Tiskové zprávy
MŽP ČR: Odstraňování starých ekologických zátěží – posílení pozice Ministerstva životního prostředí
Posílení role Ministerstva životního prostředí při odstraňování starých ekologických zátěží – to je důsledek nové společné směrnice Fondu národního majetku a MŽP [1]. Ta převádí odborné kompetence v procesu kontroly a posuzování odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a hrazených FNM ČR kompletně na Ministerstvo životního prostředí, odbor ekologických škod. Při odstraňování zátěží se bude postupovat podle priorit, které stanovuje MŽP v souladu s ochranou životního prostředí.
V praxi to znamená, že se všechny podkladové materiály (tj. stanoviska všech zúčastněných stran - supervizor FNM, OI ČIŽP a nabyvatel) budou shromažďovat na MŽP, které vydá nakonec souhrnné odborné stanovisko a to by měl FNM akceptovat. Dosavadní praxe byla totiž taková, že se FNM názorem resortu životního prostředí řídit nemusel.
Na celém procesu odstraňování starých ekologických zátěží u privatizovaných podniků se podílejí především tři subjekty - FNM ČR, který je metodicky řízen Ministerstvem financí, MŽP, které je v procesu odborným garantem, a nabyvatel, kterým se rozumí nabyvatel privatizovaného majetku, privatizovaný subjekt nebo jeho právní nástupce [2].
Nový postup povede také k vyšší informovanosti o odstraňování starých ekologických zátěží hrazených z peněz FNM včetně jeho supervize a informací o havarijních lokalitách. Údaje ze všech akcí se totiž nyní budou povinně zanášet do databáze SESEZ (Systém evidence starých ekologických zátěží – viz http://sez.vuv.cz/ ) na resortních stránkách MŽP [3].
„Odstraňování starých zdrojů znečištění považuji za jednu z priorit“, říká ministr životního prostředí Libor Ambrozek. „Dohoda s FNM je důležitým krokem ke zjednodušení a urychlení celého procesu.“
Poznámky:
[1] Směrnice Fondu národního majetku a MŽP č.2. 2/2003
[2] Mezi Fondem národního majetku ČR (FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků jsou uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad. Zákonitosti procesu jsou zakotveny v usnesení vlády č. 51 ze dne 10. ledna 2001 o zásadách vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací.
V rámci realizace § 10 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, MŽP kontroluje, zda v Seznamu návrhů rozhodnutí o privatizaci je v souladu s § 6a tohoto zákona zpracován ekologický audit. Dále MŽP zabezpečuje stanovisko odboru ochrany přírody, který sleduje, zda v návrhu privatizačních projektů nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
MŽP se vyjadřuje k zadávacím dokumentacím při vypisování veřejných obchodních soutěží organizovaných zadavatelem, kterým je FNM ČR v rámci nápravy starých ekologických zátěží, posuzuje analýzy rizika, účastní se vlastních výběrových řízení na zhotovitele analýzy rizika, zhotovitele sanačních prací a v případě sanací s velkým objemem sanačních prací i výběrových řízení na zhotovitele supervize FNM ČR. Účastní se na kontrolních dnech sanace a posuzování etapových a ročních zpráv, vyjadřuje se k úpravám garancí, metodickým změnám, eventuálnímu navyšování finančních prostředků a v konečné fázi k ukončování ekologických smluv.
[3] V roce 1999 se začal sestavovat „Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží resp. prioritních ekologických problémů (ve vztahu k ekologickým zátěžím horninového prostředí a podzemních vod) jednotlivých regionů. Spolupracovaly na něm příslušné inspektoráty ČIŽP a okresní úřady. První verze seznamu byla zveřejněna v roce 2000. Tento seznam využívají jednotlivé kraje, odbory MŽP a FNM ČR, a umožňuje přistupovat k likvidaci starých zátěží dle významnosti znečištění a stanovení priorit. Aktualizace seznamu proběhla ke 30.10.2002. Jeho plná verze je k dispozici na webové stránce MŽP ke stažení.
V praxi to znamená, že se všechny podkladové materiály (tj. stanoviska všech zúčastněných stran - supervizor FNM, OI ČIŽP a nabyvatel) budou shromažďovat na MŽP, které vydá nakonec souhrnné odborné stanovisko a to by měl FNM akceptovat. Dosavadní praxe byla totiž taková, že se FNM názorem resortu životního prostředí řídit nemusel.
Na celém procesu odstraňování starých ekologických zátěží u privatizovaných podniků se podílejí především tři subjekty - FNM ČR, který je metodicky řízen Ministerstvem financí, MŽP, které je v procesu odborným garantem, a nabyvatel, kterým se rozumí nabyvatel privatizovaného majetku, privatizovaný subjekt nebo jeho právní nástupce [2].
Nový postup povede také k vyšší informovanosti o odstraňování starých ekologických zátěží hrazených z peněz FNM včetně jeho supervize a informací o havarijních lokalitách. Údaje ze všech akcí se totiž nyní budou povinně zanášet do databáze SESEZ (Systém evidence starých ekologických zátěží – viz http://sez.vuv.cz/ ) na resortních stránkách MŽP [3].
„Odstraňování starých zdrojů znečištění považuji za jednu z priorit“, říká ministr životního prostředí Libor Ambrozek. „Dohoda s FNM je důležitým krokem ke zjednodušení a urychlení celého procesu.“
Poznámky:
[1] Směrnice Fondu národního majetku a MŽP č.2. 2/2003
[2] Mezi Fondem národního majetku ČR (FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků jsou uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad. Zákonitosti procesu jsou zakotveny v usnesení vlády č. 51 ze dne 10. ledna 2001 o zásadách vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací.
V rámci realizace § 10 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, MŽP kontroluje, zda v Seznamu návrhů rozhodnutí o privatizaci je v souladu s § 6a tohoto zákona zpracován ekologický audit. Dále MŽP zabezpečuje stanovisko odboru ochrany přírody, který sleduje, zda v návrhu privatizačních projektů nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
MŽP se vyjadřuje k zadávacím dokumentacím při vypisování veřejných obchodních soutěží organizovaných zadavatelem, kterým je FNM ČR v rámci nápravy starých ekologických zátěží, posuzuje analýzy rizika, účastní se vlastních výběrových řízení na zhotovitele analýzy rizika, zhotovitele sanačních prací a v případě sanací s velkým objemem sanačních prací i výběrových řízení na zhotovitele supervize FNM ČR. Účastní se na kontrolních dnech sanace a posuzování etapových a ročních zpráv, vyjadřuje se k úpravám garancí, metodickým změnám, eventuálnímu navyšování finančních prostředků a v konečné fázi k ukončování ekologických smluv.
[3] V roce 1999 se začal sestavovat „Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží resp. prioritních ekologických problémů (ve vztahu k ekologickým zátěžím horninového prostředí a podzemních vod) jednotlivých regionů. Spolupracovaly na něm příslušné inspektoráty ČIŽP a okresní úřady. První verze seznamu byla zveřejněna v roce 2000. Tento seznam využívají jednotlivé kraje, odbory MŽP a FNM ČR, a umožňuje přistupovat k likvidaci starých zátěží dle významnosti znečištění a stanovení priorit. Aktualizace seznamu proběhla ke 30.10.2002. Jeho plná verze je k dispozici na webové stránce MŽP ke stažení.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk