Tiskové zprávy
Česká krajina: Milovické lupinobraní. V rezervaci kopytníků dnes dobrovolníci odstraňují invazní rostliny
Škodlivou invazní rostlinu lupinu mnoholistou, známou také pod názvem vlčí bob, odstraňují dnes dobrovolníci v rezervaci velkých kopytníků a v jejím okolí. Tento nepůvodní druh se šíří v mnoha oblastech České republiky a vytlačuje z přírody místní druhy květin. Vytváří husté, zapojené porosty, ve kterých se původní druhy nedokáží prosadit. Navíc obohacuje půdu o dusík, takže pomáhá zvyšování početnosti plevelů, jako jsou kopřiva nebo šťovík.
„Do rezervace velkých kopytníků se lupina šíří z okolních pozemků, kde proti ní nikdo nezasahuje. Přestože již několik let lupinu na území rezervace likvidujeme, kvůli neustálému šíření z okolí jí postupně přibývá. Proto jsme se letos zaměřili i na nejbližší okolí rezervace, tak abychom omezili hlavní zdroj, odkud lupina expanduje do okolí,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Čtrnáct dobrovolníků vybavených rýči vyrývalo lupinu i s kořeny. „Lupina je mnoholetá rostlina. Pouhé utržení květu tak nestačí, protože by další rok opět vyrostla z kořenů. Ale i utržené květu je v případě tohoto druhu minimální prevence, protože zabrání dozrání a rozšíření semen, kterých tato rostlina dokáže vyprodukovat obrovské množství,“ doplnil Dalibor Dostál.
Bez pomoci dobrovolníků by ochránci přírody boj s nevítaným vetřelcem nezvládli. „Naše společnost každoročně umožňuje svým zaměstnancům věnovat se činnostem dobrovolnickým v organizacích dle vlastního výběru. My jsme si v letošním roce, stejně jako loni, vybrali rezervaci velkých kopytníků, která vznikla na území někdejšího vojenského prostoru v Milovicích. Tento projekt obecně prospěšné společnosti Česká krajina bereme jako unikátní krajinotvorný počin, při němž dochází nejen zpětné šlechtění pratura a rozšiřování stád zubrů a koní, ale díky spásání ploch tímto tradičním způsobem se daří prosadit vzácným druhům rostlin i hmyzu. Jedná se o nádherný příklad nastavení rovnováhy v přírodě přirozenou cestou a my jsme rádi, že můžeme být aspoň trochu při tom,“ vysvětlila Alena Kunzfeldová ze společnosti Beckman Coulter, odkud dobrovolníci na první milovické lupinobraní přijeli.
„Bez pomoci dobrovolníků bychom řadu aktivit v rezervaci nedokázali zvládnout. Od založení rezervace pomáhají s úklidem černých skládek, od loňského roku se zapojili také do boje s invazními rostlinami. Dobrovolníkům, kteří letos přijeli, musím zvlášť poděkovat, protože některé firmy nám dobrovolnické dny odřekly kvůli panice vyvolané výskytem azbestu v bývalém vojenském prostoru,“ zmínil Dalibor Dostál. Loni studenti z České zemědělské univerzity pomáhali odstraňovat invazní rostlinu celík kanadský, letos poprvé se brigáda zaměřila na lupinu.
Velcí kopytníci zajišťují v rezervaci prakticky všechny potřebné managementové aktivity, od spásání agresivních trav přes narušování a strhávání drnu až po údržbu tůní. Jediné, kde je jejich činnost potřeba doplnit, je odstraňování škod způsobených člověkem. Kromě likvidace černých skládek a pozůstatků po činnosti armády do této oblasti spadá právě likvidace invazních druhů, které člověk do české přírody zavlekl z jiných kontinentů, a zpomalování expanze křovin, které se šíří kvůli změně klimatu a zvyšování koncentrace atmosférického dusíku produkovaného průmyslem, energetikou a dopravou.
Lupina mnoholistá je původní v Severní Americe, kde roste od jižní Aljašky až po Kalifornii. V České republice patří k nejnebezpečnějším invazním druhům. Zvířata na pastvinách se jí vyhýbají, protože je jedovatá. „Kromě likvidace lupiny v přírodě je třeba zajistit, aby se tento škodlivý druh dál nešířil do volné krajiny. Podobně jako u dalších invazních druhů by měl být proto zakázán její prodej v zahradnictvích a pěstování na zahradách, odkud se šíří dál do přírody,“ konstatoval Dalibor Dostál. Lupinu v minulosti vysévali myslivci jako krmivo pro zvěř nebo správci komunikací ke zpevnění náspů silnic a železnic.
V rezervaci velkých kopytníků a v jejím okolí se ochránci přírody zaměřují především na likvidaci čtyř druhů invazních rostlin, kromě lupiny mnoholisté a celíku kanadského jsou to také dřeviny trnovník akát a javor jasanolistý. „Potlačování invazních druhů je nejdůležitější úkol, kterému by se měla věnovat ochrana přírody i vlastníci pozemků na území Národní přírodní památky Mladá, která pokrývá větší část bývalého vojenského prostoru,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
„Do rezervace velkých kopytníků se lupina šíří z okolních pozemků, kde proti ní nikdo nezasahuje. Přestože již několik let lupinu na území rezervace likvidujeme, kvůli neustálému šíření z okolí jí postupně přibývá. Proto jsme se letos zaměřili i na nejbližší okolí rezervace, tak abychom omezili hlavní zdroj, odkud lupina expanduje do okolí,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Čtrnáct dobrovolníků vybavených rýči vyrývalo lupinu i s kořeny. „Lupina je mnoholetá rostlina. Pouhé utržení květu tak nestačí, protože by další rok opět vyrostla z kořenů. Ale i utržené květu je v případě tohoto druhu minimální prevence, protože zabrání dozrání a rozšíření semen, kterých tato rostlina dokáže vyprodukovat obrovské množství,“ doplnil Dalibor Dostál.
Bez pomoci dobrovolníků by ochránci přírody boj s nevítaným vetřelcem nezvládli. „Naše společnost každoročně umožňuje svým zaměstnancům věnovat se činnostem dobrovolnickým v organizacích dle vlastního výběru. My jsme si v letošním roce, stejně jako loni, vybrali rezervaci velkých kopytníků, která vznikla na území někdejšího vojenského prostoru v Milovicích. Tento projekt obecně prospěšné společnosti Česká krajina bereme jako unikátní krajinotvorný počin, při němž dochází nejen zpětné šlechtění pratura a rozšiřování stád zubrů a koní, ale díky spásání ploch tímto tradičním způsobem se daří prosadit vzácným druhům rostlin i hmyzu. Jedná se o nádherný příklad nastavení rovnováhy v přírodě přirozenou cestou a my jsme rádi, že můžeme být aspoň trochu při tom,“ vysvětlila Alena Kunzfeldová ze společnosti Beckman Coulter, odkud dobrovolníci na první milovické lupinobraní přijeli.
„Bez pomoci dobrovolníků bychom řadu aktivit v rezervaci nedokázali zvládnout. Od založení rezervace pomáhají s úklidem černých skládek, od loňského roku se zapojili také do boje s invazními rostlinami. Dobrovolníkům, kteří letos přijeli, musím zvlášť poděkovat, protože některé firmy nám dobrovolnické dny odřekly kvůli panice vyvolané výskytem azbestu v bývalém vojenském prostoru,“ zmínil Dalibor Dostál. Loni studenti z České zemědělské univerzity pomáhali odstraňovat invazní rostlinu celík kanadský, letos poprvé se brigáda zaměřila na lupinu.
Velcí kopytníci zajišťují v rezervaci prakticky všechny potřebné managementové aktivity, od spásání agresivních trav přes narušování a strhávání drnu až po údržbu tůní. Jediné, kde je jejich činnost potřeba doplnit, je odstraňování škod způsobených člověkem. Kromě likvidace černých skládek a pozůstatků po činnosti armády do této oblasti spadá právě likvidace invazních druhů, které člověk do české přírody zavlekl z jiných kontinentů, a zpomalování expanze křovin, které se šíří kvůli změně klimatu a zvyšování koncentrace atmosférického dusíku produkovaného průmyslem, energetikou a dopravou.
Lupina mnoholistá je původní v Severní Americe, kde roste od jižní Aljašky až po Kalifornii. V České republice patří k nejnebezpečnějším invazním druhům. Zvířata na pastvinách se jí vyhýbají, protože je jedovatá. „Kromě likvidace lupiny v přírodě je třeba zajistit, aby se tento škodlivý druh dál nešířil do volné krajiny. Podobně jako u dalších invazních druhů by měl být proto zakázán její prodej v zahradnictvích a pěstování na zahradách, odkud se šíří dál do přírody,“ konstatoval Dalibor Dostál. Lupinu v minulosti vysévali myslivci jako krmivo pro zvěř nebo správci komunikací ke zpevnění náspů silnic a železnic.
V rezervaci velkých kopytníků a v jejím okolí se ochránci přírody zaměřují především na likvidaci čtyř druhů invazních rostlin, kromě lupiny mnoholisté a celíku kanadského jsou to také dřeviny trnovník akát a javor jasanolistý. „Potlačování invazních druhů je nejdůležitější úkol, kterému by se měla věnovat ochrana přírody i vlastníci pozemků na území Národní přírodní památky Mladá, která pokrývá větší část bývalého vojenského prostoru,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk