Tiskové zprávy
MZe ČR: Ministři zemědělství ČR i SR se shodli na stejném postupu při řešení kůrovce i afrického moru prasat
O aktuálním vývoji afrického moru prasat (AMP) v Evropě, kůrovcové kalamitě, nové lesnické strategii Evropské unie a o přípravě strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) jednal včera ministr zemědělství Miroslav Toman se svým slovenským protějškem Samuelem Vlčanem. Jednání se konalo na zámku Ohrada v rámci slavnostního Večera vystavovatelů při příležitosti konání letošní výstavy Země živitelka.
„Těší mě, že pan ministr Vlčan přijal pozvání na naši nejvýznamnější zemědělskou výstavu a při té příležitosti jsme mohli probrat nejaktuálnější témata. Ukázalo se, že na většinu z nich máme stejný názor. Jsem rád, že se Slovensko například námi inspiruje v zavedení opatření na zamezení šíření afrického moru prasat, jako jsou celoroční intenzivní lov, zákaz přikrmování prasat divokých, zákaz dovozu trofejí ze zemí s výskytem nemoci a další,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministr Toman upozornil zejména na šíření AMP v Polsku, Německu a na Slovensku, které je pro Českou republiku ohrožující. I přesto, že poslední pozitivní případ nákazy byl v ČR potvrzen v únoru 2018, zůstávají stále v platnosti mimořádná veterinární opatření, která mají co nejvíce minimalizovat možnost rozšíření moru na našem území. Oba ministři se shodli na tom, že lov prasat pomocí zdrojů umělého osvětlení, pomocí zaměřovače na principu noktovizorů (přístrojů na noční vidění) nebo lov během sklizně zemědělských plodin jsou účinnými nástroji pro efektivní redukci divokých prasat.
Oba ministři také diskutovali o přípravě Strategického plánu SZP. „Dosud není známá konečná podoba legislativních textů, k dispozici nejsou ani konkrétní podmínky pro zemědělce, tzv. GAECy. Na dopracování národní varianty plánu tak zbývá velmi málo času, protože jej státy musí odevzdat do konce letošního roku,“ uvedl ministr Toman.
V souvislosti se SZP chtějí Česko i Slovensko podporovat v zemědělství přístup, který povede ke zmírňování dopadů klimatické změny, a to hlavně prostřednictvím ukládání uhlíku v půdě, např. využitím agrolesnictví.
Tématem jednání byla také kůrovcová kalamita a vzájemné sdílení opatření, která v boji proti kůrovci zabírají. K nejdůležitějším patří prodloužení lhůty k zalesnění kalamitních holin, použití fumigantů (pesticidní přípravky k hubení škůdců), uvolnění pravidel pro přenos sadebního materiálu a další. Nová lesnická strategie EU podle ministrů upřednostňuje pouze environmentální funkci lesů před ostatními (např. funkcí vodohospodářskou, půdoochrannou, ekonomickou a sociální). Zásadním principem by měla zůstat vyváženost všech funkcí lesa.
Ministr zemědělství Slovenska Samuel Vlčan se v rámci výstavy Země živitelka zúčastnil slavnostního zahájení, prohlédl si provoz Budějovického Budvaru a přihlížel předávání ocenění Zlatý klas v rámci Večera vystavovatelů.
„Těší mě, že pan ministr Vlčan přijal pozvání na naši nejvýznamnější zemědělskou výstavu a při té příležitosti jsme mohli probrat nejaktuálnější témata. Ukázalo se, že na většinu z nich máme stejný názor. Jsem rád, že se Slovensko například námi inspiruje v zavedení opatření na zamezení šíření afrického moru prasat, jako jsou celoroční intenzivní lov, zákaz přikrmování prasat divokých, zákaz dovozu trofejí ze zemí s výskytem nemoci a další,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministr Toman upozornil zejména na šíření AMP v Polsku, Německu a na Slovensku, které je pro Českou republiku ohrožující. I přesto, že poslední pozitivní případ nákazy byl v ČR potvrzen v únoru 2018, zůstávají stále v platnosti mimořádná veterinární opatření, která mají co nejvíce minimalizovat možnost rozšíření moru na našem území. Oba ministři se shodli na tom, že lov prasat pomocí zdrojů umělého osvětlení, pomocí zaměřovače na principu noktovizorů (přístrojů na noční vidění) nebo lov během sklizně zemědělských plodin jsou účinnými nástroji pro efektivní redukci divokých prasat.
Oba ministři také diskutovali o přípravě Strategického plánu SZP. „Dosud není známá konečná podoba legislativních textů, k dispozici nejsou ani konkrétní podmínky pro zemědělce, tzv. GAECy. Na dopracování národní varianty plánu tak zbývá velmi málo času, protože jej státy musí odevzdat do konce letošního roku,“ uvedl ministr Toman.
V souvislosti se SZP chtějí Česko i Slovensko podporovat v zemědělství přístup, který povede ke zmírňování dopadů klimatické změny, a to hlavně prostřednictvím ukládání uhlíku v půdě, např. využitím agrolesnictví.
Tématem jednání byla také kůrovcová kalamita a vzájemné sdílení opatření, která v boji proti kůrovci zabírají. K nejdůležitějším patří prodloužení lhůty k zalesnění kalamitních holin, použití fumigantů (pesticidní přípravky k hubení škůdců), uvolnění pravidel pro přenos sadebního materiálu a další. Nová lesnická strategie EU podle ministrů upřednostňuje pouze environmentální funkci lesů před ostatními (např. funkcí vodohospodářskou, půdoochrannou, ekonomickou a sociální). Zásadním principem by měla zůstat vyváženost všech funkcí lesa.
Ministr zemědělství Slovenska Samuel Vlčan se v rámci výstavy Země živitelka zúčastnil slavnostního zahájení, prohlédl si provoz Budějovického Budvaru a přihlížel předávání ocenění Zlatý klas v rámci Večera vystavovatelů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
