Tiskové zprávy
MŽP ČR: Ministerstvo životního prostředí zpracovává Plán odpadového hospodářství na příštích deset let
Plán odpadového hospodářství ČR, který připravuje Ministerstvo životního prostředí, stanoví základní strategii pro nakládání s odpady na příštích deset let. Do jeho přípravy se může zapojit veřejnost – návrh je zveřejněn na webové stránce MŽP (www.env.cz) a připomínky je možno posílat na odbor odpadů. Občané je mohou uplatnit i na dvou veřejných projednáních [1]. Veškeré podněty ministerstvo vítá.
Plán upřednostňuje předcházení vzniku odpadů a recyklaci před energetickým využitím. Odstraňování odpadů přichází v úvahu až jako poslední možnost a i zde počítá Plán s určitou hierarchií – na prvním místě je jejich spalování s energetickým využitím, poté prosté spalování a na úplném konci pomyslného žebříčku se nachází skládkování.
Závazná část Plánu stanovuje strategické cíle odpadového hospodářství i konkrétní opatření pro jednotlivé skupiny odpadů. Například stanoví, že nebude podporována výstavba spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků a ministerstvo životního prostředí nebude doporučovat podporu výstavbě nových spaloven komunálního odpadu z prostředků EU. Směrná část poskytuje odůvodnění a analytický výklad ke stanoveným cílům.
V roce 2001 se v České republice využilo 37,5 % odpadů z celkové produkce odpadů. Komunálního odpadu se v tomto roce v ČR využilo 18 %, průměr Evropské unie činil 18,2 %. MŽP předpokládá, že v roce 2010 by se využívání komunálního odpadu v ČR mohlo přiblížit 60 % [viz grafy].
Způsob nakládání s komunálním odpadem Plán ponechává v souladu se zákonem o odpadech plně v působnosti obcí. Ty se mohou rozhodnout, jaký system třídění je vzhledem k jejich specifickým podmínkám nejvýhodnější. Obce tuto možnost využívají již v současné době, některé preferují kontejnerový, jiné pytlový sběr komunálního odpadu [2].
Plán bude projednán s veřejností, kraji a ostatními resorty. Do konce letošního roku jej MŽP předloží vládě. Ta jej potom vydá svým nařízením.
Poznámky:
[1] Dva národní veřejné semináře, na kterých bude s veřejností projednán kompletní návrh POH ČR a Posouzení vlivu POH ČR na životní prostředí, se budou konat 27.11. 2002 v Praze (budova MŽP od 10.00 hod) a 28.11.2002 v Brně (budova KÚ od 10.00 hod).
[2] Pokud bychom měli doporučit pytlový sběr, pak jednoznačně do obcí se zástavbou rodinných domků a jednoznačně pro sběr PET, nápojových kartonů a případně směsných plastů (pokud je to ekonické). Volba systému sběru vybraných využitelných odpadů však jednoznačně závisí na vůli obce, která zohledňuje místní podmínky, finanční náročnost systému, přizpůsobivost obyvatel a technické možnosti pro provoz takového systému. Nakládání s komunálními odpady na území obce musí být v souladu se zákonem o odpadech, přičemž ale zákon neurčuje, jaký systém má obec jako původce odpadů zvolit. Účinnost sběru i kvalita sbíraných složek je vysoká.
Přednosti pytlového sběru využitelných složek
- rovnoměrně rozložené pořizovací náklady (oproti nádobám nevyžadují vysoký počáteční kapitál)
- výhodnost a pohodlnost pro obyvatele rodinných domů,
- jednoduché určení stanoviště,
- jednoduchá svozová technika,
- snadnější kontrola kvality odpadu v pytli,
- stabilní výtěžnost a kvalita sbíraných druhů,
- vyloučení údržby nádob.
Nedostatky pytlového sběru využitelných složek
- náklady na pytle jsou vyšší než náklady na nádoby (po dobu životnosti nádob),
- vyšší nároky na organizaci sběru,
- užitím pytlů vzniká nový odpad,
- užití pytlů je nevhodné pro odpady s vysokou objemovou hmotností (např. sklo),
- pytel je snadno poškoditelný při styku s ostrými předměty,
- poskytování pytlů občanům zdarma umožňuje jejich zneužití pro jiné účely,
- pytlový sběr je vhodný jen pro některé druhy obytné zástavby,
- problémy s umístěním pytlů v domácnostech,
- nebezpečí znečištění komunikací, ale i ohrožení bezpečnosti dopravy,
- extrémní fyzická námaha obsluhy svozového automobilu (neustálé zdvihání a nošení pytlů – až 2000 krát za den při průměrném svozu 5000 kg, častý sběr rozsypaných odpadů),
- při použití nákladních automobilů vzniká nebezpečí rozptýlení odpadu při přepravě
Kde se v ČR využívá pytlový sběr Firma PRO-EKO Varnsdorf cca 50 tis.lidí ve Šluknovském výběžku
Severočeské komunální služby doplňkový sběr PET; cca 100 tis. lidí v okr. Semily, Jablonec, Liberec
Rethmann Jeřala Plasty; okr. Česká Lípa
R-Holding okr. Chomutov
obec Vrutice sběr PET pro cca 20 obcí v okr. Litoměřice
Van Gansewinkel PET; cca 10 obcí v okr. České Budějovice
A.S.A. využitelné složky a směs (histor.zástavba) v Českých Budějovicích
Marius Pedersen okr. České Budějovice
Joga Luhačovice využitelné složky v podhorských oblastech cca 30 obcí
Nehelsen Třinec plasty pro cca 50 tis. lidí
EKOR Kyjov plasty pto cca 20 tis. lidí
Hantály Velké Pavlovice doplňkově pro několik obcí
EKO Unimed Medlov plasty pro cca 40-50 tis. Lidí
EKOLA Libchavy plasty pro cca 60-70 tis. lidí
LIKO Svitavy plasty pro cca 80 tis. lidí
Regios (střed. Čechy) využitelné složky pro cca 8 obcí
A.S.A Říčany plasty, okr. Kolín
Plán upřednostňuje předcházení vzniku odpadů a recyklaci před energetickým využitím. Odstraňování odpadů přichází v úvahu až jako poslední možnost a i zde počítá Plán s určitou hierarchií – na prvním místě je jejich spalování s energetickým využitím, poté prosté spalování a na úplném konci pomyslného žebříčku se nachází skládkování.
Závazná část Plánu stanovuje strategické cíle odpadového hospodářství i konkrétní opatření pro jednotlivé skupiny odpadů. Například stanoví, že nebude podporována výstavba spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků a ministerstvo životního prostředí nebude doporučovat podporu výstavbě nových spaloven komunálního odpadu z prostředků EU. Směrná část poskytuje odůvodnění a analytický výklad ke stanoveným cílům.
V roce 2001 se v České republice využilo 37,5 % odpadů z celkové produkce odpadů. Komunálního odpadu se v tomto roce v ČR využilo 18 %, průměr Evropské unie činil 18,2 %. MŽP předpokládá, že v roce 2010 by se využívání komunálního odpadu v ČR mohlo přiblížit 60 % [viz grafy].
Způsob nakládání s komunálním odpadem Plán ponechává v souladu se zákonem o odpadech plně v působnosti obcí. Ty se mohou rozhodnout, jaký system třídění je vzhledem k jejich specifickým podmínkám nejvýhodnější. Obce tuto možnost využívají již v současné době, některé preferují kontejnerový, jiné pytlový sběr komunálního odpadu [2].
Plán bude projednán s veřejností, kraji a ostatními resorty. Do konce letošního roku jej MŽP předloží vládě. Ta jej potom vydá svým nařízením.
Poznámky:
[1] Dva národní veřejné semináře, na kterých bude s veřejností projednán kompletní návrh POH ČR a Posouzení vlivu POH ČR na životní prostředí, se budou konat 27.11. 2002 v Praze (budova MŽP od 10.00 hod) a 28.11.2002 v Brně (budova KÚ od 10.00 hod).
[2] Pokud bychom měli doporučit pytlový sběr, pak jednoznačně do obcí se zástavbou rodinných domků a jednoznačně pro sběr PET, nápojových kartonů a případně směsných plastů (pokud je to ekonické). Volba systému sběru vybraných využitelných odpadů však jednoznačně závisí na vůli obce, která zohledňuje místní podmínky, finanční náročnost systému, přizpůsobivost obyvatel a technické možnosti pro provoz takového systému. Nakládání s komunálními odpady na území obce musí být v souladu se zákonem o odpadech, přičemž ale zákon neurčuje, jaký systém má obec jako původce odpadů zvolit. Účinnost sběru i kvalita sbíraných složek je vysoká.
Přednosti pytlového sběru využitelných složek
- rovnoměrně rozložené pořizovací náklady (oproti nádobám nevyžadují vysoký počáteční kapitál)
- výhodnost a pohodlnost pro obyvatele rodinných domů,
- jednoduché určení stanoviště,
- jednoduchá svozová technika,
- snadnější kontrola kvality odpadu v pytli,
- stabilní výtěžnost a kvalita sbíraných druhů,
- vyloučení údržby nádob.
Nedostatky pytlového sběru využitelných složek
- náklady na pytle jsou vyšší než náklady na nádoby (po dobu životnosti nádob),
- vyšší nároky na organizaci sběru,
- užitím pytlů vzniká nový odpad,
- užití pytlů je nevhodné pro odpady s vysokou objemovou hmotností (např. sklo),
- pytel je snadno poškoditelný při styku s ostrými předměty,
- poskytování pytlů občanům zdarma umožňuje jejich zneužití pro jiné účely,
- pytlový sběr je vhodný jen pro některé druhy obytné zástavby,
- problémy s umístěním pytlů v domácnostech,
- nebezpečí znečištění komunikací, ale i ohrožení bezpečnosti dopravy,
- extrémní fyzická námaha obsluhy svozového automobilu (neustálé zdvihání a nošení pytlů – až 2000 krát za den při průměrném svozu 5000 kg, častý sběr rozsypaných odpadů),
- při použití nákladních automobilů vzniká nebezpečí rozptýlení odpadu při přepravě
Kde se v ČR využívá pytlový sběr Firma PRO-EKO Varnsdorf cca 50 tis.lidí ve Šluknovském výběžku
Severočeské komunální služby doplňkový sběr PET; cca 100 tis. lidí v okr. Semily, Jablonec, Liberec
Rethmann Jeřala Plasty; okr. Česká Lípa
R-Holding okr. Chomutov
obec Vrutice sběr PET pro cca 20 obcí v okr. Litoměřice
Van Gansewinkel PET; cca 10 obcí v okr. České Budějovice
A.S.A. využitelné složky a směs (histor.zástavba) v Českých Budějovicích
Marius Pedersen okr. České Budějovice
Joga Luhačovice využitelné složky v podhorských oblastech cca 30 obcí
Nehelsen Třinec plasty pro cca 50 tis. lidí
EKOR Kyjov plasty pto cca 20 tis. lidí
Hantály Velké Pavlovice doplňkově pro několik obcí
EKO Unimed Medlov plasty pro cca 40-50 tis. Lidí
EKOLA Libchavy plasty pro cca 60-70 tis. lidí
LIKO Svitavy plasty pro cca 80 tis. lidí
Regios (střed. Čechy) využitelné složky pro cca 8 obcí
A.S.A Říčany plasty, okr. Kolín
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk