Tiskové zprávy
MŽP ČR: Na COP19 v Panamě svět zvýšil ochranu více než 500 skomírajících druhů, žraloci a tropické dřeviny budou lépe chráněni
V pátek v noci skončila v Panamě 19. konference stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). I díky českému předsednictví se podařilo zabránit znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců. K tomu se podařilo zvýšit ochranu u řady druhů a prosadit všechny priority, na kterých se před tím dohodly státy evropské sedmadvacítky.
„Obchod se slonovinou se znovu nerozjede. I díky vyjednávání české reprezentace byl odmítnut návrh Zimbabwe, které chtělo uvolnit pravidla týkající se obchodu se slonovinou z populací vyskytujících se v Namibii, JAR, Zimbabwe a Botswaně. Podobně se podařilo zabránit návrhu, který měl umožnit obchod s rohovinou získanou z rohů nosorožců tuponosých jižních. Jeho prosazením hrozila stimulace nelegálního obchodu a také pytlačení těchto vzácných zvířat. EU naopak pomohla prosadit upravený návrh Namibie, který za striktních podmínek povoluje vývoz těchto savců do jeho původních lokalit, což by mělo přispět k jeho „in situ“ ochraně,“ zdůrazňuje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.
Evropské unii se také podvedlo prosadit regulaci obchodu se zvířaty a rostlinami, které mají odbytiště v právě v Evropě. Více než 150 druhů stromů získalo vyšší ochranu. Do druhé přílohy CITES se podařilo například zařadit africké tropické dřeviny z rodu Afzélie, známé pod obchodním názvem africký mahagon. Dřevo z tohoto stromu se využívá například na výrobu nábytku, který se najde i v domovech Evropanů. Zařazení druhů do CITES II neznamená konec importu tohoto dřeva do Evropy, ale zpřísnění pravidel a podmínek, za kterých může být export a import s ním prováděn tak, aby nebyly jejich populace ohroženy vyhynutím. Mezi nově chráněné rody dřevin patří taktéž například Dipterix či Roseodendron.
Povedlo se také vyjednat zpřísnění mezinárodního obchodu s celou řadou druhů plazů a obojživelníků, kteří jsou v evropských zemích hojně chováni teraristy. Jedná se například o agamu kočinčinskou, pačolka laoského či želvu žlutočelou. Nově byla do příloh CITES zařazena čeleď žab rosněnkovitých. Tyto průhledné žáby dostaly přiléhavý název „Glass frog“ (skleněné žáby).
Dalším úspěchem je, že se na návrh EU do přílohy CITES II dostaly i doposud nezařazené druhy žraloků z čeledi kladivounovitých. Společně s dalšími státy se pak podařilo prosadit zvýšení ochrany žraloků z čeledi modrounovitých. S dalších mořských druhů se v příloze II objevil sumýš „mořská okurka“.
České předsednictví úspěšně provedlo strany CITES komplikovaným jednáním o zvýšení ochrany brazilského stromu sapanu ježatého, který byl dosud zapsán v příloze II CITES. To znamená, že obchod se dřevem se sice řídil striktními podmínkami, ne všechny výrobky ale potřebovaly povolení CITES. Jedná se hlavně o smyčce, k jejichž výrobě se jeho dřevo hojně využívá. Brazílie navrhla zpřísnění ochrany, které by vedlo k zásadnímu omezení pro evropský hudební průmysl. Každý hudebník, který by vlastnil smyčec z tohoto dřeva, by nově potřeboval povolení CITES. Nakonec se podařilo vyjednat kompromis, který pomůže Brazílii chránit tento endemický druh, a to regulací obchodu jak se dřevem, tak s jeho výrobky, které jsou exportovány z Brazílie. Následný re-export už ale povolení nepotřebuje.
19. konference stran CITES je velkým úspěchem jak pro české předsednictví EU a pro Evropskou unii jako celek, tak pro světovou biodiverzitu. Dohromady se podařilo zvýšit regulaci mezinárodního obchodu s více než 500 druhy zvířat a rostlin. Jedná se o rekordní počet. Konsensus na drtivé většině těchto rozhodnutí díky vyjednávání našlo více než 160 stran.
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) reguluje přeshraniční obchodování se vzácnými zvířaty a rostlinami. V současné době více než 38 000 druhů zvířat a rostlin. Její Příloha I znamená praktický zákaz mezinárodního obchodu, Příloha II obsahující 97 % všech CITES druhů umožňuje regulovaný obchod a Příloha III zahrnuje ty druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí.
Pro podrobnější informace můžete navštívit stránky CITES - https://cites.org/eng
„Obchod se slonovinou se znovu nerozjede. I díky vyjednávání české reprezentace byl odmítnut návrh Zimbabwe, které chtělo uvolnit pravidla týkající se obchodu se slonovinou z populací vyskytujících se v Namibii, JAR, Zimbabwe a Botswaně. Podobně se podařilo zabránit návrhu, který měl umožnit obchod s rohovinou získanou z rohů nosorožců tuponosých jižních. Jeho prosazením hrozila stimulace nelegálního obchodu a také pytlačení těchto vzácných zvířat. EU naopak pomohla prosadit upravený návrh Namibie, který za striktních podmínek povoluje vývoz těchto savců do jeho původních lokalit, což by mělo přispět k jeho „in situ“ ochraně,“ zdůrazňuje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.
Evropské unii se také podvedlo prosadit regulaci obchodu se zvířaty a rostlinami, které mají odbytiště v právě v Evropě. Více než 150 druhů stromů získalo vyšší ochranu. Do druhé přílohy CITES se podařilo například zařadit africké tropické dřeviny z rodu Afzélie, známé pod obchodním názvem africký mahagon. Dřevo z tohoto stromu se využívá například na výrobu nábytku, který se najde i v domovech Evropanů. Zařazení druhů do CITES II neznamená konec importu tohoto dřeva do Evropy, ale zpřísnění pravidel a podmínek, za kterých může být export a import s ním prováděn tak, aby nebyly jejich populace ohroženy vyhynutím. Mezi nově chráněné rody dřevin patří taktéž například Dipterix či Roseodendron.
Povedlo se také vyjednat zpřísnění mezinárodního obchodu s celou řadou druhů plazů a obojživelníků, kteří jsou v evropských zemích hojně chováni teraristy. Jedná se například o agamu kočinčinskou, pačolka laoského či želvu žlutočelou. Nově byla do příloh CITES zařazena čeleď žab rosněnkovitých. Tyto průhledné žáby dostaly přiléhavý název „Glass frog“ (skleněné žáby).
Dalším úspěchem je, že se na návrh EU do přílohy CITES II dostaly i doposud nezařazené druhy žraloků z čeledi kladivounovitých. Společně s dalšími státy se pak podařilo prosadit zvýšení ochrany žraloků z čeledi modrounovitých. S dalších mořských druhů se v příloze II objevil sumýš „mořská okurka“.
České předsednictví úspěšně provedlo strany CITES komplikovaným jednáním o zvýšení ochrany brazilského stromu sapanu ježatého, který byl dosud zapsán v příloze II CITES. To znamená, že obchod se dřevem se sice řídil striktními podmínkami, ne všechny výrobky ale potřebovaly povolení CITES. Jedná se hlavně o smyčce, k jejichž výrobě se jeho dřevo hojně využívá. Brazílie navrhla zpřísnění ochrany, které by vedlo k zásadnímu omezení pro evropský hudební průmysl. Každý hudebník, který by vlastnil smyčec z tohoto dřeva, by nově potřeboval povolení CITES. Nakonec se podařilo vyjednat kompromis, který pomůže Brazílii chránit tento endemický druh, a to regulací obchodu jak se dřevem, tak s jeho výrobky, které jsou exportovány z Brazílie. Následný re-export už ale povolení nepotřebuje.
19. konference stran CITES je velkým úspěchem jak pro české předsednictví EU a pro Evropskou unii jako celek, tak pro světovou biodiverzitu. Dohromady se podařilo zvýšit regulaci mezinárodního obchodu s více než 500 druhy zvířat a rostlin. Jedná se o rekordní počet. Konsensus na drtivé většině těchto rozhodnutí díky vyjednávání našlo více než 160 stran.
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) reguluje přeshraniční obchodování se vzácnými zvířaty a rostlinami. V současné době více než 38 000 druhů zvířat a rostlin. Její Příloha I znamená praktický zákaz mezinárodního obchodu, Příloha II obsahující 97 % všech CITES druhů umožňuje regulovaný obchod a Příloha III zahrnuje ty druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí.
Pro podrobnější informace můžete navštívit stránky CITES - https://cites.org/eng
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk