Jan Řezáč "> Nedostatek živin v lesních půdách ohrožuje zdravý růst budoucích lesů - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/nedostatek-zivin-v-lesnich-pudach-ohrozuje-zdravy-rust-budoucich-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Nedostatek živin v lesních půdách ohrožuje zdravý růst budoucích lesů

Půda má zásadní význam pro výživu a stabilitu lesních porostů. Její vznik je velmi pomalý, jeden centimetr půdy se tvoří až sto let. V posledních přibližně 150–200 letech dochází působením průmyslových imisí k významnému narušování a poškozování lesního prostředí včetně půdy.
V lesích Česka převažují silně kyselé a středně kyselé půdy, ve kterých jsou nízké až velmi nízké koncentrace hlavních živin (vápník, hořčík, draslík, fosfor), především ve svrchní minerální půdě, a to až do hloubky 40 cm. Nedostatek těchto prvků se projevuje v nízkém až velmi nízkém nasycení sorpčního komplexu půd bázemi.
Současný stav lesních půd v řadě oblastí nemůže garantovat dlouhodobou udržitelnost lesního hospodaření a přirozeně pokrýt ztráty živin vznikající odběrem biomasy. Spoléhat při pěstování lesů pouze na živiny z nadložního organického horizontu je dlouhodobě i střednědobě neudržitelné. S chemickou meliorací a citlivou volbou dřevinné skladby proto musíme počítat v daleko větší míře, než to dosud bylo běžné. Rizikem je například využívání těžebních zbytků pro energetické účely, či pěstování rychle rostoucích dřevin bez doplnění živin do lesních půd kompenzačním hnojením.
Tyto problémy přiměly vědce z VÚLHM, v. v. i., a dalších výzkumných institucí zabývat se možnostmi hnojení lesních půd a v rámci řešení projektu TA ČR (TH04030217) „Hnojiva se zeolity pro lesní hospodářství“ vyvinuli nové hnojivo a zpracovali pro praxi metodiku Použití hnojiv s obsahem zeolitu v lesních porostech.
Lesnická hnojiva se od hnojiv určených pro zemědělskou produkci odlišují kromě složení především tím, že u nich probíhá pozvolné uvolňování živin. Cílem je, aby toto uvolňování probíhalo alespoň jeden rok nebo déle. Důvodem je, že při rychlém rozpouštění a uvolňování živin (typickém u zemědělských hnojiv) může dojít k rychlému vyplavování prvků z dosahu kořenů sazenic lesních dřevin a i ke kontaminaci podzemních vod, především sloučeninami dusíku. Postupné uvolňování živin průběžně podporuje zakořeňování a růst sazenic především na chudých stanovištích, které se značně liší od lesních školek, kde byly sazenice produkovány.
Nově vyvinutá granulovaná hnojiva se zeolitem určená pro lesnický provoz mají za cíl pomoci především v situacích, kdy po provedené výsadbě na lokalitách ohrožených suchem, a to bez aplikace hnojiv při výsadbě, dojde ještě před plnou adaptací sazenic na nové podmínky k vyčerpání zásob živin, které sazenice získaly při pěstování v lesní školce. V takových situacích se mohou objevit příznaky nedostatku živin, může dojít ke zpomalení nebo zastavení růstu a vzniklý stres oslabuje sazenice a snižuje jejich šanci na přežití.
Co je zeolit? Zeolit je přírodní pórovitá hornina. Celkový objem těchto pórů a dutin je v rozmezí 24–32 % objemu horniny. Pro přípravu hnojiva se používá zeolit na bázi minerálu klinoptilotitu. Díky svým vlastnostem může do sebe absorbovat značné množství jiných látek v plynném, kapalném i v pevném skupenství. Zeolity mají i vysokou nasákavost zrna, která se pohybuje v rozmezí 35–38 % objemu. Tato vlastnost může při používání hnojiv s podílem zeolitů zvýšit vodní kapacitu půdy a zlepšit hydraulickou vodivost půdy.
