Tiskové zprávy
Arnika: Nepouštějte bagry do řek a potoků bez kontroly, vyzývají občanská sdružení poslance
17. března 2010 | Arnika
Právě schvalovaná novela zákona o vodách by se mohla stát závažným krokem zpět pro českou legislativu v oblasti ochrany vod a životního prostředí vůbec. Pozměňovací návrhy mají totiž například umožnit provádění zemních prací v korytech řek a potoků bez řádného povolení nebo omezit možnost odebrat či pozastavit povolení k nakládání s vodami. Občanské sdružení Arnika a další nevládní organizace proto otevřeným dopisem vyzývají poslance k odmítnutí zmíněných návrhů (1).
„V době, kdy se navracíme spíše k přírodě blízké podobě vodních toků hrozí české krajině nekontrolovatelné kanalizování potoků a řek, které může vést k nevratným škodám,“ upozorňuje Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody z Arniky. Rizikem takových zásahů je například horší zadržování vody v krajině a z toho plynoucí odvodnění, riziko povodní i při průměrných srážkách, nebo poškození životního prostředí rostlin a živočichů, závislých na vodním ekosystému (2).
V současnosti je možné bez povolení, takzvaně na ohlášení, pouze napravovat následky živelních pohrom. Nově by nepodléhaly obvyklému povolování žádné zemní práce v korytě a na pozemcích v okolí toků. V praxi to znamená, že správce toku ohlásí práce, které plánuje, příslušnému městskému úřadu. Když se ten do patnácti dnů nijak nevyjádří, považuje se zásah za povolený. „Možnost omezit škodlivé zásahy do řek tak bude záviset zcela na úřednících vodoprávních úřadů, kteří budou v časovém tlaku. Veřejnost, včetně odborné v podobě občanských spolků, nebude mít možnost kontroly rozhodování o cenných částech přírody,“ podotýká k úmyslu zákonodárců Jana Vitnerová. Povolovací řízení by navíc nebylo nutné ani v chráněných územích včetně národních parků nebo území evropské soustavy Natura 2000. Hrubé zásahy do koryt toků a jejich bezprostředního okolí bez řádného povolovacího řízení přitom odporují evropské Rámcové směrnici o vodách (3)
Druhá zásadní výtka se týká povolení k nakládání s vodami. Zatímco nyní je možné toto povolení ze závažných důvodů odebrat či pozastavit, nově by to bylo možné pouze za náhradu, tj. finanční kompenzaci. Například by tak nebylo možné při poklesu množství vody v řece pozastavit či odebrat povolení pro provoz malé vodní elektrárny. Taková situace však může ohrozit další činnost související s řekou - rybářství či zemědělství apod. „Nelze upřednostňovat jedno využití toku před jiným. Vodní toky jsou přírodní útvary, žádný úřad nemůže zaručit dostatek vody v toku na celou dobu platnosti povolení, tedy na dalších třicet let, jak určuje navrhovaná novela zákona,“ vysvětluje Jana Vitnerová.
Vodní zákon (4) je novelizován mimo jiné také proto, aby Česká republika dostála závazkům vůči Evropské unii. Rámcová směrnice o vodách zavazuje státy EU k ochraně dobrého stavu vod a k jeho postupnému zlepšování. Přijetí uvedených pozměňovacích návrhů by mělo spíše opačný efekt. „Jednorázové, nekoncepční ‘ohýbání‘ zákonů, které je i případem novelizace vodního zákona, v dlouhodobém horizontu nevede k rychlejšímu ani kvalitnějšímu rozhodování, právě naopak. V případě této novelizace je situace o to horší, že významně ovlivní stav českých vod na několik desítek let dopředu,“ upozornila Petra Humlíčková z legislativního centra asociace Zelený kruh, jež se k dopisu poslancům také připojila. „Jak je u českých poslanců v poslední době dobrý zvykem, takto zásadní rozhodnutí se opět dějí na poslední chvíli, bez účasti odborníků, širší diskuze a analýzy prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů,“ dodala Petra Humlíčková.
Projednání návrhu novely zákona o vodách je na programu probíhající schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve středu 17. března, a to jako 6. bod dle stávajícího programu (5).
Další informace:
(1) Text dopisu
Vážené poslankyně, vážení poslanci!
Již tento týden ve středu budete schvalovat novelu zákona 254/2001 Sb., o vodách (sněmovní tisk 895). Některé pozměňovací návrhy (sněmovní tisk 895/4), které byly navrženy při projednávání novely ve výborech, považujeme za krok zpět pro českou legislativu. Máme na mysli následující pozměňovací návrhy:
1. Zemní práce v korytě bez povolování, pouze na ohlášení (pozměňovací návrhy B 4a, 4b, 4c)
Současně platný zákon umožňuje na ohlášení napravovat následky živelních škod. Pozměňovací návrh Zemědělského výboru (tisk 895/2) by umožnil provádět na ohlášení veškeré zemní práce v korytě toku a na pozemcích s ním sousedících. Platnost takové normy by v podstatě umožnila obtížně kontrolovatelné zásahy do přírodních koryt a mokřadních stanovišť. Byla by tím vytěsněna možnost orgánů ochrany přírody se k zásahům vyjádřit, a to dokonce i v chráněných územích, národních parcích a včetně území evropské soustavy Natura 2000. Hrubé zásahy do koryt toků a jejich bezprostředního okolí bez řádného povolovacího řízení odporují mezinárodním dohodám, zejména Rámcové směrnici o vodách.
2. Neodebratelnost povolení k nakládání s vodami, nebo pouze za náhradu (pozměňovací návrhy C 1a, 1b, 2a, 2c)
Hospodářský výbor navrhuje změnit praxi ve vydávání povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, akumulaci, příp. využití jejich energetického potenciálu (tisk 895/3). Povolení je nyní možné ze závažných důvodů odebrat nebo pozastavit, nově by to bylo možné pouze za náhradu. Akumulace vody v určitém místě na úkor jejího kritického nedostatku níže po toku by silně zvýhodnila jedny uživatele vody (malé vodní elektrárny) oproti dalším (rybáři, zemědělci). Vodní toky jsou přírodní útvary, žádný úřad nemůže zaručit dostatek vody v toku na celou dobu platnosti povolení, které dnes vydává. Povinnost vyplácet náhrady by znamenala další zátěž pro státní rozpočet. Nedodržení ani minimálních zůstatkových průtoků by bránilo naplňování Plánů oblastí povodí.
Zákon 254/2001 Sb. o vodách je novelizován mimo jiné také proto, aby Česká republika dostála mezinárodním dohodám a závazkům. Rámcová směrnice o vodách zavazuje státy EU k ochraně dobrého stavu vod a k jeho postupnému zlepšování. Přijetí těchto pozměňovacích návrhů by mělo spíše opačný efekt.
Žádáme Vás proto, abyste výše zmíněné pozměňovací návrhy nepodpořili.
Ing. Jana Vitnerová, Arnika, program Ochrana přírody
JUDr. Petra Humlíčková, Zelený kruh
Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc., Ostravská univerzita, PřF, Katedra biologie a ekologie
Petr Tomíšek, Praha 2, Rejskova 2330/13
RNDr. Jan Pokorný, ředitel, ENKI, o.p.s.
RNDr. Ivo Přikryl, ENKI, o.p.s.
Ing. Ivo Křístek, ZO ČSOP Valašské Meziříčí
Dalibor Kvita, občanské sdružení Hájenka
Jan Freidinger, Greenpeace
Jan Piňos, ředitel kampaní, Greenpeace
Mgr. Miloslava Bačová, Zdraví pro Krupku
RNDr. Mojmír Vlašín, Veronica
Vladimír Burda, Občanské sdružení Ochrana vod
Mgr. Michal Krejčí, Unie pro řeku Moravu
Taťjana Dohnalová, Občanské sdružení pro Ďáblice
Helena Váňová, B. Martinů 715, Ostrava – Poruba
MVDr. Vlastimil Mrňák, Chloumecká 3574, Mělník
Vlastislav Kašpar, Nebahovy – Jelemek 8, Prachatice
Zdeněk Holeček, OS Pankrácká společnost
Ing Petr Hesoun, občanské sdružení Hamerský potok
Miroslav Patrik, předseda, Děti Země
David, Miloslav, Šimon a Mgr. Pavlína Lomičovi, Chelčického 1012, Česká Lípa
Josef Matouš, Občanské sdružení Mladá, Milovice
Ing. Jana Kotoučková, Ekoinfocentrum Jihlava
Petr Skála, Svaz ochrany přírody a krajiny
PhDr. Miroslav Hudec, předseda rerionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život, Česká Lípa
(2) Devatero hlavních rizik, která hrozí bez kontroly nad pracemi ve vodních tocích a jejich okolí
Nevhodně zvolené či provedené zásahy do vodních toků mohou mít vážné důsledky nejen pro samotný vodní tok, ale i pro celé ekosystémy, jako například:
1. Špatná akumulace vody v krajině, rychlejší odtékání vody z krajiny, následné odvodnění větších ploch a půdy, vytváření extrémních podmínek (voda x sucho). Takto pozměněná krajina není schopna přirozeně zadržovat vodu a hrozí zde ničivější následky při případných povodních.
2. Zhoršení kvality povrchových vod – v důsledku zrychlení či zpomalení toku vody dochází ke změnám teploty vody (snížení či naopak přehřívání), což má za následek změny v množství vodních mikroorganismů a vodních rostlin i živočichů (úbytek nebo naopak přemnožení mikroorganismů a řas a následná eutrofizace vody).
3. Zhoršení přirozené samočisticí schopnosti vody – díky specifickému poměru mikroorganismů mají vody schopnost samy se čistit, nevhodná úprava toku toto naruší (dochází k nadměrné tvorbě řas, zahnívání atd.).
4. Fragmentace toků, což přináší izolaci jednotlivých populací živočichů a zabraňuje přirozenému toku genetické informace mezi populacemi, a tím snižování diverzity.
5. Zhoršení kvality půd díky rychlejšímu vymývání živin a jemných půdních částic a s tím spojená snížená úrodnost půd, živiny vymyté z půdy navíc vodu znečišťují - spolu s jemnými částicemi se do toků mohou dostat i zbytky hnojiv a použité pesticidy.
6. Úbytek obojživelníků, ryb i dalších organismů ve vodě i v okolí (snížená biodiverzita) v důsledku narušení či úplného zničení přirozených stanovišť. Napřímený tok se zarovnaným dnem je ochuzen o prohřáté mělčiny, hlubší stinná místa, slepá ramena atd.
7. Zásahy v nevhodně zvoleném období (období rozmnožování či vývoje potomstva určitých živočichů) mohou mít za následek likvidaci mláďat některých druhů a tím přispět k vymření celé populace.
8. Likvidace hnízdišť i zdrojů potravy pro živočichy žijící u vody (ledňáček, bukač, bekasína) v důsledku poškození břehů a pobřežních porostů.
9. Vliv na větší oblasti, povodí a zdroje pitné vody - jednotlivé toky nejsou izolovanými objekty, ale tvoří souvislou síť povodí. Nevhodné zásahy některém z toků mohou ovlivnit rozsáhlejší oblast v povodí a vést i k úbytku zdrojů pitné vody.
(3) Viz SměrnicI Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky - http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:15:05:32000L0060:CS:PDF).
Rámcová směrnice o vodách předepisuje členským státům stanovit programy a plány pro povodí řek založené na národní, resp. mezinárodní spolupráci. Dále ukládá povinnost dosáhnout tzv. dobrého stavu vod v tocích do roku 2015. http://obcan.ecn.cz/index.shtml?apc=pz--1-&f=312509
Článek 14 stanovuje povinnost veřejnost o těchto plánech nejen informovat a poskytnout občanům příležitost k vyjádření názorů, ale i podporovat jejich aktivní účast. Ze směrnice vyplývá také povinnost zajistit přístup k základním dokumentům a informacím, výchozím materiálům a studiím. Konkrétní způsob organizace zapojení veřejnosti pak ponechává směrnice na členských zemích.
(4) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění:
http://www.poradna.arnika.org/res/data/057/006121.txt
(5) Viz pořad 75. schůze PSP ČR: http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=5&s=75
Plné znění pozměňovacích návrhů: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=895&ct1=4
„V době, kdy se navracíme spíše k přírodě blízké podobě vodních toků hrozí české krajině nekontrolovatelné kanalizování potoků a řek, které může vést k nevratným škodám,“ upozorňuje Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody z Arniky. Rizikem takových zásahů je například horší zadržování vody v krajině a z toho plynoucí odvodnění, riziko povodní i při průměrných srážkách, nebo poškození životního prostředí rostlin a živočichů, závislých na vodním ekosystému (2).
V současnosti je možné bez povolení, takzvaně na ohlášení, pouze napravovat následky živelních pohrom. Nově by nepodléhaly obvyklému povolování žádné zemní práce v korytě a na pozemcích v okolí toků. V praxi to znamená, že správce toku ohlásí práce, které plánuje, příslušnému městskému úřadu. Když se ten do patnácti dnů nijak nevyjádří, považuje se zásah za povolený. „Možnost omezit škodlivé zásahy do řek tak bude záviset zcela na úřednících vodoprávních úřadů, kteří budou v časovém tlaku. Veřejnost, včetně odborné v podobě občanských spolků, nebude mít možnost kontroly rozhodování o cenných částech přírody,“ podotýká k úmyslu zákonodárců Jana Vitnerová. Povolovací řízení by navíc nebylo nutné ani v chráněných územích včetně národních parků nebo území evropské soustavy Natura 2000. Hrubé zásahy do koryt toků a jejich bezprostředního okolí bez řádného povolovacího řízení přitom odporují evropské Rámcové směrnici o vodách (3)
Druhá zásadní výtka se týká povolení k nakládání s vodami. Zatímco nyní je možné toto povolení ze závažných důvodů odebrat či pozastavit, nově by to bylo možné pouze za náhradu, tj. finanční kompenzaci. Například by tak nebylo možné při poklesu množství vody v řece pozastavit či odebrat povolení pro provoz malé vodní elektrárny. Taková situace však může ohrozit další činnost související s řekou - rybářství či zemědělství apod. „Nelze upřednostňovat jedno využití toku před jiným. Vodní toky jsou přírodní útvary, žádný úřad nemůže zaručit dostatek vody v toku na celou dobu platnosti povolení, tedy na dalších třicet let, jak určuje navrhovaná novela zákona,“ vysvětluje Jana Vitnerová.
Vodní zákon (4) je novelizován mimo jiné také proto, aby Česká republika dostála závazkům vůči Evropské unii. Rámcová směrnice o vodách zavazuje státy EU k ochraně dobrého stavu vod a k jeho postupnému zlepšování. Přijetí uvedených pozměňovacích návrhů by mělo spíše opačný efekt. „Jednorázové, nekoncepční ‘ohýbání‘ zákonů, které je i případem novelizace vodního zákona, v dlouhodobém horizontu nevede k rychlejšímu ani kvalitnějšímu rozhodování, právě naopak. V případě této novelizace je situace o to horší, že významně ovlivní stav českých vod na několik desítek let dopředu,“ upozornila Petra Humlíčková z legislativního centra asociace Zelený kruh, jež se k dopisu poslancům také připojila. „Jak je u českých poslanců v poslední době dobrý zvykem, takto zásadní rozhodnutí se opět dějí na poslední chvíli, bez účasti odborníků, širší diskuze a analýzy prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů,“ dodala Petra Humlíčková.
Projednání návrhu novely zákona o vodách je na programu probíhající schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve středu 17. března, a to jako 6. bod dle stávajícího programu (5).
Další informace:
(1) Text dopisu
Vážené poslankyně, vážení poslanci!
