Tiskové zprávy
Arnika Ostrava: Občané chtějí zachránit lípy před ostravským magistrátem
Všech dvanáct lip stříbrných, rostoucích již padesát let na Prokešově náměstí před Novou radnicí, by mělo padnout. O kácení rozhodnul magistrát, protože lípy stíní okna kanceláří a mají prý zhoršený zdravotní stav. Takové zdůvodnění odmítají místní obyvatelé, které podpořilo Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika. Také posudek státní Agentury pro ochranu přírody a krajiny tvrdí, že stromy by stačilo vhodně ořezat a dobře se o ně starat, protože jsou v rozvojové fázi svého života. Arnika se proti rozhodnutí o kácení odvolala, věc bude řešit krajský úřad.
„Úřad posuzoval zdravotní stav stromů v období vegetačního klidu, takže nemohl zhodnotit jejich vitalitu,“ říká obyvatelka Ostravy Helena Váňová. „Lípy nejsou zcela zdravé, podle míry jejich poškození se zdá, že péče o stromy je zanedbaná. Kácením se tento problém nevyřeší,“ doplňuje Váňová. Ta dále zpochybňuje tvrzení, že jerlíny japonské, které mají nahradit vykácené lípy, budou na Prokešově náměstí prosperovat lépe. „Pod náměstím je vybudováno podzemní parkoviště, stromy rostou ve stísněných poměrech a ve znečištěném ovzduší. Mnohem lepší by bylo nechat dožít stromy, které si na zhoršené životní prostředí už zvykly a mohou růst ještě mnoho let.“
„Radnice uvádí jako jeden z důvodů ke kácení fakt, že stromy stíní okna kanceláří. Takový argument ale nespadá pod definice zákona,“ říká Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Zákon umožňuje kácení pouze ze závažných důvodů. Pokud stromy stíní, je možné ořezat jejich větve. Prokešovo náměstí je po Havlíčkově, Nerudově a Novákově náměstí a okolí náměstí Družby dalším z řady zbytečného ničení stromů v Ostravě,“ dodal Skalský. „Radnice by se měla starat o stromy, které už ve městě má, a ne je masivně nahrazovat novými kultivary.“
Odborný posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který nechala zpracovat radnice, uvádí skácení stromů na Prokešově náměstí jako jednu z možností řešení. Zároveň se v něm však píše, že v zimním období není možné posoudit životaschopnost stromů – posudek se tak zaměřil jen na růst korun a viditelná poškození lip. Závěrem Agentura konstatuje, že lepším řešením než vykácení všech stromů je ořezání jejich korun a dlouhodobá kvalitní péče.
Podle Arniky měl být v rámci správního řízení předložen posudek Národního památkového ústavu, neboť Prokešovo náměstí je součástí Městské památkové zóny. Předmětem její ochrany nejsou jen budovy, ale i městská zeleň. Arnika dnes podala proti rozhodnutí o kácení lip odvolání, věc bude řešit krajský úřad.
„Úřad posuzoval zdravotní stav stromů v období vegetačního klidu, takže nemohl zhodnotit jejich vitalitu,“ říká obyvatelka Ostravy Helena Váňová. „Lípy nejsou zcela zdravé, podle míry jejich poškození se zdá, že péče o stromy je zanedbaná. Kácením se tento problém nevyřeší,“ doplňuje Váňová. Ta dále zpochybňuje tvrzení, že jerlíny japonské, které mají nahradit vykácené lípy, budou na Prokešově náměstí prosperovat lépe. „Pod náměstím je vybudováno podzemní parkoviště, stromy rostou ve stísněných poměrech a ve znečištěném ovzduší. Mnohem lepší by bylo nechat dožít stromy, které si na zhoršené životní prostředí už zvykly a mohou růst ještě mnoho let.“
„Radnice uvádí jako jeden z důvodů ke kácení fakt, že stromy stíní okna kanceláří. Takový argument ale nespadá pod definice zákona,“ říká Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Zákon umožňuje kácení pouze ze závažných důvodů. Pokud stromy stíní, je možné ořezat jejich větve. Prokešovo náměstí je po Havlíčkově, Nerudově a Novákově náměstí a okolí náměstí Družby dalším z řady zbytečného ničení stromů v Ostravě,“ dodal Skalský. „Radnice by se měla starat o stromy, které už ve městě má, a ne je masivně nahrazovat novými kultivary.“
Odborný posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který nechala zpracovat radnice, uvádí skácení stromů na Prokešově náměstí jako jednu z možností řešení. Zároveň se v něm však píše, že v zimním období není možné posoudit životaschopnost stromů – posudek se tak zaměřil jen na růst korun a viditelná poškození lip. Závěrem Agentura konstatuje, že lepším řešením než vykácení všech stromů je ořezání jejich korun a dlouhodobá kvalitní péče.
Podle Arniky měl být v rámci správního řízení předložen posudek Národního památkového ústavu, neboť Prokešovo náměstí je součástí Městské památkové zóny. Předmětem její ochrany nejsou jen budovy, ale i městská zeleň. Arnika dnes podala proti rozhodnutí o kácení lip odvolání, věc bude řešit krajský úřad.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk