Arnika - program Toxické látky a odpady: Největšími znečišťovateli Královéhradeckého kraje jsou teplárna a elektrárna, ale také výrobce izolací

Teplárna v Náchodě, elektrárna v Poříčí a firma Saint-Gobain Orsil, s. r. o. jsou největšími znečišťovateli v Královehradeckém kraji. Tři jmenované průmyslové provozy vypustily v roce 2005 do životního prostředí nejvíce látek rakovinotvorných, látek způsobujících kyselé deště a skleníkových plynů. Jejich jména tak figurují na předních příčkách žebříčků největších průmyslových znečišťovatelů v Královehradeckém kraji, které sestavilo sdružení Arnika na základě dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Ten je veřejně přístupný na internetových stránkách www.irz.cz.

Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, polyaromatické uhlovodíky a styren.

„Letos poprvé se v IRZ objevila firma Saint-Gobain Orsil, s.r.o. z Častolovic a hned se umístila nejen na prvním místě jednoho z žebříčků pro Královéhradecký kraj, ale je dokonce také jedinou firmou z tohoto regionu, která se probojovala mezi prvních deset v celostátních žebříčcích největších znečišťovatelů. Získala smutné sedmé místo v tabulce provozů vypouštějících nejvíce rakovinotvorných látek,“ řekla o překvapivém zjištění Mgr. Miroslava Jopková z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Tato firma během výroby izolačních materiálů vypustila do ovzduší v Královéhradeckém kraji nejvíce rakovinotvorných a pravděpodobně rakovinotvorných látek za rok 2005, konkrétně 14 364 kg dichlormethanu a formaldehydu. Hned na druhém místě je provoz výrobce hudebních nástrojů Amati-Denak, s.r.o. v Hradci Králové díky vysokým emisím trichlorethylenu. V oblasti rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek vychází v IRZ Královéhradecký kraj jako šestý nejhorší. Naopak v případě skleníkových plynů a látek způsobujících kyselé srážky má třetí až čtvrtý nejnižší součet pro tyto látky vypuštěné do ovzduší mezi regiony České republiky.

Elektrárna v Poříčí a teplárna v Náchodě provozovaná společností Harpen ČR s.r.o. se z celého kraje nejvíce podílely na vzniku kyselých srážek a vypustily rovněž nejvíce skleníkových plynů v Královéhradeckém kraji. Ani emise více než 200 kg arsenu do vody u obou podniků není zanedbatelná.

Zajímavé je také meziroční srovnání úniků a přenosů škodlivých látek podle dvou dosud provedených hlášení do IRZ. Například společnost Federal - Mogul Friction Products a.s. , která v loňském roce byla v celorepublikovém žebříčku čtvrtým provozem s nejvyššími emisemi rakovinotvorných látek, snížila emise téměř o 70 %. „V roce 2004 vypustila do ovzduší 30 300 kg trichlorethylenu, v roce 2005 to bylo už jen 9800 kg této látky. To je výrazné snížení, ke kterému možná tuto firmu přimělo i čtvrté místo v celostátní žebříčku v loňském roce,“ dokumentovala Jopková na příkladu z Královéhradeckého kraje, jak funguje IRZ při snižování emisí škodlivých látek.

Informace do registru letos ohlásilo 72 provozů na území Královehradeckého kraje, což je o 14 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek), tedy látka typická pro zemědělské provozy.

Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V IRZ veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Posouzení největších znečištovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlední řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérii proto doporučujeme navštívit internetovou stránku Budoucnost bez jedů, kde Arnika zveřejnuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky.