Tiskové zprávy
Greenpeace: Mikronésie se postavila ČEZu
Pacifické souostroví požaduje mezinárodní posouzení největší české elektrárny. Kvůli klimatu.
Ministerstvo životního prostředí ČR dnes veřejně potvrdilo, že obdrželo žádost Federativních států Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů na životní prostředí, které způsobí tzv. obnova a prodloužení provozu největší české hnědouhelné elektrárny v Prunéřově (1). Je to patrně poprvé, kdy se současné nebo budoucí oběti klimatických změn rozhodly právní cestou ovlivnit zahraniční projekt, který je ohrožuje svými emisemi skleníkových plynů.
Mikronéské ostrovy, ležící v Tichém oceánu, jsou zvlášť citlivé na dopady klimatických změn. Kriticky je ohrožuje stoupání hladiny oceánu, měnící se ráz počasí i růst počtu a síly bouří.
Zatímco ministři a hlavy států přijíždějí do Kodaně, aby do konce týdne uzavřeli celosvětovou dohodu o ochraně klimatu, malé ostrovní státy začínají využívat všech dostupných politických i právních prostředků, aby zabránily svému zániku. Pokud Mikronésie s Prunéřovem uspěje, půjde pravděpodobně o celosvětový precedent, který může inspirovat další země nejvážněji ohrožené dopady změn klimatu, jak se růstu emisí skleníkových plynů bránit.
„Klimatické změny jsou globální problém a lidé, jejichž životy, zdraví a majetek jsou ohroženy emisemi našich průmyslových podniků, mají právo žádat globální řešení. Podporujeme žádost Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů Prunéřova. Vzhledem k tomu, že ČEZ trvale odmítá použít v Prunéřově nejlepší dostupnou technologii, budeme požadovat ukončení provozu elektrárny. Nedostatek energie nám v takovém případě nehrozí, ČEZ by pouze musel snížit současný masivní export české elektřiny přibližně na třetinu,“ řekl Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR.
Prunéřovská elektrárna je 18. největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně. To je 40 krát více než jsou roční emise celé Mikronésie. ČEZ, vlastník elektrárny a nejziskovější energetická společnost světa (2), hodlá v rámci tzv. obnovy vyměnit většinu technologie elektrárny, zvýšit její instalovaný výkon a prodloužit její provoz o dalších 25 let. Odmítá však přitom použít technologii, který by dosahovala účinnosti stanovené českým i evropským právem, což by snížilo negativní dopady elektrárny na životní prostředí (3).
Greenpeace vede kampaň proti plánům ČEZu v Prunéřově společně s Ekologickým právním servisem a místními občanskými sdruženími (4). Greenpeace vypočetlo, že emisím CO2 z Prunéřova lze již v současnosti přičíst až 45 úmrtí a až 48.000 postižených ztrátami na zdraví či majetku ročně (5).
Greenpeace považuje za důležité dát komunitám a národům bezprostředně ohroženým klimatickými změnami šanci bránit se právními prostředky proti těm, kdo poškozují klima, ať už jsou odkudkoli. Nicméně jednotlivé iniciativy nemohou nahradit kvalitní mezinárodní dohodu, o které se jedná tento týden v Kodani. Ta by byla systémovým řešením, které by zajistilo bezpečnou budoucnost miliardám ohrožených lidí po celém světě včetně obyvatel Mikronésie.
„Dohoda uzavřená tento týden v Kodani musí být právně závazná a musí obsahovat závazky bohatých průmyslových zemí k mnohem většímu snížení emisí, minimálně o 40 % do roku 2020. Musí také obsahovat finanční pomoc průmyslových zemí ve výši 110 miliard euro ročně, které rozvojové země investují do čistých technologií, do opatření k adaptaci na klimatické změny a na ochranu světových pralesů. Všechny části dobré klimatické dohody už leží na stole. Jediné, co zatím chybí, je politická vůle k jejímu vyjednání,“ uzavřel Jan Piňos, ředitel kampaní Greenpeace ČR.
Poznámky:
(1)Mezinárodní posouzení projektu komplikuje fakt, že ČEZ soustavně odmítá zahrnout dopady klimatických změn do dokumentace EIA, přestože to vyžaduje český zákon. V dokumentaci předložené společností ČEZ, která má 250 stran, není o klimatu ani slovo, zatímco nevýznamný vliv na místní chráněná území je popsán na 9 stranách.ČEZ tvrdí, že vliv největší české uhelné elektrárny na klima je „zcela marginální a neprokazatelný“.
(2)ČEZ dával svým akcionářům v posledních pěti letech nejvyšší zisk ze všech energetických firem ve světě (viz http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/czech-cez-is-the-most-profitable-energy-firm-for-shareholders-bcg/402685&id_seznam=2982).
(3)Současná čistá tepelná účinnost Prunéřova je 32 %. ČEZ chce nahradit stávající technologii za novou s čistou tepelnou účinností 38 %. Tento záměr je v zásadním rozporu s evropským i českým právem, které požaduje minimální tepelnou účinnost nových elektráren alespoň 42 % (to znamená, že 58 % energie obsažené v palivu zůstane nevyužito a je ztraceno v chladících věžích).
(4)Aktivisté Greenpeace vylezli již dvakrát na 300 m vysoký komín elektrárny Prunéřov, aby upozornili na negativní dopad elektrárny na klima (poprvé v prosinci 2007, podruhé v červnu 2009 - http://www.greenpeace.org/czech/news/aktiviste_greenpeace_na_komine_prunerov )
(5)Počet obětí Prunéřova je spočítán v intervalu mezi 24 a 45 mrtvými a 26.174 a 48.684 lidmi postiženými negativními dopady ročně. Výpočet vychází z čísel současných obětí klimatických změn (World Humanitarian Forum: The Anatomy of a Silent Cisis, 2009), podílu Prunéřova na současných globálních emisích skleníkových plynů (0,161 ‰) a podílu antropogenních emisí na probíhající změně klimatu.
Většina předmětných úmrtí je způsobena přenosnými nemocemi v důsledku vzrůstu teploty, menší je podíl obětí povodní, vln sucha a dalších extrémních projevů počasí.
Zajímavá související čísla:
Celkové roční emise CO2 (milionů tun):
ČR (2007) - 129 949
Elektrárna Prunéřov - 10 103
Federativní státy Mikronésie (1994) - 0,23
Roční emise CO2 na obyvatele (tun):
ČR (2007) - 12,5
Federativní státy Mikronésie (1994) - 2,14
Ministerstvo životního prostředí ČR dnes veřejně potvrdilo, že obdrželo žádost Federativních států Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů na životní prostředí, které způsobí tzv. obnova a prodloužení provozu největší české hnědouhelné elektrárny v Prunéřově (1). Je to patrně poprvé, kdy se současné nebo budoucí oběti klimatických změn rozhodly právní cestou ovlivnit zahraniční projekt, který je ohrožuje svými emisemi skleníkových plynů.
Mikronéské ostrovy, ležící v Tichém oceánu, jsou zvlášť citlivé na dopady klimatických změn. Kriticky je ohrožuje stoupání hladiny oceánu, měnící se ráz počasí i růst počtu a síly bouří.
Zatímco ministři a hlavy států přijíždějí do Kodaně, aby do konce týdne uzavřeli celosvětovou dohodu o ochraně klimatu, malé ostrovní státy začínají využívat všech dostupných politických i právních prostředků, aby zabránily svému zániku. Pokud Mikronésie s Prunéřovem uspěje, půjde pravděpodobně o celosvětový precedent, který může inspirovat další země nejvážněji ohrožené dopady změn klimatu, jak se růstu emisí skleníkových plynů bránit.
„Klimatické změny jsou globální problém a lidé, jejichž životy, zdraví a majetek jsou ohroženy emisemi našich průmyslových podniků, mají právo žádat globální řešení. Podporujeme žádost Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů Prunéřova. Vzhledem k tomu, že ČEZ trvale odmítá použít v Prunéřově nejlepší dostupnou technologii, budeme požadovat ukončení provozu elektrárny. Nedostatek energie nám v takovém případě nehrozí, ČEZ by pouze musel snížit současný masivní export české elektřiny přibližně na třetinu,“ řekl Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR.
Prunéřovská elektrárna je 18. největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně. To je 40 krát více než jsou roční emise celé Mikronésie. ČEZ, vlastník elektrárny a nejziskovější energetická společnost světa (2), hodlá v rámci tzv. obnovy vyměnit většinu technologie elektrárny, zvýšit její instalovaný výkon a prodloužit její provoz o dalších 25 let. Odmítá však přitom použít technologii, který by dosahovala účinnosti stanovené českým i evropským právem, což by snížilo negativní dopady elektrárny na životní prostředí (3).
Greenpeace vede kampaň proti plánům ČEZu v Prunéřově společně s Ekologickým právním servisem a místními občanskými sdruženími (4). Greenpeace vypočetlo, že emisím CO2 z Prunéřova lze již v současnosti přičíst až 45 úmrtí a až 48.000 postižených ztrátami na zdraví či majetku ročně (5).
Greenpeace považuje za důležité dát komunitám a národům bezprostředně ohroženým klimatickými změnami šanci bránit se právními prostředky proti těm, kdo poškozují klima, ať už jsou odkudkoli. Nicméně jednotlivé iniciativy nemohou nahradit kvalitní mezinárodní dohodu, o které se jedná tento týden v Kodani. Ta by byla systémovým řešením, které by zajistilo bezpečnou budoucnost miliardám ohrožených lidí po celém světě včetně obyvatel Mikronésie.
„Dohoda uzavřená tento týden v Kodani musí být právně závazná a musí obsahovat závazky bohatých průmyslových zemí k mnohem většímu snížení emisí, minimálně o 40 % do roku 2020. Musí také obsahovat finanční pomoc průmyslových zemí ve výši 110 miliard euro ročně, které rozvojové země investují do čistých technologií, do opatření k adaptaci na klimatické změny a na ochranu světových pralesů. Všechny části dobré klimatické dohody už leží na stole. Jediné, co zatím chybí, je politická vůle k jejímu vyjednání,“ uzavřel Jan Piňos, ředitel kampaní Greenpeace ČR.
Poznámky:
(1)Mezinárodní posouzení projektu komplikuje fakt, že ČEZ soustavně odmítá zahrnout dopady klimatických změn do dokumentace EIA, přestože to vyžaduje český zákon. V dokumentaci předložené společností ČEZ, která má 250 stran, není o klimatu ani slovo, zatímco nevýznamný vliv na místní chráněná území je popsán na 9 stranách.ČEZ tvrdí, že vliv největší české uhelné elektrárny na klima je „zcela marginální a neprokazatelný“.
(2)ČEZ dával svým akcionářům v posledních pěti letech nejvyšší zisk ze všech energetických firem ve světě (viz http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/czech-cez-is-the-most-profitable-energy-firm-for-shareholders-bcg/402685&id_seznam=2982).
(3)Současná čistá tepelná účinnost Prunéřova je 32 %. ČEZ chce nahradit stávající technologii za novou s čistou tepelnou účinností 38 %. Tento záměr je v zásadním rozporu s evropským i českým právem, které požaduje minimální tepelnou účinnost nových elektráren alespoň 42 % (to znamená, že 58 % energie obsažené v palivu zůstane nevyužito a je ztraceno v chladících věžích).
(4)Aktivisté Greenpeace vylezli již dvakrát na 300 m vysoký komín elektrárny Prunéřov, aby upozornili na negativní dopad elektrárny na klima (poprvé v prosinci 2007, podruhé v červnu 2009 - http://www.greenpeace.org/czech/news/aktiviste_greenpeace_na_komine_prunerov )
(5)Počet obětí Prunéřova je spočítán v intervalu mezi 24 a 45 mrtvými a 26.174 a 48.684 lidmi postiženými negativními dopady ročně. Výpočet vychází z čísel současných obětí klimatických změn (World Humanitarian Forum: The Anatomy of a Silent Cisis, 2009), podílu Prunéřova na současných globálních emisích skleníkových plynů (0,161 ‰) a podílu antropogenních emisí na probíhající změně klimatu.
Většina předmětných úmrtí je způsobena přenosnými nemocemi v důsledku vzrůstu teploty, menší je podíl obětí povodní, vln sucha a dalších extrémních projevů počasí.
Zajímavá související čísla:
Celkové roční emise CO2 (milionů tun):
ČR (2007) - 129 949
Elektrárna Prunéřov - 10 103
Federativní státy Mikronésie (1994) - 0,23
Roční emise CO2 na obyvatele (tun):
ČR (2007) - 12,5
Federativní státy Mikronésie (1994) - 2,14
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
