Klimatická koalice a Climate Action Network Europe: Občanská společnost ve střední a východní Evropě apeluje na své vlády, aby podpořily klimatický cíl Evropské Unie pro rok 2030 v souladu s Pařížskou dohodou

Na tiskové konferenci pořádané Climate Action Network (CAN) Europe členské organizace reprezentující klimatické a environmentální nevládní organizace ze střední a východní Evropy apelovaly na své premiéry, aby na nadcházejícím jednání Evropské rady ve dnech 10. a 11. prosince podpořili nezbytné zpřísnění klimatických cílů EU pro rok 2030.

Je to poprvé, co vidíme tak mohutnou veřejnou podporu ráznému kroku proti změně klimatu ve střední a východní Evropě. Jak dokazuje dnešní brífink nazvaný "Ambiciózní klimatický cíl 2030: příležitosti a výhody pro země střední a východní Evropy", v průběhu posledního půl roku se ozývají hlasy občanů, odborníků, firem, občanských aktivistů i místních samospráv volající po ekonomické a společenské obnově, ale také po zohledňování změny klimatu.

Nedávné studie a průzkumy v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Slovensku a České republice ukazují, že více než 80 % dotázaných pociťuje velké obavy z dopadů klimatických změn, nebo od svých vlád očekávají navýšení cílů pro čistou energii.

Země střední a východní Evropy mají dokonce ještě lepší příležitost rozšířit svůj trh zaváděním nejnovějších, inovativních a úsporných technologií. V těchto zemích je obrovský nevyužitý potenciál, zejména v oblasti energetických úspor v budovách, podpoře obnovitelných zdrojů a v dopravních službách.

Využitím těchto příležitostí mají vlády zemí střední a východní Evropy šanci pro své občany zajistit lepší zdraví, kvalitnější život i ekonomický růst, a zároveň pozitivně ovlivnit klima. Briefing dále ukázal, že investice do obnovitelných zdrojů mají daleko větší potenciál vytvářet nová pracovní místa než investice do fosilních paliv v uhelných oblastech střední a východní Evropy.

Zemím střední a východní Evropy byla přislíbena nevídaná finanční pomoc s nastartováním spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě. Tento fakt je v rozporu s tvrzeními vlád těchto zemí, které tvrdí, že pro přechod na čistou energii nemají dostatečné prostředky. Celková suma evropských peněz pro období 2021 až 2027 přitom odpovídá 25 až 42 procentům hrubého domácího produktu Bulharska, Chorvatska, Řecka, Maďarska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska a Slovenska. V případě Česka pak jde o 17 % HDP. Budou-li dobře investovány, tyto fondy se mohou stát klíčovým pilířem úspěšného a férového přechodu.

Wendel Trio, ředitel Climate Action Network (CAN) Europe, řekl: "Jedinou překážkou pro vyšší klimatické ambice ve střední a východní Evropě není finanční podpora, ani nedostatek zájmu občanů, ale politická vůle. Vlády těchto zemí ukázaly, jak rychle dokázaly opustit dědictví komunismu, nyní nastal čas posunout se od nečistých fosilních paliv k udržitelnému a ke klimatu šetrnému hospodářství."

Citace členů:

Alexa Botar, koordinátorka pro klima a energii Přátel Země v Maďarsku, řekla: "Maďarská veřejnost podporuje národní klimatickou neutralitu do roku 2050 a vláda se k tomu zavázala v národním klimatickém zákonu. Náš ekonomický rozvoj, akce pro klima a obnova, jsou vzájemně propojené a zásadním způsobem závisí na evropských fondech. Maďarská vláda proto musí naléhavě podpořit minimálně 55% klimatický cíl EU a s vyšším klimatickým cílem EU skloubit evropské fondy a národní politické plány."

Oskar Kulik, policy officer pro klima a energii ve WWF Polsko, řekl: "Očekáváme, že Polsko podpoří alespoň evropský cíl 55 % pro rok 2030. I když to je nedostatečné a neodpovídá to cílům navrhovaným vědou, je to to nejmenší co Polsko může udělat, aby se v klimatické politice stalo součástí mainstreamu. Dostát zvýšených cílů bude pro Polsko v průběhu příští dekády představovat velikou výzvou: bude nutné odstavit uhlí a zintenzivnit akce v dalších sektorech ekonomiky."

Michaela Pixova, komunikační koordinátorka Klimatické koalice v Česku, řekla: "Česká vláda žije v domnění, že naše veřejnost nepodporuje ambiciózní akci pro klima. Ale veřejné průzkumy mluví jinak. Valná většina českých občanů se obává změny klimatu a věří, že naší přírodu nedokážeme ochránit aniž bychom snižovali emise. Značnou část české občanské společnosti naopak čím dál tím víc znepokojuje nečinnost naší vláda v řešení tohoto problému. Díky finanční podpoře EU máme neopakovatelnou šanci opustit uhlí a přejít na obnovitelnou energii způsobem, který je sociálně spravedlivý a ekonomicky proveditelný. Náš premiér by měl podpořit zelenou transformaci a hlasovat pro nejvyšší klimatický cíl pro rok 2030. Věda říká, že emise potřebujeme snížit alespoň o 65 %. Podpořit 55 % je proto naprosté minimum, které náš premiér musí schválit.

Genady Kondarev, kampaněr "Veřejné fondy pro udržitelnost" v Za Zemiata, Přátelé Země Bulharsko, řekl: "Jsme na počátku klíčové dekády, která bude mít rozhodující vliv na to, jak se vypořádáme s klimatickou změnou a zachováme základy naší civilizace. Klimatické neutrality v roce 2050 nedosáhneme ze dne na den. Snažit se snížit emise do roku 2030 jak nejvíc jen můžeme je klíčem k úspěchu dlouhodobého cíle. Se všemi fondy dostupnými během nadcházejících let, kdy technická řešení již existují, nebo jsou za rohem, si bulharská vláda musí uvědomit, že schválení ambiciózního cíle je společným zájmem všech občanů EU. Musíme se připojit k progresivním hlasům v EU a vyslat zprávu, že budeme investovat do žitelné budoucnosti, která nebude vyžadovat obraty o 180 stupňů na poslední chvíli, jimž se nevyhneme, pokud promrháme další čas s povrchními cíli. Všichni se musí zapojit a nyní pro to existuje mandát. Už žádné výmluvy."

Poznámky pro editory:
Nahrávka dnešního briefingu je dostupná zde: https://bit.ly/3qH9W3c
Briefing "Občanská společnost ve střední a východní Evropě apeluje na své vlády, aby podpořily klimatický cíl Evropské Unie pro rok 2030 v souladu s Pařížskou dohodou", je dostupný zde: https://bit.ly/3lWrK6z
Video k výzvě: https://www.youtube.com/watch?v=HUeZiHSSONA