklistů a nabízí jim tak široký servis.

Více: http://kerekparosklub.hu

Košice

Velkým problémem města je nedostatečná infrastruktura pro ekologicky šetrné druhy dopravy. Přestože město má široké chodníky, nesmějí je používat cyklisté spolu s chodci. Pokud by se toto změnilo a začaly se navíc budovat paralelní cyklistické stezky podél hlavních tahů, zásadně se zvýší bezpečnost dopravy i pro začínající cyklisty a pro děti a počet lidí, využívajících jízdní kolo k dopravě, bude stoupat, což bude mít na život ve městě pozitivní vliv.

Spolek na podporu zkrášľování Košíc byl založen již roku 1882, činnost byla obnovena v roce 2004. Upozorňuje na nesprávná rozhodnutí, která mají negativní vliv na dopravu a životní prostředí. Zabýval se například kauzou neklasifikování silnic první třídy, oponoval vládní plán hospodářského a sociální rozvoje, prosazuje větší podporu veřejné dopravy. Každý týden organizuje cyklojízdy a cyklistické vyjížďky po městě a propaguje kolo jako dopravní prostředek.

Více: http://mickosice.sk
Fotografie: http://media.auto-mat.cz/main.php?g2_itemId=26189

Toruň

Severopolské město (200 tisíc obyvatel) je zapsáno na listině světového dědictví UNESCO. Třetinu jeho rozlohy tvoří historicky založená zeleň parků a lesů, a celé město obkružuje zelený pás. Přestože historické jádro funguje jako pěší zóna, zbytek města se potýká s neregulovaným proudem automobilů. Veřejná doprava je velmi slabá, přestože město v rámci svým možností obnovuje vozový park tramvají a autobusů.

Cyklistická asociace Toruň považuje za svůj úspěch, že veřejnost přestala vnímat jízdní kolo pouze jako prostředek k rekreaci, ale jako příležitost k rozvoji města. Jeho vedení tak zapojuje cyklistiku do plánů na dopravní obslužnost města. Cyklistická infrastruktura se nově stala součástí staveb a rekonstrukcí silnic, a zástupce Asociace je zaměstnán jako odborník na cyklistiku v dopravním odboru města. Asociace organizuje cyklojízdy a celou řadu vzdělávacích programů.

Více: http://rowerowytorun.com.pl/

Fotografie: http://media.auto-mat.cz/main.php?g2_itemId=26114