Tiskové zprávy
Arnika - Program toxické látky a odpady: ODS chce, aby průmysl tajil informace o toxických látkách
Jedenáct poslanců ODS (1) podalo ve Sněmovně návrh na zrušení pasáže zákona týkající se integrovaného registru znečištění (IRZ) (2). To je právní nástroj, který nařizuje podnikům informovat veřejnost o zvláště toxických a nebezpečných látkách, které vypouštějí do životního prostředí anebo s nimi nakládají. Svým plánem vypustit registr ze zákona ODS v podstatě říká, že její poslanci prosazují utajování informací o látkách, které ohrožují životní prostředí i zdraví lidí.
„Tento záměr je o to více šokující, že přichází v době, kdy se česká vláda rozhodla podepsat Protokol o integrovaném registru znečištění k Aarhuské úmluvě. Ten stanoví nutnost zjišťovat informace o nejméně 86 toxických látkách a jejich skupinách, a to jak v únicích do vody a ovzduší, tak v odpadech a v dalších tocích ve výrobě. Protokol podepíše i Evropská unie. ODS směřuje do EU, jak vypadala v 90. letech a nikoliv na počátku třetího tisíciletí,“ uvedl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Pokud by se záměr ODS vydařil a registr byl skutečně z české legislativy odstraněn, znamenalo by to nejen výrazný krok zpět, ale i řadu problémů do budoucna. „Vyškrtnutí integrovaného registru ze zákona povede k novým Pozďátkám, kde již sedmým rokem teče ze skládky nebezpečných odpadů kyselina sírová, k novým otravám pitné vody tetrachlorethylenem. Přitom opět nebudou potrestáni viníci, protože bude i nadále těžké je odhalit,“ řekl Petrlík.
Návrh poslanců ODS je zcela v rozporu s politikou uplatňovanou v USA, Kanadě, Austrálii a dalších státech, kde platí IRZ delší dobu než v evropských zemích. Ohlašování v USA se vztahuje dokonce na 648 chemických látek, v Kanadě na 267 látek a v Nizozemí dokonce na 800 látek. Ve srovnání s těmito čísly je varianta 88 látek v prvním roce a jejich případné rozšíření o tři roky později, velice mírná. Na trhu je nyní několik desítek tisíc chemických látek. Ty, kterých se registr dotkne, představují tedy pouhý zlomek chemického světa, který nás obklopuje.
Zdůvodněním, proč poslanci ODS registr nechtějí, dali pouze najevo, že neznají jeho praktické fungování: množství látek, které se do něj ohlašuje nemusí vycházet z nákladných měření, stačí výpočet na základě tabulek pro srovnatelné technologie. Některé podniky v USA zjistily, že jim zavedení registru přineslo výrazné úspory. Odhalily totiž díry a nedostatky v technologii - některé látky vyhazované jako odpad pak změnily v surovinu.
Arnika se na poslance ODS obrátí s podnětem, aby svůj návrh stáhli.
„Tento záměr je o to více šokující, že přichází v době, kdy se česká vláda rozhodla podepsat Protokol o integrovaném registru znečištění k Aarhuské úmluvě. Ten stanoví nutnost zjišťovat informace o nejméně 86 toxických látkách a jejich skupinách, a to jak v únicích do vody a ovzduší, tak v odpadech a v dalších tocích ve výrobě. Protokol podepíše i Evropská unie. ODS směřuje do EU, jak vypadala v 90. letech a nikoliv na počátku třetího tisíciletí,“ uvedl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Pokud by se záměr ODS vydařil a registr byl skutečně z české legislativy odstraněn, znamenalo by to nejen výrazný krok zpět, ale i řadu problémů do budoucna. „Vyškrtnutí integrovaného registru ze zákona povede k novým Pozďátkám, kde již sedmým rokem teče ze skládky nebezpečných odpadů kyselina sírová, k novým otravám pitné vody tetrachlorethylenem. Přitom opět nebudou potrestáni viníci, protože bude i nadále těžké je odhalit,“ řekl Petrlík.
Návrh poslanců ODS je zcela v rozporu s politikou uplatňovanou v USA, Kanadě, Austrálii a dalších státech, kde platí IRZ delší dobu než v evropských zemích. Ohlašování v USA se vztahuje dokonce na 648 chemických látek, v Kanadě na 267 látek a v Nizozemí dokonce na 800 látek. Ve srovnání s těmito čísly je varianta 88 látek v prvním roce a jejich případné rozšíření o tři roky později, velice mírná. Na trhu je nyní několik desítek tisíc chemických látek. Ty, kterých se registr dotkne, představují tedy pouhý zlomek chemického světa, který nás obklopuje.
Zdůvodněním, proč poslanci ODS registr nechtějí, dali pouze najevo, že neznají jeho praktické fungování: množství látek, které se do něj ohlašuje nemusí vycházet z nákladných měření, stačí výpočet na základě tabulek pro srovnatelné technologie. Některé podniky v USA zjistily, že jim zavedení registru přineslo výrazné úspory. Odhalily totiž díry a nedostatky v technologii - některé látky vyhazované jako odpad pak změnily v surovinu.
Arnika se na poslance ODS obrátí s podnětem, aby svůj návrh stáhli.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk