Tiskové zprávy
Státní veterinární správa ČR: O tularémii zatím neslyšet
Státní veterinární správa uskutečňuje monitoring tularémie, to znamená, že se na celém území republiky vyšetřují uhynulí zajíci a v období podzimních honů všichni podezřelí, a to zejména v oblastech s výskytem tohoto onemocnění. Od počátku letošního roku však nebyl hlášen žádný případ.
Mezi oblasti s endemickým výskytem tularémie patří Jihomoravský kraj, občasná ohniska byla v uplynulých letech hlášena z krajů Jihočeského, Královéhradeckého či Pardubického. Ani zde nebyl žádný případ letos zjištěn. To však neznamená, že původce nákazy se v prostředí nevyskytuje.
Tularémie je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. Vnímavý je i člověk. Nemoc je rozšířena po celém světě s typickou přírodní ohniskovostí (původce cirkuluje v prostředí nezávisle na člověku mezi volně žijícími obratlovci a členovci). Na přenosu nemoci se významně podílejí klíšťata, která jsou příčinou šíření nemoci mezi jednotlivými druhy. V ČR je ročně hlášeno okolo 100 případů onemocnění lidí. Zvířata, která onemocní, jsou malátná, ztrácejí plachost, mají záněty uzlin.
Je tedy třeba být stále obezřetní a vyhýbat se kontaktu s uhynulými zvířaty, dbát hygieny a také nepít neprověřenou vodu a pro lovce je na místě upozornění dávat pozor při stahování zajíců na případné poranění. Nakažení je možné právě proniknutím nákazy do krevního oběhu, popřípadě přes spojivku, nebo vdechnutím kontaminovaného prachu, například při přenocování ve volné přírodě, zejména v blízkosti stohů, kde se mohou vyskytovat nemocní hlodavci.
Mezi oblasti s endemickým výskytem tularémie patří Jihomoravský kraj, občasná ohniska byla v uplynulých letech hlášena z krajů Jihočeského, Královéhradeckého či Pardubického. Ani zde nebyl žádný případ letos zjištěn. To však neznamená, že původce nákazy se v prostředí nevyskytuje.
Tularémie je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. Vnímavý je i člověk. Nemoc je rozšířena po celém světě s typickou přírodní ohniskovostí (původce cirkuluje v prostředí nezávisle na člověku mezi volně žijícími obratlovci a členovci). Na přenosu nemoci se významně podílejí klíšťata, která jsou příčinou šíření nemoci mezi jednotlivými druhy. V ČR je ročně hlášeno okolo 100 případů onemocnění lidí. Zvířata, která onemocní, jsou malátná, ztrácejí plachost, mají záněty uzlin.
Je tedy třeba být stále obezřetní a vyhýbat se kontaktu s uhynulými zvířaty, dbát hygieny a také nepít neprověřenou vodu a pro lovce je na místě upozornění dávat pozor při stahování zajíců na případné poranění. Nakažení je možné právě proniknutím nákazy do krevního oběhu, popřípadě přes spojivku, nebo vdechnutím kontaminovaného prachu, například při přenocování ve volné přírodě, zejména v blízkosti stohů, kde se mohou vyskytovat nemocní hlodavci.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk