Tiskové zprávy
Arnika: Návštěvníci hudebního festivalu v Boskovicích se dozví, proč si nehrát s PVC. Mohou podpořit i petici za jeho náhradu.
Návštěvníci hudebního festivalu v Boskovicích, který začíná ve čtvrtek 19. července, mohou zavítat do informačního stánku Arniky. Ten bude pro veřejnost k dispozici v pátek dvacátého července v podvečerních hodinách a v sobotu po celý den. Lidé se v něm dozví zajímavé a pro někoho i šokující informace o vlivu jednoho z nejrozšířenějších plastů – PVC – na lidské zdraví a životní prostředí. Zájemci budou moci na místě svým podpisem podpořit také petici za náhradu tohoto plastu v oblastech, kde jsou jeho škodlivé účinky nejvýraznější – ve zdravotnictví, hračkách a v obalech na potraviny(1). Petici dosud podepsalo 1800 lidí včetně několika významných osobností (2).
„Přestože polyvinylchlorid patří k nejpoužívanějším plastům a obklopuje nás prakticky na každém kroku, o jeho škodlivých účincích na lidský organismus ví překvapivě málo lidí. PVC přitom obsahuje řadu toxických látek, které se z něj uvolňují. Přes legislativní opatření tyto látky nacházíme v dětských hračkách či obalech na potraviny v překvapivém množství, ačkoliv by tam neměly být vůbec. Prostřednictvím našeho infostánku bychom chtěli veřejnost s těmito informacemi seznámit,“ vysvětluje vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Ta upozorňuje například na ftaláty (3), které v PVC hrají roli změkčovadla. „Například ze zdravotnických pomůcek se ftaláty uvolňují v takovém množství, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali tolik. Ftaláty se totiž váží na tuky. Tyto látky se uvolňují také z plastových hraček z PVC. Přitom dětský organismus je na jejich působení nejcitlivější a ftaláty mohou působit zdravotní problémy v pozdějším věku – negativně působí třeba na spermie. Některé studie (4) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ vysvětluje Jopková.
Podle jejích slov se PVC navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto do ani kontejnerů na třídění plastu. Jedna láhev z PVC znehodnotí recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PETu.
Podrobnější informace o festivalu v Boskovicích jsou na webových stránkách: http://www.unijazz.cz/boskovice_program.php?lang=CZ
Přílohy:
(1) Celé znění petice je na stránkách: http://pvc.arnika.org/petice.shtml
(2) Petici mezi jinými podepsali: Skladatel, textař, zpěvák a frontman hudební skupiny Traband Jaroslav Svoboda; autor nízkoenergetických domů akademický architekt Aleš Brotánek; poradce ministra životního prostředí Dalibor Stráský; nefrolog MUDr. Kamil Ševela; členové hudebních skupin Kale a Charlie Straight.
(3) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků, bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.
(4)Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076,
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html
„Přestože polyvinylchlorid patří k nejpoužívanějším plastům a obklopuje nás prakticky na každém kroku, o jeho škodlivých účincích na lidský organismus ví překvapivě málo lidí. PVC přitom obsahuje řadu toxických látek, které se z něj uvolňují. Přes legislativní opatření tyto látky nacházíme v dětských hračkách či obalech na potraviny v překvapivém množství, ačkoliv by tam neměly být vůbec. Prostřednictvím našeho infostánku bychom chtěli veřejnost s těmito informacemi seznámit,“ vysvětluje vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Ta upozorňuje například na ftaláty (3), které v PVC hrají roli změkčovadla. „Například ze zdravotnických pomůcek se ftaláty uvolňují v takovém množství, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali tolik. Ftaláty se totiž váží na tuky. Tyto látky se uvolňují také z plastových hraček z PVC. Přitom dětský organismus je na jejich působení nejcitlivější a ftaláty mohou působit zdravotní problémy v pozdějším věku – negativně působí třeba na spermie. Některé studie (4) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ vysvětluje Jopková.
Podle jejích slov se PVC navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto do ani kontejnerů na třídění plastu. Jedna láhev z PVC znehodnotí recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PETu.
Podrobnější informace o festivalu v Boskovicích jsou na webových stránkách: http://www.unijazz.cz/boskovice_program.php?lang=CZ
Přílohy:
(1) Celé znění petice je na stránkách: http://pvc.arnika.org/petice.shtml
(2) Petici mezi jinými podepsali: Skladatel, textař, zpěvák a frontman hudební skupiny Traband Jaroslav Svoboda; autor nízkoenergetických domů akademický architekt Aleš Brotánek; poradce ministra životního prostředí Dalibor Stráský; nefrolog MUDr. Kamil Ševela; členové hudebních skupin Kale a Charlie Straight.
(3) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků, bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.
(4)Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076,
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk