Tiskové zprávy
Jihočeské matky: Otevřený dopis českému premiérovi Vladimíru Špidlovi
Vážený pane premiére,
bohužel nemůžeme souhlasit s Vaším názorem, který byl zveřejněn dne 29. března 2004 agenturou ČTK, že „v dohledné době budou státy následovat příklad Finska a vsadí na využívání jaderné energie“.
Realita je totiž zcela jiná: Polsko, Lotyšsko, Estonsko, Kypr, Malta, Rakousko, Irsko, Dánsko, Lucembursko, Portugalsko a Řecko jsou státy, které energii z jádra nikdy nezačaly využívat.
Itálie se po havárii v Černobylu rozhodla pro odstavení všech svých jaderných reaktorů. V roce 1990 bylo rozhodnuto o demolici všech italských jaderných elektráren.
Švédsko zvolilo v roce 1980 cestu odstoupení od využívání jaderné energie. Přestože ve Švédsku v současné době probíhají diskuse o využívání jaderné energie, je rozhodnutí o odstoupení z jaderného programu stále platné. Holandsko rozhodlo o odstoupení z jaderného programu v roce 1996, Německo v roce 1998 a Belgie o rok později.
Ve Španělsku probíhají vážné diskuse o ukončení využívání jaderné energie.
Z dnešních 25 zemí Evropské unie trvají na využívání jaderné energie jenom tři země – Finsko, Česká republika a Francie.
Velká Británie vypracovala v roce 2003 novou energetickou strategii shrnutou v tzv. Bílé knize. Nové jaderné reaktory nejsou součástí této strategie.
Ve Spojených státech nebyla od 70. let podána žádná žádost na výstavbu jaderné elektrárny, ačkoli Bushova administrativa jadernou energii podporuje.
Stále méně států – jak je zřejmé z výše uvedených příkladů – využívá k pokrytí svých energetických potřeb výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Důvodů je více: provoz jaderných elektráren je spojen s velkými riziky a možnými zdravotními následky, dodnes nebyla vyřešena otázka konečného skladování jaderných odpadů. Využívání energie z jádra je navíc ekonomicky nevýhodné.
Neslavným příkladem ekonomické „výhodnosti“ jaderných elektráren je v Evropské unii britský jaderný koncern British Energy, který musel být v roce 2003 zachráněn před bankrotem miliardovou subvencí. Tato finanční podpora se v Evropské unii nesetkala s velkým nadšením, především u komisaře pro hospodářskou soutěž Maria Montiho
Francouzský jaderný koncern EdF byl již odsouzen Evropskou unií a měl by Francii vrátit všechny subvence, které mu byly v minulosti státem vyplaceny.
Pevně věříme, že politici v České republice jednou pochopí, že využívání jaderné energie ekonomicky nevýhodné a ekologicky nezodpovědné.
S přátelskými pozdravy
Dana Kuchtová, Jihočeské matky, České Budějovice
Pavel Vlček, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, České Budějovice
Mathilde Halla, Atomstopp International – WISE Austria, Hornorakouská platforma proti atomovému nebezpečí, Linec
Bernd Scheibner, Bayerische Plattform gegen Atomgefahren, Pasov
bohužel nemůžeme souhlasit s Vaším názorem, který byl zveřejněn dne 29. března 2004 agenturou ČTK, že „v dohledné době budou státy následovat příklad Finska a vsadí na využívání jaderné energie“.
Realita je totiž zcela jiná: Polsko, Lotyšsko, Estonsko, Kypr, Malta, Rakousko, Irsko, Dánsko, Lucembursko, Portugalsko a Řecko jsou státy, které energii z jádra nikdy nezačaly využívat.
Itálie se po havárii v Černobylu rozhodla pro odstavení všech svých jaderných reaktorů. V roce 1990 bylo rozhodnuto o demolici všech italských jaderných elektráren.
Švédsko zvolilo v roce 1980 cestu odstoupení od využívání jaderné energie. Přestože ve Švédsku v současné době probíhají diskuse o využívání jaderné energie, je rozhodnutí o odstoupení z jaderného programu stále platné. Holandsko rozhodlo o odstoupení z jaderného programu v roce 1996, Německo v roce 1998 a Belgie o rok později.
Ve Španělsku probíhají vážné diskuse o ukončení využívání jaderné energie.
Z dnešních 25 zemí Evropské unie trvají na využívání jaderné energie jenom tři země – Finsko, Česká republika a Francie.
Velká Británie vypracovala v roce 2003 novou energetickou strategii shrnutou v tzv. Bílé knize. Nové jaderné reaktory nejsou součástí této strategie.
Ve Spojených státech nebyla od 70. let podána žádná žádost na výstavbu jaderné elektrárny, ačkoli Bushova administrativa jadernou energii podporuje.
Stále méně států – jak je zřejmé z výše uvedených příkladů – využívá k pokrytí svých energetických potřeb výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Důvodů je více: provoz jaderných elektráren je spojen s velkými riziky a možnými zdravotními následky, dodnes nebyla vyřešena otázka konečného skladování jaderných odpadů. Využívání energie z jádra je navíc ekonomicky nevýhodné.
Neslavným příkladem ekonomické „výhodnosti“ jaderných elektráren je v Evropské unii britský jaderný koncern British Energy, který musel být v roce 2003 zachráněn před bankrotem miliardovou subvencí. Tato finanční podpora se v Evropské unii nesetkala s velkým nadšením, především u komisaře pro hospodářskou soutěž Maria Montiho
Francouzský jaderný koncern EdF byl již odsouzen Evropskou unií a měl by Francii vrátit všechny subvence, které mu byly v minulosti státem vyplaceny.
Pevně věříme, že politici v České republice jednou pochopí, že využívání jaderné energie ekonomicky nevýhodné a ekologicky nezodpovědné.
S přátelskými pozdravy
Dana Kuchtová, Jihočeské matky, České Budějovice
Pavel Vlček, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, České Budějovice
Mathilde Halla, Atomstopp International – WISE Austria, Hornorakouská platforma proti atomovému nebezpečí, Linec
Bernd Scheibner, Bayerische Plattform gegen Atomgefahren, Pasov
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
