Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Nová analýza pesticidů: Půda i voda jsou nasyceny koktejly jedů, dopady jsou podhodnoceny
Podle nové metaanalýzy [1] dostupných studií o rozšíření a vlivech syntetických pesticidů v ČR je u těchto látek, používaných v intenzivním zemědělství, nedostatečně hodnocen vliv na zdraví lidí i volně žijících organismů. Přestože se v prostředí, potravinách i organismech většinou nacházejí podlimitní koncentrace, jedná se o bohatý mix pesticidů, jehož účinky nejsou známy. Spotřeba řady problematických látek se v čase příliš nemění, a zemědělci v konvenčním hospodaření se navíc stávají na syntetických pesticidech stále více závislí.
Podle rešeršní studie, jejímž autorem je Pavel Rotter, vědecký pracovník Mendelovy univerzity v Brně, se syntetické pesticidy a jejich metabolity hojně objevují v českých půdách, ve vodách i v potravinách. [2] Nálezy nadlimitních koncentrací pesticidů nejsou výjimkou, přesto nejčastěji jsou nacházeny sice podlimitní, zato bohaté směsi pesticidů.
Zasaženy bývají i zdrojové oblasti pitných vod, z čehož vyplývá, že pásma hygienické ochrany jsou buď stanoveny nedostatečně, nebo dochází k systematickému porušování omezení pro aplikace pesticidů v těchto oblastech.
Nejnovější občanský výzkum navíc ukázal [3], že syntetické pesticidy a jejich metabolity se nevyskytují jen v životním prostředí okolo nás či v potravinách, které jíme, ale dokonce i v lidských vlasech. Třetina testovaných si ve vlasech nosí alespoň jeden pesticid, přičemž nalezeno bylo 25 z pouhých 30 testovaných pesticidů. Vzhledem ke v EU povolenému počtu přes 450 pesticidů je tak výskyt pesticidů ve vlasech pravděpodobně ještě mnohem vyšší.
Pesticidům jsou více vystavovány nebo jsou jimi více ohroženy některé skupiny obyvatel – jedná se zejména o zemědělské pracovníky a jejich rodinné příslušníky, těhotné a kojící ženy, děti i obyvatele intenzivně obhospodařovaných venkovských oblastí.
Negativní vlivy různých pesticidů na lidské zdraví jsou prokázány – od vlivu na vývoj dětí, přes nervové choroby (např. Parkinsonova nemoc) či infarkt myokardu, po vznik rakoviny. Panuje také vědecká shoda, že intenzivní průmyslové zemědělství je (a to právě skrze nadměrné užívání pesticidů) jednou z hlavních příčin úbytku biodiverzity v zemědělské krajině.
Navíc nejsou ve většině případů známy dopady směsí pesticidů, tzv. koktejlů, které se do prostředí s intenzivním zemědělstvím dostávají a setrvávají tam, na volně žijící organismy, či lidské zdraví. Jsou však známy případy, kdy se efekty jednotlivých pesticidů v kombinaci posilovaly. Velké mezery jsou dokonce ale i v poznání dlouhodobého, či opakovaného působení malých množství jednotlivých pesticidů.
Problémem je také dostupnost dat o spotřebě pesticidů. V rámci Evropské unie i přes opakované výroky českých ministrů zemědělství o nízké spotřebě oproti jiným státům neexistují porovnatelná data, která by takové výroky ospravedlňovala. [4] Evropské nařízení, které umožní taková data přinést, je teprve v jednání a i kvůli tlaku českého ministerstva zemědělství budou data dostupná minimálně až po roce 2028. [5] Bude tak mimo jiné téměř nemožné měřit objektivně pokrok v naplňování evropských cílů do roku 2030 ke snižování spotřeby a rizik pesticidů.
Podobně nelze automaticky pozitivně hodnotit klesající trend spotřeby oproti narůstajícím číslům v jiných zemích, pokud se nedíváme na to, o jaké konkrétní a jak toxické pesticidy se jedná. Taková srovnání opět nejsou dostupná. Evropský Harmonizovaný indikátor rizik 1, který je ke sledování takového trendu v současnosti používán, byl shledán jako vadný [6] a k jeho přepracování vyzval např. Evropský účetní dvůr nebo německá Federální agentura pro životní prostředí. [7] Znevýhodňuje např. ekologické zemědělství a penalizuje státy, které jsou v jeho rozvoji úspěšné. [8]
Hnutí DUHA proto na základě těchto vědeckých dat žádá, aby se Vláda ČR, Ministerstvo zemědělství a další relevantní instituce zaměřily důsledněji na:
1) plnění bodů Programového prohlášení vlády, tedy snižování využívání (a rizik) umělých pesticidů, ale také obnovu biodiverzity v zemědělské krajině a lepší péči o půdu,
2) podporu rozvoje ekologického zemědělství a
3) nastavení ambiciózní evropské legislativy a cílů, zejm. zasadit se o co nejdřívější kvalitní sběr dat o pesticidech a stanovení ambiciózních cílů o snižování spotřeby a rizik pesticidů na celoevropské úrovni.
Tuto výzvu, která je přílohou tiskové zprávy, dnes Hnutí DUHA předalo zástupcům Ministerstva zemědělství.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru Hnutí DUHA, říká: „Jak ukazuje metaanalýza, syntetické pesticidy zůstávají také u nás významnou a rozšířenou hrozbou pro přírodu i lidské zdraví. Vláda má mnoho možností na české i evropské úrovni, jak se zasadit o snížení rizik, která pesticidy představují. Měla by tedy konat a důsledněji chránit přírodu i zdraví svých občanů, místo toho, aby se chlubila snížením spotřeby pesticidů odvoláním se na závadná data. Je potřeba všemi možnostmi zemědělce podpořit v přechodu k šetrnějšímu hospodaření.”
Pavel Rotter, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně, říká: „Zdá se, že problémy s pesticidy, které jsme u novější generace přípravků již nečekaly, jako je setrvání v prostředí, či škodlivé dopady na necílové organismy, jsou zde stále. A opět u látek, které prošly řádným procesem schválení a při dodržení pokynů k aplikaci tyto problémy působit neměly. Na základě současného systému testování tedy nejsme schopni odhalit všechna rizika a možná, že tomu tak bude vždy. Důležitou součástí řešení je proto předběžná opatrnost a hledání cest ke snížení závislosti našeho zemědělství na pesticidech.“
Kontakty:
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz
Pavel Rotter, vědecký pracovník Mendelovy univerzity v Brně, rettor@centrum.cz
Poznámky:
[1] https://tohlezeru.hnutiduha.cz/sites/default/files/PESTICIDY_metaanalyza_HNUTI_DUHA.pdf
[2] Metaanalýza k problematice pesticidů v zemědělství, str. 36 (půda), str. 42 (voda), str. 64 (potraviny), str. 81 (biodiverzita, živočichové)
[3] https://www.goodfoodgoodfarming.eu/wp-content/uploads/2022/10/Pesticide-CheckUp-Report_FINAL.pdf
[4] Eurostat Research paper (2019) ‘Statistics on agricultural use of pesticides in the European Union’ (ESTAT E1/AES/2019/RP/1)
European Court of Auditor, Special Report 05/2020 ‘Sustainable use of plant protection products: limited progress in measuring and reducing risks. Str. 12: „Statistiky o zemědělském užívání POR dle současné evropské legislativy nejsou porovnatelné a Eurostat doposavad nebyl schopný publikovat celoevropskou statistiku o použití POR.”
[5] https://www.investigate-europe.eu/en/2022/measuring-pesticides-use/
[6] https://www.pan-europe.info/press-releases/2022/06/environmental-ngos-and-organic-movement-call-commission-develop-new-indicator
[7] https://www.umweltbundesamt.de/sites/default/files/medien/1410/publikationen/2022-10-17_towards_sustainable_plant_protection_sciop_sur_en.pdf
[8] https://www.organicseurope.bio/content/uploads/2022/06/GLOBAL2000_HRI-1_final_28022022.pdf?dd
Podle rešeršní studie, jejímž autorem je Pavel Rotter, vědecký pracovník Mendelovy univerzity v Brně, se syntetické pesticidy a jejich metabolity hojně objevují v českých půdách, ve vodách i v potravinách. [2] Nálezy nadlimitních koncentrací pesticidů nejsou výjimkou, přesto nejčastěji jsou nacházeny sice podlimitní, zato bohaté směsi pesticidů.
Zasaženy bývají i zdrojové oblasti pitných vod, z čehož vyplývá, že pásma hygienické ochrany jsou buď stanoveny nedostatečně, nebo dochází k systematickému porušování omezení pro aplikace pesticidů v těchto oblastech.
Nejnovější občanský výzkum navíc ukázal [3], že syntetické pesticidy a jejich metabolity se nevyskytují jen v životním prostředí okolo nás či v potravinách, které jíme, ale dokonce i v lidských vlasech. Třetina testovaných si ve vlasech nosí alespoň jeden pesticid, přičemž nalezeno bylo 25 z pouhých 30 testovaných pesticidů. Vzhledem ke v EU povolenému počtu přes 450 pesticidů je tak výskyt pesticidů ve vlasech pravděpodobně ještě mnohem vyšší.
Pesticidům jsou více vystavovány nebo jsou jimi více ohroženy některé skupiny obyvatel – jedná se zejména o zemědělské pracovníky a jejich rodinné příslušníky, těhotné a kojící ženy, děti i obyvatele intenzivně obhospodařovaných venkovských oblastí.
Negativní vlivy různých pesticidů na lidské zdraví jsou prokázány – od vlivu na vývoj dětí, přes nervové choroby (např. Parkinsonova nemoc) či infarkt myokardu, po vznik rakoviny. Panuje také vědecká shoda, že intenzivní průmyslové zemědělství je (a to právě skrze nadměrné užívání pesticidů) jednou z hlavních příčin úbytku biodiverzity v zemědělské krajině.
Navíc nejsou ve většině případů známy dopady směsí pesticidů, tzv. koktejlů, které se do prostředí s intenzivním zemědělstvím dostávají a setrvávají tam, na volně žijící organismy, či lidské zdraví. Jsou však známy případy, kdy se efekty jednotlivých pesticidů v kombinaci posilovaly. Velké mezery jsou dokonce ale i v poznání dlouhodobého, či opakovaného působení malých množství jednotlivých pesticidů.
Problémem je také dostupnost dat o spotřebě pesticidů. V rámci Evropské unie i přes opakované výroky českých ministrů zemědělství o nízké spotřebě oproti jiným státům neexistují porovnatelná data, která by takové výroky ospravedlňovala. [4] Evropské nařízení, které umožní taková data přinést, je teprve v jednání a i kvůli tlaku českého ministerstva zemědělství budou data dostupná minimálně až po roce 2028. [5] Bude tak mimo jiné téměř nemožné měřit objektivně pokrok v naplňování evropských cílů do roku 2030 ke snižování spotřeby a rizik pesticidů.
Podobně nelze automaticky pozitivně hodnotit klesající trend spotřeby oproti narůstajícím číslům v jiných zemích, pokud se nedíváme na to, o jaké konkrétní a jak toxické pesticidy se jedná. Taková srovnání opět nejsou dostupná. Evropský Harmonizovaný indikátor rizik 1, který je ke sledování takového trendu v současnosti používán, byl shledán jako vadný [6] a k jeho přepracování vyzval např. Evropský účetní dvůr nebo německá Federální agentura pro životní prostředí. [7] Znevýhodňuje např. ekologické zemědělství a penalizuje státy, které jsou v jeho rozvoji úspěšné. [8]
Hnutí DUHA proto na základě těchto vědeckých dat žádá, aby se Vláda ČR, Ministerstvo zemědělství a další relevantní instituce zaměřily důsledněji na:
1) plnění bodů Programového prohlášení vlády, tedy snižování využívání (a rizik) umělých pesticidů, ale také obnovu biodiverzity v zemědělské krajině a lepší péči o půdu,
2) podporu rozvoje ekologického zemědělství a
3) nastavení ambiciózní evropské legislativy a cílů, zejm. zasadit se o co nejdřívější kvalitní sběr dat o pesticidech a stanovení ambiciózních cílů o snižování spotřeby a rizik pesticidů na celoevropské úrovni.
Tuto výzvu, která je přílohou tiskové zprávy, dnes Hnutí DUHA předalo zástupcům Ministerstva zemědělství.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru Hnutí DUHA, říká: „Jak ukazuje metaanalýza, syntetické pesticidy zůstávají také u nás významnou a rozšířenou hrozbou pro přírodu i lidské zdraví. Vláda má mnoho možností na české i evropské úrovni, jak se zasadit o snížení rizik, která pesticidy představují. Měla by tedy konat a důsledněji chránit přírodu i zdraví svých občanů, místo toho, aby se chlubila snížením spotřeby pesticidů odvoláním se na závadná data. Je potřeba všemi možnostmi zemědělce podpořit v přechodu k šetrnějšímu hospodaření.”
Pavel Rotter, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně, říká: „Zdá se, že problémy s pesticidy, které jsme u novější generace přípravků již nečekaly, jako je setrvání v prostředí, či škodlivé dopady na necílové organismy, jsou zde stále. A opět u látek, které prošly řádným procesem schválení a při dodržení pokynů k aplikaci tyto problémy působit neměly. Na základě současného systému testování tedy nejsme schopni odhalit všechna rizika a možná, že tomu tak bude vždy. Důležitou součástí řešení je proto předběžná opatrnost a hledání cest ke snížení závislosti našeho zemědělství na pesticidech.“
Kontakty:
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz
Pavel Rotter, vědecký pracovník Mendelovy univerzity v Brně, rettor@centrum.cz
Poznámky:
[1] https://tohlezeru.hnutiduha.cz/sites/default/files/PESTICIDY_metaanalyza_HNUTI_DUHA.pdf
[2] Metaanalýza k problematice pesticidů v zemědělství, str. 36 (půda), str. 42 (voda), str. 64 (potraviny), str. 81 (biodiverzita, živočichové)
[3] https://www.goodfoodgoodfarming.eu/wp-content/uploads/2022/10/Pesticide-CheckUp-Report_FINAL.pdf
[4] Eurostat Research paper (2019) ‘Statistics on agricultural use of pesticides in the European Union’ (ESTAT E1/AES/2019/RP/1)
European Court of Auditor, Special Report 05/2020 ‘Sustainable use of plant protection products: limited progress in measuring and reducing risks. Str. 12: „Statistiky o zemědělském užívání POR dle současné evropské legislativy nejsou porovnatelné a Eurostat doposavad nebyl schopný publikovat celoevropskou statistiku o použití POR.”
[5] https://www.investigate-europe.eu/en/2022/measuring-pesticides-use/
[6] https://www.pan-europe.info/press-releases/2022/06/environmental-ngos-and-organic-movement-call-commission-develop-new-indicator
[7] https://www.umweltbundesamt.de/sites/default/files/medien/1410/publikationen/2022-10-17_towards_sustainable_plant_protection_sciop_sur_en.pdf
[8] https://www.organicseurope.bio/content/uploads/2022/06/GLOBAL2000_HRI-1_final_28022022.pdf?dd
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
