Arnika - Centrum pro podporu občanů: Ombudsman: Za protiprávně postavenou lisovnu Essa v Úvalech může stavební úřad

Stavební úřad v Úvalech u Prahy porušil několik zákonů, když dopustil výstavbu lisovny Essa v těsné blízkosti nových rodinných domků. Tak zní vyjádření ombudsmana k celé kauze. O pomoc jej požádalo občanské sdružení Nové Úvaly, protože všechny státní úřady se vymlouvaly, že za vznik protiprávní situace nemohou, a odkazovaly se jeden na druhý. Protiprávně postavená lisovna navíc plánuje několikanásobné rozšíření svého provozu, s čímž se místní obyvatelé nemohou smířit.

„Situaci v Úvalech s odstupem času vnímám jako zřetelný důsledek selhání procesu územního plánování. Za základní přitom považuji pochybení stavebního úřadu na samém počátku povolovacího procesu, od něhož se odvíjí celá další problematická koexistence výrobního závodu ESSA Czech, spol. s r. o., a obytné zástavby,“ napsal v závěrečné zprávě Otakar Motejl. Ombudsman toto tvrzení dokládá odkazy na příslušné paragrafy a dovozuje, že stavební úřad ignoroval požadavky stavebního zákona i územní rozhodnutí na desítky rodinných domků v těsném sousedství fabriky, která již v té době byla vydána.

Podle Davida Zapletala z občanského sdružení Nové Úvaly je tak ve věci konečně jasno. „Celé tři roky jsme se dohadovali se státními úřady o to, kdo má pravdu. Stavební úřad v Úvalech tvrdil, že postupoval podle zákonů a že celý problém uměle vytváří naše sdružení.“ Po zprávě ombudsmana požádalo občanské sdružení radu města Úval, aby vyvodilo z porušení zákonů, nekompetentnosti a jednání ve prospěch investora personální opatření na stavebním úřadě. Zároveň se obrátilo na středočeský krajský úřad, aby se situací v Úvalech zabýval. Kraj má totiž podle zákona stavební úřad metodicky řídit.

Martin Skalský ze sdružení Arnika považuje situaci v Úvalech za klasický příklad propojení státní správy a samosprávy. Zákon to sice zakazuje, ale v praxi k němu často dochází. „Lisovna ESSA zakoupila pozemky pro svou továrnu od obce. Továrnu pak stavěla společnost Rebac, vlastněná Miroslavem Včelákem a Josefem Horákem, kteří byli zároveň v minulosti zastupiteli Úval. Bývalý jednatel Rebacu Přemysl Hochman je dodnes právníkem Města Úvaly. Bylo by asi naivní předpokládat, že zájmy lidí, kteří jsou zároveň komunálními politiky i podnikateli, neovlivnily rozhodování místního stavebního úřad,“ tvrdí Skalský.

================================
Příloha – Jak probíhalo šetření ombudsmana

Občanské sdružení nové Úvaly se na ombudsmana obrátilo v září 2002, kdy stavební úřad v Úvalech zkolaudoval lisovnu dílů pro automobilový průmysl ESSA Czech i přesto, že stavba neprošla hodnocením vlivu na životní prostředí podle zákona (tzv. EIA).

Ombudsman vydal průběžnou zprávu o svém šetření v lednu 2004. Za viníky situace označil odbor životního prostředí okresního úřadu a stavební úřad v Úvalech. Okresní úřad přitom ke konci roku 2002 zaniknul. Veřejný ochránce práv pak požádal tajemníka Městského úřadu v Úvalech a krajskou hygienickou stanici, aby mu poslali svá vyjádření k výsledkům šetření a informaci o nápravných opatřeních, která hodlají podniknout.

Krajský hygienik napsal, že stavební úřad uvedl lisovnu do zkušebního provozu bez vyjádření hygienické stanice, přičemž se v žádném případě nejedná o provoz nerušící výroby. Podle hygienika tak byl jednoznačně porušen stavební zákon i územní plán Úval. S tím se ombudsman ztotožnil. Tvrdí navíc, že se stavební úřad vymlouvá a svádí vinu na zaniklý okresní úřad, ačkoliv k tomu není důvod. Stavební úřad měl totiž ze zákona povinnost prozkoumat, zda je výstavba lisovny v daném místě možná a když se objevily pochybnosti a stížnosti, měl je řešit.

Ombudsman ve své zprávě znovu zdůrazňuje, že lisovna není nerušící výrobou a že provoz měl v každém případě projít hodnocením EIA. Zároveň tvrdí, že v současné době je řešení situace velmi obtížné. Jak továrna, tak majitelé rodinných domků totiž ke svým stavbám získali povolení stavebního úřadu. Pokud se nedohodnou na způsobu dalšího soužití, bude muset celou věc řešit soud. Ombudsman přitom říká, že nejlepším důkazem soudního sporu bude fakt, že rodinné domky vedle lisovny se staly prakticky neprodejnými (majitelé kupovali kvalitní pozemky u lesa, přičemž nyní žijí v průmyslové zóně) a staví se tak na stranu desítek poškozených obyvatel Úval.