Složení hnojiva se zeolity pro použití v lesnickém provozu je navrženo tak, aby
1) byla zajištěna optimální dodávka dusíku a hořčíku v období rašení a prodlužovacího růstu letorostů dřevin, kdy je potřeba těchto dvou prvků nejvyšší,
2) nedocházelo k nežádoucímu zvyšování obsahu dusíku v lesní půdě a v půdní vodě, a to díky jeho sníženému obsahu a postupnému uvolňování v průběhu vegetační doby,
3) dodané prvky byly ve vhodném vzájemném poměru pro podporu optimálního rozvoje nadzemní i podzemní biomasy sazenic,
4) zeolit obsažený v hnojivu zvyšoval v půdě sorpci vody a důležitých kationtů.
Hnojivo je možné použít univerzálně pro běžně vysazované druhy lesních dřevin, jehličnaté i listnaté s těžištěm využití na chudých a kyselých půdách, ať už se jedná o půdy přirozeně chudé nebo o půdy ochuzené o živiny v důsledku předchozí antropogenně způsobené kyselé imisně-depoziční zátěže. Zejména na kyselých a degradovaných půdách ohrožených suchem je efekt přihnojení a zlepšení zdravotního stavu, vitality, růstu a výživy sazenic nejvíce patrný.
Pro zavádění nutričně náročnějších druhů listnatých dřevin do porostních směsí je užití nově formulovaných hnojiv nezbytným předpokladem, a to nejméně po dobu nutnou ke zvýšení podílu hlouběji kořenících druhů dřevin, které později pomohou aktivovat živiny uložené v hlubších vrstvách půdy.
Nově vyvinuté hnojivo má potenciál zajistit sazenicím potřebné živiny ve chvíli, kdy začnou být odkázány pouze na živiny dostupné na lesním stanovišti a ještě nejsou ve stadiu zajištěné kultury. Lze jím přihnojit výsadby i více let po výsadbě, přičemž je možné na velmi živinově nepříznivých stanovištích po 2–3 letech přihnojení opakovat.
Významným přínosem je snížení množství hnojiv vnášených do ekosystému. Přestože použití hnojiv je směřováno především na problematická stanoviště, včetně antropogenně degradovaných, a přestože se jedná o cílené, bodové přihnojení a dávky jsou stanoveny spíše zdrženlivě a na dolní hranici možného rozpětí, stále se jedná o vnější zásah do ekosystému.
V zájmu vlastníka lesa, a celé společnosti, je taková péče o lesy, která minimalizuje rizika poškození lesa a přispívá k vysoké stabilitě ekosystému. Z tohoto pohledu je hnojení opatřením jak pozitivním (snížení kyselosti půdy, zlepšení dostupnosti živin, podpora půdní bioty, stimulace růstu kořenů atd.), tak opatřením s určitou mírou rizika (vnější, umělý zásah do ekosystému), přičemž za hlavní riziko jsou zpravidla považovány především sloučeniny dusíku.
Dalším přínosem je zlepšení kvality stanoviště i vznikajících lesních porostů. Vlastníci lesa jsou dnes nuceni zakládat porostní směsi tvořené třemi, pěti i více druhy dřevin, a to v důsledku nejistoty, jak se bude dále vyvíjet klima a které druhy dřevin a jaké kombinace dřevin budou v budoucnu ekologicky a ekonomicky udržitelné. Cílené hnojení založené na znalosti stanoviště a úrovně výživy může pozitivně ovlivnit budoucí lesní porosty a přispět ke zvýšení jejich ekologické stability i ekonomické situace vlastníků lesa.
Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu TH04030217 „Hnojiva se zeolity pro lesní hospodářství“. Projekt finančně podpořila Technologická agentura České republiky.
Autor metodiky: Ing. Radek Novotný, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., e-mail: novotny@vulhm.cz
Metodika Použití hnojiv s obsahem zeolitu v lesních porostech je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/11/LP_3_2022.pdf
Jan Řezáč, tel: 724576008
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist