Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Největší znečišťovatelé Ústeckého kraje – elektrárny, chemičky a výrobci stavebních hmot
Elektrárny Prunéřov patřící společnosti ČEZ se nejčastěji umístily na nejvyšších příčkách žebříčků největších znečišťovatelů Ústeckého kraje sestavených na základě dat v Integrovaném registru znečišťování (1) za rok 2006. Vypustily nejvíce skleníkových plynů, látek rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných a plynů způsobujících kyselé srážky. „To se od předchozího roku nezměnilo. Výrazně jiné je ovšem pořadí v emisích látek klasifikovaných jako karcinogenní pro člověka. Nejvíce jich v roce 2006 vypustil nováček mezi průmyslovými provozy v kraji - společnost Knauf Insulation v Krupce. V loňském roce první Chemopetrol oproti roku 2005 snížil podle IRZ emise benzenu pod ohlašovací práh a letos je až čtvrtý. Knauf je první i v tabulce látek mutagenních. V obou případech je to kvůli vysokým emisím rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu (2). Žebříček pro mutagenní látky jsme sestavovali letos poprvé. V celostátním žebříčku pro emise těchto látek je Knauf na šestém místě. Kvůli formaldehydu se vysoko v žebříčcích dostali také další dva provozy v kraji – Union Lesní Brána a HP Peter Žatec,“ komentoval novinky v žebříčcích pro Ústecký kraj vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (3), rtuť (4), kyanidy (5), formaldehyd, styren (6), polyaromatické uhlovodíky (7) a dioxiny (8).
Vedle prunéřovských elektráren patří k největším znečišťovatelům v kraji ještě další dva provozy ČEZu – elektrárna Počerady, která za rok 2006 vypustila nejvíce rtuti a oxidu uhelnatého v kraji, a elektrárny Tušimice, které vedou tabulku v množství vypouštěných látek reprotoxických (poškozujících rozmnožování) hlavně kvůli vysokým emisím arsenu (9), rtuti a polyaromatických uhlovodíků do ovzduší.
Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (Spolchemie) v Ústí nad Labem - za rok 2006 vypustil do ovzduší v Ústeckém kraji nejvíce látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a v rámci celé ČR je v této kategorii druhým největším zdrojem, hned po Spolaně Neratovice. V odpadech Spolchemie skončilo také nejvíce rtuti. Vysoké množství hexachlorbenzenu (10) a hexachlorbutadienu (11) v odpadech ze Spolchemie činí rovněž největšího producenta perzistentních organických látek v celé České republice.
Lovochemie vévodí letos nově zavedenému žebříčku největších zdrojů úniků látek nebezpečných pro vodní organismy. „Je to kvůli vysokým únikům zinku v odpadních vodách vypouštěných do Labe. Zinek stejně jako měď sice nejsou tolik nebezpečné pro člověka, zinku máme spíše nedostatek, ale oba kovy jsou velice nebezpečné pro vodní živočichy. Lovochemie podle svého prohlášení vypouští do Labe tolik zinku kvůli čištění odpadních vod pro jiný podnik ve svém areálu, Glanzstoff Bohemia. Nám ovšem nezbývá nic jiného než vycházet z čísel, která do registru nahlásily samotné podniky. Abychom odlišili nebezpečnost kyanidů, jejichž únik z Draslovky Kolín se projevil v Labi i v části ústeckého kraje, sestavili jsme pro ně na úrovni celostátní i na úrovni krajů samostatné tabulky,“ vysvětlil Petrlík.
Kyanidy přímo vypouštěné do vody ohlásil za rok 2006 v Ústeckém kraji pouze Chemopetrol. „Největším překvapením žebříčků podle dat v IRZ za rok 2006 v Ústeckém kraji jsou prvenství Knaufu a Lovochemie. Na Knauf si již od jeho spuštění do provozu stěžují také místní obyvatelé,“ řekl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
„Knauf Insulation s. s r.o. v Krupce provází od samého spuštění do zkušebního provozu řada nedostatků. Továrna značně obtěžuje obyvatele žijící jak v její těsné blízkosti, tak i v okolních obcích včetně 7 km vzdáleného lázeňského města Teplice. Její provoz provází zápach, zátěž z nárůstu automobilové dopravy a značné množství vypouštěných škodlivých látek. Zákon totiž zohledňuje pouze emisní limity. Jejich splnění bohužel neznamená, že továrna neznečišťuje okolní prostředí. Umístění Knaufu mezi největšími znečišťovateli je toho důkazem,“ shrnula výhrady k provozu Knaufu Mgr. Miloslava Bačová z občanského sdružení Zdraví pro Krupku.
Informace do registru letos ohlásilo 89 provozů na území Ústeckého kraje, což je o 14 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak (čpavek), oxidy dusíku a oxidy síry, všechny v emisích do ovzduší. „Ústecký kraj nemá nejvyšší počet provozů, které ohlašují do IRZ, ale předčí jiné kraje závažností vlivu průmyslových provozů na životní prostředí. Zdatně v tom soupeří s Moravskoslezským krajem,“ zhodnotil postavení kraje v rámci České republiky Jehlička.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (12). Kraj Vysočina je pátým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ. Bude následovat Liberecký kraj.
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(3) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(4) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(5) Více informací o kyanidech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887
(6) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(7) Mezi polyaromatické uhlovodíky (PAU) se počítá více než 100 sloučenin. Jsou tvořené uhlíkem a vodíkem, dvěma a více benzenovými jádry. Pro svou schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a závažnost působení na zdraví lidí (některé z nich jsou mimo jiné karcinogenní a mutagenní) jsou považovány za typické představitele perzistentních organických látek (POPs). Vážou se na prach a jsou bioakumulativní. Vznikají jako vedlejší produkty v chemické výrobě, při spalovacích procesech, včetně spalování benzinu v automobilové dopravě. Více informací viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570
(8) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
(9) Informace o arsenu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
(10) Hexachlorbenzen vzniká jako meziprodukt při výrobě některých chemikálií ve Spolchemii v Ústí nad Labem. Jako průmyslová chemikálie se používal např. při výrobě pyrotechniky, syntetického kaučuku a hliníku. Vzniká také jako nechtěný vedlejší produkt spalování chlorovaných látek. Poškozuje imunitní, hormonální a reprodukční systém. Je zařazen mezi potenciálně rakovinotvorné látky (skupina 2B podle IARC). Více informací o hexachlorbenzenu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894
(11) Hexachlorbutadien vzniká ve Spolchemii jako vedlejší produkt při výrobě perchlorethylenu a tetrachlormethanu. Vedle Spolchemie vzniká hexachlorbutadien jako vedlejší produkt také ve Spolaně Neratovice v procesu výroby etylendichloridu a vinylchloridu monomeru. Je to látka poškozující ledviny a játra. Zatímco Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) jej neklasifikuje jako karcinogen (kategorie 3), US EPA ho zařadila na seznam látek potenciálně karcinogenních pro člověka. Více informací o hexachlorbutadienu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=597447
(12) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (3), rtuť (4), kyanidy (5), formaldehyd, styren (6), polyaromatické uhlovodíky (7) a dioxiny (8).
Vedle prunéřovských elektráren patří k největším znečišťovatelům v kraji ještě další dva provozy ČEZu – elektrárna Počerady, která za rok 2006 vypustila nejvíce rtuti a oxidu uhelnatého v kraji, a elektrárny Tušimice, které vedou tabulku v množství vypouštěných látek reprotoxických (poškozujících rozmnožování) hlavně kvůli vysokým emisím arsenu (9), rtuti a polyaromatických uhlovodíků do ovzduší.
Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (Spolchemie) v Ústí nad Labem - za rok 2006 vypustil do ovzduší v Ústeckém kraji nejvíce látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a v rámci celé ČR je v této kategorii druhým největším zdrojem, hned po Spolaně Neratovice. V odpadech Spolchemie skončilo také nejvíce rtuti. Vysoké množství hexachlorbenzenu (10) a hexachlorbutadienu (11) v odpadech ze Spolchemie činí rovněž největšího producenta perzistentních organických látek v celé České republice.
Lovochemie vévodí letos nově zavedenému žebříčku největších zdrojů úniků látek nebezpečných pro vodní organismy. „Je to kvůli vysokým únikům zinku v odpadních vodách vypouštěných do Labe. Zinek stejně jako měď sice nejsou tolik nebezpečné pro člověka, zinku máme spíše nedostatek, ale oba kovy jsou velice nebezpečné pro vodní živočichy. Lovochemie podle svého prohlášení vypouští do Labe tolik zinku kvůli čištění odpadních vod pro jiný podnik ve svém areálu, Glanzstoff Bohemia. Nám ovšem nezbývá nic jiného než vycházet z čísel, která do registru nahlásily samotné podniky. Abychom odlišili nebezpečnost kyanidů, jejichž únik z Draslovky Kolín se projevil v Labi i v části ústeckého kraje, sestavili jsme pro ně na úrovni celostátní i na úrovni krajů samostatné tabulky,“ vysvětlil Petrlík.
Kyanidy přímo vypouštěné do vody ohlásil za rok 2006 v Ústeckém kraji pouze Chemopetrol. „Největším překvapením žebříčků podle dat v IRZ za rok 2006 v Ústeckém kraji jsou prvenství Knaufu a Lovochemie. Na Knauf si již od jeho spuštění do provozu stěžují také místní obyvatelé,“ řekl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
„Knauf Insulation s. s r.o. v Krupce provází od samého spuštění do zkušebního provozu řada nedostatků. Továrna značně obtěžuje obyvatele žijící jak v její těsné blízkosti, tak i v okolních obcích včetně 7 km vzdáleného lázeňského města Teplice. Její provoz provází zápach, zátěž z nárůstu automobilové dopravy a značné množství vypouštěných škodlivých látek. Zákon totiž zohledňuje pouze emisní limity. Jejich splnění bohužel neznamená, že továrna neznečišťuje okolní prostředí. Umístění Knaufu mezi největšími znečišťovateli je toho důkazem,“ shrnula výhrady k provozu Knaufu Mgr. Miloslava Bačová z občanského sdružení Zdraví pro Krupku.
Informace do registru letos ohlásilo 89 provozů na území Ústeckého kraje, což je o 14 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak (čpavek), oxidy dusíku a oxidy síry, všechny v emisích do ovzduší. „Ústecký kraj nemá nejvyšší počet provozů, které ohlašují do IRZ, ale předčí jiné kraje závažností vlivu průmyslových provozů na životní prostředí. Zdatně v tom soupeří s Moravskoslezským krajem,“ zhodnotil postavení kraje v rámci České republiky Jehlička.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (12). Kraj Vysočina je pátým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ. Bude následovat Liberecký kraj.
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(3) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(4) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(5) Více informací o kyanidech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887
(6) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(7) Mezi polyaromatické uhlovodíky (PAU) se počítá více než 100 sloučenin. Jsou tvořené uhlíkem a vodíkem, dvěma a více benzenovými jádry. Pro svou schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a závažnost působení na zdraví lidí (některé z nich jsou mimo jiné karcinogenní a mutagenní) jsou považovány za typické představitele perzistentních organických látek (POPs). Vážou se na prach a jsou bioakumulativní. Vznikají jako vedlejší produkty v chemické výrobě, při spalovacích procesech, včetně spalování benzinu v automobilové dopravě. Více informací viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570
(8) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
(9) Informace o arsenu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
(10) Hexachlorbenzen vzniká jako meziprodukt při výrobě některých chemikálií ve Spolchemii v Ústí nad Labem. Jako průmyslová chemikálie se používal např. při výrobě pyrotechniky, syntetického kaučuku a hliníku. Vzniká také jako nechtěný vedlejší produkt spalování chlorovaných látek. Poškozuje imunitní, hormonální a reprodukční systém. Je zařazen mezi potenciálně rakovinotvorné látky (skupina 2B podle IARC). Více informací o hexachlorbenzenu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894
(11) Hexachlorbutadien vzniká ve Spolchemii jako vedlejší produkt při výrobě perchlorethylenu a tetrachlormethanu. Vedle Spolchemie vzniká hexachlorbutadien jako vedlejší produkt také ve Spolaně Neratovice v procesu výroby etylendichloridu a vinylchloridu monomeru. Je to látka poškozující ledviny a játra. Zatímco Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) jej neklasifikuje jako karcinogen (kategorie 3), US EPA ho zařadila na seznam látek potenciálně karcinogenních pro člověka. Více informací o hexachlorbutadienu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=597447
(12) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
