Tiskové zprávy
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické: Ornitologové vyzývají veřejnost: pomozte nám zmapovat sýčky!
9. března 2015 | Východočeská pobočka České společnosti ornitologické
Autor: Východočeská pobočka ČSO
Autor: Východočeská pobočka ČSO
Sýček obecný býval ještě před 50 lety naší nejhojnější sovou. Jméno této jako kos malé sovičky, které vešlo do přísloví a úsloví ukazuje, jak často se s ním naši předci setkávali. V současné době však početnost sýčka klesá ve většině jeho evropského areálu, včetně České republiky. V letech 2013 – 2014 byla početnost u nás odhadnuta na max. 100 párů. Proto v letech 2015 a 2016 proběhne celostátní mapování této sovičky, které organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Zapojení veřejnosti do mapování a možnost tak zjistit i místa výskytu, která doposud mohla unikat pozornosti, mohou mít klíčový význam pro praktickou ochranu této krásné sovičky.
„Jedná se již o čtvrté mapování tohoto druhu sovy. Všechna dosavadní mapování potvrdila stálý a přetrvávající pokles početnosti. Doufáme, že toto mapování nám odpoví na otázku, zdali a jakým způsobem sýčka v kulturní krajině efektivně chránit“ řekl Martin Šálek z pracoviště Akademie věd v Brně.
Doposud nelze jednoznačně určit hlavní příčiny tak rozsáhlého poklesu v rámci velkého území v hnízdním areálu sýčka. Na jedné straně je to sova, která je schopna v rámci svého výskytu osídlit pestrou škálu typů prostředí, na druhé straně však patrně není schopna reagovat na rychlé změny, jimiž zejm. evropská kulturní krajina prochází.
„Za hlavní příčiny snižování stavů sýčků byly donedávna považovány intenzifikace a chemizace v zemědělství. Poslední výzkumy také ukazují, že pro sýčka je v současné krajině nejrizikovější lidská infrastruktura – tedy síť silnic, tratí a také vertikální dutiny“, doplnil Lukáš Kadava z Východočeské pobočky České společnosti ornitologické.
Hnízdiště sýčka jsou zjišťována zejm. ve stodolách, ve starých sadech, zemědělských družstvech, ale i v panelákové zástavbě. Sýček je stálá sova a taktéž mláďata osidlují blízké okolí hnízdiště. To může být dalším rizikem – v případě vymizení sýčka z několika míst se populace stále více stává v rámci území republiky ostrůvkovitou bez větší šance na znovuosídlení prázdných míst.
Během mapování nemají ornitologové kapacity pro kontrolu všech potenciálně vhodných míst. Proto se obracejí s prosbou o pomoc na veřejnost: „ Majitelé nemovitostí či lidé bydlící v blízkosti zemědělských farem či jejich pracovníci mají často nejlepší přehled o tom, co jim za humny v noci houká. Proto budeme vděčni za jakékoli zprávy o výskytu sýčka. Na stránkách www.vcpcso.cz naleznete pro porovnání hlas sýčka a příslušné kontakty“ prosí veřejnost o pomoc Lukáš Kadava.
„Březen a duben jsou měsíce, kdy je vokální aktivita samců nejvyšší. V tuto dobu dochází k obhajování teritoria. Sýčka lze zaslechnout i v dalších jarních měsících, sice vzácněji, zato je však již větší šance, že se jedná o místní již hnízdící ptáky“, doplnil Martin Šálek.
„Jedná se již o čtvrté mapování tohoto druhu sovy. Všechna dosavadní mapování potvrdila stálý a přetrvávající pokles početnosti. Doufáme, že toto mapování nám odpoví na otázku, zdali a jakým způsobem sýčka v kulturní krajině efektivně chránit“ řekl Martin Šálek z pracoviště Akademie věd v Brně.
Doposud nelze jednoznačně určit hlavní příčiny tak rozsáhlého poklesu v rámci velkého území v hnízdním areálu sýčka. Na jedné straně je to sova, která je schopna v rámci svého výskytu osídlit pestrou škálu typů prostředí, na druhé straně však patrně není schopna reagovat na rychlé změny, jimiž zejm. evropská kulturní krajina prochází.
„Za hlavní příčiny snižování stavů sýčků byly donedávna považovány intenzifikace a chemizace v zemědělství. Poslední výzkumy také ukazují, že pro sýčka je v současné krajině nejrizikovější lidská infrastruktura – tedy síť silnic, tratí a také vertikální dutiny“, doplnil Lukáš Kadava z Východočeské pobočky České společnosti ornitologické.
Hnízdiště sýčka jsou zjišťována zejm. ve stodolách, ve starých sadech, zemědělských družstvech, ale i v panelákové zástavbě. Sýček je stálá sova a taktéž mláďata osidlují blízké okolí hnízdiště. To může být dalším rizikem – v případě vymizení sýčka z několika míst se populace stále více stává v rámci území republiky ostrůvkovitou bez větší šance na znovuosídlení prázdných míst.
Během mapování nemají ornitologové kapacity pro kontrolu všech potenciálně vhodných míst. Proto se obracejí s prosbou o pomoc na veřejnost: „ Majitelé nemovitostí či lidé bydlící v blízkosti zemědělských farem či jejich pracovníci mají často nejlepší přehled o tom, co jim za humny v noci houká. Proto budeme vděčni za jakékoli zprávy o výskytu sýčka. Na stránkách www.vcpcso.cz naleznete pro porovnání hlas sýčka a příslušné kontakty“ prosí veřejnost o pomoc Lukáš Kadava.
„Březen a duben jsou měsíce, kdy je vokální aktivita samců nejvyšší. V tuto dobu dochází k obhajování teritoria. Sýčka lze zaslechnout i v dalších jarních měsících, sice vzácněji, zato je však již větší šance, že se jedná o místní již hnízdící ptáky“, doplnil Martin Šálek.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk




