Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Pesticidy kolem nás mění vývoj malých dětí
20. února 2003 | Hnutí Duha, tel: 604 202470
Stovky tun pesticidů, které podle nových zjištění vědců mohou narušovat funkci hormonů a jsou podezřelé ze spoluodpovědnosti za rapidně rostoucí počet případů některých druhů rakoviny, vývojových vad a klesající kvalitu lidského spermatu, končí každoročně na českých polích, vinicích a v sadech. Dokumentuje to rozsáhlá studie, kterou dnes vydává Hnutí DUHA.
Mezi nejdůležitější patří mimo jiné atrazin, běžně používaný na kukuřici, vinclozolin, kterým se postřikují hlavně vinice, alachlor určený k ničení plevelů v polích řepky či thiram, pesticid vyvinutý k ochraně obilí a ovocných sadů. Podobné účinky mají také některé už zakázané přípravky včetně DDT.
Vědci zjistili, že společně s dalšími chemickými látkami, jako jsou polychlorované bifenyly, dioxiny a ftaláty, imitují hormony či naopak blokují jejich účinek v těle. Mohou tak komplikovanými mechanismy narušovat důležité pochody během vývoje malých dětí i plodu v těle matky. V tomto období života totiž velmi malá, přesně dávkovaná, cílená, načasovaná a vzájemně koordinovaná množství hormonů určují například správné formování mozku a pohlavních orgánů dítěte. Vady se často projevují až v dospělosti, o několik desetiletí později.
Lékaři se domnívají, že právě tyto pesticidy a další látky proto mohou nést částečnou odpovědnost za některé varující zdravotní trendy:
- Množství spermií v lidském spermatu se podle některých studií za 50 let snížilo asi o 40 %.
- Počet případů rakoviny varlat, nejčastějšího druhu karcinomu u mladých mužů, se v průmyslových zemích u lidí do 50 let zvyšuje o 2-4 % ročně. Přibývá i případů rakoviny prsu.
- Roste četnost různých vývojových poruch pohlavních orgánů mužů i žen.
- Věk, ve kterém ženy dospívají, se každé desetiletí o několik měsíců snižuje. Mezi narozenými dětmi také záhadně přibývá dívek.
Experimenty na laboratorních zvířatech ukázaly, že tyto pesticidy a další takzvané endokrinní disruptory způsobují snížení množství spermií a feminizaci samců (úbytek samčích znaků), posunutí věku, ve kterém zvířata dosahují puberty, abnormální zvětšení prostaty i další zdravotní vady. Vědci jim připisují také některé poruchy pozorované v přírodě: deformace varlat i vaječníků či zmenšené penisy u floridských aligátorů, nízkou kvalitu spermatu a deformace varlat pum, poruchy rozmnožování u norků, homosexuální chování racků, maskulinizaci (objevující se samčí znaky) samic mořských měkkýšů a další.
Navíc tyto látky účinkují už v dávkách donedávna považovaných za bezpečné. Směs pesticidů atrazinu a aldicarbu s dusičnany v koncentracích, které odpovídají znečištění podzemních vod v amerických zemědělských regionech, mění u laboratorních myší hmotnost těla, hladinu hormonů štítné žlázy i míru agresivity. Podobné účinky při extrémně nízkých dávkách byly objeveny u pesticidů vinclozolinu, atrazinu či endosulfanu nebo u bisfenolu-A, plastu používaného v konzervách a dětských lahvích.
Podezření odborníků podporují některé trendy:
- Průzkumy mezi členy dánského sdružení ekologických zemědělců zjistily, že ve srovnání s různými skupinami dělníků nebo se vzorkem běžných zaměstnanců letecké společnosti mají v průměru podstatně více spermií. Farmářům, kteří minimálně čtvrtinu svého jídla vaří z biopotravin, naměřili o 43 % vyšší koncentraci spermatu.
- Ve Španělsku se ukázalo, že počet případů chlapců s vývojovou vadou, vinou které varlata během embryonálního vývoje zůstávají v břišní dutině, stoupá v jednotlivých obcích s místní spotřebou pesticidů.
- Studie mexických matek zjistila, že čím více mají DDE v mateřském mléce, tím kratší dobu mohou kojit.
V Německu je zakázáno dvanáct z nejvíce rizikových pesticidů, které se u nás běžně užívají - mimo jiné atrazin, acetochlor či alachlor.
V roce 2001 (poslední dostupná data) české zemědělství spotřebovalo přes 1 200 tun pesticidů s prokázanými hormonálními účinky nebo podezřením z nich. Hnutí DUHA proto prosazuje:
- zákaz pesticidů s prokázanými hormonálními účinky
- pozastavení registrace podezřelých přípravků, dokud výrobci neprokáží bezpečnost
- aby potravinářský průmysl a obchodní řetězce požadovaly po svých dodavatelích vyloučení rizikových pesticidů.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
"Studie mapuje nové objevy v oblasti narušování účinku hormonů chemickými látkami a tím způsobených vývojových vad, rakoviny či poškození rozmnožovací soustavy. Vědci kousek po kousku skládají složitou mozaiku tohoto problému. Vinou komplikovaných vzájemných vazeb mezi různými látkami a dalšími faktory možná nikdy nebudeme vědět všechno do puntíku. Patrně nikdy nepůjde prokázat, že konkrétně pesticid x způsobuje y procent případů vývojové vady w. Vědci ale varují, že riziko je velké, a doporučují přistoupit k razantním opatřením ke snížení znečištění. Nejvíce ohrožené jsou malé děti a zárodky v těle matky. Stát by měl pesticidy s hormonálními účinky zakázat a podezřelým přípravkům pozastavit registraci. Odpovědnost nesou i potravinářské společnosti a obchodní řetězce, které musí svým zákazníkům zajistit čisté, kvalitní i bezpečné zboží a požadovat proto po svých dodavatelích, aby tyto typy pesticidů nepoužívali. Na českých polích a v sadech se každoročně použijí stovky tun několik typů pesticidů, které mají tyto účinky."
