Tiskové zprávy
MŽP ČR: Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy
16. září 2010 | MŽP ČR
16. září si připomínáme Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy. Tento rok s mottem „Ochrana ozonové vrstvy: dobré vládnutí a dodržování závazků“.
Ochrana ozonové vrstvy se daří díky mezinárodní spolupráci, konkrétně plnění Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a jejího Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Zatímco Vídeňská úmluva tvoří základ zejména pro rozvoj vědecké spolupráce, protokol stanovuje konkrétní termíny, do kdy musí státy zajistit ukončení výroby a spotřeby téměř 100 látek, které ozonovou vrstvu poškozují. Rok 2010 je pro plnění protokolu významným mezníkem. Od 1. ledna 2010 došlo k výraznému omezení použití měkkých freonů (hydrochlorfluoruhlovodíky, HCFC) v rozvinutých státech světa, nové látky se již nesmí používat. V rozvojových zemích dochází k zákazu použití nových tvrdých freonů (chlorfluoruhlovodíky, CFC), které jsou v rozvinutých zemích zakázané od roku 1996.
Montrealský protokol dosáhl zatím jako jediná mnohostranná environmentální smlouva univerzální ratifikace, tzn. jsou jí vázány všechny státy světa. Díky jeho plnění se do konce roku 2009 podařilo vyloučit spotřebu téměř 98% chemických látek regulovaných protokolem. Tím se předešlo desítkám miliónů případů rakoviny kůže a šedého zákalu. Přes úsilí všech států světa však bude cesta k obnově ozonové vrstvy ještě dlouhá. Očekává se, že k jejímu návratu na úroveň před rokem 1980 dojde až mezi lety 2050-2075, a to za podmínky, že závazky plynoucí z protokolu budou striktně dodržovány.
Protokol také významně přispívá v boji proti globálnímu oteplování. Pokles výroby a spotřeby látek regulovaných protokolem mezi lety 1990 a 2000 vedl k čistému snížení emisí v přepočtu na CO2 ve výši 25 miliard tun. Smluvní strany Montrealského protokolu diskutují možnost jeho další změny tak, aby přínos protokolu pro ochranu klimatu byl ještě větší. Na 22. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu ve dnech 8. – 12. 11. 2010 v Ugandě se bude diskutovat návrh, aby protokol reguloval také fluorované skleníkové plyny (HFC), které se hojně začaly používat jako náhrada za tzv. měkké freony (HCFC). Jedna molekula HFC látky má až několika tisícinásobně vyšší potenciál globálního oteplování než jedna molekula nejrozšířenějšího skleníkového plynu CO2. Na látky HFC se vztahuje Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) a její Kjótský protokol. Vzhledem k jejich používání jako náhrad za HCFC je však potřeba úzké a koordinované spolupráce mezinárodních smluv tak, aby nedocházelo k nahrazování látek poškozujících ozonovou vrstvu látkami přispívajícími ke změně klimatu. Obě skupiny látek se využívají zejména v oblasti chlazení a klimatizace, v oblasti požární ochrany, chemickém průmyslu, aerosolech, tepelných čerpadlech, izolačních hmotách, laboratořích a přípravcích pro léčbu astmatických onemocnění.
Česká republika své závazky plynoucí z Montrealského protokolu plní. Jako členský stát EU se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, jenž stanovuje ještě přísnější požadavky pro ochranu ozonové vrstvy než protokol.
Česká republika také pomáhá s plněním závazků dalším státům, zejména zemím východní Evropy, střední Asie a Afriky. Experti Solární a ozonové laboratoře ČHMÚ pomáhali s instalací a kalibrací Dobsonových ozónových spektrofotometrů např. v Keni, Egyptě, Jihoafrické republice či Botswaně. O zkušenosti s provozem Halonové banky v Chebu jsme se dělili s experty z Chorvatska, Rumunska, Gruzie, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu a Vietnamu. Ministerstvo životního prostředí podporuje Siť států východní Evropy a střední Asie, zejména aktivity zaměřené na prevenci nezákonných přeprav látek poškozujících ozonovou vrstvu.
Podrobné informace o ochraně ozonové vrstvy v České republice a jejím zapojení do mezinárodní spolupráce naleznete na stránkách MŽP v rubrice Ochrana ozonosféry, Vídeňská úmluva a Montrealský protokol a Solární a ozonové laboratoře ČHMÚ. Na ilustrační fotografii je argentinská výzkumná stanice Marmabio v Antarktidě.
Ochrana ozonové vrstvy se daří díky mezinárodní spolupráci, konkrétně plnění Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a jejího Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Zatímco Vídeňská úmluva tvoří základ zejména pro rozvoj vědecké spolupráce, protokol stanovuje konkrétní termíny, do kdy musí státy zajistit ukončení výroby a spotřeby téměř 100 látek, které ozonovou vrstvu poškozují. Rok 2010 je pro plnění protokolu významným mezníkem. Od 1. ledna 2010 došlo k výraznému omezení použití měkkých freonů (hydrochlorfluoruhlovodíky, HCFC) v rozvinutých státech světa, nové látky se již nesmí používat. V rozvojových zemích dochází k zákazu použití nových tvrdých freonů (chlorfluoruhlovodíky, CFC), které jsou v rozvinutých zemích zakázané od roku 1996.
Montrealský protokol dosáhl zatím jako jediná mnohostranná environmentální smlouva univerzální ratifikace, tzn. jsou jí vázány všechny státy světa. Díky jeho plnění se do konce roku 2009 podařilo vyloučit spotřebu téměř 98% chemických látek regulovaných protokolem. Tím se předešlo desítkám miliónů případů rakoviny kůže a šedého zákalu. Přes úsilí všech států světa však bude cesta k obnově ozonové vrstvy ještě dlouhá. Očekává se, že k jejímu návratu na úroveň před rokem 1980 dojde až mezi lety 2050-2075, a to za podmínky, že závazky plynoucí z protokolu budou striktně dodržovány.
Protokol také významně přispívá v boji proti globálnímu oteplování. Pokles výroby a spotřeby látek regulovaných protokolem mezi lety 1990 a 2000 vedl k čistému snížení emisí v přepočtu na CO2 ve výši 25 miliard tun. Smluvní strany Montrealského protokolu diskutují možnost jeho další změny tak, aby přínos protokolu pro ochranu klimatu byl ještě větší. Na 22. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu ve dnech 8. – 12. 11. 2010 v Ugandě se bude diskutovat návrh, aby protokol reguloval také fluorované skleníkové plyny (HFC), které se hojně začaly používat jako náhrada za tzv. měkké freony (HCFC). Jedna molekula HFC látky má až několika tisícinásobně vyšší potenciál globálního oteplování než jedna molekula nejrozšířenějšího skleníkového plynu CO2. Na látky HFC se vztahuje Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) a její Kjótský protokol. Vzhledem k jejich používání jako náhrad za HCFC je však potřeba úzké a koordinované spolupráce mezinárodních smluv tak, aby nedocházelo k nahrazování látek poškozujících ozonovou vrstvu látkami přispívajícími ke změně klimatu. Obě skupiny látek se využívají zejména v oblasti chlazení a klimatizace, v oblasti požární ochrany, chemickém průmyslu, aerosolech, tepelných čerpadlech, izolačních hmotách, laboratořích a přípravcích pro léčbu astmatických onemocnění.
Česká republika své závazky plynoucí z Montrealského protokolu plní. Jako členský stát EU se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, jenž stanovuje ještě přísnější požadavky pro ochranu ozonové vrstvy než protokol.
Česká republika také pomáhá s plněním závazků dalším státům, zejména zemím východní Evropy, střední Asie a Afriky. Experti Solární a ozonové laboratoře ČHMÚ pomáhali s instalací a kalibrací Dobsonových ozónových spektrofotometrů např. v Keni, Egyptě, Jihoafrické republice či Botswaně. O zkušenosti s provozem Halonové banky v Chebu jsme se dělili s experty z Chorvatska, Rumunska, Gruzie, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu a Vietnamu. Ministerstvo životního prostředí podporuje Siť států východní Evropy a střední Asie, zejména aktivity zaměřené na prevenci nezákonných přeprav látek poškozujících ozonovou vrstvu.
Podrobné informace o ochraně ozonové vrstvy v České republice a jejím zapojení do mezinárodní spolupráce naleznete na stránkách MŽP v rubrice Ochrana ozonosféry, Vídeňská úmluva a Montrealský protokol a Solární a ozonové laboratoře ČHMÚ. Na ilustrační fotografii je argentinská výzkumná stanice Marmabio v Antarktidě.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
