Tiskové zprávy
MŽP ČR: Ministři životního prostředí EU budou rozhodovat o podobě směrnice o průmyslových emisích
Ve čtvrtek 25. června v Lucemburku zasedne naposledy za českého předsednictví Rada Evropské unie pro životní prostředí. Jednání bude řídit její předseda a český ministr životního prostředí Ladislav Miko. Nejdůležitějším bodem Rady bude jednání o směrnici o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečišťování - IPPC).
České předsednictví usiluje o nalezení společného postoje všech států EU pro jednání s Evropským parlamentem, který o komplexní legislativní úpravě k ochraně ovzduší, vody a půd před průmyslovým znečišťováním hlasoval už letos v březnu. „Po více než roce intenzivních jednání je na čase, aby se všechny státy Sedmadvacítky dohodly na textu směrnice o průmyslových emisích, a přispěly tak ke zlepšení životního prostředí pro obyvatele EU, a zároveň zjednodušily a zpřehlednily legislativu pro průmyslové podniky,“ zdůrazňuje Ladislav Miko.
Pokud se ministři ve čtvrtek shodnou na své představě revize směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění a dalších šesti souvisejících směrnic upravujících znečištění vznikající v důsledku průmyslových činností, začne Evropskému parlamentu běžet čtyřměsíční lhůta, během níž se musí k postoji Rady vyjádřit v tzv. druhém čtení.
Delegace budou dále diskutovat o ochraně biodiverzity, změně klimatu, nakládání s biologickým odpadem a ochraně půd.
Ministři životního prostředí nejprve zhodnotí plnění cíle zastavit úbytek biologické rozmanitosti v rámci EU do roku 2010, k němuž se přihlásily hlavy států Unie v roce 2001.
Zároveň by měli rozhodnout, zda má být na úrovni Unie řešena problematika tzv. invazních druhů. Šíření nepůvodních druhů organismů v EU má totiž podle odhadů Evropské komise za následek vznik nákladů 12,7 miliard eur ročně v souvislosti se škodami na životním prostředí, hospodářské činnosti i lidském zdraví. Navíc tento problém bude narůstat – akcelerující globalizace obchodu povede k častějším případům neúmyslného zavlečení přírodních druhů do nového prostředí. Zároveň bude v důsledku změny klimatu v zemědělství a lesnictví docházet k úmyslnému zavádění nových odolných odrůd, jako jsou plodiny odolné proti suchu, což se zpravidla neobejde bez neplánovaných vedlejších efektů.
Klimatický summit OSN v Kodani, kde má být dohodnuto pokračování Kjótského protokolu, se uskuteční už za méně než půl roku, v prosinci 2009. Cílem výměny názorů v Lucemburku proto bude sblížit pozice evropských států k podobě budoucí Kodaňské dohody. „Snažíme se co nejlépe připravit půdu pro švédské předsednictví, které bude za EU na podzim vyjednávat s rozvinutými i rozvojovými zeměmi závazky ke snížení emisí,“ doplňuje Miko.
Zároveň se očekává, že ministři ve čtvrtek jednomyslně podpoří zřízení evropského informačního systému k problematice přizpůsobování se změně klimatu (tzv. adaptací), stejně jako založení nové expertní skupiny pro dopady změny klimatu a adaptace.
Se změnou klimatu souvisí i další bod jednání – rozprava o závěrech Rady k nakládání s biologickým odpadem. Ten je v současnosti běžně ukládán na skládky, kde dochází ke značnému uvolňování emisí skleníkových plynů. Delegace budou debatovat o potřebě nového právního předpisu, který by se zohledněním místních podmínek stanovil opatření pro zavedení odděleného sběru a vhodného zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Také by definoval kritéria pro kvalitu kompostu a digestátů určených k využití v půdě. Zavedení kritérií kvality spolu s jednotným označováním by usnadnilo nakládání s tímto materiálem, a přispělo tak k návratu organických látek a živin do půdy.
S půdou, jejíž ochrana dosud není narozdíl od jiných složek životního prostředí upravena komunitární legislativou, souvisí i návrh rámcové směrnice o ochraně půd. Vlády EU se už pět let nejsou schopny domluvit na znění této směrnice, a proto české předsednictví jen představí zprávu o pokroku. Ta shrnuje úpravy textu, na nichž se většina států dohodla během intenzivních jednání v uplynulých šesti měsících.
Na závěr jednání dosluhující předseda Rady EU pro životní prostředí Ladislav Miko shrne výstupy mezinárodních jednání i konferencí z oblasti životního prostředí pořádaných v České republice a předá štafetu švédskému ministru životního prostředí Andreasu Carlgrenovi.
Tisková konference po skončení jednání Rady se bude konat 25. června v konferenčním středisku – FIL 5, rue Carlo Hemmer, Lucemburk. Stejně jako veřejnou část ministerských diskusí lze i tiskovou konferenci sledovat v přímém přenosu na http://video.consilium.europa.eu.
České předsednictví usiluje o nalezení společného postoje všech států EU pro jednání s Evropským parlamentem, který o komplexní legislativní úpravě k ochraně ovzduší, vody a půd před průmyslovým znečišťováním hlasoval už letos v březnu. „Po více než roce intenzivních jednání je na čase, aby se všechny státy Sedmadvacítky dohodly na textu směrnice o průmyslových emisích, a přispěly tak ke zlepšení životního prostředí pro obyvatele EU, a zároveň zjednodušily a zpřehlednily legislativu pro průmyslové podniky,“ zdůrazňuje Ladislav Miko.
Pokud se ministři ve čtvrtek shodnou na své představě revize směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění a dalších šesti souvisejících směrnic upravujících znečištění vznikající v důsledku průmyslových činností, začne Evropskému parlamentu běžet čtyřměsíční lhůta, během níž se musí k postoji Rady vyjádřit v tzv. druhém čtení.
Delegace budou dále diskutovat o ochraně biodiverzity, změně klimatu, nakládání s biologickým odpadem a ochraně půd.
Ministři životního prostředí nejprve zhodnotí plnění cíle zastavit úbytek biologické rozmanitosti v rámci EU do roku 2010, k němuž se přihlásily hlavy států Unie v roce 2001.
Zároveň by měli rozhodnout, zda má být na úrovni Unie řešena problematika tzv. invazních druhů. Šíření nepůvodních druhů organismů v EU má totiž podle odhadů Evropské komise za následek vznik nákladů 12,7 miliard eur ročně v souvislosti se škodami na životním prostředí, hospodářské činnosti i lidském zdraví. Navíc tento problém bude narůstat – akcelerující globalizace obchodu povede k častějším případům neúmyslného zavlečení přírodních druhů do nového prostředí. Zároveň bude v důsledku změny klimatu v zemědělství a lesnictví docházet k úmyslnému zavádění nových odolných odrůd, jako jsou plodiny odolné proti suchu, což se zpravidla neobejde bez neplánovaných vedlejších efektů.
Klimatický summit OSN v Kodani, kde má být dohodnuto pokračování Kjótského protokolu, se uskuteční už za méně než půl roku, v prosinci 2009. Cílem výměny názorů v Lucemburku proto bude sblížit pozice evropských států k podobě budoucí Kodaňské dohody. „Snažíme se co nejlépe připravit půdu pro švédské předsednictví, které bude za EU na podzim vyjednávat s rozvinutými i rozvojovými zeměmi závazky ke snížení emisí,“ doplňuje Miko.
Zároveň se očekává, že ministři ve čtvrtek jednomyslně podpoří zřízení evropského informačního systému k problematice přizpůsobování se změně klimatu (tzv. adaptací), stejně jako založení nové expertní skupiny pro dopady změny klimatu a adaptace.
Se změnou klimatu souvisí i další bod jednání – rozprava o závěrech Rady k nakládání s biologickým odpadem. Ten je v současnosti běžně ukládán na skládky, kde dochází ke značnému uvolňování emisí skleníkových plynů. Delegace budou debatovat o potřebě nového právního předpisu, který by se zohledněním místních podmínek stanovil opatření pro zavedení odděleného sběru a vhodného zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Také by definoval kritéria pro kvalitu kompostu a digestátů určených k využití v půdě. Zavedení kritérií kvality spolu s jednotným označováním by usnadnilo nakládání s tímto materiálem, a přispělo tak k návratu organických látek a živin do půdy.
S půdou, jejíž ochrana dosud není narozdíl od jiných složek životního prostředí upravena komunitární legislativou, souvisí i návrh rámcové směrnice o ochraně půd. Vlády EU se už pět let nejsou schopny domluvit na znění této směrnice, a proto české předsednictví jen představí zprávu o pokroku. Ta shrnuje úpravy textu, na nichž se většina států dohodla během intenzivních jednání v uplynulých šesti měsících.
Na závěr jednání dosluhující předseda Rady EU pro životní prostředí Ladislav Miko shrne výstupy mezinárodních jednání i konferencí z oblasti životního prostředí pořádaných v České republice a předá štafetu švédskému ministru životního prostředí Andreasu Carlgrenovi.
Tisková konference po skončení jednání Rady se bude konat 25. června v konferenčním středisku – FIL 5, rue Carlo Hemmer, Lucemburk. Stejně jako veřejnou část ministerských diskusí lze i tiskovou konferenci sledovat v přímém přenosu na http://video.consilium.europa.eu.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk