Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Největšími znečišťovateli Jihočeského kraje jsou energetické provozy. Brisk Tábor už k nim nepatří.
Teplárna České Budějovice, a.s. na Novohradské ulici, teplárna AES Bohemia v Plané nad Lužnicí a Teplárna Strakonice, a.s. vyšly nejhůře ze srovnání s ostatními znečišťovateli Jihočeského kraje ve dvou oblastech – vypustily za rok 2006 nejvíce plynů způsobujících kyselé srážky a nejvíce skleníkových plynů. Z tabulek největších znečišťovatelů v Jihočeském kraji z roku na rok zcela zmizel Brisk Tábor, protože už se letos neobjevil v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) (1) mezi zdroji úniků potenciálně karcinogenního tetrachlorethylenu (2).
„Dosáhli jsme toho změnou technologie odmašťování kovových dílců. Provoz nového zařízení je založen na vodní bázi, kde se používá v 3-5% koncentraci čistící prostředek pro odstraňování mastných usazenin a vodního kamene. K odmašťování už tedy vůbec nepotřebujeme tetrachlorethylen. Kromě pozitivního efektu pro životní prostředí nová technologie přinesla i výrazné úspory v provozních nákladech ve srovnání se starým, již dosluhujícím zařízením,“ vysvětlil vedoucí oddělení ekologie, energetiky a požární ochrany Brisku Tábor, a.s. Radek Šváb.
„Brisk Tábor se stal příkladem, jak může průmyslový provoz úpravou technologie výrazně omezit negativní vliv své činnosti na životní prostředí. Je to vidět i v žebříčcích sestavených podle IRZ,“ pochválil přístup firmy vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík. Emise tetrachlorethylenu v důsledku používání kvalitnější celulózy také výrazně snížila papírna ve Větřní, takže letos již v tabulkách největších znečišťovatelů rovněž nefiguruje.
Na první místa v žebříčku největších znečišťovatelů potenciálně rakovinotvornými látkami se vyhouply provozy, které v loňském roce byly až na 4. a 5. příčce anebo v IRZ vůbec nefigurovaly. Celkově se úniky těchto látek hlášených do IRZ v Jihočeském kraji snížily o téměř devět tun, což není málo. Největšími znečišťovateli potenciálně karcinogenními látkami za rok 2006 na jihu Čech jsou Fronius Česká republika, s.r.o. v Českém Krumlově, následovaný provozem Groz-Beckert Czech, s.r.o. v Českém Krumlově a Ege, s.r.o. České Budějovice. „První a třetí provoz získaly nelichotivá místa v tabulkách Arniky kvůli vysokým emisím styrenu (3) z lakoven a Groz-Beckert Czech, s.r.o. kvůli emisím tetrachlorethylenu, který používá jako odmašťovadlo,“ specifikovala důvody umístění tří strojírenských a elektrotechnických provozů mezi největšími průmyslovými znečišťovateli Jihočeského kraje vedoucí českobudějovické pobočky Arniky Bc. Jitka Straková.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí všech látek. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, styren, rtuť(4) a perzistentní organické látky (5).
Jihočeské energetické provozy mají podle dat z IRZ ještě další specifika. Teplárenské provozy v Českých Budějovicích a ve Strakonicích vypustily do ovzduší také desítky kilogramů rtuti. „V celostátním srovnání to není nijak závratné množství, strakonická teplárna by se v celostátním žebříčku dostala na 21. českobudějovická na 33. místo v žebříčku emisí rtuti do ovzduší, ale rtuť je velice toxickým těžkým kovem, který se stal globálním problémem. I takováto množství tedy představují významný příspěvek k celkové zátěži prostředí. O globálním znečištění rtutí budou zástupci vlád z celého světa jednat v příštím týdnu v Bangkoku,“ komentoval úniky rtuti z jihočeských provozů Petrlík.
Jaderná elektrárna Temelín je jediným provozem v IRZ z Jihočeského kraje, který musel za rok 2006 ohlásit úniky látek poškozujících ozónovou vrstvu Země. Konkrétně se jednalo o 96 kg měkkých freonů (6) používaných k čištění chladicích věží. Každý atom chlóru uvolněný z freonů přitom může v ozónové vrstvě Země rozbít až deset tisíc molekul ozónu
Informace do registru letos ohlásilo 65 provozů na území Jihočeského kraje, což je o tři méně ve srovnání s minulým rokem. V emisích do ovzduší hlásily 12 látek, v přenosech odpady také 12 látek a v přenosy v odpadních vodách 3 látky. Nejčastěji ohlašovanou látkou, a to ve 41 případech, byl amoniak, což je charakteristická škodlivina pro zemědělskou výrobu.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (7). Jihočeský kraj je osmým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ.
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Tetrachlorethylen se používá jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho řadí mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (kategorie 2A). Více informací o něm najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1917367.
(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(5) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(6) Měkké freony, neboli hydrochlorofluoruhlovodíky (HCFC) jsou látky, které sice méně nežli tzv. tvrdé freony, ale stále významně poškozují ozónovou vrstvu Země, jež brání pronikání tvrdého ultrafialového záření na zemský povrch. Více informací o těchto látkách najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=563899. Více informací o ochraně ozónové vrstvy Země najdete na: http://toxic.arnika.org/ozonosfera.shtml.
(7) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
„Dosáhli jsme toho změnou technologie odmašťování kovových dílců. Provoz nového zařízení je založen na vodní bázi, kde se používá v 3-5% koncentraci čistící prostředek pro odstraňování mastných usazenin a vodního kamene. K odmašťování už tedy vůbec nepotřebujeme tetrachlorethylen. Kromě pozitivního efektu pro životní prostředí nová technologie přinesla i výrazné úspory v provozních nákladech ve srovnání se starým, již dosluhujícím zařízením,“ vysvětlil vedoucí oddělení ekologie, energetiky a požární ochrany Brisku Tábor, a.s. Radek Šváb.
„Brisk Tábor se stal příkladem, jak může průmyslový provoz úpravou technologie výrazně omezit negativní vliv své činnosti na životní prostředí. Je to vidět i v žebříčcích sestavených podle IRZ,“ pochválil přístup firmy vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík. Emise tetrachlorethylenu v důsledku používání kvalitnější celulózy také výrazně snížila papírna ve Větřní, takže letos již v tabulkách největších znečišťovatelů rovněž nefiguruje.
Na první místa v žebříčku největších znečišťovatelů potenciálně rakovinotvornými látkami se vyhouply provozy, které v loňském roce byly až na 4. a 5. příčce anebo v IRZ vůbec nefigurovaly. Celkově se úniky těchto látek hlášených do IRZ v Jihočeském kraji snížily o téměř devět tun, což není málo. Největšími znečišťovateli potenciálně karcinogenními látkami za rok 2006 na jihu Čech jsou Fronius Česká republika, s.r.o. v Českém Krumlově, následovaný provozem Groz-Beckert Czech, s.r.o. v Českém Krumlově a Ege, s.r.o. České Budějovice. „První a třetí provoz získaly nelichotivá místa v tabulkách Arniky kvůli vysokým emisím styrenu (3) z lakoven a Groz-Beckert Czech, s.r.o. kvůli emisím tetrachlorethylenu, který používá jako odmašťovadlo,“ specifikovala důvody umístění tří strojírenských a elektrotechnických provozů mezi největšími průmyslovými znečišťovateli Jihočeského kraje vedoucí českobudějovické pobočky Arniky Bc. Jitka Straková.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí všech látek. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, styren, rtuť(4) a perzistentní organické látky (5).
Jihočeské energetické provozy mají podle dat z IRZ ještě další specifika. Teplárenské provozy v Českých Budějovicích a ve Strakonicích vypustily do ovzduší také desítky kilogramů rtuti. „V celostátním srovnání to není nijak závratné množství, strakonická teplárna by se v celostátním žebříčku dostala na 21. českobudějovická na 33. místo v žebříčku emisí rtuti do ovzduší, ale rtuť je velice toxickým těžkým kovem, který se stal globálním problémem. I takováto množství tedy představují významný příspěvek k celkové zátěži prostředí. O globálním znečištění rtutí budou zástupci vlád z celého světa jednat v příštím týdnu v Bangkoku,“ komentoval úniky rtuti z jihočeských provozů Petrlík.
Jaderná elektrárna Temelín je jediným provozem v IRZ z Jihočeského kraje, který musel za rok 2006 ohlásit úniky látek poškozujících ozónovou vrstvu Země. Konkrétně se jednalo o 96 kg měkkých freonů (6) používaných k čištění chladicích věží. Každý atom chlóru uvolněný z freonů přitom může v ozónové vrstvě Země rozbít až deset tisíc molekul ozónu
Informace do registru letos ohlásilo 65 provozů na území Jihočeského kraje, což je o tři méně ve srovnání s minulým rokem. V emisích do ovzduší hlásily 12 látek, v přenosech odpady také 12 látek a v přenosy v odpadních vodách 3 látky. Nejčastěji ohlašovanou látkou, a to ve 41 případech, byl amoniak, což je charakteristická škodlivina pro zemědělskou výrobu.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (7). Jihočeský kraj je osmým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ.
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Tetrachlorethylen se používá jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho řadí mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (kategorie 2A). Více informací o něm najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1917367.
(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(5) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(6) Měkké freony, neboli hydrochlorofluoruhlovodíky (HCFC) jsou látky, které sice méně nežli tzv. tvrdé freony, ale stále významně poškozují ozónovou vrstvu Země, jež brání pronikání tvrdého ultrafialového záření na zemský povrch. Více informací o těchto látkách najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=563899. Více informací o ochraně ozónové vrstvy Země najdete na: http://toxic.arnika.org/ozonosfera.shtml.
(7) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
