Arnika - Centrum pro podporu občanů: Ministerstvo vyhovělo obyvatelům Jihlavy, Kronospan musí omezit znečišťování vzduchu

Ministerstvo životního prostředí vyhovělo obyvatelům Jihlavy, kteří si již roky stěžují na prach a zápach, unikající ze závodu na výrobu dřevotřískových desek Kronospan. Jihlava je dnes díky Kronospanu nejšpinavějším městem Vysočiny. Ministerstvo povolilo firmě instalaci nových technologií, ale nařídilo důsledný monitoring škodlivin unikajících z podniku do ovzduší. Podle sdružení Arnika jde o průlomový krok na cestě ke snížení zátěže Kronospanu pro životní prostředí Jihlavy.

„Státní úřady dodnes neudržitelnou situaci v Jihlavě ignorovaly. Závěrečné stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR v procesu hodnocení vlivů Kronospanu na životní prostředí (EIA) je z tohoto pohledu průlomové,“ řekla vedoucí jihlavské pobočky sdružení Arnika Jana Vitnerová. „Ministerstvo uložilo Krajskému úřadu Kraje Vysočina, aby společně s hygieniky a inspektory České inspekce životního prostředí nařídil Kronospanu měřit čtyřikrát ročně emise rakovinotvorného formaldehydu. Obyvatelé Jihlavy se tak konečně dozvědí, jak velká je zátěž Kronospanu pro jejich zdraví.“

Pravidelný monitoring formaldehydu unikajícího z výroby požadovala nejen Arnika, ale i Město Jihlava, Česká inspekce životního prostředí, krajská hygienická stanice, Strana Zelených, Občanské sdružení Beseda a několik obyvatel. Ministerstvo životního prostředí projednávalo jejich písemné připomínky v rámci žádosti Kronospanu o instalaci nových filtrů na zachycení prachu z výroby. Arnika vycházela z podmínek, které úřady stanovily pro obdobný provoz ve Velké Británii, který musí rovněž čtyřikrát ročně měřit úniky nebezpečného formaldehydu.

„Po třinácti letech provozu se jedná o první investici Kronospanu do ochrany zdraví obyvatel města a životního prostředí. Na filtry však má být napojena jen sušárna dřevních třísek. Kromě komína z této sušárny má Kronospan dalších více než čtyřicet výduchů, které budou i nadále chrlit nečistoty přímo do ovzduší,“ komentuje situaci odborník Arniky na toxické látky Ing. Milan Havel. Podle něj chce proto Arnika prosazovat další opatření na zmírnění zátěže, kterou Kronospan představuje pro Jihlavu.

Ministerstvo požaduje, aby skutečný dopad investice Kronospanu na zlepšení kvality ovzduší prokázala svým měřením nezávislá firma. Monitoring má proběhnout před instalaci prachových filtrů a po ní. Způsob měření a výběr místa, na němž budou instalovány měřící přístroje, stanoví Krajská hygienická stanice v Jihlavě. Nová technologie by měla podle tvrzení Kronospanu odstranit prašnost a nepříjemný zápach ze sušárny dřevních třísek. Provoz nového kotle na spalování dřevního odpadu naopak zvýší v ovzduší koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidů dusíku.

Etážové lisy Defenbacher a Siempelkamp jsou v Kronospanu v nepřetržitém provozu již od roku 1980, případně 1987. Právě díky těmto zastaralým částem technologie má dnes Jihlava nejšpinavější ovzduší ze všech míst Kraje Vysočina.

Vedle měření emisí formaldehydu obsahuje závěrečné stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) dalších 32 podmínek technické povahy – úřad požaduje například doplnění projektové dokumentace o grafické znázornění uspořádání nové výrobní linky, eliminaci zdrojů hluku a prašnosti, opatření proti znečištění vody a půdy během výstavby.


Přílohy:

1) Stanovisko EIA Ministerstva životního prostředí je možné najít na internetu

http://eia.cenia.cz/eia/Intention.php?params=YToxOntzOjI6ImlkIjtzOjY6IlZZUzIxNiI7fQ%3D%3D


2) 3 podmínky MŽP ČR, které se týkají kvality ovzduší v Jihlavě

V rámci další přípravy záměru zahájí oznamovatel záměru bezodkladné konzultace se statutárním městem Jihlava, ČIŽP a KHS kraje Vysočina nad způsobem dokladování predikovaných efektů záměru směřující k očekávanému snižování imisní zátěže vybranými škodlivinami a o způsobu prezentování zjištěných výsledků ve vztahu k veřejnosti tak, aby dohodnutý způsob dokladování efektu záměru byl jasný před zahájením zkušebního provozu.

Ke kolaudaci stavby budou objektivizovány imisní koncentrace následujících chemických škodlivin: tuhé znečišťující látky – frakce PM10, a její kvalitativní analýza, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxid dusnatý (pro specifikaci vlivu dopravy na imisní situaci) a oxid dusičitý, benzo(a)pyren, chlorovodík, formaldehyd, benzen, terpeny α-pinen, izopren a další marker ze skupiny terpenů určený na základě provedeného měření a následné analýzy, ozón (vzhledem k možným sekundárním reakcím s organickými imisemi v atmosféře). U difenylmetandiizokyanátu bude doložen jeho výskyt v emisích technologie, případně emisní koncentrace. U styrenu, nitrobenzenu a šestimocného chrómu bude investorem doloženo, že nejsou v posuzované technologii užívány, nebo v rámci technologie nevznikají. Pro vyhodnocení imisní situace bude využito měření mobilními stanicemi v 15 referenčních bodech. Metodika měření a výběr referenčních bodů bude zadavatelem a měřící firmou proveden ve spolupráci s KHS kraje Vysočina. Vlastní měření je doporučeno realizovat před instalací technologie UTWS a suchého elektrofiltru na sušárně dřevních třísek Schenkmann & Piel. Dále je doporučeno souběžně s mobilním měřením provést měření emisí na jednotlivých zdrojích technologií, zajištěné firmou nezávislou na zadavateli a současně na realizátorovi mobilního měření. Výsledková část stanovení imisí bude obsahovat i výběr lokality pro možné umístění stacionární měřící stanice pro kontinuální sledování imisí, jejichž spektrum bude upřesněno na základě výsledků zmiňované studie. Základními kritérii při výběru lokality budou maximální koncentrace imisí, délka expozice a hustota populace při respektování konzervativního přístupu.

KÚ kraje Vysočina, ČIŽP a KHS společně navrhnou k realizaci pravidelný monitoring formaldehydu (nejméně 4x ročně) a dalších látek. S výsledky budou pravidelně seznamovány dotčené orgány státní správy a veřejnost.