Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Moravskoslezský kraj patří z hlediska znečištění k nejhorším
Moravskoslezský kraj patří v České republice k nejhorším z hlediska průmyslového znečištění. Nenachází se zde ani takové množství provozů povinných hlásit údaje do IRZ jako v jiných krajích. Ty, které zde jsou, však stačí na to, aby předčily ty v ostatních krajích v České republice závažností svého vlivu na životní prostředí. V čele největších hříšníků stanul tradičně hutnický kolos Mittal Steel Ostrava, a.s.
Tento podnik se umístil nejčastěji v čele tabulek největších znečišťovatelů Moravskoslezského kraje sestavených na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování (1) za rok 2006 sdružením Arnika. Je v kraji největším zdrojem emisí oxidu uhelnatého, skleníkových plynů, látek způsobujících kyselé srážky, perzistentních organických látek (POPs) (2), emisí rtuti do ovzduší a kyanidů (3) do vody. Je také druhým největším zdrojem emisí látek karcinogenních a potenciálně karcinogenních hned za farmaceutickou firmou Ivax Pharmaceuticals a druhým největším zdrojem úniků látek poškozujících rozmnožování (reprotoxických) hned za chemičkou BorsodChem MCHZ, s.r.o., která si své prvenství v tomto žebříčku vysloužila hlavně kvůli vysokým emisím benzenu (4).
Mittal Steel se dostal také do čela několika celostátních žebříčků zveřejněných 17. října (5). Některé vysoké hodnoty lze sice u tohoto provozu přičíst sloučení s Vysokými pecemi Ostrava, a.s., které ještě v loňském roce ohlašovaly do IRZ samostatně, ale přesto jsou vysoká množství nebezpečných látek, které produkuje, alarmující. Mittal Steel vypouští do ovzduší mimo jiné hodně olova (6), kadmia (7), rtuti (8), polyaromatických uhlovodíků (PAU) (9), dioxinů (10) a polychlorovaných bifenylů (11).
„Přestože žebříček úniků látek potenciálně rakovinotvorných vedou Ivax Pharmaceuticals a Mittal Steel, meziročně úniky těchto látek snížily. V případě Ivaxu Pharmaceuticals šlo o snížení emisí dichlormethanu (12) a v případě Mittalu pak o emise kadmia, což je samozřejmě chvályhodné. Přesně opačný trend zaznamenaly emise olova z Mittalu (13), formaldehydu (14) z provozu Rockwoolu, a.s. v Bohumíně a benzenu a formaldehydu z provozu BorsodChem MCHZ, s.r.o., čili látek rakovinotvorných pro člověka a v případě formaldehydu také mutagenních. Formaldehyd používá Rockwool při výrobě stavebních izolačních materiálů,“ komentoval statistiky emisí karcinogenních a mutagenních látek vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky, rtuť, kyanidy, formaldehyd, styren (15), polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.
Prvenství Mittalu v žebříčcích největších znečišťovatelů nejvíce pociťují lidé žijící v jeho okolí. Potvrzuje to i dětská lékařka MUDr. Eva Schallerová, která pozoruje již několik let nárůst případů respiračních chorob včetně astmatu u dětí. MUDr. Radim Šrám, DrSc. letos v dubnu na konferenci v Ostravě mimo jiné řekl: „Koncentrace karcinogenních PAU jsou na Ostravsku nejvyšší v celé ČR a současně působí nepříznivě další polutanty z ovzduší. Tyto výsledky by měly vést politiky k uznání environmentální expozice karcinogenním PAU na Ostravsku za významné riziko pro populaci a současně k zamyšlení jakou přijmout environmentální politiku pro Ostravsko s cílem snížení expozice PAU?“
Informace do registru letos ohlásilo 90 provozů na území Moravskoslezského kraje, což je o 5 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly olovo a měď a jejich sloučeniny v přenosech v odpadech a amoniak (čpavek), oxidy dusíku a oxidy síry v emisích do ovzduší.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku
http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (16).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(3) Více informací o kyanidech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887
(4) Informace o benzenu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=221638.
(5) Viz tiskovou zprávu Arniky ze 17. října 2007 na:
http://bezjedu.arnika.org/media/tiskova-zprava.shtml?x=2049459.
(6) Informace o olovu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=634297.
(7) Informace o kadmiu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=429635.
(8) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(9) Mezi polyaromatické uhlovodíky (PAU) se počítá více než 100 sloučenin. Jsou tvořené uhlíkem a vodíkem, dvěma a více benzenovými jádry. Pro svou schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a závažnost působení na zdraví lidí (některé z nich jsou mimo jiné karcinogenní a mutagenní) jsou považovány za typické představitele perzistentních organických látek (POPs). Vážou se na prach a jsou bioakumulativní. Vznikají jako vedlejší produkty v chemické výrobě, při spalovacích procesech, včetně spalování benzinu v automobilové dopravě. Více informací viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570
(10) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
(11) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Vznikají však také jako vedlejší produkty v chemické výrobě anebo ve spalovacích procesech podobně jako dioxiny. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Více informací viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=319920
(12) Dichlormetan - Široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Více informací najdete zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823
(13) V tomto případě byl i součet emisí olova Mittalu Steel a Vysokých pecí za rok 2005 nižší nežli jsou emise vykázané Mittalem za rok 2006.
(14) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(15) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(16) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento podnik se umístil nejčastěji v čele tabulek největších znečišťovatelů Moravskoslezského kraje sestavených na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování (1) za rok 2006 sdružením Arnika. Je v kraji největším zdrojem emisí oxidu uhelnatého, skleníkových plynů, látek způsobujících kyselé srážky, perzistentních organických látek (POPs) (2), emisí rtuti do ovzduší a kyanidů (3) do vody. Je také druhým největším zdrojem emisí látek karcinogenních a potenciálně karcinogenních hned za farmaceutickou firmou Ivax Pharmaceuticals a druhým největším zdrojem úniků látek poškozujících rozmnožování (reprotoxických) hned za chemičkou BorsodChem MCHZ, s.r.o., která si své prvenství v tomto žebříčku vysloužila hlavně kvůli vysokým emisím benzenu (4).
Mittal Steel se dostal také do čela několika celostátních žebříčků zveřejněných 17. října (5). Některé vysoké hodnoty lze sice u tohoto provozu přičíst sloučení s Vysokými pecemi Ostrava, a.s., které ještě v loňském roce ohlašovaly do IRZ samostatně, ale přesto jsou vysoká množství nebezpečných látek, které produkuje, alarmující. Mittal Steel vypouští do ovzduší mimo jiné hodně olova (6), kadmia (7), rtuti (8), polyaromatických uhlovodíků (PAU) (9), dioxinů (10) a polychlorovaných bifenylů (11).
„Přestože žebříček úniků látek potenciálně rakovinotvorných vedou Ivax Pharmaceuticals a Mittal Steel, meziročně úniky těchto látek snížily. V případě Ivaxu Pharmaceuticals šlo o snížení emisí dichlormethanu (12) a v případě Mittalu pak o emise kadmia, což je samozřejmě chvályhodné. Přesně opačný trend zaznamenaly emise olova z Mittalu (13), formaldehydu (14) z provozu Rockwoolu, a.s. v Bohumíně a benzenu a formaldehydu z provozu BorsodChem MCHZ, s.r.o., čili látek rakovinotvorných pro člověka a v případě formaldehydu také mutagenních. Formaldehyd používá Rockwool při výrobě stavebních izolačních materiálů,“ komentoval statistiky emisí karcinogenních a mutagenních látek vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky, rtuť, kyanidy, formaldehyd, styren (15), polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.
Prvenství Mittalu v žebříčcích největších znečišťovatelů nejvíce pociťují lidé žijící v jeho okolí. Potvrzuje to i dětská lékařka MUDr. Eva Schallerová, která pozoruje již několik let nárůst případů respiračních chorob včetně astmatu u dětí. MUDr. Radim Šrám, DrSc. letos v dubnu na konferenci v Ostravě mimo jiné řekl: „Koncentrace karcinogenních PAU jsou na Ostravsku nejvyšší v celé ČR a současně působí nepříznivě další polutanty z ovzduší. Tyto výsledky by měly vést politiky k uznání environmentální expozice karcinogenním PAU na Ostravsku za významné riziko pro populaci a současně k zamyšlení jakou přijmout environmentální politiku pro Ostravsko s cílem snížení expozice PAU?“
Informace do registru letos ohlásilo 90 provozů na území Moravskoslezského kraje, což je o 5 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly olovo a měď a jejich sloučeniny v přenosech v odpadech a amoniak (čpavek), oxidy dusíku a oxidy síry v emisích do ovzduší.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku
http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (16).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(3) Více informací o kyanidech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887
(4) Informace o benzenu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=221638.
(5) Viz tiskovou zprávu Arniky ze 17. října 2007 na:
http://bezjedu.arnika.org/media/tiskova-zprava.shtml?x=2049459.
(6) Informace o olovu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=634297.
(7) Informace o kadmiu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=429635.
(8) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(9) Mezi polyaromatické uhlovodíky (PAU) se počítá více než 100 sloučenin. Jsou tvořené uhlíkem a vodíkem, dvěma a více benzenovými jádry. Pro svou schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a závažnost působení na zdraví lidí (některé z nich jsou mimo jiné karcinogenní a mutagenní) jsou považovány za typické představitele perzistentních organických látek (POPs). Vážou se na prach a jsou bioakumulativní. Vznikají jako vedlejší produkty v chemické výrobě, při spalovacích procesech, včetně spalování benzinu v automobilové dopravě. Více informací viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570
(10) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
(11) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Vznikají však také jako vedlejší produkty v chemické výrobě anebo ve spalovacích procesech podobně jako dioxiny. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Více informací viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=319920
(12) Dichlormetan - Široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Více informací najdete zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823
(13) V tomto případě byl i součet emisí olova Mittalu Steel a Vysokých pecí za rok 2005 nižší nežli jsou emise vykázané Mittalem za rok 2006.
(14) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(15) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(16) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
