Arnika - Budoucnost bez jedů: Obyvatelé Pardubic budou moci podpořit petici “Budoucnost bez jedů - II”

Informační a osvětová akce sdružení Arnika, v rámci které bude možné podpořit petici “Budoucnost bez jedů – II”, se objeví ve středu 20. října v Pardubicích. Lidé budou moci stánek Arniky navštívit na Masarykovo náměstí v době od 13.00 do 17.00 hodin. Akce bude spojena s veřejnou sbírkou na ochranu řeky Labe. Za symbolickou částku 20,- Kč si lidé mohou zakoupit stužky a přispět tak na ochranu krajiny v okolí Labe a na čistotu vody v řece.

Petice “Budoucnost bez jedů – II” si klade za cíl prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhradu nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Do dnešního dne ji podepsalo přes 5000 lidí. Svůj podpis připojila například senátorka za Přerov RNDr. Jitka Seitlová, tři starostové obcí a další významné osobnosti.

“Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů (1), PCB (2) a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,” upřesnil cíle petice vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.

Petice je podle jeho slov velmi aktuální pro obyvatele Pardubického kraje. “V této oblasti je silná kumulace chemického průmyslu. Synthesia Pardubice je jedním ze známých zdrojů úniků PCB. Místní spalovna nebezpečných odpadů navíc musela být přechodně uzavřena, kvůli překračováním emisí škodlivých dioxinů. Z tohoto pohledu totiž patřila k nejhorším spalovnám v republice a musí nyní doplnit technologii o dioxinový filtr. Pokud se tedy podaří cíle petice naplnit, budou z toho mít prospěch i místní občané,” uvedl Petrlík.

Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy (4). Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit.

Poznámky:

(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)

(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

(3) Lindan/hexachlorcyklohexan (HCH) - Lindan patří do skupiny organochlorových pesticidů (OCPs). Chemicky je to gama izomer hexachlorcyklohexanu (HCH). Jeho způsob použití a účinky jsou často srovnávány s DDT, jehož používání je v ČR od roku 1974 zakázáno. Lindan vykazuje řadu akutních i trvalých účinků na lidské zdraví. Je toxický při vdechování, styku s kůží i při požití. Dráždí oči a kůži. Je vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Akutní zasažení lindanem se projevuje podobně jako u hmyzu na centrální nervové soustavě. Jeho symptomy jsou průjem a zvracení, které provázejí křeče. Vystavení nižším koncentracím u lidí vyvolává bolesti hlavy, podráždění sliznic či celkovou ochablost svalů. K dlouhodobým následkům expozice lindanu patří poškození nervové soustavy a zvětšení jater. Počítá se k látkám, které poškozují hormonální systém člověka.

(4) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. Ke 14. 10. 2004 ji ratifikovalo již 80 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062.