Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: "Nechceme stát za plotem," řekli Milovičtí prezidentovi
Prezident Václav Havel navštívil v úterý 11. června Milovice a bývalý vojenský prostor Mladá. Cílem prezidentovy cesty bylo seznámit se s tím, co se v oblasti událo za jedenáct let po odchodu sovětských vojsk. Zástupci místních občanů předali prezidentu Havlovi otevřený dopis, v němž vyjadřují své obavy z nového znepřístupnění oblasti a z devastace krajiny v důsledku výstavby zkušebního polygonu společnosti Škoda Auto.
Občanské sdružení Mladá, jež podpořily podpisem pod peticí tři a půl tisíce obyvatel, vyzvalo prezidenta Havla k podpoře skutečného rozvoje regionu. Občanům vadí velké množství průmyslových aktivit, které se do oblasti bývalého vojenského újezdu snaží umístit různí investoři. Za nejhorší záměr pak označují projekt společnosti Škoda Auto na výstavbu zkušebního polygonu. Ten by si vyžádal trvalé oplocení téměř čtyř set hektarů krajiny. Místní občané by raději viděli budoucnost bývalého vojenského prostoru jako rekreačního zázemí pro okolní obce. Přejí si také ochranu ploch, kde byl zjištěn výskyt unikátních druhů rostlin a živočichů. Proto věnovali prezidentu Havlovi fotografie listonoha letního a žábronožky letní, tedy dvou živočichů, jejichž výskyt nebyl potvrzen na žádné jiné lokalitě v České republice.
„Nechceme stát zase za plotem. Nijak nás neuklidňuje, že místo ohrady vojenského prostoru se má jednat o plot průmyslové zóny,“ říká představitel občanského sdružení Mladá Karel Procházka. „Milovice se dynamicky rozvíjejí, do zrekonstruovaných objektů po ruské armádě se stěhují mladé rodiny, převážně z Prahy. Oplocení lesa a jeho znepřístupnění pro veřejnost jde přímo proti snahám města, protože likviduje jeho rekreační zázemí,“ dodává Procházka. Občanské sdružení Mladá navrhuje jako alternativu takový management prostoru, který by umožnil jeho rekreační využití a zároveň by chránil plochy cenné z biologického hlediska. Biocentrum Mladá má totiž podle vyjádření odborníků hodnotu srovnatelnou s Českým krasem nebo Chráněnou krajinnou oblastí Pálava.
Ačkoliv odsun sovětských vojsk v roce 1991 provázela všeobecná euforie, obnovu a nové využití bývalých vojenských prostorů provázejí značné problémy. Milovický vojenský prostor obývalo přibližně 30 tisíc ruských vojáků a jejich rodinných příslušníků. V rámci dojednaných kompenzací zanechali v prostoru veškeré vybavení bytů i řady dalších objektů. Tento miliardový majetek byl však během krátké doby rozkraden, některé prázdné domy dodnes chátrají. Ruská armáda za sebou navíc zanechala značné ekologické škody – půdu a podzemní vodu kontaminovanou ropnými látkami, nevybuchlou munici, skládky odpadků. Sanace škod, placená Ministerstvem životního prostředí, dosud neskončila.
Otevřený dopis občanů prezidentovi
V Milovicích 11. června 2002
Vážený pane prezidente,
dovolte, abychom Vás oslovili při příležitosti Vaší návštěvy Milovic a bývalého vojenského výcvikového prostoru Mladá, a tlumočili Vám obavy podstatné části místních obyvatel o budoucnost této oblasti.
Zemědělsky využívanou krajinu na východ od Benátek nad Jizerou zabral vojenský erár již v roce 1904. Více než pět tisíc hektarů krajiny pak sloužilo jako vojenské cvičiště, jemuž musela ustoupit i poměrně velká obec Mladá, obklopená rozsáhlými lesy. Po vzniku ČR přešlo území do užívání Armády republiky československé, za německé okupace jej využíval Wehrmacht a po II. světové válce zde měla cvičiště Československá armáda. Po invazi Varšavské smlouvy v roce 1968 a po podpisu smluv o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk zde byla umístěna jedna z největších základen Střední skupiny vojsk sovětské armády v Československé republice.
Odchodem sovětské armády v roce 1991 byla krajina mezi Benátkami, Luštěnicemi, Lipníkem a Milovicemi po téměř stu letech uvolněna k civilnímu využití. Ačkoliv se potvrdil předpoklad o značné devastaci území vojenskou činností, byl odchod vojsk velkou výzvou pro hledání nového využití rozsáhlých ploch a velkého množství objektů. Nová historie bývalého vojenského újezdu bohužel nezačala příliš šťastně. Z opuštěných objektů byl během krátké doby rozkraden zanechaný movitý majetek a budovy podlehly devastaci a postupnému chátrání. Celá řada bývalých vojenských objektů je dodnes bez využití a ve špatném technickém stavu. Oblast se navíc stala prostorem pro odkládání odpadů některých občanů i podnikatelských subjektů.
V roce 1994 vyhlásila vláda České republiky závaznou část územního celku Mladá. V ní byla stanovena ochrana prvků územního systému ekologické stability a přírodního bohatství v lesních komplexech bývalého vojenského prostoru. Celá oblast „biocentra Mladá“ pak byla určena pro rekreační účely. V uplynulých letech se zároveň zjistilo, že dlouhodobým uzavřením takto rozsáhlého území vznikly podmínky pro existenci lokalit unikátních z hlediska celé České republiky, se vzácnými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Podle současných vyjádření odborníků je ekologická hodnota biocentra Mladá srovnatelná s Českým krasem nebo Chráněnou krajinnou oblastí Pálava.
V uplynulých jedenácti letech se v této oblasti podařilo dosáhnout celé řady úspěchů. Velká část starých ekologických zátěží byla sanována z prostředků Ministerstva životního prostředí, podobně se podařilo zbavit území nevybuchlé munice. Obec Milovice zahájila rozsáhlý program na rekonstrukci a modernizaci obytných domů a stala se novým domovem pro stovky mladých rodin, jež zde nacházejí cenově přijatelné bydlení v příjemném životním prostředí.
V poslední době však, bohužel, sílí tlaky na průmyslové využití bývalého vojenského prostoru. Z těchto snah máme obavy, protože znamenají opětovné znepřístupnění a intenzivní využívání rozsáhlých ploch v těsné blízkosti lidských sídel. Kumulaci průmyslových aktivit do této oblasti nepovažujeme za vhodnou rozvojovou strategii pro Milovice, jež se stávají stále významnějším sídlem, ani pro ostatní okolní obce, jakkoliv chápeme atraktivitu rozsáhlých prostranství pro nejrůznější investory.
V nedávné době byla zahájena výstavba nové průmyslové zóny se skládkou komunálních odpadů u Benátek nad Jizerou, dlouhodobě existují snahy o zprovoznění bývalého vojenského letiště Boží Dar. Ve svém součtu tyto aktivity znamenají výrazné ovlivnění života zdejších obcí. Z připravovaných záměrů jsme však nejvíce znepokojeni projektem akciové společnosti Škoda Auto na stavbu tzv. zkušebního polygonu. Tento areál má podle předložených studií sloužit k testování nových typů automobilů pomocí složitých systémů silnic. Společnost Škoda prosazuje výstavbu polygonu, který má zabírat více než 400 hektarů plochy lesa i bezlesí, v samém centru stávajícího biocentra Mladá. Tento záměr by pro nás znamenal – po deseti letech volného přístupu do krajiny – nové oplocení obrovských ploch a jejich trvalé znepřístupnění pro veřejnost. Obáváme se také poškození unikátních ekosystémů, které se zde vyvinuly, stavbou i vlastním provozem zkušebního polygonu.
Petice proti výstavbě polygonu Škoda Auto v oblasti bývalé obce Mladá podepsalo tři a půl tisíce občanů všech okolních obcí. Nechceme stát znovu za plotem a není pro nás nijak povzbudivé, že se už nejedná o plot vojenského cvičiště, ale „jen“ plot průmyslové zóny. Budoucnost bývalého vojenského prostoru vidíme ve využití rekreačního potenciálu zdejší krajiny, při zabezpečení ochrany a vhodné péče o lokality s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Vážený pane prezidente, dovolujeme si Vás požádat o podporu snahy místních obyvatel o skutečný rozvoj tohoto území, jakož i o podporu všem rozumným projektům pro nové využití bývalého vojenského prostoru.
Děkujeme za Váš zájem o život zdejších lidí a perspektivy rozvoje této oblasti.
Za Občanské sdružení Mladá
Ing. Josef Matouš
Občanské sdružení Mladá, jež podpořily podpisem pod peticí tři a půl tisíce obyvatel, vyzvalo prezidenta Havla k podpoře skutečného rozvoje regionu. Občanům vadí velké množství průmyslových aktivit, které se do oblasti bývalého vojenského újezdu snaží umístit různí investoři. Za nejhorší záměr pak označují projekt společnosti Škoda Auto na výstavbu zkušebního polygonu. Ten by si vyžádal trvalé oplocení téměř čtyř set hektarů krajiny. Místní občané by raději viděli budoucnost bývalého vojenského prostoru jako rekreačního zázemí pro okolní obce. Přejí si také ochranu ploch, kde byl zjištěn výskyt unikátních druhů rostlin a živočichů. Proto věnovali prezidentu Havlovi fotografie listonoha letního a žábronožky letní, tedy dvou živočichů, jejichž výskyt nebyl potvrzen na žádné jiné lokalitě v České republice.
„Nechceme stát zase za plotem. Nijak nás neuklidňuje, že místo ohrady vojenského prostoru se má jednat o plot průmyslové zóny,“ říká představitel občanského sdružení Mladá Karel Procházka. „Milovice se dynamicky rozvíjejí, do zrekonstruovaných objektů po ruské armádě se stěhují mladé rodiny, převážně z Prahy. Oplocení lesa a jeho znepřístupnění pro veřejnost jde přímo proti snahám města, protože likviduje jeho rekreační zázemí,“ dodává Procházka. Občanské sdružení Mladá navrhuje jako alternativu takový management prostoru, který by umožnil jeho rekreační využití a zároveň by chránil plochy cenné z biologického hlediska. Biocentrum Mladá má totiž podle vyjádření odborníků hodnotu srovnatelnou s Českým krasem nebo Chráněnou krajinnou oblastí Pálava.
Ačkoliv odsun sovětských vojsk v roce 1991 provázela všeobecná euforie, obnovu a nové využití bývalých vojenských prostorů provázejí značné problémy. Milovický vojenský prostor obývalo přibližně 30 tisíc ruských vojáků a jejich rodinných příslušníků. V rámci dojednaných kompenzací zanechali v prostoru veškeré vybavení bytů i řady dalších objektů. Tento miliardový majetek byl však během krátké doby rozkraden, některé prázdné domy dodnes chátrají. Ruská armáda za sebou navíc zanechala značné ekologické škody – půdu a podzemní vodu kontaminovanou ropnými látkami, nevybuchlou munici, skládky odpadků. Sanace škod, placená Ministerstvem životního prostředí, dosud neskončila.
Otevřený dopis občanů prezidentovi
V Milovicích 11. června 2002
Vážený pane prezidente,
dovolte, abychom Vás oslovili při příležitosti Vaší návštěvy Milovic a bývalého vojenského výcvikového prostoru Mladá, a tlumočili Vám obavy podstatné části místních obyvatel o budoucnost této oblasti.
Zemědělsky využívanou krajinu na východ od Benátek nad Jizerou zabral vojenský erár již v roce 1904. Více než pět tisíc hektarů krajiny pak sloužilo jako vojenské cvičiště, jemuž musela ustoupit i poměrně velká obec Mladá, obklopená rozsáhlými lesy. Po vzniku ČR přešlo území do užívání Armády republiky československé, za německé okupace jej využíval Wehrmacht a po II. světové válce zde měla cvičiště Československá armáda. Po invazi Varšavské smlouvy v roce 1968 a po podpisu smluv o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk zde byla umístěna jedna z největších základen Střední skupiny vojsk sovětské armády v Československé republice.
Odchodem sovětské armády v roce 1991 byla krajina mezi Benátkami, Luštěnicemi, Lipníkem a Milovicemi po téměř stu letech uvolněna k civilnímu využití. Ačkoliv se potvrdil předpoklad o značné devastaci území vojenskou činností, byl odchod vojsk velkou výzvou pro hledání nového využití rozsáhlých ploch a velkého množství objektů. Nová historie bývalého vojenského újezdu bohužel nezačala příliš šťastně. Z opuštěných objektů byl během krátké doby rozkraden zanechaný movitý majetek a budovy podlehly devastaci a postupnému chátrání. Celá řada bývalých vojenských objektů je dodnes bez využití a ve špatném technickém stavu. Oblast se navíc stala prostorem pro odkládání odpadů některých občanů i podnikatelských subjektů.
V roce 1994 vyhlásila vláda České republiky závaznou část územního celku Mladá. V ní byla stanovena ochrana prvků územního systému ekologické stability a přírodního bohatství v lesních komplexech bývalého vojenského prostoru. Celá oblast „biocentra Mladá“ pak byla určena pro rekreační účely. V uplynulých letech se zároveň zjistilo, že dlouhodobým uzavřením takto rozsáhlého území vznikly podmínky pro existenci lokalit unikátních z hlediska celé České republiky, se vzácnými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Podle současných vyjádření odborníků je ekologická hodnota biocentra Mladá srovnatelná s Českým krasem nebo Chráněnou krajinnou oblastí Pálava.
V uplynulých jedenácti letech se v této oblasti podařilo dosáhnout celé řady úspěchů. Velká část starých ekologických zátěží byla sanována z prostředků Ministerstva životního prostředí, podobně se podařilo zbavit území nevybuchlé munice. Obec Milovice zahájila rozsáhlý program na rekonstrukci a modernizaci obytných domů a stala se novým domovem pro stovky mladých rodin, jež zde nacházejí cenově přijatelné bydlení v příjemném životním prostředí.
V poslední době však, bohužel, sílí tlaky na průmyslové využití bývalého vojenského prostoru. Z těchto snah máme obavy, protože znamenají opětovné znepřístupnění a intenzivní využívání rozsáhlých ploch v těsné blízkosti lidských sídel. Kumulaci průmyslových aktivit do této oblasti nepovažujeme za vhodnou rozvojovou strategii pro Milovice, jež se stávají stále významnějším sídlem, ani pro ostatní okolní obce, jakkoliv chápeme atraktivitu rozsáhlých prostranství pro nejrůznější investory.
V nedávné době byla zahájena výstavba nové průmyslové zóny se skládkou komunálních odpadů u Benátek nad Jizerou, dlouhodobě existují snahy o zprovoznění bývalého vojenského letiště Boží Dar. Ve svém součtu tyto aktivity znamenají výrazné ovlivnění života zdejších obcí. Z připravovaných záměrů jsme však nejvíce znepokojeni projektem akciové společnosti Škoda Auto na stavbu tzv. zkušebního polygonu. Tento areál má podle předložených studií sloužit k testování nových typů automobilů pomocí složitých systémů silnic. Společnost Škoda prosazuje výstavbu polygonu, který má zabírat více než 400 hektarů plochy lesa i bezlesí, v samém centru stávajícího biocentra Mladá. Tento záměr by pro nás znamenal – po deseti letech volného přístupu do krajiny – nové oplocení obrovských ploch a jejich trvalé znepřístupnění pro veřejnost. Obáváme se také poškození unikátních ekosystémů, které se zde vyvinuly, stavbou i vlastním provozem zkušebního polygonu.
Petice proti výstavbě polygonu Škoda Auto v oblasti bývalé obce Mladá podepsalo tři a půl tisíce občanů všech okolních obcí. Nechceme stát znovu za plotem a není pro nás nijak povzbudivé, že se už nejedná o plot vojenského cvičiště, ale „jen“ plot průmyslové zóny. Budoucnost bývalého vojenského prostoru vidíme ve využití rekreačního potenciálu zdejší krajiny, při zabezpečení ochrany a vhodné péče o lokality s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Vážený pane prezidente, dovolujeme si Vás požádat o podporu snahy místních obyvatel o skutečný rozvoj tohoto území, jakož i o podporu všem rozumným projektům pro nové využití bývalého vojenského prostoru.
Děkujeme za Váš zájem o život zdejších lidí a perspektivy rozvoje této oblasti.
Za Občanské sdružení Mladá
Ing. Josef Matouš
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
