Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Na pěti hnízdištích se narodila sokolí mláďata
Na pěti hnízdištích ležících na území Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava vyrostli a vyletěli mladí sokoli. Vedle ornitologů na tom mají velkou zásluhu také pracovníci Informační a strážní služby.
Na pěti hnízdištích sokola stěhovavého ležících na území Správy Národního parku Šumava se podařilo sokolím rodičům odchovat mladé sokoly.
„V současnosti máme na území Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava celkem 7 hnízdních lokalit sokola, což je oproti 2 původním hnízdním lokalitám během 90. let minulého století zřejmé zvýšení početnosti, které souvisí s růstem populace sokola stěhovavého v Evropě včetně našeho území,“ říká Tomáš Lorenc, ornitolog NP a CHKO Šumava.
Monitoringem sokola stěhovavého se dlouhodobě zabývá České svaz ochránců přírody Plzeňsko ve spolupráci se zoology NP a CHKO Šumava.
„Pravidelně sledujeme obsazenost známých hnízdních lokalit sokolími páry, vývoj a úspěšnost hnízdění a kontrolujeme i další potencionální lokality, kde by sokol mohl hnízdit,“ uvádí David Melichar z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko.
Na úspěšné akci spojené s vylétnutím mladých sokolů má velký podíl Informační a strážní služba NP a CHKO Šumava, jejíž členové hnízdiště po dobu hnízdění bedlivě hlídali.
„V době hnízdění a vyvádění mláďat jsme postavili hlídky, aby do blízkosti hnízdišť nechodili turisté a sokolí rodinky nerušili,“ uvádí Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby a dodává: „Časté rušení, může způsobit například zastydnutí zahřívaných vajec nebo předčasné vylétnutí dospívajících mláďat z hnízda, která se pak stávají snadnou kořistí pro predátory,“ dodává.
Lokalizace hnízdišť sokola stěhovavého se s ohledem na jejich ochranu neuvádí.
„Na některých místech naši zaměstnanci stáli a vysvětlovali turistům důvody omezeného vstupu. Museli jsme navýšit služby a některá místa jsme hlídali ve dne i v noci,“ uvádí Stanislav Haladej, z Informační a strážní služby. Turisté měli pochopení, i když to pro ně v ten moment znamenalo určité omezení. „Když jsme turistům vysvětlili, proč je nepustíme tam, kam chtějí jít, bylo vše v pořádku. Omezení navíc trvala zhruba dva měsíce,“ dodal Haladej.
Na pěti hnízdištích sokola stěhovavého ležících na území Správy Národního parku Šumava se podařilo sokolím rodičům odchovat mladé sokoly.
„V současnosti máme na území Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava celkem 7 hnízdních lokalit sokola, což je oproti 2 původním hnízdním lokalitám během 90. let minulého století zřejmé zvýšení početnosti, které souvisí s růstem populace sokola stěhovavého v Evropě včetně našeho území,“ říká Tomáš Lorenc, ornitolog NP a CHKO Šumava.
Monitoringem sokola stěhovavého se dlouhodobě zabývá České svaz ochránců přírody Plzeňsko ve spolupráci se zoology NP a CHKO Šumava.
„Pravidelně sledujeme obsazenost známých hnízdních lokalit sokolími páry, vývoj a úspěšnost hnízdění a kontrolujeme i další potencionální lokality, kde by sokol mohl hnízdit,“ uvádí David Melichar z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko.
Na úspěšné akci spojené s vylétnutím mladých sokolů má velký podíl Informační a strážní služba NP a CHKO Šumava, jejíž členové hnízdiště po dobu hnízdění bedlivě hlídali.
„V době hnízdění a vyvádění mláďat jsme postavili hlídky, aby do blízkosti hnízdišť nechodili turisté a sokolí rodinky nerušili,“ uvádí Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby a dodává: „Časté rušení, může způsobit například zastydnutí zahřívaných vajec nebo předčasné vylétnutí dospívajících mláďat z hnízda, která se pak stávají snadnou kořistí pro predátory,“ dodává.
Lokalizace hnízdišť sokola stěhovavého se s ohledem na jejich ochranu neuvádí.
„Na některých místech naši zaměstnanci stáli a vysvětlovali turistům důvody omezeného vstupu. Museli jsme navýšit služby a některá místa jsme hlídali ve dne i v noci,“ uvádí Stanislav Haladej, z Informační a strážní služby. Turisté měli pochopení, i když to pro ně v ten moment znamenalo určité omezení. „Když jsme turistům vysvětlili, proč je nepustíme tam, kam chtějí jít, bylo vše v pořádku. Omezení navíc trvala zhruba dva měsíce,“ dodal Haladej.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