Již tento týden ve středu budete schvalovat novelu zákona 254/2001 Sb., o vodách (sněmovní tisk 895). Některé pozměňovací návrhy (sněmovní tisk 895/4), které byly navrženy při projednávání novely ve výborech, považujeme za krok zpět pro českou legislativu. Máme na mysli následující pozměňovací návrhy:
1. Zemní práce v korytě bez povolování, pouze na ohlášení (pozměňovací návrhy B 4a, 4b, 4c)
Současně platný zákon umožňuje na ohlášení napravovat následky živelních škod. Pozměňovací návrh Zemědělského výboru (tisk 895/2) by umožnil provádět na ohlášení veškeré zemní práce v korytě toku a na pozemcích s ním sousedících. Platnost takové normy by v podstatě umožnila obtížně kontrolovatelné zásahy do přírodních koryt a mokřadních stanovišť. Byla by tím vytěsněna možnost orgánů ochrany přírody se k zásahům vyjádřit, a to dokonce i v chráněných územích, národních parcích a včetně území evropské soustavy Natura 2000. Hrubé zásahy do koryt toků a jejich bezprostředního okolí bez řádného povolovacího řízení odporují mezinárodním dohodám, zejména Rámcové směrnici o vodách.
2. Neodebratelnost povolení k nakládání s vodami, nebo pouze za náhradu (pozměňovací návrhy C 1a, 1b, 2a, 2c)
Hospodářský výbor navrhuje změnit praxi ve vydávání povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, akumulaci, příp. využití jejich energetického potenciálu (tisk 895/3). Povolení je nyní možné ze závažných důvodů odebrat nebo pozastavit, nově by to bylo možné pouze za náhradu. Akumulace vody v určitém místě na úkor jejího kritického nedostatku níže po toku by silně zvýhodnila jedny uživatele vody (malé vodní elektrárny) oproti dalším (rybáři, zemědělci). Vodní toky jsou přírodní útvary, žádný úřad nemůže zaručit dostatek vody v toku na celou dobu platnosti povolení, které dnes vydává. Povinnost vyplácet náhrady by znamenala další zátěž pro státní rozpočet. Nedodržení ani minimálních zůstatkových průtoků by bránilo naplňování Plánů oblastí povodí.
Zákon 254/2001 Sb. o vodách je novelizován mimo jiné také proto, aby Česká republika dostála mezinárodním dohodám a závazkům. Rámcová směrnice o vodách zavazuje státy EU k ochraně dobrého stavu vod a k jeho postupnému zlepšování. Přijetí těchto pozměňovacích návrhů by mělo spíše opačný efekt.
Žádáme Vás proto, abyste výše zmíněné pozměňovací návrhy nepodpořili.
Ing. Jana Vitnerová, Arnika, program Ochrana přírody
JUDr. Petra Humlíčková, Zelený kruh
Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc., Ostravská univerzita, PřF, Katedra biologie a ekologie
Petr Tomíšek, Praha 2, Rejskova 2330/13
RNDr. Jan Pokorný, ředitel, ENKI, o.p.s.
RNDr. Ivo Přikryl, ENKI, o.p.s.
Ing. Ivo Křístek, ZO ČSOP Valašské Meziříčí
Dalibor Kvita, občanské sdružení Hájenka
Jan Freidinger, Greenpeace
Jan Piňos, ředitel kampaní, Greenpeace
Mgr. Miloslava Bačová, Zdraví pro Krupku
RNDr. Mojmír Vlašín, Veronica
Vladimír Burda, Občanské sdružení Ochrana vod
Mgr. Michal Krejčí, Unie pro řeku Moravu
Taťjana Dohnalová, Občanské sdružení pro Ďáblice
Helena Váňová, B. Martinů 715, Ostrava – Poruba
MVDr. Vlastimil Mrňák, Chloumecká 3574, Mělník
Vlastislav Kašpar, Nebahovy – Jelemek 8, Prachatice
Zdeněk Holeček, OS Pankrácká společnost
Ing Petr Hesoun, občanské sdružení Hamerský potok
Miroslav Patrik, předseda, Děti Země
David, Miloslav, Šimon a Mgr. Pavlína Lomičovi, Chelčického 1012, Česká Lípa
Josef Matouš, Občanské sdružení Mladá, Milovice
Ing. Jana Kotoučková, Ekoinfocentrum Jihlava
Petr Skála, Svaz ochrany přírody a krajiny
PhDr. Miroslav Hudec, předseda rerionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život, Česká Lípa
(2) Devatero hlavních rizik, která hrozí bez kontroly nad pracemi ve vodních tocích a jejich okolí
Nevhodně zvolené či provedené zásahy do vodních toků mohou mít vážné důsledky nejen pro samotný vodní tok, ale i pro celé ekosystémy, jako například:
1. Špatná akumulace vody v krajině, rychlejší odtékání vody z krajiny, následné odvodnění větších ploch a půdy, vytváření extrémních podmínek (voda x sucho). Takto pozměněná krajina není schopna přirozeně zadržovat vodu a hrozí zde ničivější následky při případných povodních.
2. Zhoršení kvality povrchových vod – v důsledku zrychlení či zpomalení toku vody dochází ke změnám teploty vody (snížení či naopak přehřívání), což má za následek změny v množství vodních mikroorganismů a vodních rostlin i živočichů (úbytek nebo naopak přemnožení mikroorganismů a řas a následná eutrofizace vody).
3. Zhoršení přirozené samočisticí schopnosti vody – díky specifickému poměru mikroorganismů mají vody schopnost samy se čistit, nevhodná úprava toku toto naruší (dochází k nadměrné tvorbě řas, zahnívání atd.).
4. Fragmentace toků, což přináší izolaci jednotlivých populací živočichů a zabraňuje přirozenému toku genetické informace mezi populacemi, a tím snižování diverzity.
5. Zhoršení kvality půd díky rychlejšímu vymývání živin a jemných půdních částic a s tím spojená snížená úrodnost půd, živiny vymyté z půdy navíc vodu znečišťují - spolu s jemnými částicemi se do toků mohou dostat i zbytky hnojiv a použité pesticidy.
6. Úbytek obojživelníků, ryb i dalších organismů ve vodě i v okolí (snížená biodiverzita) v důsledku narušení či úplného zničení přirozených stanovišť. Napřímený tok se zarovnaným dnem je ochuzen o prohřáté mělčiny, hlubší stinná místa, slepá ramena atd.
7. Zásahy v nevhodně zvoleném období (období rozmnožování či vývoje potomstva určitých živočichů) mohou mít za následek likvidaci mláďat některých druhů a tím přispět k vymření celé populace.
8. Likvidace hnízdišť i zdrojů potravy pro živočichy žijící u vody (ledňáček, bukač, bekasína) v důsledku poškození břehů a pobřežních porostů.
9. Vliv na větší oblasti, povodí a zdroje pitné vody - jednotlivé toky nejsou izolovanými objekty, ale tvoří souvislou síť povodí. Nevhodné zásahy některém z toků mohou ovlivnit rozsáhlejší oblast v povodí a vést i k úbytku zdrojů pitné vody.
(3) Viz SměrnicI Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky - http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:15:05:32000L0060:CS:PDF).
Rámcová směrnice o vodách předepisuje členským státům stanovit programy a plány pro povodí řek založené na národní, resp. mezinárodní spolupráci. Dále ukládá povinnost dosáhnout tzv. dobrého stavu vod v tocích do roku 2015. http://obcan.ecn.cz/index.shtml?apc=pz--1-&f=312509
Článek 14 stanovuje povinnost veřejnost o těchto plánech nejen informovat a poskytnout občanům příležitost k vyjádření názorů, ale i podporovat jejich aktivní účast. Ze směrnice vyplývá také povinnost zajistit přístup k základním dokumentům a informacím, výchozím materiálům a studiím. Konkrétní způsob organizace zapojení veřejnosti pak ponechává směrnice na členských zemích.
(4) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění:
http://www.poradna.arnika.org/res/data/057/006121.txt
(5) Viz pořad 75. schůze PSP ČR: http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=5&s=75
Plné znění pozměňovacích návrhů: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=895&ct1=4
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
