AOPK ČR: Odlov a odchyt bobrů v oblasti jižních Čech

V Programu péče o bobra evropského v ČR [1] byla kvůli snížení rizika vzniku vážných ekonomických škod způsobených bobřích aktivitou vymezena tzv. zóna C. V této zóně (13,3 % území ČR), která má těžiště výskytu v Jihočeském kraji [2], bude probíhat odlov či odchyt bobrů [3]. Protože bobr je zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů [4], připravují orgány ochrany přírody v této oblasti (správy chráněných krajinných oblastí, krajské úřady a újezdní úřady) opatření obecné povahy, které odlov umožní.

„Návrat bobra do současné evropské krajiny s sebou přináší celou řadu konfliktních situací – hrabání nor v hrázích, zaplavování pozemků, kácení dřevin nebo likvidaci zemědělských plodin. Někde může způsobit škody značného rozsahu. Proto byl připraven Program péče o bobra evropského v ČR, který vymezuje území, kde je kladen důraz na ochranu a rozvoj bobřích populací, a také území, kde musí být kvůli riziku hospodářských škod eliminován. To, co v intenzivně hospodářsky využívané krajině představuje škodu, může na jiných místech přinášet pozitiva - bobr je schopen poměrně účinně „zrevitalizovat“ dříve technicky nešetrně upravené úseky vodních toků, vytvářet mokřady a zvyšovat tím pestrost současné krajiny. Bobr do naší krajina patří, ale nemůže žít všude,“ vysvětluje Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Česká republika je v Programu péče o bobra evropského rozdělena do tří zón, které se liší přístupem k výskytu a ochraně bobřích populací. Zóna A vymezuje území, kde bude kladen důraz na ochranu a rozvoj jejich populací s cílem vytvoření celoplošného výskytu. V zóně B by tento druh neměl být překážkou hospodářských zájmů člověka a jeho trvalý výskyt bude umožněn na lokalitách, kde nezpůsobuje závažné konfliktní situace. V zóně C [5] bude bobr evropský [6], z důvodu přítomnosti více než 3 tisíce rybníků a vodních nádrží, aktivně eliminován. U většiny těchto nádrží se jedná o historické stavby, např. jihočeské rybniční soustavy, které nejsou odolné proti hrabání bobřích nor. Trvalé bobří osídlení by představovalo riziko jejich narušení a hrozily by rozsáhlé hospodářské škody.


Poznámky:
[1] www.zachranneprogramy.cz. Program péče ve spolupráci s FŽP ČZU zpracovala a jeho realizaci koordinuje AOPK ČR. Tento koncepční dokument byl přijat Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.

[2] http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=6811&parentId=6806&spec=zivocichove

[3] S cílem zabránit vzniku trvalého osídlení předmětným druhem bude v zóně C probíhat odlov bobrů a v ojedinělých případech (kde nebude možný odlov, např. v intravilánech obcí) odchyt. Pokud se pro odchycené bobry nenajde vhodné umístění (např. v rámci reintrodukčních projektů v zahraničí nebo v zoologických zahradách), budou tito jedinci utraceni.

[4] Bobr evropský není dosud na našem území celoplošně rozšířen. Aktuální odhad početnosti bobří populace v ČR je 3500 jedinců, přičemž přibližně dvě třetiny z tohoto počtu se nacházejí na Moravě. Bobr je v České republice v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění, zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený druh. Zajistit tomuto druhu tzv. přísnou ochranu ukládají České republice právní předpisy Evropské unie, konkrétně „Směrnice Rady č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin“, zkráceně „Směrnice o stanovištích“.

[5] Poněvadž bobr může migrací v tocích urazit za týden až 80 km, bylo vhodné vymezit hranice zóny C využitím přirozených migračních bariér, které představují rozvodí toků protékajících jihočeskými rybničními oblastmi se závěrným profilem k hrázi vodního díla Orlík (jako bariéře, která naopak tvoří překážku případné migraci proti proudu). Výsledně se zóna C nachází na většině území Jihočeského kraje s mírným přesahem do přiléhajícího kraje Plzeňského, Středočeského a Vysočiny. S ohledem na poslání a cíle národního parku není do zóny C zahrnuto území NP Šumava.

[6] Bobr evropský byl dříve hojně rozšířen v celé Evropě. Od přelomu 15. a 16. stol. byl na našem území masivně loven pro kožešinu, maso, pachové žlázy a také kvůli vznikajícím škodám. Definitivně byl u nás vyhuben v roce 1876. V celé Evropě bobr přežil jen na několika málo místech. Nyní se opět postupně rozšiřuje.