Tiskové zprávy
Nadace Partnerství: Nadace Partnerství ocenila projekt Větrná energetika – fakta a mýty
Ocenění projekt měsíce února udělila Nadace Partnerství projektu Větrná energetika fakta a mýty, který předložilo českobudějovické ekologické sdružení Calla. Projekt originálním způsobem otevírá potřebnou diskusi týkající se všech aspektů větrné energetiky a významně tak přispívá k informovanosti zainteresované veřejnost.
„Česko je téměř na špičce žebříčku evropských zemí z hlediska emise skleníkových plynů. Větrná energetika je jednou z možností, jak tento stav změnit. Projekt Sdružení Calla jsme podpořili, protože se snaží shromáždit odborné informace a otevřít diskusi. Ne jednostranný pohled, ale důkladné zvážení všech argumentů povede k zodpovědnému rozhodnutí,“ vysvětlila Jana Tesařová, grantová manažerka Nadace Partnerství.
Větrná energetika se v Česku začíná teprve rozvíjet a již naráží na problémy v oblasti ochrany přírody a krajiny. Jsou jí vytýkány devastující vlivy na ptactvo, zohyzdění krajiny, hlučnost, infrazvuky působící na živé organismy v širokém okolí atd. Často jsou tyto výhrady uváděny z neznalosti, často jde o neodůvodněné předsudky. I proto jsou v Česku v provozu větrné elektrárny o výkonu pouze asi 9 MW. Podíváme-li se do zahraničí, vidíme velký rozmach větrné energetiky podporovaný i státní ochranou přírody a neziskovými organizacemi. Instalovaný výkon větrných elektráren v Německu překročil v lednu 2005 hranici 16 600 MW.
„Využívání větrné energie podporujeme, protože jde o zdroj čisté obnovitelné energie, zajišťující energetickou nezávislost. Uvědomujeme si však, že větrné elektrárny nelze postavit všude. Je nutné brát v potaz mimo jiné i jejich působení na krajinu, migrující ptactvo či jiné chráněné druhy živočichů a přijetí místními obyvateli. Proto je potřeba zvažovat fakta a vést zejména s místními lidmi a jejich zastupitelstvy otevřenou debatu o všech výhodách i negativech plánovaných projektů,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.
CALLA - Sdružení pro záchranu prostředí je ekologické občanské sdružení, které vzniklo v roce 1991. Svůj název nese podle chráněné rostliny – ďáblíku bahenním (Calla palustris).
Posláním Sdružení CALLA je nabízet pomocnou ruku lidem k ochraně prostředí pro život, vlastními silami přispívat k zachování cenných ekosystémů v jižních Čechách a propagací i vlastním příkladem podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Kontakt:
Jana Tesařová, Nadace Partnerství, tel. 542 422 767, jana.tesarova@ecn.cz
Miroslav Bohdálek, Nadace Partnerství, tel. 542 422 762, mirek.bohdalek@ecn.cz
www.nadacepartnerstvi.cz
1) Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující ekologické projekty ve všech regionech České republiky. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes 100 miliónů korun už na 1500 projektů nevládních neziskových organizací a obecních úřadů. Nadace je příjemcem příspěvku do nadačního jmění z Nadačního investičního fondu. Od roku 2004 se Nadace Partnerství sloučila s Nadačním fondem Josefa a Petry Vavrouškových.
Údaje o projektu
Větrná energetika versus životní prostředí – fakta a mýty
Název předkladatele: Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
Realizátor projektu: Edvard Sequens
Kontakt: tel. 387 310 166, calla@ecn.cz
Datum udělení grantu: 29. 4. 2004
Výše uděleného grantu: 100 000 Kč
Cíl projektu
Cílem projektu Sdružení Calla bylo otevřít diskusi o problematice střetů větrných elektráren s jednotlivými aspekty ochrany přírody a krajiny, a to především formou kulatých stolů a vydáním publikace. V ní popsat jednotlivé mýty, které větrnou energetiku provází, a přiblížit poznatky ze zemí, které mají mnohem větší zkušeností s realitou větrných turbín.
Fakta a mýty
Hluk – Měřitelný hluk u paty 100 metrů vysoké moderní elektrárny bývá mezi 50–60 decibely, což je méně než hluk rušné kanceláře. Ve vzdálenosti 350 metrů pak vydává větrná farma hluk ve výši asi 35–45 decibelů.
Ptáci – Britská Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) provedla výzkumy, podle kterých jedna vrtule větrné elektrárny usmrtí 1–2 ptáky ročně. Podobná čísla udávají i studie uskutečněné v USA, Finsku nebo ve Španělsku. Problémem mohou být špatně umístěné elektrárny. Tomu by mělo zabránit posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), kterým musí každá stavba projít, případně ornitologická studie.
(Zdroj: Publikace Větrné elektrárny – mýty a fakta.)
Kulaté stoly
Projekt byl zahájen plánovanými diskusními kulatými stoly nad vybranými problémy střetů s životním prostředím. První se konal 27. května a byl zaměřený na zásahy větrných elektráren do krajinného rázu. Druhý se konal 22. června a týkal se problému střetů s ptáky. Poslední kulatý stůl se konal 22. září a jeho tématem byla problematika hluku větrných elektráren. Všech kulatých stolů se účastnilo mezi 20 a 30 odborníků (zástupci ministerstev, odborníci na dané téma, projektanti a investoři větrných elektráren, hodnotitelé EIA a zástupci nevládních organizací). Cílem kulatých stolů bylo otevřít diskusi, která může pokračovat i mimo setkání, nabídnout zúčastněným pohled z jiné strany a výměnu kontaktů.
Na závěr projektu byla vydána brožura v počtu 7 tisíc kusů s názvem „Větrná energetika – mýty a fakta“. Publikace vznikla ve spolupráci s Hnutím DUHA a byla konzultována s Českou společností pro větrnou energii a s řadou dalších odborníků.
Publikace „Větrné elektrárny – mýty a fakta“ je rovněž umístěna na internetových stránkách Sdružení Calla na adrese http://calla.ecn.cz/data/energetika/vitr/ a lze ji odtud stáhnout i v pdf formátu.
Úspěchy projektu
Již první pracovní stůl napomohl pracovní skupině z Úřadu civilního letectví navázat spolupráci s investory k hledání shody o značení větrných elektráren z hlediska bezpečnosti leteckého provozu. Na základě kulatých stolů se Sdružení Calla a skrze něj i lidé z oboru větrných elektráren mohli zúčastnit připomínkování vznikajícího metodického pokynu ministra životního prostředí pro umisťování elektráren z hlediska krajinného rázu, a odstranit tak jeho největší problémy. Publikace je využívána při diskusích v obcích, kde jsou větrné elektrárny plánovány.
„Česko je téměř na špičce žebříčku evropských zemí z hlediska emise skleníkových plynů. Větrná energetika je jednou z možností, jak tento stav změnit. Projekt Sdružení Calla jsme podpořili, protože se snaží shromáždit odborné informace a otevřít diskusi. Ne jednostranný pohled, ale důkladné zvážení všech argumentů povede k zodpovědnému rozhodnutí,“ vysvětlila Jana Tesařová, grantová manažerka Nadace Partnerství.
Větrná energetika se v Česku začíná teprve rozvíjet a již naráží na problémy v oblasti ochrany přírody a krajiny. Jsou jí vytýkány devastující vlivy na ptactvo, zohyzdění krajiny, hlučnost, infrazvuky působící na živé organismy v širokém okolí atd. Často jsou tyto výhrady uváděny z neznalosti, často jde o neodůvodněné předsudky. I proto jsou v Česku v provozu větrné elektrárny o výkonu pouze asi 9 MW. Podíváme-li se do zahraničí, vidíme velký rozmach větrné energetiky podporovaný i státní ochranou přírody a neziskovými organizacemi. Instalovaný výkon větrných elektráren v Německu překročil v lednu 2005 hranici 16 600 MW.
„Využívání větrné energie podporujeme, protože jde o zdroj čisté obnovitelné energie, zajišťující energetickou nezávislost. Uvědomujeme si však, že větrné elektrárny nelze postavit všude. Je nutné brát v potaz mimo jiné i jejich působení na krajinu, migrující ptactvo či jiné chráněné druhy živočichů a přijetí místními obyvateli. Proto je potřeba zvažovat fakta a vést zejména s místními lidmi a jejich zastupitelstvy otevřenou debatu o všech výhodách i negativech plánovaných projektů,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.
CALLA - Sdružení pro záchranu prostředí je ekologické občanské sdružení, které vzniklo v roce 1991. Svůj název nese podle chráněné rostliny – ďáblíku bahenním (Calla palustris).
Posláním Sdružení CALLA je nabízet pomocnou ruku lidem k ochraně prostředí pro život, vlastními silami přispívat k zachování cenných ekosystémů v jižních Čechách a propagací i vlastním příkladem podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Kontakt:
Jana Tesařová, Nadace Partnerství, tel. 542 422 767, jana.tesarova@ecn.cz
Miroslav Bohdálek, Nadace Partnerství, tel. 542 422 762, mirek.bohdalek@ecn.cz
www.nadacepartnerstvi.cz
1) Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující ekologické projekty ve všech regionech České republiky. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes 100 miliónů korun už na 1500 projektů nevládních neziskových organizací a obecních úřadů. Nadace je příjemcem příspěvku do nadačního jmění z Nadačního investičního fondu. Od roku 2004 se Nadace Partnerství sloučila s Nadačním fondem Josefa a Petry Vavrouškových.
Údaje o projektu
Větrná energetika versus životní prostředí – fakta a mýty
Název předkladatele: Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
Realizátor projektu: Edvard Sequens
Kontakt: tel. 387 310 166, calla@ecn.cz
Datum udělení grantu: 29. 4. 2004
Výše uděleného grantu: 100 000 Kč
Cíl projektu
Cílem projektu Sdružení Calla bylo otevřít diskusi o problematice střetů větrných elektráren s jednotlivými aspekty ochrany přírody a krajiny, a to především formou kulatých stolů a vydáním publikace. V ní popsat jednotlivé mýty, které větrnou energetiku provází, a přiblížit poznatky ze zemí, které mají mnohem větší zkušeností s realitou větrných turbín.
Fakta a mýty
Hluk – Měřitelný hluk u paty 100 metrů vysoké moderní elektrárny bývá mezi 50–60 decibely, což je méně než hluk rušné kanceláře. Ve vzdálenosti 350 metrů pak vydává větrná farma hluk ve výši asi 35–45 decibelů.
Ptáci – Britská Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) provedla výzkumy, podle kterých jedna vrtule větrné elektrárny usmrtí 1–2 ptáky ročně. Podobná čísla udávají i studie uskutečněné v USA, Finsku nebo ve Španělsku. Problémem mohou být špatně umístěné elektrárny. Tomu by mělo zabránit posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), kterým musí každá stavba projít, případně ornitologická studie.
(Zdroj: Publikace Větrné elektrárny – mýty a fakta.)
Kulaté stoly
Projekt byl zahájen plánovanými diskusními kulatými stoly nad vybranými problémy střetů s životním prostředím. První se konal 27. května a byl zaměřený na zásahy větrných elektráren do krajinného rázu. Druhý se konal 22. června a týkal se problému střetů s ptáky. Poslední kulatý stůl se konal 22. září a jeho tématem byla problematika hluku větrných elektráren. Všech kulatých stolů se účastnilo mezi 20 a 30 odborníků (zástupci ministerstev, odborníci na dané téma, projektanti a investoři větrných elektráren, hodnotitelé EIA a zástupci nevládních organizací). Cílem kulatých stolů bylo otevřít diskusi, která může pokračovat i mimo setkání, nabídnout zúčastněným pohled z jiné strany a výměnu kontaktů.
Na závěr projektu byla vydána brožura v počtu 7 tisíc kusů s názvem „Větrná energetika – mýty a fakta“. Publikace vznikla ve spolupráci s Hnutím DUHA a byla konzultována s Českou společností pro větrnou energii a s řadou dalších odborníků.
Publikace „Větrné elektrárny – mýty a fakta“ je rovněž umístěna na internetových stránkách Sdružení Calla na adrese http://calla.ecn.cz/data/energetika/vitr/ a lze ji odtud stáhnout i v pdf formátu.
Úspěchy projektu
Již první pracovní stůl napomohl pracovní skupině z Úřadu civilního letectví navázat spolupráci s investory k hledání shody o značení větrných elektráren z hlediska bezpečnosti leteckého provozu. Na základě kulatých stolů se Sdružení Calla a skrze něj i lidé z oboru větrných elektráren mohli zúčastnit připomínkování vznikajícího metodického pokynu ministra životního prostředí pro umisťování elektráren z hlediska krajinného rázu, a odstranit tak jeho největší problémy. Publikace je využívána při diskusích v obcích, kde jsou větrné elektrárny plánovány.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
