Greenpeace: Nespoléhejme na zachycování uhlíku (CCS). Klimatu nepomůže.

Vlády by pro zastavení klimatické krize měly upřednostňovat investice do trvale udržitelných řešení, místo aby pumpovaly ohromné množství peněz daňových poplatníků do chiméry zachycování a ukládání uhlíku (CCS – carbon capture and storage). Vyplývá to z dnes vydané nové zprávy Greenpeace nazvané příznačně “Falešná naděje”. 1) Z této zprávy vyplývá, že případné zavádění CCS by kýžený efekt nepřineslo a nadto by bylo spojeno s celou řadou sekundárních rizik. 2)

Technologie zachycování oxidu uhličitého (CO2) a jeho následného ukládání do podzemí dosud existuje jen na papíře. Přesto uhelné a energetické společnosti již nyní využívají kouzelného slůvka „CCS-ready“ (tj. CCS kompatibilní) k prosazení plánů na desítky nových uhelných elektráren, aniž by bylo jisté, že technologie zachycování uhlíku bude kdy fungovat nebo bude skutečně komerčně nasazena. Uhelné elektrárny jsou přitom největším jednotlivým zdrojem emisí CO2 a představují významnou hrozbu pro klima.

“Zachycování a ukládání uhlíku je podvod. Velmi by pomohlo uhelnému průmyslu. Klimatu nikoliv,” řekla dnes autorka zprávy Emily Rochonová z klimatické kampaně Greenpeace International. “Vlády států i průmysl musí snižovat množství emisí a nikoli hledat výmluvy pro další spalování uhlí.”

Vzhledem k technickým i ekonomickým rizikům se nepočítá s možností využití CCS technologie před rokem 2030. Pokud vůbec někdy bude tento systém funkční a začne být komerčně dostupný, bude příliš pozdě na to, aby sehrál významnější roli ve snižování lidského vlivu na klima vzhledem k tomu, že rozhodujících bude z tohoto hlediska právě několik příštích let, maximálně desetiletí. 3)

Ropný a uhelný průmysl poté, co prohrál bitvu o to, zda klimatické změny představují vůbec nějaký problém, se nyní upíná právě k CCS. V této technologii spatřuje jednu z posledních šancí, jak pokračovat bez zásadních změn ve vyjetých kolejích. Vlády jsou proto v současnosti pod velkým tlakem energetických společností, které požadují dotace na výzkum a zavádění CCS z veřejných rozpočtů. Ve Spojených státech byla přijata legislativa (Climate Security Act, S. 2191), která zajišťuje financování fondu pro CCS částkou 424 miliard dolarů. I Evropská komise je pod velkým tlakem ze strany elektrárenské a energetické lobby, aby zajistila financování CCS z veřejných zdrojů.

Téma CCS začíná být aktuální i v tuzemsku: ČEZ chce peníze, které stát vydělá prodejem tzv. kjótských kreditů, získat pro své plánované projekty CCS na Hodonínsku a v Severních Čechách. Severočeské uhelné společnosti pak používají technologii zachycování uhlíku jako jeden z argumentů, proč prolomit limity těžby hnědého uhlí.

„CCS je stejně perspektivní nápad, jako vyvíjet airbagy pro Škodu 120. Čím více peněz a času budeme investovat do zoufalých pokusů udržet uhelnou energetiku při životě, tím méně nám jich samozřejmě zbude pro skutečně čisté a bezpečné alternativy,“ uvedl dnes vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Více než 85 neziskových organizací se do dnešního dne připojilo k výzvě Greenpeace, aby se CCS nestalo záminkou k budování nových uhelných elektráren. Výzvu podpořilo i devět neziskových organizací z České republiky (Hnutí DUHA – FOE ČR, Centrum pro dopravu a energetiku, Calla, Zelený kruh, Eurosolar.cz, Energy Information Service Brno, Děti Země, NESEHNUTÍ a Kořeny). 4)


Kontakty:

Emily Rochonová, Climate & Energy Campaigner, Greenpeace International, tel: +016 072 421 828, e-mail: emily.rochon@greenpeace.org, (dnes na konferenci o CCS v americkém Pittsburghu, pozor na časový posun)

Andrew Kerr, Communication Project Manager, Greenpeace International. tel: +31 646 162 020

Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR, tel: +420 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org (dnes celý den na akci v Brdech, s omezenou konektivitou)


Poznámky pro editory:

1) Plný text zprávy (44 stran) je v angličtině ke stažení zde:
http://www.greenpeace.org/international/press/reports/false-hope
(pro zajímavost – hned na první ilustrační fotografii zprávy je největší česká tepelná elektrárna Prunéřov).

2) Mezi hlavní závěry zprávy vycházející z recenzovaných (peer-reviewed) nezávislých vědeckých výzkumů patří, že:

A. CCS nemůže být k dispozici dostatečně rychle na to, aby pomohlo udržet probíhající změnu klimatu v bezpečných mezích
Komerční nasazení CCS se neočekává před rokem 2030. Abychom předešli nejhorším důsledkům současné změny klimatu, musejí globální emise skleníkových plynů začít prudce klesat nejpozději v roce 2015, tedy již za sedm let.

B. CCS by bylo energeticky neefektivní
Technologie zachycování a ukládání uhlíku by spotřebovala 10 – 40 % energie vyrobené elektrárnou, na které by byla použita. Při optimistickém odhadu zvýšení spotřeby energie o 20 % by bylo třeba ke každým čtyřem uhelným elektrárnám vybaveným technologií CCS přidat pátou, která by vyráběla energii pouze pro zachycování a ukládání uhlíku.

C. Ukládání CO2 do podzemí by bylo riskantní
Bezpečné a trvalé uložení stlačeného oxidu uhličitého do podzemí (v současnosti se uvažuje především o vytěžených ropných ložiscích) nelze zajistit s dostatečnou mírou spolehlivosti. V případě i tak nízkých úniků, jako je 1 %, systém ztrácí z hlediska ochrany klimatu smysl.

D. CCS by bylo drahé
Vedlo by ke zvýšení nákladů na stavbu nových elektráren na dvojnásobek a zvýšilo ceny elektřiny o 21 – 91 %. Peníze investované do CCS by chyběly při zavádění skutečně trvale udržitelných řešení změny klimatu a energetické bezpečnosti.

E. CCS by bylo spojeno s dalšími možnými riziky
Mezi další rizika, se kterými by bylo zavádění CCS spojeno, patří zdravotní rizika, negativní vliv na ekosystémy a na klima. Závažnost těchto rizik je vzhledem k dosavadnímu výzkumu nejistá, podrobnosti jsou uvedeny v textu zprávy.

3) Pokud chceme předejít zvýšení globální teploty o kritické 2 stupně celsia, globální emise skleníkových plynů způsobené lidmi musejí začít klesat nejpozději v roce 2015 a do roku 2050 je třeba je snížit alespoň na 50 %
Podle energetické koncepce „Energetická [R]evoluce“ (viz zde http://www.energyblueprint.info), kterou pro Greenpeace vypracoval německý Ústav pro letectví a kosmonautiku, je přitom možné snížit antropogenní emise skleníkových plynů do roku 2050 na polovinu „pouhým“ zlepšováním energetické účinnosti a využitím obnovitelných zdrojů energie, to vše s využitím již dnes dostupných technologií. Tato koncepce tak poskytuje praktický návod, jak lze odvrátit nejhorší dopady klimatických změn. Světové zdroje obnovitelné energie jsou dostatečně velké, aby uspokojily až šestinásobek celosvětové spotřeby energie.

4) Plný text výzvy včetně seznamu jejích signatářů je k dispozici zde:
http://www.greenpeace.org/raw/content/international/press/reports/statement-on-carbon-capture-an.pdf

Další aktuální informace o problematice CCS v angličtině naleznete na stránkách
http://www.greenpeace.org/ccs