Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Na Šumavu se musí vrátit korektní diskuse, píše Hnutí DUHA ministru Ambrozkovi
Hnutí DUHA dnes poslalo ministrovi životního prostředí dopis [1], ve kterém jej upozorňuje na nekorektně vedená jednání o Národním parku Šumava a navrhuje řešení.
Dopis varuje: „nabýváme dojmu, že několik starostů a někteří představitelé Jihočeského kraje se snaží na Šumavě konflikty záměrně udržovat…Nemohli jsme si nepovšimnout, že představitelé jihočeského kraje jsou velmi často ochotni veřejně podpořit každého, kdo kritizuje Národní park Šumava.“
Na konkrétních příkladech dopis poukazuje na nekorektní jednání několika starostů. Patří mezi ně srpnové protesty proti uzavření Vltavy pro vodáky poté, co hladina klesla pod stanovený limit. Přitom všichni protestující starostové právě pro tento limit v květnu na radě národního parku sami hlasovali. Dalším případem je návrh několika starostů deklasovat Šumavu z národního parku na chráněnou krajinnou oblast.
„Národní park Šumava nepatří obcím ani jejich starostům. Je nejen národním, ale i mezinárodním přírodním klenotem. Péče o tyto hodnoty tedy musí respektovat oprávněné zájmy místních obyvatel, návštěvníků z celé České republiky i zahraničí a vědců a zbytku společnosti. Nemůže o něm rozhodovat ani pouze skupina starostů či místních politiků, ani pouze skupina vědců, ani pouze ekologické organizace, ani pouze stát. Rozhodování proti přáním či doporučením kterékoli ze stran by bylo pro národní park i pro ekonomiku obcí ničivé. Budoucnost Národního parku Šumava závisí na konsensu“, uvádí se dále v dopise.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Budoucnost ochrany přírody i prosperita obcí závisí na dohodě. Proto je nutné, aby debata o národním parku vedla férově, věcně a korektně. V posledních měsících se ale právě tohle z diskuse vytrácí. Není třeba možné, aby někdo napadal správu národního parku za limit splavnosti Vltavy, pro který sám před několika měsíci hlasoval. Upozorňujeme proto ministra Ambrozka, že je nutné korektní vztahy do diskuse o Šumavě vrátit.“
Kontakt:
Jaromír Bláha: NOVÉ TELEFONNÍ ČÍSLO 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Kompletní znění dopisu Hnutí DUHA adresovaného ministrovi životního prostředí:
Vážený pane ministře,
události pozdního léta v Národním parku Šumava nás znepokojují do té míry, že považujeme za nutné oslovit Vás otevřeným dopisem.
Spatřujeme vážný a rostoucí problém ve způsobu komunikace a diskuse mezi správou parku, obcemi, krajem a Vaším ministerstvem. Nakolik můžeme tuto věc hodnotit jako nestranní pozorovatelé či účastníci zvenčí, nemůžeme si nevšimnout, že se vedení správy parku snaží komunikaci oproti minulosti zlepšit, byť si možná někdy počíná trochu neobratně. Stále více ovšem nabýváme dojmu, že několik starostů a někteří představitelé Jihočeského kraje se snaží na Šumavě konflikty záměrně udržovat.
Ostatně nemohli jsme si nepovšimnout, že představitelé jihočeského kraje jsou velmi často ochotni veřejně podpořit každého, kdo kritizuje Národní park Šumava či ochranu přírody jako takovou - zdá se, že je to jejich politické téma.
Dovolujeme si toto tvrzení ilustrovat dvěma příklady
Prvním je spor kolem omezení splouvání horní Vltavy. Správa národního parku kvůli poklesu hladiny pod stanovenou hladinu uzavřela dne 4.srpna úsek řeky pro vodácké využití. V průběhu srpna se obrázek soustřeďoval především na údajné vyprazdňování kempů, penzionů a obchodů. Majitel místní půjčovny lodí označil omezení splouvání úseku na horní Vltavě za „likvidaci regionu“ (Večerník ČT1, 20.8.), starostové protestovali. Hejtman Jihočeského kraje Vás vyzval, aby jste ihned platnost vyhlášky pozastavil.
Vyhlášku, která stanovila limit výšky hladiny pro splouvání horní Vltavy přitom správa parku již v květnu nechala projednat v Radě Národního parku a ta její znění po diskusi a stanovení podmínek jednomyslně schválila. Všichni starostové, kteří o tři měsíce později správu obviňovali z omezování turistického ruchu, pro toto omezení v květnu sami hlasovali. Rovněž Jihočeský kraj má v Radě svého zástupce, který se ale jednání nezúčastnil a neuplatnil žádné námitky ani poté, co obdržel zápis a závěry jednání Rady.
Kritika přitom nebyla opodstatněná ani věcně. K žádné významné ekonomické újmě pro okolní obce nedošlo. Zhruba polovina z těch, kteří horní Vltavu splouvají, totiž nejsou vodáci, kteří by na Šumavu přijeli primárně za účelem splutí Vltavy. Jsou to návštěvníci Šumavy, kteří si program zpestřují tím, že si vypůjčí v půjčovně kánoi a svezou se jeden den po řece. Tito lidé pochopitelně Šumavu kvůli zákazu splouvání neopustili.
A konečně: vyhláškou stanovený limit je pouze o 1-2 centimetry nad výškou hladiny, při které již není možné Vltavu splouvat, ale částečně brodit. Po většinu období, kdy zákaz platil, nebyla Vltava vůbec sjízdná.
Najít řešení pro další roky nebude snadné. Vyhláškou stanovený limit je podle našeho názoru příliš nízký na to, aby říční ekosystém ochránil. Jeho největší poškození totiž nezpůsobují vodáci, ale právě ti návštěvníci Šumavy, pro které je „sjíždění“ krátkého úseku Vltavy doplňkovým zážitkem, a kteří si půjčují lodě v půjčovnách, aniž by je uměli ovládat. Narážejí pak do břehů, vyklápějí se, křičí a řeku doslova obracejí dnem vzhůru. Kličkovat tímto davem je pro vodáka otřesný zážitek, řada vodáků už kvůli tomu na horní Vltavu v sezóně nejezdí. Potěšitelné jsou alespoň postřehy strážců národního parku: omezení splouvání se v naprosté většině případů setkalo s pochopením a dokonce často podporu vodáků i návštěvníků parku. Protestovali pouze majitelé půjčoven a starostové.
Druhým příkladem je stanovisko starostů šesti jihočeských obcí, ve kterém uvádějí, že chtějí deklasovat národní park (kategorie II. dle IUCN) do kategorie V. (tedy na kategorii, která odpovídá našim chráněným krajinným oblastem) a požadují stop rozšiřování prvních zón. Se stejnými starosty ale před třičtvrtě rokem dohodli pracovníci Vašeho ministerstva (konkrétně náměstek Ladislav Miko) zásady nové strategie péče o národní park, která zahrnuje důležitá doporučení IUCN, včetně rozšíření prvních zón a bezzásahového režimu. Když pak Správa parku zveřejnila, že připravila první konkrétní návrh změny zonace, který chce s obcemi prodiskutovat, obvinili starostové zcela protismyslně Správu, že novou zonaci sestavila za jejich zády. A nyní tedy šest starostů přes média sdělilo, že neplatí ani jejich předešlá dohoda s ministerstvem na zásadách strategie péče o národní park. A tak se o strategii začíná jednat zase od začátku.
Oba zmíněné požadavky přitom navozují situaci, za které je další diskuse velmi obtížná. Převedení jižní části národního parku z kategorie II do kategorie V. dle klasifikace IUCN a stop rozšiřování prvních zón by bylo faktickým zrušením národního parku na tomto území, za kterým by další krok bylo zrušení formální. Jediný, kdo by z takového počinu mohl mít prospěch jsou společnosti, kteří plánují budování lyžařského areálu na Smrčině a Hraničníku a obrovských rekreačních středisek na pravém břehu Lipna. Pro ekonomiku regionu jako celku (z dlouhodobé perspektivy), nemluvě o ochraně přírody, by však takový krok měl fatální důsledky, což musí být zřejmé starostům i jihočeskému hejtmanovi.
Národní park Šumava nepatří obcím ani jejich starostům. Je nejen národním, ale i mezinárodním přírodním klenotem. Péče o tyto hodnoty tedy musí respektovat oprávněné zájmy místních obyvatel, návštěvníků z celé České republiky i zahraničí a vědců a zbytku společnosti. Nemůže o něm rozhodovat ani pouze skupina starostů či místních politiků, ani pouze skupina vědců, ani pouze ekologické organizace, ani pouze stát. Rozhodování proti přáním či doporučením kterékoli ze stran by bylo pro národní park i pro ekonomiku obcí ničivé. Budoucnost Národního parku Šumava závisí na konsensu.
Na posledním jednání MŽP, správy parku a obcí, které proběhlo bez účasti zástupců ekologických organizací i vědecké obce, byla ustavena pracovní skupina složená pouze ze zástupců obcí, MŽP a jednoho zástupce správy parku – opět bez vědců i ekologických organizací. Navíc způsob jednání mluvčí některých starostů, která navozuje konfliktní atmosféru, není dobrý pro konstruktivní dialog.
Znovu se ukazuje, že doporučení Světového svazu ochrany přírody (IUCN) jsou zkušenosti, které je dobré respektovat. IUCN ve své zprávě doporučuje (str. 16) dohodnout zásadní dokumenty „v procesu široké participace“ … „s obcemi na území národního parku a v jeho okolí, specializovanými nevládními neziskovými organizacemi a vědeckou obcí“. A také: „Stávající konfliktní situace jasně vyžaduje zásah neutrálního zprostředkovatele“.
Domníváme se, že další diskusi a projednávání zásadních dokumentů (strategie péče o národní park, rozšíření prvních zón a bezásahových území, změna plánu péče) by bylo vhodnější vést na společných kulatých stolech zástupců MŽP, obcí, správy parku, ekologických organizací a vědců. Myslíme, že dosavadní způsob projednávání separátně zvlášť s obcemi, zvlášť s vědci a zvlášť s ekologickými organizacemi brání otevřené a věcné diskusi všech zúčastněných stran. Je možný jen při naprosto korektním jednání a dobré vzájemné komunikaci mezi všemi zúčastněnými a bohužel selhal.
S pozdravem
Jaromír Bláha
vedoucí programu Lesy
Hnutí DUHA
Dopis varuje: „nabýváme dojmu, že několik starostů a někteří představitelé Jihočeského kraje se snaží na Šumavě konflikty záměrně udržovat…Nemohli jsme si nepovšimnout, že představitelé jihočeského kraje jsou velmi často ochotni veřejně podpořit každého, kdo kritizuje Národní park Šumava.“
Na konkrétních příkladech dopis poukazuje na nekorektní jednání několika starostů. Patří mezi ně srpnové protesty proti uzavření Vltavy pro vodáky poté, co hladina klesla pod stanovený limit. Přitom všichni protestující starostové právě pro tento limit v květnu na radě národního parku sami hlasovali. Dalším případem je návrh několika starostů deklasovat Šumavu z národního parku na chráněnou krajinnou oblast.
„Národní park Šumava nepatří obcím ani jejich starostům. Je nejen národním, ale i mezinárodním přírodním klenotem. Péče o tyto hodnoty tedy musí respektovat oprávněné zájmy místních obyvatel, návštěvníků z celé České republiky i zahraničí a vědců a zbytku společnosti. Nemůže o něm rozhodovat ani pouze skupina starostů či místních politiků, ani pouze skupina vědců, ani pouze ekologické organizace, ani pouze stát. Rozhodování proti přáním či doporučením kterékoli ze stran by bylo pro národní park i pro ekonomiku obcí ničivé. Budoucnost Národního parku Šumava závisí na konsensu“, uvádí se dále v dopise.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Budoucnost ochrany přírody i prosperita obcí závisí na dohodě. Proto je nutné, aby debata o národním parku vedla férově, věcně a korektně. V posledních měsících se ale právě tohle z diskuse vytrácí. Není třeba možné, aby někdo napadal správu národního parku za limit splavnosti Vltavy, pro který sám před několika měsíci hlasoval. Upozorňujeme proto ministra Ambrozka, že je nutné korektní vztahy do diskuse o Šumavě vrátit.“
Kontakt:
Jaromír Bláha: NOVÉ TELEFONNÍ ČÍSLO 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Kompletní znění dopisu Hnutí DUHA adresovaného ministrovi životního prostředí:
Vážený pane ministře,
události pozdního léta v Národním parku Šumava nás znepokojují do té míry, že považujeme za nutné oslovit Vás otevřeným dopisem.
Spatřujeme vážný a rostoucí problém ve způsobu komunikace a diskuse mezi správou parku, obcemi, krajem a Vaším ministerstvem. Nakolik můžeme tuto věc hodnotit jako nestranní pozorovatelé či účastníci zvenčí, nemůžeme si nevšimnout, že se vedení správy parku snaží komunikaci oproti minulosti zlepšit, byť si možná někdy počíná trochu neobratně. Stále více ovšem nabýváme dojmu, že několik starostů a někteří představitelé Jihočeského kraje se snaží na Šumavě konflikty záměrně udržovat.
Ostatně nemohli jsme si nepovšimnout, že představitelé jihočeského kraje jsou velmi často ochotni veřejně podpořit každého, kdo kritizuje Národní park Šumava či ochranu přírody jako takovou - zdá se, že je to jejich politické téma.
Dovolujeme si toto tvrzení ilustrovat dvěma příklady
Prvním je spor kolem omezení splouvání horní Vltavy. Správa národního parku kvůli poklesu hladiny pod stanovenou hladinu uzavřela dne 4.srpna úsek řeky pro vodácké využití. V průběhu srpna se obrázek soustřeďoval především na údajné vyprazdňování kempů, penzionů a obchodů. Majitel místní půjčovny lodí označil omezení splouvání úseku na horní Vltavě za „likvidaci regionu“ (Večerník ČT1, 20.8.), starostové protestovali. Hejtman Jihočeského kraje Vás vyzval, aby jste ihned platnost vyhlášky pozastavil.
Vyhlášku, která stanovila limit výšky hladiny pro splouvání horní Vltavy přitom správa parku již v květnu nechala projednat v Radě Národního parku a ta její znění po diskusi a stanovení podmínek jednomyslně schválila. Všichni starostové, kteří o tři měsíce později správu obviňovali z omezování turistického ruchu, pro toto omezení v květnu sami hlasovali. Rovněž Jihočeský kraj má v Radě svého zástupce, který se ale jednání nezúčastnil a neuplatnil žádné námitky ani poté, co obdržel zápis a závěry jednání Rady.
Kritika přitom nebyla opodstatněná ani věcně. K žádné významné ekonomické újmě pro okolní obce nedošlo. Zhruba polovina z těch, kteří horní Vltavu splouvají, totiž nejsou vodáci, kteří by na Šumavu přijeli primárně za účelem splutí Vltavy. Jsou to návštěvníci Šumavy, kteří si program zpestřují tím, že si vypůjčí v půjčovně kánoi a svezou se jeden den po řece. Tito lidé pochopitelně Šumavu kvůli zákazu splouvání neopustili.
A konečně: vyhláškou stanovený limit je pouze o 1-2 centimetry nad výškou hladiny, při které již není možné Vltavu splouvat, ale částečně brodit. Po většinu období, kdy zákaz platil, nebyla Vltava vůbec sjízdná.
Najít řešení pro další roky nebude snadné. Vyhláškou stanovený limit je podle našeho názoru příliš nízký na to, aby říční ekosystém ochránil. Jeho největší poškození totiž nezpůsobují vodáci, ale právě ti návštěvníci Šumavy, pro které je „sjíždění“ krátkého úseku Vltavy doplňkovým zážitkem, a kteří si půjčují lodě v půjčovnách, aniž by je uměli ovládat. Narážejí pak do břehů, vyklápějí se, křičí a řeku doslova obracejí dnem vzhůru. Kličkovat tímto davem je pro vodáka otřesný zážitek, řada vodáků už kvůli tomu na horní Vltavu v sezóně nejezdí. Potěšitelné jsou alespoň postřehy strážců národního parku: omezení splouvání se v naprosté většině případů setkalo s pochopením a dokonce často podporu vodáků i návštěvníků parku. Protestovali pouze majitelé půjčoven a starostové.
Druhým příkladem je stanovisko starostů šesti jihočeských obcí, ve kterém uvádějí, že chtějí deklasovat národní park (kategorie II. dle IUCN) do kategorie V. (tedy na kategorii, která odpovídá našim chráněným krajinným oblastem) a požadují stop rozšiřování prvních zón. Se stejnými starosty ale před třičtvrtě rokem dohodli pracovníci Vašeho ministerstva (konkrétně náměstek Ladislav Miko) zásady nové strategie péče o národní park, která zahrnuje důležitá doporučení IUCN, včetně rozšíření prvních zón a bezzásahového režimu. Když pak Správa parku zveřejnila, že připravila první konkrétní návrh změny zonace, který chce s obcemi prodiskutovat, obvinili starostové zcela protismyslně Správu, že novou zonaci sestavila za jejich zády. A nyní tedy šest starostů přes média sdělilo, že neplatí ani jejich předešlá dohoda s ministerstvem na zásadách strategie péče o národní park. A tak se o strategii začíná jednat zase od začátku.
Oba zmíněné požadavky přitom navozují situaci, za které je další diskuse velmi obtížná. Převedení jižní části národního parku z kategorie II do kategorie V. dle klasifikace IUCN a stop rozšiřování prvních zón by bylo faktickým zrušením národního parku na tomto území, za kterým by další krok bylo zrušení formální. Jediný, kdo by z takového počinu mohl mít prospěch jsou společnosti, kteří plánují budování lyžařského areálu na Smrčině a Hraničníku a obrovských rekreačních středisek na pravém břehu Lipna. Pro ekonomiku regionu jako celku (z dlouhodobé perspektivy), nemluvě o ochraně přírody, by však takový krok měl fatální důsledky, což musí být zřejmé starostům i jihočeskému hejtmanovi.
Národní park Šumava nepatří obcím ani jejich starostům. Je nejen národním, ale i mezinárodním přírodním klenotem. Péče o tyto hodnoty tedy musí respektovat oprávněné zájmy místních obyvatel, návštěvníků z celé České republiky i zahraničí a vědců a zbytku společnosti. Nemůže o něm rozhodovat ani pouze skupina starostů či místních politiků, ani pouze skupina vědců, ani pouze ekologické organizace, ani pouze stát. Rozhodování proti přáním či doporučením kterékoli ze stran by bylo pro národní park i pro ekonomiku obcí ničivé. Budoucnost Národního parku Šumava závisí na konsensu.
Na posledním jednání MŽP, správy parku a obcí, které proběhlo bez účasti zástupců ekologických organizací i vědecké obce, byla ustavena pracovní skupina složená pouze ze zástupců obcí, MŽP a jednoho zástupce správy parku – opět bez vědců i ekologických organizací. Navíc způsob jednání mluvčí některých starostů, která navozuje konfliktní atmosféru, není dobrý pro konstruktivní dialog.
Znovu se ukazuje, že doporučení Světového svazu ochrany přírody (IUCN) jsou zkušenosti, které je dobré respektovat. IUCN ve své zprávě doporučuje (str. 16) dohodnout zásadní dokumenty „v procesu široké participace“ … „s obcemi na území národního parku a v jeho okolí, specializovanými nevládními neziskovými organizacemi a vědeckou obcí“. A také: „Stávající konfliktní situace jasně vyžaduje zásah neutrálního zprostředkovatele“.
Domníváme se, že další diskusi a projednávání zásadních dokumentů (strategie péče o národní park, rozšíření prvních zón a bezásahových území, změna plánu péče) by bylo vhodnější vést na společných kulatých stolech zástupců MŽP, obcí, správy parku, ekologických organizací a vědců. Myslíme, že dosavadní způsob projednávání separátně zvlášť s obcemi, zvlášť s vědci a zvlášť s ekologickými organizacemi brání otevřené a věcné diskusi všech zúčastněných stran. Je možný jen při naprosto korektním jednání a dobré vzájemné komunikaci mezi všemi zúčastněnými a bohužel selhal.
S pozdravem
Jaromír Bláha
vedoucí programu Lesy
Hnutí DUHA
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
