Tiskové zprávy
Ekologický právní servis: ODS uchránila ČEZ před NKÚ
Vládní koalice po půlročním jednání vyřešila spor o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Pravomoci NKÚ zřejmě budou rozšířeny i na obchodní společnosti ovládané státem, kraji a obcemi, čemuž se dlouho bránila ODS. ODS ovšem vyjednala výjimku: NKÚ nebude smět do společností kótovaných na burze, tedy do ČEZu. Změna ústavy dnes pravděpodobně bude schválena ve třetím čtení.
„Je to samozřejmě lepší než nic, NKÚ si bude moci v budoucnu posvítit třeba na pražský dopravní podnik nebo České dráhy, kde se to v minulosti podezřelými zakázkami jen hemžilo, celkově jsou to firmy s ročním obratem přes dvě stě miliard. K výjimce pro ČEZ ale podle nás nebyl objektivní důvod, například polský PKN Orlen je společnost kótovaná na burze a přitom podléhá kontrolám tamního NKÚ.[1] ODS to bude jen velmi těžko veřejně obhajovat, muselo jí zřejmě jít o hodně. Rozhodně tím nerozptýlila
podezření, že je tajně ČEZem financována, jak nedávno prohlásil Karel Schwarzenberg,“ řekl právník EPS Martin Fadrný.
Co přesně ODS vyjednala?
Původní vládní návrh vůbec kontrolu obchodních společností ovládaných státem a samosprávami neumožňoval. Z iniciativy TOP09 a tehdejších VV však ústavně-právní výbor schválil pozměňovací návrh, který přímo v Ústavě povoloval NKÚ kontrolovat všechny firmy, kde má stát vyšší než 50% majetkovou účast. Nový pozměňovací návrh Ústavy místo toho odkazuje na zákon o NKÚ, kde teprve má být stanoveno, za jakých podmínek může obchodní společnosti kontrolovat. Podle důvodové zprávy mají být z kontrolní
pravomoci vyjmuty firmy kótované na burze, není však vyloučeno, že omezení budou nakonec i mnohem vyšší.
Co je nyní potřeba k rozšíření pravomocí NKÚ?
V pátek 13. července zřejmě sněmovna ve třetím čtení schválí novelu Ústavy, kterou následně bude muset schválit také senát, aby bylo možné změnit zákon o NKÚ. Teprve potom bude sněmovna hlasovat o zákonu o NKÚ, ve kterém bude výjimka pro společnosti kótované na burze výslovně uvedena. (Píše se o ní nicméně už v důvodové zprávě novely Ústavy). Pravomoci NKÚ
budou rozšířeny teprve až bude schválen také zákon o NKÚ.
[1] Polská Najwyższa Izba Kontroli (NIK), která může kontrolovat obchodní společnosti s majetkovou účastí státu už v případě, že má stát v držení byť jedinou akcii, kontrolovala v minulosti např. akciovou společnost PKN Orlen, která je kótovanou obchodní společností s majetkovou účastí státu, nebo společnost KGHM Polska Miedz S.A., která je rovněž kótovanou akciovou společností s majetkovou účastí státu, nebo společnost PZU (jedna z nejstarších a největších komerčních pojišťoven v Polsku), která je rovněž kótována na burze a stát v ní má minoritní podíl. Pouze KGHM Polska Miedz S.A. se opakovaně bránil kontrolám NIK, kontroly však nakonec stejně proběhly (k žádným mezinárodním arbitrážím nedošlo) a názory polských právních expertů se přiklání k tomu, že NIK tuto společnost kontrolovat mohla. Obecně lze říci, že kontrola NIK nerozlišuje mezi kótovanými a nekótovanými obchodními společnostmi s majetkovou účastí státu a kontrolu provádí ve stejném rozsahu.
„Je to samozřejmě lepší než nic, NKÚ si bude moci v budoucnu posvítit třeba na pražský dopravní podnik nebo České dráhy, kde se to v minulosti podezřelými zakázkami jen hemžilo, celkově jsou to firmy s ročním obratem přes dvě stě miliard. K výjimce pro ČEZ ale podle nás nebyl objektivní důvod, například polský PKN Orlen je společnost kótovaná na burze a přitom podléhá kontrolám tamního NKÚ.[1] ODS to bude jen velmi těžko veřejně obhajovat, muselo jí zřejmě jít o hodně. Rozhodně tím nerozptýlila
podezření, že je tajně ČEZem financována, jak nedávno prohlásil Karel Schwarzenberg,“ řekl právník EPS Martin Fadrný.
Co přesně ODS vyjednala?
Původní vládní návrh vůbec kontrolu obchodních společností ovládaných státem a samosprávami neumožňoval. Z iniciativy TOP09 a tehdejších VV však ústavně-právní výbor schválil pozměňovací návrh, který přímo v Ústavě povoloval NKÚ kontrolovat všechny firmy, kde má stát vyšší než 50% majetkovou účast. Nový pozměňovací návrh Ústavy místo toho odkazuje na zákon o NKÚ, kde teprve má být stanoveno, za jakých podmínek může obchodní společnosti kontrolovat. Podle důvodové zprávy mají být z kontrolní
pravomoci vyjmuty firmy kótované na burze, není však vyloučeno, že omezení budou nakonec i mnohem vyšší.
Co je nyní potřeba k rozšíření pravomocí NKÚ?
V pátek 13. července zřejmě sněmovna ve třetím čtení schválí novelu Ústavy, kterou následně bude muset schválit také senát, aby bylo možné změnit zákon o NKÚ. Teprve potom bude sněmovna hlasovat o zákonu o NKÚ, ve kterém bude výjimka pro společnosti kótované na burze výslovně uvedena. (Píše se o ní nicméně už v důvodové zprávě novely Ústavy). Pravomoci NKÚ
budou rozšířeny teprve až bude schválen také zákon o NKÚ.
[1] Polská Najwyższa Izba Kontroli (NIK), která může kontrolovat obchodní společnosti s majetkovou účastí státu už v případě, že má stát v držení byť jedinou akcii, kontrolovala v minulosti např. akciovou společnost PKN Orlen, která je kótovanou obchodní společností s majetkovou účastí státu, nebo společnost KGHM Polska Miedz S.A., která je rovněž kótovanou akciovou společností s majetkovou účastí státu, nebo společnost PZU (jedna z nejstarších a největších komerčních pojišťoven v Polsku), která je rovněž kótována na burze a stát v ní má minoritní podíl. Pouze KGHM Polska Miedz S.A. se opakovaně bránil kontrolám NIK, kontroly však nakonec stejně proběhly (k žádným mezinárodním arbitrážím nedošlo) a názory polských právních expertů se přiklání k tomu, že NIK tuto společnost kontrolovat mohla. Obecně lze říci, že kontrola NIK nerozlišuje mezi kótovanými a nekótovanými obchodními společnostmi s majetkovou účastí státu a kontrolu provádí ve stejném rozsahu.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk