Tiskové zprávy
KDU-ČSL: On-line reportáž z vlaku Klidná síla 24.4.2006
6.00 Klakson nebo siréna? Musím si nastavit budík na nějaké vlídnější vyzvánění ...
Dnes opět vyrazil rychlík „Klidná síla“ s tématem „Zelená pro přírodu“ a mně se už za rozbřesku začíná honit hlavou, kde by vlastně on-line reportáž o této jízdě měla začínat. Ptám se sám sebe, jestli sled vyprávění začnu jako tradičně v souvislosti s mým neradostným pondělním vstáváním, nebo zda začnu SMSkou, kterou mi kolega poslal kolem 4.00 ráno (zapomněl si vzít pastelky pro cestující), nebo zda nejprve popíši noční stěhování a velkolepé přípravy, které skončily pár minut před půlnocí. Ve sprše docházím k závěru, že tímto způsobem bych naši cestu mohl začít popisovat již od prvních příprav, a ty jsme zahájili před několika měsíci, takže by tohle naše vyprávění bylo poměrně nezáživné a v okamžiku, kdy jsem si na košili připínal placku „Volte rozum“, jsem byl pevně rozhodnut, že začnu tradičním popisem teplého párku na Hlavním nádraží v Praze.
7.02 Párek v rohlíku na Hlavním nádraží v Praze sice možná má svoji poezii, ale je divný. Je to kombinace našeho milého středoevropského hot dogu se snahou přiblížit se americkému snu, ale bez všech těch okras a chuťových doplňků, které americký hot dog dělají americkým hot dogem.
7.03 Ředitel vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar nervózně postává na peróně a telefonuje mi.
7.05 Vystupuji po schodech na nástupiště přímo před vagón, na kterém je několikametrový nápis „Klidná síla“. Všichni nasedáme do vyzdobeného vlaku a s nucenými úsměvy nevyspalých organizátorů se navzájem zdravíme (pastelky mám). Jsme na palubě, jízda začíná.
7.30 Jako obvykle jsme se moudře a rozumně rozhodli, že nic dělat nebudeme. Tedy nic dělat nebudeme do Hradce Králové, i když máme tunu zábavy a úžasných nápadů, které bychom rádi prezentovali. Jde nám o to nechat cestující v klidu vyspat, a ne je otrávit hned po ránu. Ono to nicnedělání znamená připravit občerstvení, seznámit hostesky se všemi aktivitami, které máme na palubě, zkontrolovat, co všechno jsme zapomněli. A taky připravit první část této reportáže.
8.35 Chlumec nad Cidlinou
Na palubu přistoupil Honza Mazanec a ujal se dalšího pokračování této reportáže.
8.50 Na rozdíl od Jardy Poláčka a jeho párku jsem snídal zdravě. Jenom jsem přemýšlel, zda mám použít deodorant ve sprey, tedy s freony. Jestli se na mě nějaký ekolog nebude ve vlaku zlobit. Použil jsem a udělal jsem dobře, zpotil jsem se totiž už v autě. Jel jsem z rodné Vysočiny, abych do vlaku přistoupil v Poděbradech. Jenže před Kolínem byly dvě menší havárie a jedna velká zácpa. A tak jsem operativně musel změnit místo nástupu. Otočil jsem auto a s nadávkami, za které by se nemusel stydět ani ministr Jandák, jsem jel do Chlumce nad Cidlinou. Doufal jsem, že to stihnu a nedopadnu jako ti zdejší sedláci.
Uklidnil jsem se až po nástupu do vlaku, když jsem zjistil, že na palubě je nová hosteska – přinejmenším stejně tak krásná jako Kateřina.
9.10 Hradec Králové
Jsme zvědavi, jestli stihne nastoupit Jiří Vitvar, místostarosta města Jičína a kandidát KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny. Vyhlížím zarostlého muže, protože město Jičín mám spojeno se sympatickým loupežníkem Rumcajsem. Jiří Vitvar přibíhá těsně před odjezdem a je sympatický, ale není to žádný loupežník, i když s sebou zřejmě veze Cipíska. A není to Cipísek, ale jeho syn Vítek.
9.15 Třebechovice pod Orebem
Tak hosteska se jmenuje Ivana. Spolu se stevardem (jeho jméno mě nezajímá) nabízejí daleko víc materiálů a zajímavostí než při minulé jízdě. Jeden z členů posádky na sobě má reflexní vestu a lepí nápisy na koše na odpadky. Pozor, bude se třídit!
9.35 Týniště nad Orlicí
Bude teplo. Fotograf pan Půlpán přemýšlí, jestli si může dát „Klidnou volbu“ – prý má stabilizátor obrazu. Klidná volba je pivo, a dokonce je i vychlazené - což je oproti předchozí jízdě dvojnásobné plus. Tato jízda bude klidná. Ale ouha! Když jsem vkročil do kupé, zůstal jsem koukat. Stál tam přístroj ze dřeva s velkou pákou a vypadal jako gilotina. Při podrobnějším zkoumání se ukázalo, že to není gilotina, ale přístroj na lisování plastových láhví. Nějaký dobrák navrhuje, ať zkusíme vylisovat plnou láhev. Myslím, že dneska tady nuda nebude.
10.00 Potštejn
Skupina vedená stevardy a jejich vozíkem se třemi druhy vody na ochutnávání vyrazila. Slečna, která je velice podobná Aně Geislerové, dostává na výběr buď vodu z pražského vodovodu, nebo Dobrou vodu ze supermarketu, anebo pramenitou vodu ze studánky na Domažlicku. Hádejte, kterou si vybere. Jakub Kašpar z MŽP jí žertem říká, že po té první by možná ani nestihla doběhnout... Za ním prochází vlakem Jiří Vitvar a hned další paní s ním nachází společnou řeč. „Já jsem zatím vždycky volila KDU-ČSL, protože jsem chtěla, aby tam byl ještě někdo, kdo do těch dvou velkých stran bude vrtat.“ „Tak doufám, že budeme vrtat dobře,“ říká Jiří Vitvar. Já se zatím pokusím provrtat se do chladicího boxu pro jedno pivo.
10.10 Žamberk
Koukám, že Orlice už je zase zpátky v korytě. Zato cestující jsou zaplaveni – a to hromadou materiálů: jsou tu pastelky, oplatky, kartičky, fotbalové míče s podpisem Františka Straky, ekologický kvíz, tipovací soutěž na MS 2006 ve fotbale, dále přání pro všechny Jirky, kteří mají dnes svátek (tady je vidět, jak jsou kandidáti obětaví - Jiří Vitvar místo, aby si užil v klidu svůj svátek, chodí po s „Klidnou silou“), rozdávají se i volební materiály „ Zelená pro venkov“.
10.40 Letohrad
Ve vlaku je člověk, který o sobě tvrdí, že je revizor. Nevím, jestli tomu máme věřit. Podle mě je to redaktor bulvárního deníku, který pak vydá článek o černých pasažérech v našem rychlíku, a očerní KDU-ČSL. Mám ho dobře prokouknutého.
10.55 Lichkov
Nevyhlášená soutěž v třídění odpadků se vymkla kontrole! Jarda Poláček nese vrátit prázdný kelímek od kávy stevardce Petře, ale ta ho nekompromisně odkazuje na konec vozu, kde jsou přichystány modrobílé koše. Splihle odchází. Klidná síla se projevila v praxi a naši lidé začínají pracovatz rukama – Jakub Kašpar vlastnoručně sbírá ze země víčko od jogurtu. Sleduji ho zpoza kupé. Jestlipak se trefí do toho správného koše? Ha! Hodil ho do koše s nápisem „plast“. Jdu za ním a říkám mu, že to popletl. Hádám se s ním, že to byl hliník. Prý nepoznám plast od hliníku. Než mezi námi dojde k hádce a pěstnímu souboji, odněkud cítíme zvláštní zápach. Poctivá maminka chce třídit natolik vážně, že přináší použitou plenou a neví, kam s ní. Na to jsme nemysleli. Jen doufám, že se tady v rámci volební kampaně nebude prát špinavé prádlo. To možná v autobusech a autech jiných stran, ale u nás ne! Vedoucí zásobování pan Tříska se obětuje a plenu ukládá do igelitového pytle. Větráme. No, hlavně, aby nezvětralo pivo.
11.10 Dolní Lipka
Asi už jsem toho piva vypil hodně, protože vidím dva průvodčí. Když přijdu blíž, ukazuje se, že jeden z nich je Jarda Poláček v přestrojení za průvodčího. Jsem zvědav, co mě v tomhle vlaku ještě čeká. Snad ne loupež. Nové průvodčí vysvětluji, že si s sebou nemusí brát kastrůlek s obědem, proviantu máme dost. Prý to není pro ní.
Je tady první incident. Nějaký pán se zlobí, že vlak má logo KDU-ČSL a ptá se, kolik za to České dráhy dostaly. Není s ním rozumná řeč. Jiří Vitvar zatím neúnavně prochází vlakem a diskutuje o nezaměstnanosti a řemeslech.
Neuvěřitelná náhoda: v ekologickém vlaku jedou dvě mladé dámy (blondýna a černovlasá), a to na konferenci o odpadech. Cestují z Ústí nad Labem až do Zlatých Hor. Prý už dali zprávu svým kolegům, kteří jedou autem, o co všechno přišli. Nechávají se vyfotit a uvažují o tom, jestli by nešlo dát jejich fotky na billboardy, aby je stihli uvidět ještě kolegové při jízdě po dálnici. Nemožné na počkání, zázraky do tří dnů, ale tohle fakt neumíme.
12.00 Hanušovice
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Ale také ptáci. V Hanušovicích jeden pták nastoupil. Ivo Vykydal opět nezklamal. Tento poslanec a dvojka na kandidátce KDU-ČSL v Olomouckém kraji nastoupil v převleku ptáka, o kterém tvrdí, že je to mládě vrány. A přitom má žlutý zobák. Doufám, že nemá chřipku. Už opravdu nevím, čemu mám věřit.
Někdo říká, že nastoupil také Starý pes. Teď už je z toho dokonalý zvěřinec. Stále hledám psa, ale ukazuje se, že se jedná o skautskou přezdívku Tomáše Kvapila, poslance a lídra KDU-ČSL v Olomouckém kraji, který spolu s dvěma ženami nastoupil ve skautském kroji. Proč? Protože svatý Jiří je také patronem skautů.
12.10 Branná
Vjíždíme do hor, po kopcích jsou vidět ještě zbytky sněhu. Zato již zmíněné dvě dámy z Ústí nad Labem už vyloženě roztály. Zvláště poté, co dostaly fotky od našeho fotografa. Dělají si legraci, že klidná síla břehy mele. Říkají, že jejich kolegové jim to, co zažily ve vlaku, ani nebudou věřit. Jiří Vitvar s nimi diskutuje a říká, že jejich přestup z rychlíku „Jan Palach“ do našeho vlaku má svůj symbolický význam. Společně pak říkají nelichotivá slova na adresu minulého režimu.
12.25 Ostružná
Projeli jsme kolem větrných elektráren. Na chodbičkách se rozbíhá bouřlivá diskuse o Straně zelených. Zkrátka: „Komu se nelení, tomu se zelení.“ Tím bych považoval diskusi o této straně za uzavřenou. Je tady ale ještě jedna zelenější strana. Jmenuje se „Nová Unie svobody“. To jsou už úplní zelenáči. Jdu do kupé a hle, živě tu diskutuje pán, o kterém jsem psal, že s ním nebyla řeč.
13.00 Jeseník
Skaut Kvapil byl připraven. Nemeškal a odkvapil pomoci starším dámám s batohy, a to nejen z vlaku, ale až k autu na parkovišti. "Starý pes" působí zároveň jako výchovný poradce - rozdává s oběma skautkami vlastnoručně podepsaný text, kde se od znalostí zeměpisu přechází až k ropákům. A na respondenty není takový pes. Jeden cestující mu zcela vážně tvrdil, že ropák je zaměstnanec, který pracuje u ropného vrtu. Jdu se uklidnit s drtičem láhví. Zjistil jsem zajímavou věc. Když se do drtiče místo PET láhve dá plechovka od piva, může zařízení fungovat i jako posilovač svalů. Kam se hrabe TV shopping, tohle je klidná síla, Horste! Zdá se mi, že skautky jsou si podobné, i když je mezi nimi věkový rozdíl. Aby ne, jedná se totiž o matku s dcerou – Kvapilovy!
13.50 Ramzová
V jednom kupé sedí alternativní mladík (šátek, copánky). Říká, že už podepsal spoustu petic, které se týkaly různých regionálních problémů Jesenicka – hlavně nezaměstnanosti. Emotivně debatuje s poslancem Vykydalem a nenuceně přechází k tykání. „Já Ti ty Tvoje názory neberu, ale já pudu volit zelený. Jenom proto, že chcu vidět, jak budou ty velký strany reagovat, až se tam tato mladá strana dostane.“ Ještě říká, že když občas vidí noční přenosy ze sněmovny, že si radši jde ubalit jointa. Vypadá to, že KDU-ČSL by možná volil - kdybychom podpořili legalizaci měkkých drog.
14.10 Jindřichov na Moravě
Jedna paní provinile konstatuje, že někde utrhla chráněné petrklíče. Ivo Vykydal ji ujišťuje, že se nejedná o žádnou tragédii. Stojím u okna a pozoruji zdejší krajinu. Tady by byl skoro hřích jet autem. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách. Vzpomínám si, že v sobotu byl Den Země. Vzpomínám si, že před dvaceti lety explodoval jaderný reaktor v Černobylu. Vzpomínám si, že asi před deseti lety jel Václav Klaus kamsi autem a rozčiloval se, že musí na železničním přejezdu potupně čekat, až přejede motorák se třemi cestujícími. To musela být opravdu, ale opravdu nehoráznost. Říkám si, o co všechno „autisté“ přicházejí (v našem případě je to hlavně jídlo, pití a pohled na hostesky v nových úborech).
15.10 Dolní Lipka
V Hanušovicích se s námi po skautsku – levou rukou - rozloučil Tomáš Kvapil. V jeho případě určitě neplatí přísloví "Starého psa novým kouskům nenaučíš".
Pivo je dobré, doufám, že se ho moc nerozdá cestujícím, aby zbylo na nás. Strojvůdci pivo dát nemůžeme. Tak dostává alespoň kávu. Je to velký kliďas (tak se mimochodem jmenují i naše nové volební noviny, jejichž krajské mutace si lidé ve vlaku čtou), vede nás do kabiny. Pan Tříska, který má řidičák na boeing, vyslovuje názor, že řídit vlak je docela jednoduché. No, to je pravda, horší už je to asi s řízením volební kampaně. Taková kampaň ODS a ČSSD vypadá, jako by byla neřiditelná a neovladatelná.
15.25 Jablonné nad Orlicí
V jednom kupé to vypadá jako ve skladišti zahradnické techniky. U stropu jsou brikety a u okna je květináč se sazenicí stromku. Honza Váňa si myslí, že je to strom svobody. Ale je tak malý a ubohý, že to bude spíš strom Unie svobody.
15.40 Letohrad
Zastavujeme v Letohradě a Jakub Kašpar najednou bere květináč se stromkem a vybíhá z vlaku. Že by nějaký jarní sazečský záchvat? Ne, na peróně ho od něj přebírají dva muži. Jeden z nich je Václav Klička, kandidát KDU-ČSL do poslanecké sněmovny v Pardubickém kraji a druhý pán je nějaký zelený. Tedy ne v obličeji, pouze oblečením. Je to ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Ještě s ním prý má nastoupit nějaký starý pán. Nikde žádného nevidím. A ukazuje se, že je to pan Pavel Starý, další z kandidátů KDU-ČSL v Pardubickém kraji. Má mohutný plnovous a přes rameno mysliveckou tornu. Pánové nastupují do vlaku a ihned vyrážejí mezi pasažéry. Jsem zvědav, zda pan ministr taky bude kontrolovat odpadkové koše, jestli v nich není nelegální odpad.
16.05 Potštejn
V Žamberku přistoupil také František Bartoš, člen Celostátního výboru KDU-ČSL a také dvě dámy, které zůstaly koukat na Libora Ambrozka. „Je to možný!? Ministr jede vlakem?“
16.15 Častolovice
V Doudlebech přistoupil další „oslavenec“. Je to druhý Jiří - Hanuš, lídr KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji. Ministr Ambrozek mezitím vyrazil mezi cestující se dvěma ojetými pneumatikami. Tedy aspoň vyobrazenými na puzzle, které pasažérům rozdává. Jakub Kašpar navíc nabízí kartičku, přezdívanou "bonzkarta", kde jsou na zadní straně fotky Libora Ambrozka uvedena čísla na Inspekci životního prostředí ČR - tam lidé mohou volat například tehdy, kdyby jim někdo chtěl „kácet les za barákem“. Zastavujeme se u jedné paní z Prahy. Říká: “Koupili jste si mě.“ Tázavě se na sebe díváme. Že by mezi námi byl nějaký Ivan Horník, který by za klidné kapříky kupoval hlasy voličů a vyšel lidoveckému štěstíčku naproti? „Ne, opravdu jste mě přesvědčili. Nechtěla jsem jít k volbám, ale když se takhle angažujete a přijdete mezi lidi, máte můj hlas.“
16.45 Třebechovice pod Orebem
V Týništi nad Orlicí dochází k zajímavé situaci. Hlášení místního rozhlasu se mísí s hlášením nádražního rozhlasu. „Místní organizace KSČM zve na tradiční prvomájové ... Pozor! Kolem prvního nástupiště projede lokomotiva!“ Hm, hlavně abysme pak stihli uskočit, jestli se tahle mašina rozjede...
Jsme stále lehčí. V Třebechovicích pod Orebem jsme se zbavili nákladu briket. Ministr Ambrozek prý venku jedná s nějakým Němcem! Zřejmě půjde zase o odpad v Libčevsi. Tak to chci vidět. Bude se střílet? Zase omyl, že já musím všechno poplést. Je to třebechovický starosta Němec, už třetí Jiří. Ministr Ambrozek mu přeje k svátku a předává brikety, aby je použil v místní kotelně.
17.00 Hradec Králové
Většina kandidátů vystupuje, v Hradci Králové se totiž bude konat tisková konference. Posádka však pokračuje dál...
19.00 Praha
Dojeli jsme načas - jak také jinak s naším rychlíkem a s podporou Českých drah. Uklízíme, stahujeme zbytky materiálů, hostesky naposledy takřka nostalgicky vyjíždějí s vozíčkem, aby nabídly občerstvení. Někdo se vehementně dožaduje fotek. Těšíme s Vámi na shledání - 31. května jedeme naposledy, nenechte si to ujít.
Dnes opět vyrazil rychlík „Klidná síla“ s tématem „Zelená pro přírodu“ a mně se už za rozbřesku začíná honit hlavou, kde by vlastně on-line reportáž o této jízdě měla začínat. Ptám se sám sebe, jestli sled vyprávění začnu jako tradičně v souvislosti s mým neradostným pondělním vstáváním, nebo zda začnu SMSkou, kterou mi kolega poslal kolem 4.00 ráno (zapomněl si vzít pastelky pro cestující), nebo zda nejprve popíši noční stěhování a velkolepé přípravy, které skončily pár minut před půlnocí. Ve sprše docházím k závěru, že tímto způsobem bych naši cestu mohl začít popisovat již od prvních příprav, a ty jsme zahájili před několika měsíci, takže by tohle naše vyprávění bylo poměrně nezáživné a v okamžiku, kdy jsem si na košili připínal placku „Volte rozum“, jsem byl pevně rozhodnut, že začnu tradičním popisem teplého párku na Hlavním nádraží v Praze.
7.02 Párek v rohlíku na Hlavním nádraží v Praze sice možná má svoji poezii, ale je divný. Je to kombinace našeho milého středoevropského hot dogu se snahou přiblížit se americkému snu, ale bez všech těch okras a chuťových doplňků, které americký hot dog dělají americkým hot dogem.
7.03 Ředitel vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar nervózně postává na peróně a telefonuje mi.
7.05 Vystupuji po schodech na nástupiště přímo před vagón, na kterém je několikametrový nápis „Klidná síla“. Všichni nasedáme do vyzdobeného vlaku a s nucenými úsměvy nevyspalých organizátorů se navzájem zdravíme (pastelky mám). Jsme na palubě, jízda začíná.
7.30 Jako obvykle jsme se moudře a rozumně rozhodli, že nic dělat nebudeme. Tedy nic dělat nebudeme do Hradce Králové, i když máme tunu zábavy a úžasných nápadů, které bychom rádi prezentovali. Jde nám o to nechat cestující v klidu vyspat, a ne je otrávit hned po ránu. Ono to nicnedělání znamená připravit občerstvení, seznámit hostesky se všemi aktivitami, které máme na palubě, zkontrolovat, co všechno jsme zapomněli. A taky připravit první část této reportáže.
8.35 Chlumec nad Cidlinou
Na palubu přistoupil Honza Mazanec a ujal se dalšího pokračování této reportáže.
8.50 Na rozdíl od Jardy Poláčka a jeho párku jsem snídal zdravě. Jenom jsem přemýšlel, zda mám použít deodorant ve sprey, tedy s freony. Jestli se na mě nějaký ekolog nebude ve vlaku zlobit. Použil jsem a udělal jsem dobře, zpotil jsem se totiž už v autě. Jel jsem z rodné Vysočiny, abych do vlaku přistoupil v Poděbradech. Jenže před Kolínem byly dvě menší havárie a jedna velká zácpa. A tak jsem operativně musel změnit místo nástupu. Otočil jsem auto a s nadávkami, za které by se nemusel stydět ani ministr Jandák, jsem jel do Chlumce nad Cidlinou. Doufal jsem, že to stihnu a nedopadnu jako ti zdejší sedláci.
Uklidnil jsem se až po nástupu do vlaku, když jsem zjistil, že na palubě je nová hosteska – přinejmenším stejně tak krásná jako Kateřina.
9.10 Hradec Králové
Jsme zvědavi, jestli stihne nastoupit Jiří Vitvar, místostarosta města Jičína a kandidát KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny. Vyhlížím zarostlého muže, protože město Jičín mám spojeno se sympatickým loupežníkem Rumcajsem. Jiří Vitvar přibíhá těsně před odjezdem a je sympatický, ale není to žádný loupežník, i když s sebou zřejmě veze Cipíska. A není to Cipísek, ale jeho syn Vítek.
9.15 Třebechovice pod Orebem
Tak hosteska se jmenuje Ivana. Spolu se stevardem (jeho jméno mě nezajímá) nabízejí daleko víc materiálů a zajímavostí než při minulé jízdě. Jeden z členů posádky na sobě má reflexní vestu a lepí nápisy na koše na odpadky. Pozor, bude se třídit!
9.35 Týniště nad Orlicí
Bude teplo. Fotograf pan Půlpán přemýšlí, jestli si může dát „Klidnou volbu“ – prý má stabilizátor obrazu. Klidná volba je pivo, a dokonce je i vychlazené - což je oproti předchozí jízdě dvojnásobné plus. Tato jízda bude klidná. Ale ouha! Když jsem vkročil do kupé, zůstal jsem koukat. Stál tam přístroj ze dřeva s velkou pákou a vypadal jako gilotina. Při podrobnějším zkoumání se ukázalo, že to není gilotina, ale přístroj na lisování plastových láhví. Nějaký dobrák navrhuje, ať zkusíme vylisovat plnou láhev. Myslím, že dneska tady nuda nebude.
10.00 Potštejn
Skupina vedená stevardy a jejich vozíkem se třemi druhy vody na ochutnávání vyrazila. Slečna, která je velice podobná Aně Geislerové, dostává na výběr buď vodu z pražského vodovodu, nebo Dobrou vodu ze supermarketu, anebo pramenitou vodu ze studánky na Domažlicku. Hádejte, kterou si vybere. Jakub Kašpar z MŽP jí žertem říká, že po té první by možná ani nestihla doběhnout... Za ním prochází vlakem Jiří Vitvar a hned další paní s ním nachází společnou řeč. „Já jsem zatím vždycky volila KDU-ČSL, protože jsem chtěla, aby tam byl ještě někdo, kdo do těch dvou velkých stran bude vrtat.“ „Tak doufám, že budeme vrtat dobře,“ říká Jiří Vitvar. Já se zatím pokusím provrtat se do chladicího boxu pro jedno pivo.
10.10 Žamberk
Koukám, že Orlice už je zase zpátky v korytě. Zato cestující jsou zaplaveni – a to hromadou materiálů: jsou tu pastelky, oplatky, kartičky, fotbalové míče s podpisem Františka Straky, ekologický kvíz, tipovací soutěž na MS 2006 ve fotbale, dále přání pro všechny Jirky, kteří mají dnes svátek (tady je vidět, jak jsou kandidáti obětaví - Jiří Vitvar místo, aby si užil v klidu svůj svátek, chodí po s „Klidnou silou“), rozdávají se i volební materiály „ Zelená pro venkov“.
10.40 Letohrad
Ve vlaku je člověk, který o sobě tvrdí, že je revizor. Nevím, jestli tomu máme věřit. Podle mě je to redaktor bulvárního deníku, který pak vydá článek o černých pasažérech v našem rychlíku, a očerní KDU-ČSL. Mám ho dobře prokouknutého.
10.55 Lichkov
Nevyhlášená soutěž v třídění odpadků se vymkla kontrole! Jarda Poláček nese vrátit prázdný kelímek od kávy stevardce Petře, ale ta ho nekompromisně odkazuje na konec vozu, kde jsou přichystány modrobílé koše. Splihle odchází. Klidná síla se projevila v praxi a naši lidé začínají pracovatz rukama – Jakub Kašpar vlastnoručně sbírá ze země víčko od jogurtu. Sleduji ho zpoza kupé. Jestlipak se trefí do toho správného koše? Ha! Hodil ho do koše s nápisem „plast“. Jdu za ním a říkám mu, že to popletl. Hádám se s ním, že to byl hliník. Prý nepoznám plast od hliníku. Než mezi námi dojde k hádce a pěstnímu souboji, odněkud cítíme zvláštní zápach. Poctivá maminka chce třídit natolik vážně, že přináší použitou plenou a neví, kam s ní. Na to jsme nemysleli. Jen doufám, že se tady v rámci volební kampaně nebude prát špinavé prádlo. To možná v autobusech a autech jiných stran, ale u nás ne! Vedoucí zásobování pan Tříska se obětuje a plenu ukládá do igelitového pytle. Větráme. No, hlavně, aby nezvětralo pivo.
11.10 Dolní Lipka
Asi už jsem toho piva vypil hodně, protože vidím dva průvodčí. Když přijdu blíž, ukazuje se, že jeden z nich je Jarda Poláček v přestrojení za průvodčího. Jsem zvědav, co mě v tomhle vlaku ještě čeká. Snad ne loupež. Nové průvodčí vysvětluji, že si s sebou nemusí brát kastrůlek s obědem, proviantu máme dost. Prý to není pro ní.
Je tady první incident. Nějaký pán se zlobí, že vlak má logo KDU-ČSL a ptá se, kolik za to České dráhy dostaly. Není s ním rozumná řeč. Jiří Vitvar zatím neúnavně prochází vlakem a diskutuje o nezaměstnanosti a řemeslech.
Neuvěřitelná náhoda: v ekologickém vlaku jedou dvě mladé dámy (blondýna a černovlasá), a to na konferenci o odpadech. Cestují z Ústí nad Labem až do Zlatých Hor. Prý už dali zprávu svým kolegům, kteří jedou autem, o co všechno přišli. Nechávají se vyfotit a uvažují o tom, jestli by nešlo dát jejich fotky na billboardy, aby je stihli uvidět ještě kolegové při jízdě po dálnici. Nemožné na počkání, zázraky do tří dnů, ale tohle fakt neumíme.
12.00 Hanušovice
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Ale také ptáci. V Hanušovicích jeden pták nastoupil. Ivo Vykydal opět nezklamal. Tento poslanec a dvojka na kandidátce KDU-ČSL v Olomouckém kraji nastoupil v převleku ptáka, o kterém tvrdí, že je to mládě vrány. A přitom má žlutý zobák. Doufám, že nemá chřipku. Už opravdu nevím, čemu mám věřit.
Někdo říká, že nastoupil také Starý pes. Teď už je z toho dokonalý zvěřinec. Stále hledám psa, ale ukazuje se, že se jedná o skautskou přezdívku Tomáše Kvapila, poslance a lídra KDU-ČSL v Olomouckém kraji, který spolu s dvěma ženami nastoupil ve skautském kroji. Proč? Protože svatý Jiří je také patronem skautů.
12.10 Branná
Vjíždíme do hor, po kopcích jsou vidět ještě zbytky sněhu. Zato již zmíněné dvě dámy z Ústí nad Labem už vyloženě roztály. Zvláště poté, co dostaly fotky od našeho fotografa. Dělají si legraci, že klidná síla břehy mele. Říkají, že jejich kolegové jim to, co zažily ve vlaku, ani nebudou věřit. Jiří Vitvar s nimi diskutuje a říká, že jejich přestup z rychlíku „Jan Palach“ do našeho vlaku má svůj symbolický význam. Společně pak říkají nelichotivá slova na adresu minulého režimu.
12.25 Ostružná
Projeli jsme kolem větrných elektráren. Na chodbičkách se rozbíhá bouřlivá diskuse o Straně zelených. Zkrátka: „Komu se nelení, tomu se zelení.“ Tím bych považoval diskusi o této straně za uzavřenou. Je tady ale ještě jedna zelenější strana. Jmenuje se „Nová Unie svobody“. To jsou už úplní zelenáči. Jdu do kupé a hle, živě tu diskutuje pán, o kterém jsem psal, že s ním nebyla řeč.
13.00 Jeseník
Skaut Kvapil byl připraven. Nemeškal a odkvapil pomoci starším dámám s batohy, a to nejen z vlaku, ale až k autu na parkovišti. "Starý pes" působí zároveň jako výchovný poradce - rozdává s oběma skautkami vlastnoručně podepsaný text, kde se od znalostí zeměpisu přechází až k ropákům. A na respondenty není takový pes. Jeden cestující mu zcela vážně tvrdil, že ropák je zaměstnanec, který pracuje u ropného vrtu. Jdu se uklidnit s drtičem láhví. Zjistil jsem zajímavou věc. Když se do drtiče místo PET láhve dá plechovka od piva, může zařízení fungovat i jako posilovač svalů. Kam se hrabe TV shopping, tohle je klidná síla, Horste! Zdá se mi, že skautky jsou si podobné, i když je mezi nimi věkový rozdíl. Aby ne, jedná se totiž o matku s dcerou – Kvapilovy!
13.50 Ramzová
V jednom kupé sedí alternativní mladík (šátek, copánky). Říká, že už podepsal spoustu petic, které se týkaly různých regionálních problémů Jesenicka – hlavně nezaměstnanosti. Emotivně debatuje s poslancem Vykydalem a nenuceně přechází k tykání. „Já Ti ty Tvoje názory neberu, ale já pudu volit zelený. Jenom proto, že chcu vidět, jak budou ty velký strany reagovat, až se tam tato mladá strana dostane.“ Ještě říká, že když občas vidí noční přenosy ze sněmovny, že si radši jde ubalit jointa. Vypadá to, že KDU-ČSL by možná volil - kdybychom podpořili legalizaci měkkých drog.
14.10 Jindřichov na Moravě
Jedna paní provinile konstatuje, že někde utrhla chráněné petrklíče. Ivo Vykydal ji ujišťuje, že se nejedná o žádnou tragédii. Stojím u okna a pozoruji zdejší krajinu. Tady by byl skoro hřích jet autem. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách. Vzpomínám si, že v sobotu byl Den Země. Vzpomínám si, že před dvaceti lety explodoval jaderný reaktor v Černobylu. Vzpomínám si, že asi před deseti lety jel Václav Klaus kamsi autem a rozčiloval se, že musí na železničním přejezdu potupně čekat, až přejede motorák se třemi cestujícími. To musela být opravdu, ale opravdu nehoráznost. Říkám si, o co všechno „autisté“ přicházejí (v našem případě je to hlavně jídlo, pití a pohled na hostesky v nových úborech).
15.10 Dolní Lipka
V Hanušovicích se s námi po skautsku – levou rukou - rozloučil Tomáš Kvapil. V jeho případě určitě neplatí přísloví "Starého psa novým kouskům nenaučíš".
Pivo je dobré, doufám, že se ho moc nerozdá cestujícím, aby zbylo na nás. Strojvůdci pivo dát nemůžeme. Tak dostává alespoň kávu. Je to velký kliďas (tak se mimochodem jmenují i naše nové volební noviny, jejichž krajské mutace si lidé ve vlaku čtou), vede nás do kabiny. Pan Tříska, který má řidičák na boeing, vyslovuje názor, že řídit vlak je docela jednoduché. No, to je pravda, horší už je to asi s řízením volební kampaně. Taková kampaň ODS a ČSSD vypadá, jako by byla neřiditelná a neovladatelná.
15.25 Jablonné nad Orlicí
V jednom kupé to vypadá jako ve skladišti zahradnické techniky. U stropu jsou brikety a u okna je květináč se sazenicí stromku. Honza Váňa si myslí, že je to strom svobody. Ale je tak malý a ubohý, že to bude spíš strom Unie svobody.
15.40 Letohrad
Zastavujeme v Letohradě a Jakub Kašpar najednou bere květináč se stromkem a vybíhá z vlaku. Že by nějaký jarní sazečský záchvat? Ne, na peróně ho od něj přebírají dva muži. Jeden z nich je Václav Klička, kandidát KDU-ČSL do poslanecké sněmovny v Pardubickém kraji a druhý pán je nějaký zelený. Tedy ne v obličeji, pouze oblečením. Je to ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Ještě s ním prý má nastoupit nějaký starý pán. Nikde žádného nevidím. A ukazuje se, že je to pan Pavel Starý, další z kandidátů KDU-ČSL v Pardubickém kraji. Má mohutný plnovous a přes rameno mysliveckou tornu. Pánové nastupují do vlaku a ihned vyrážejí mezi pasažéry. Jsem zvědav, zda pan ministr taky bude kontrolovat odpadkové koše, jestli v nich není nelegální odpad.
16.05 Potštejn
V Žamberku přistoupil také František Bartoš, člen Celostátního výboru KDU-ČSL a také dvě dámy, které zůstaly koukat na Libora Ambrozka. „Je to možný!? Ministr jede vlakem?“
16.15 Častolovice
V Doudlebech přistoupil další „oslavenec“. Je to druhý Jiří - Hanuš, lídr KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji. Ministr Ambrozek mezitím vyrazil mezi cestující se dvěma ojetými pneumatikami. Tedy aspoň vyobrazenými na puzzle, které pasažérům rozdává. Jakub Kašpar navíc nabízí kartičku, přezdívanou "bonzkarta", kde jsou na zadní straně fotky Libora Ambrozka uvedena čísla na Inspekci životního prostředí ČR - tam lidé mohou volat například tehdy, kdyby jim někdo chtěl „kácet les za barákem“. Zastavujeme se u jedné paní z Prahy. Říká: “Koupili jste si mě.“ Tázavě se na sebe díváme. Že by mezi námi byl nějaký Ivan Horník, který by za klidné kapříky kupoval hlasy voličů a vyšel lidoveckému štěstíčku naproti? „Ne, opravdu jste mě přesvědčili. Nechtěla jsem jít k volbám, ale když se takhle angažujete a přijdete mezi lidi, máte můj hlas.“
16.45 Třebechovice pod Orebem
V Týništi nad Orlicí dochází k zajímavé situaci. Hlášení místního rozhlasu se mísí s hlášením nádražního rozhlasu. „Místní organizace KSČM zve na tradiční prvomájové ... Pozor! Kolem prvního nástupiště projede lokomotiva!“ Hm, hlavně abysme pak stihli uskočit, jestli se tahle mašina rozjede...
Jsme stále lehčí. V Třebechovicích pod Orebem jsme se zbavili nákladu briket. Ministr Ambrozek prý venku jedná s nějakým Němcem! Zřejmě půjde zase o odpad v Libčevsi. Tak to chci vidět. Bude se střílet? Zase omyl, že já musím všechno poplést. Je to třebechovický starosta Němec, už třetí Jiří. Ministr Ambrozek mu přeje k svátku a předává brikety, aby je použil v místní kotelně.
17.00 Hradec Králové
Většina kandidátů vystupuje, v Hradci Králové se totiž bude konat tisková konference. Posádka však pokračuje dál...
19.00 Praha
Dojeli jsme načas - jak také jinak s naším rychlíkem a s podporou Českých drah. Uklízíme, stahujeme zbytky materiálů, hostesky naposledy takřka nostalgicky vyjíždějí s vozíčkem, aby nabídly občerstvení. Někdo se vehementně dožaduje fotek. Těšíme s Vámi na shledání - 31. května jedeme naposledy, nenechte si to ujít.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
