MŽP ČR: Na stránkách MŽP jsou k dispozici dokumenty ze Summitu OSN v Johannesburgu

Ministerstvo životního prostředí dnes na svých stránkách zveřejnilo pracovní české překlady závěrečných dokumentů Světového summitu o udržitelném rozvoji (WSSD), který proběhl od 26. srpna do 4. září v jihoafrickém Johannesburgu. Plné texty Johannesburské deklarace a Implementačního plánu, které WSSD přijal, jsou k dispozici na adrese www.env.cz v kapitole „Zahraniční vazby“.


Světového summitu o udržitelném rozvoji se zúčastnila česká oficiální delegace v čele s místopředsedou vlády Petrem Marešem a ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem. Johannesburg měl ukázat možnosti jak docílit pokud možno vyváženého ekonomického a sociálního rozvoje při prosazování stále vyšších standardů ochrany životního prostředí v duchu principů udržitelného rozvoje přijatých na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v červnu 1992 v brazilském Rio de Janeiru.

Členové české delegace se neúčastnili jen konkrétních jednání WSSD, ale i k dvoustranných a mnohostranných rozhovorů zvláště s partnery z členských a kandidátských zemí EU, z rozvojových zemí, s představiteli mezinárodních organizací a mezinárodních smluv. ČR, která přijala v lednu 2003 svou Koncepci zahraniční rozvojové pomoci, se mohla zatím skromně pochlubit, že již přestává být příjemcem zahraniční pomoci, ale již začíná jako členský stát OECD zaujímat místo mezi dárcovskými zeměmi rozvojové pomoci. I když je zatím podíl české rozvojové pomoci na HDP zatím s podílem 0,037 % v r. 2001 velmi nízký, v souvislosti se vstupem do EU a uplatňování jednoho z principů UNCED – principu společné, ale diferenciované zodpovědnosti za stav planety, bude ČR zaujmout mnohem rozhodnější postoj, aby napomohla splnit cíl EU 0,39 % HDP v r. 2006.

Komplikovaná jednání se točila především kolem hlavního výstupu WSSD – „Implementačního plánu WSSD“, který měl především ukázat hlavní směry a způsoby, jak prohloubit implementaci Agendy 21 a dát prosazování udržitelného rozvoje nový impuls. Hlavními hráči při snahách dosáhnout konsensu byly členské země EU (podporované kandidátskými zeměmi pro vstup do EU včetně ČR), USA (podporované s jistými výhradami Kanadou, Japonskem, Austrálií), a rozvojové země sdružené ve Skupině 77 + Čína. Tradičně radikálním seskupením prosazujícím nejen vysoké standardy ochrany životního prostředí, ale i ucelené chápání udržitelného rozvoje byla EU.

Rozvojové země v zájmu likvidace chudoby a zajištění elementárních podmínek pro své obyvatelstvo kladly důraz na přístup k vodě, k potravinám, ke zdravotní péči a vzdělání. Transfer a zavádění nových technologií, šetrných k ekosystémům a odpovídající principům udržitelného rozvoje, nejsou myslitelné bez zahraniční pomoci. Přitom jen několik málo hospodářky vyspělých zemí je schopno poskytovat rozvojovou pomoc ve výší 0,7 % HDP (Dánsko 1,01 % v r. 2001, Norsko 0,83 %, Nizozemí 0,82 %, Lucembursko 0,80 %, Švédsko 0,76 %), jak je doporučováno předchozími konferencemi OSN. Naopak od konání UNCED pomoc poklesla z 0,33 % na 0,22 % HDP vyspělých zemí v r. 2001 (nejnižší podíl rozvojové pomoci z členských zemí OECD – členů Výboru pro rozvojovou pomoc mají USA 0,11 %, Itálie 0,14 %, a Řecko 0,19 %). Jen ve srovnání roku 2001 a 2000 poklesl objem rozvojové pomoci o 3 mld. USD.

Za pozitivní rysy přijatého „Implementačního plánu“ je možné pokládat oblast vod. Především cíl snížit o polovinu počet osob bez přístupu k nezávadné pitné vodě a k odpovídajícím sanitárním službám do roku 2015.

Úspěchu bylo dosaženo v oblasti rybolovu, kdy všichni účastníci přislíbili zastavit nešetrné využívání mořských zdrojů a vytvořit nová ochranná pásma pro mořskou faunu a flóru do r. 2015. Dnes se téměř 70 % mořských rybolovných oblastí nachází v krizi kvůli intenzivnímu neudržitelnému rybolovu.

Relativně dobrého výsledku si zajistila ochrana životního prostředí, kdy byla dosaženo shody v nezbytnosti zastavit do r. 2010 pokles biologické rozmanitosti. Zvláštní pozornost bude věnována tropickým deštným pralesům, mokřadům a korálovým útesům. Kvůli tlaku USA a řady rozvojových zemí je závazek menší, než jaký např. přijala dubnová konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitost v Haagu.

Při vyjednávání otázky likvidace chudoby nebyly významnějším způsobem překročeny předcházející závazky obsažené Deklarace cílů tisíciletí z r. 2000 a dalších specializovaných konferencí OSN. Implementační plán obsahuje kompromisní shodu, snížit o polovinu počet obyvatel planety, kteří musí vyžít pouze s 1 USD na jeden den do roku 2015, významně zlepšit bytové a životní podmínky minimálně 100 milionů obyvatel příměstských slumů do r. 2020 a vytvořit dobrovolný fond solidarity na financování likvidace chudoby.

Především kvůli neochotě USA nebylo dosaženo výraznějšího a konkrétnějšího posunu v oblasti energetiky, především ve zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a úspor energie. Nakonec byly dohodnuty pouze dobrovolné regionální a národní cíle pro dosažení přístupu k obnovitelným zdrojům energie, jako jsou solární, větrná nebo energie z mořských vln. Na summitu potvrdily Rusko a Kanada, že i přes negativní postoj USA přistoupí k ratifikaci Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, aby umožnily jeho vstup v platnost. Členské země EU, podporované kandidátskými zeměmi, vyjádřily rozčarování nad velmi slabým závazkem mezinárodního společenství v Implementačním plánu v oblasti energetiky, a přijaly vlastní Deklaraci k obnovitelným zdrojům energie a k úsporám energie. Členské země EU hodlají zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na primární výrobě energie na 15 % v r. 2010. Evropská unie přislíbila mezinárodnímu společenství pomoc ve výši 700 mil. EUR na pomoc v této oblasti v r. 2003.