Tiskové zprávy
Ekologický právní servis: Odstupující ministr Kužvart nenašel odvahu rozhodnout o splavnění Labe do Pardubic
Odstupující ministr životního prostředí Miloš Kužvart nenašel před odchodem ze svého úřadu odvahu s konečnou platností rozhodnout o výstavbě nového plavebního stupně Přelouč, který má umožnit splavnost Labe až do Pardubic1). Předposlední den svého úřadování zrušil rozhodnutí o neudělení výjimky MŽP k výstavbě tohoto vodního díla a vrátil věc k novému posouzení svému úřadu. Konečné rozhodnutí v této kauze tedy bude muset udělat jeho nástupce Libor Ambrozek.
Výstavbou plavebního stupně by přitom došlo ke zničení ojedinělé lokality na středním toku Labe, tzv. Slavíkových ostrovů, zbytku slepého ramene řeky, která je domovem pro více než padesáti chráněných druhů živočichů. Z tohoto hlediska splňuje tato lokalita podmínky pro vyhlášení přírodní rezervace nejen podle českých právních předpisů, ale i podle předpisů Evropské unie2).
Ministerstvo životního prostředí nejprve nepovolilo investorovi stavby Ředitelství vodních cest ČR výjimku z ochranných podmínek kriticky a silně ohrožených druhů živočichů s odůvodněním, že investor neprokázal, že by veřejný zájem na výstavbě vodního díla výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody3). Kužvart toto rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že se v něm jeho úřad pouští do nepřípustné argumentace, když zpochybňuje ekonomickou návratnost této státní investice4).
„Je nepochybné, že když MŽP zjišťuje, zda je výstavba vodního díla ve veřejném zájmu, musí se zabývat i tím, zda vůbec bude toto vodní dílo využíváno natolik intenzivně, aby se vyplatilo investovat do něj prostředky ze státního rozpočtu. MŽP ostatně v Kužvartem kritizovaném rozhodnutí pouze konstatuje, že investor stavby mu nepředložil žádný seriózní podklad, který by odůvodnil výstavbu plavebního stupně Přelouč z hlediska jeho přínosu pro společnost a hospodářství. Naopak, MŽP má k dispozici informace dokazující, že investice do dalšího zlepšování plavebních podmínek na Labi jsou neodůvodněné5). Z toho je zřejmé, že bývalý ministr byl k vydání takového rozhodnutí veden nikoliv právními či věcnými pochybeními svého úřadu, ale čistě politickými motivy,“ řekl Mgr. Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který poskytuje právní pomoc místním ekologickým iniciativám.
Kužvartovo rozhodnutí je o to nepochopitelnější, že podporou zamítavého postoje svého úřadu vůči splavnění Labe do Pardubic mohl smést ze stolu i stále znovu se objevující úvahy o realizaci plavebního kanálu, spojujícího Labe s Odrou a Dunajem, který mnozí odborníci považují za ekologickou katastrofu. Ostatně i oficiální názor MŽP k této megalomanské stavbě je ostře kritický6). Bude-li nakonec Labe do Pardubic splavněno, hrozí realizace kanálu Dunaj-Odra-Labe tzv. salámovou metodou (po částech).
Kontakt:
Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis (EPS)
tel: 0361/256662
mail: eps.tabor@ecn.cz
Poznámky:
1) V současné době je řeka Labe splavná jen k elektrárně Chvaletice.
2) V lokalitě se vyskytují i celoevropsky ohrožené druhy, chráněné na základě právních předpisů EU. Modrásek očkovaný je například ve směrnici o stanovištích (92/43/EEC) uveden mezi druhy vyžadující přísnou ochranu a rovněž mezi druhy, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštní územní ochrany – chráněného území. Zde je patrný zřejmý rozpor plánovaného vodního díla s předpisy EU, neboť biotop modráska bude stavbou bezezbytku zničen.
3) Jedná se o nezbytnou podmínku § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, které musí každý, kdo žádá o povolení výjimky, vyhovět.
4) Stavba Nového plavebního stupně Přelouč má být financována ze státního rozpočtu ČR.
5) Plán rozvoje labské vodní cesty předložený Ministerstva dopravy a spojů ČR kriticky hodnotí kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu ČR č.01/15 „Finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest“, který je k dispozici na této adrese: http://www.nku.cz/kon-zavery/K01015.pdf
6) MŽP ve svém stanovisku z června 2002 uvádí, cit.: „MŽP ČR nadále kategoricky nesouhlasí s úvahami o realizaci tohoto záměru v současnosti i v budoucnosti, nejméně do roku 2020....“
Výstavbou plavebního stupně by přitom došlo ke zničení ojedinělé lokality na středním toku Labe, tzv. Slavíkových ostrovů, zbytku slepého ramene řeky, která je domovem pro více než padesáti chráněných druhů živočichů. Z tohoto hlediska splňuje tato lokalita podmínky pro vyhlášení přírodní rezervace nejen podle českých právních předpisů, ale i podle předpisů Evropské unie2).
Ministerstvo životního prostředí nejprve nepovolilo investorovi stavby Ředitelství vodních cest ČR výjimku z ochranných podmínek kriticky a silně ohrožených druhů živočichů s odůvodněním, že investor neprokázal, že by veřejný zájem na výstavbě vodního díla výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody3). Kužvart toto rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že se v něm jeho úřad pouští do nepřípustné argumentace, když zpochybňuje ekonomickou návratnost této státní investice4).
„Je nepochybné, že když MŽP zjišťuje, zda je výstavba vodního díla ve veřejném zájmu, musí se zabývat i tím, zda vůbec bude toto vodní dílo využíváno natolik intenzivně, aby se vyplatilo investovat do něj prostředky ze státního rozpočtu. MŽP ostatně v Kužvartem kritizovaném rozhodnutí pouze konstatuje, že investor stavby mu nepředložil žádný seriózní podklad, který by odůvodnil výstavbu plavebního stupně Přelouč z hlediska jeho přínosu pro společnost a hospodářství. Naopak, MŽP má k dispozici informace dokazující, že investice do dalšího zlepšování plavebních podmínek na Labi jsou neodůvodněné5). Z toho je zřejmé, že bývalý ministr byl k vydání takového rozhodnutí veden nikoliv právními či věcnými pochybeními svého úřadu, ale čistě politickými motivy,“ řekl Mgr. Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který poskytuje právní pomoc místním ekologickým iniciativám.
Kužvartovo rozhodnutí je o to nepochopitelnější, že podporou zamítavého postoje svého úřadu vůči splavnění Labe do Pardubic mohl smést ze stolu i stále znovu se objevující úvahy o realizaci plavebního kanálu, spojujícího Labe s Odrou a Dunajem, který mnozí odborníci považují za ekologickou katastrofu. Ostatně i oficiální názor MŽP k této megalomanské stavbě je ostře kritický6). Bude-li nakonec Labe do Pardubic splavněno, hrozí realizace kanálu Dunaj-Odra-Labe tzv. salámovou metodou (po částech).
Kontakt:
Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis (EPS)
tel: 0361/256662
mail: eps.tabor@ecn.cz
Poznámky:
1) V současné době je řeka Labe splavná jen k elektrárně Chvaletice.
2) V lokalitě se vyskytují i celoevropsky ohrožené druhy, chráněné na základě právních předpisů EU. Modrásek očkovaný je například ve směrnici o stanovištích (92/43/EEC) uveden mezi druhy vyžadující přísnou ochranu a rovněž mezi druhy, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštní územní ochrany – chráněného území. Zde je patrný zřejmý rozpor plánovaného vodního díla s předpisy EU, neboť biotop modráska bude stavbou bezezbytku zničen.
3) Jedná se o nezbytnou podmínku § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, které musí každý, kdo žádá o povolení výjimky, vyhovět.
4) Stavba Nového plavebního stupně Přelouč má být financována ze státního rozpočtu ČR.
5) Plán rozvoje labské vodní cesty předložený Ministerstva dopravy a spojů ČR kriticky hodnotí kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu ČR č.01/15 „Finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest“, který je k dispozici na této adrese: http://www.nku.cz/kon-zavery/K01015.pdf
6) MŽP ve svém stanovisku z června 2002 uvádí, cit.: „MŽP ČR nadále kategoricky nesouhlasí s úvahami o realizaci tohoto záměru v současnosti i v budoucnosti, nejméně do roku 2020....“
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
