Hl. m. Praha: Mezinárodní den proti hluku

Každý rok na velikonoční Zelený čtvrtek, který letos připadá na 5. dubna, vyhlašuje hudebně ekologické sdružení HUDEKOS při České hudební společnosti v návaznosti na mezinárodní aktivitu International Noise Awareness Day – Den uvědomění si hluku.

Rada hl. města Prahy přijala v programovém prohlášení jako jedno ze svých opatření zřízení funkce krajského hlukového koordinátora, který by měl začít pracovat nejpozději do 1. ledna 2008. Jeho úkolem bude řešit problematiku hlukové zátěže a dbát na prevenci. „Zatímco před deseti lety si občané nejvíce stěžovali na hluk z hudebních produkcí, nyní je nejvíce obtěžuje hluk z dopravy,“ říká radní Petr Štěpánek. „Město bude v rámci snižování hlukové zátěže usilovat o zkvalitňování povrchů komunikací, tedy štěrku, dlažby a asfaltu, o snižování rychlosti a posuzování hlučnosti vozidel městské hromadné dopravy. K dalším opatřením se řadí výstavba protihlukových stěn a valů a v exponovaných lokalitách výměna oken,“ dodává radní Petr Štěpánek.

Vnímání hluku u lidí

Hluk není rušivý pro každého stejným způsobem, citlivost jednotlivce na hluk má širokou škálu. Rozdíly závisí na věku, zdravotním a mentálním stavu a posuzování hluku. Dle výzkumů některá onemocnění, např. vysoký krevní tlak, nebo žaludeční vředy, mohou vnímavost na hluk zvyšovat. Posouzení vlivu hluku je těžké, na přetrvávající hluk si člověk přivykne, nevnímá, že ho ruší a uvědomí si to až nastane klid. Přes výše uvedené lze na základě pozorování prokázat, že vlivem hluku klesá výkonnost, činnost se zpomalí, roste nepozornost, napětí, zhoršuje se koncentrace a to vše snižuje pracovní výkon, zvyšuje riziko úrazů a lidé se mohou stát agresivnějšími, zhoršují se mezilidské vztahy, snižuje se ochota k poskytnutí pomoci, v hlučných školách se snižuje účinnost výuky, v nemocnicích se může prodloužit doba léčby. V hlučném prostředí nemohou vyhovujícím způsobem fungovat ani kulturní a vzdělávací instituce. Ke konkrétním hladinám hluku lze přiřadit určité vlivy na člověka z důvodu různé tolerance na hluk, lze však obecně říct, že hluk o intenzitě 60 dB/A/ již omezuje odpočinek, plánované využití volného času, ruší v práci, snižuje schopnost soustředění, unavuje a vzbuzuje nervozitu. Hluk o intenzitě kolem 70 dB/A/ omezuje pochopení řeči a hluk ještě vyšší intenzity může způsobit přechodné, nebo trvalé poškození sluchu. Například na základě výzkumu vlivů hluku na zdraví lidí ve více státech hluk o intenzitě vyšší jako 60 dB/A/ považují za jedním z rizikových faktorů infarktu myokardu. U vlivu hluku je důležitým aspektem doba trvání hlukové zátěže. Čím je vyšší intenzita hluku, tím kratší čas postačí k vzniku sluchového poškození. Na základě měření se udává, že expozici intenzitě 85 dB/A můžeme být vystaveni maximálně 8 hodin, expozici 110 dB/A/ maximálně 29 sekund bez poškození zdraví. Nejen délka doby trvání hluku, ale i systematičnost má vliv na člověka. Pobyt v nepřetržitém hluku může vést ke změnám v chování nebo životního stylu, ale ne zřídka i ke změně bydliště.