- Studii lze stáhnout na: www.hnutiduha.cz/publikace/studie/EDpesticidy.pdf
- Stručný informační list, který problém shrnuje: www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/zemed/zemed5.html nebo www.hnutiduha.cz/ publikace/infolisty/pdf/pesticidy.pdf
Zpracování studie umožnila laskavá podpora Česko-německého fondu budoucnosti.
Mezi nejdůležitější patří mimo jiné atrazin, běžně používaný na kukuřici, vinclozolin, kterým se postřikují hlavně vinice, alachlor určený k ničení plevelů v polích řepky či thiram, pesticid vyvinutý k ochraně obilí a ovocných sadů. Podobné účinky mají také některé už zakázané přípravky včetně DDT.
Vědci zjistili, že společně s dalšími chemickými látkami, jako jsou polychlorované bifenyly, dioxiny a ftaláty, imitují hormony či naopak blokují jejich účinek v těle. Mohou tak komplikovanými mechanismy narušovat důležité pochody během vývoje malých dětí i plodu v těle matky. V tomto období života totiž velmi malá, přesně dávkovaná, cílená, načasovaná a vzájemně koordinovaná množství hormonů určují například správné formování mozku a pohlavních orgánů dítěte. Vady se často projevují až v dospělosti, o několik desetiletí později.
Lékaři se domnívají, že právě tyto pesticidy a další látky proto mohou nést částečnou odpovědnost za některé varující zdravotní trendy:
- Množství spermií v lidském spermatu se podle některých studií za 50 let snížilo asi o 40 %.
- Počet případů rakoviny varlat, nejčastějšího druhu karcinomu u mladých mužů, se v průmyslových zemích u lidí do 50 let zvyšuje o 2-4 % ročně. Přibývá i případů rakoviny prsu.
- Roste četnost různých vývojových poruch pohlavních orgánů mužů i žen.
- Věk, ve kterém ženy dospívají, se každé desetiletí o několik měsíců snižuje. Mezi narozenými dětmi také záhadně přibývá dívek.
Experimenty na laboratorních zvířatech ukázaly, že tyto pesticidy a další takzvané endokrinní disruptory způsobují snížení množství spermií a feminizaci samců (úbytek samčích znaků), posunutí věku, ve kterém zvířata dosahují puberty, abnormální zvětšení prostaty i další zdravotní vady. Vědci jim připisují také některé poruchy pozorované v přírodě: deformace varlat i vaječníků či zmenšené penisy u floridských aligátorů, nízkou kvalitu spermatu a deformace varlat pum, poruchy rozmnožování u norků, homosexuální chování racků, maskulinizaci (objevující se samčí znaky) samic mořských měkkýšů a další.
Navíc tyto látky účinkují už v dávkách donedávna považovaných za bezpečné. Směs pesticidů atrazinu a aldicarbu s dusičnany v koncentracích, které odpovídají znečištění podzemních vod v amerických zemědělských regionech, mění u laboratorních myší hmotnost těla, hladinu hormonů štítné žlázy i míru agresivity. Podobné účinky při extrémně nízkých dávkách byly objeveny u pesticidů vinclozolinu, atrazinu či endosulfanu nebo u bisfenolu-A, plastu používaného v konzervách a dětských lahvích.
Podezření odborníků podporují některé trendy:
- Průzkumy mezi členy dánského sdružení ekologických zemědělců zjistily, že ve srovnání s různými skupinami dělníků nebo se vzorkem běžných zaměstnanců letecké společnosti mají v průměru podstatně více spermií. Farmářům, kteří minimálně čtvrtinu svého jídla vaří z biopotravin, naměřili o 43 % vyšší koncentraci spermatu.
- Ve Španělsku se ukázalo, že počet případů chlapců s vývojovou vadou, vinou které varlata během embryonálního vývoje zůstávají v břišní dutině, stoupá v jednotlivých obcích s místní spotřebou pesticidů.
- Studie mexických matek zjistila, že čím více mají DDE v mateřském mléce, tím kratší dobu mohou kojit.
V Německu je zakázáno dvanáct z nejvíce rizikových pesticidů, které se u nás běžně užívají - mimo jiné atrazin, acetochlor či alachlor.
V roce 2001 (poslední dostupná data) české zemědělství spotřebovalo přes 1 200 tun pesticidů s prokázanými hormonálními účinky nebo podezřením z nich. Hnutí DUHA proto prosazuje:
- zákaz pesticidů s prokázanými hormonálními účinky
- pozastavení registrace podezřelých přípravků, dokud výrobci neprokáží bezpečnost
- aby potravinářský průmysl a obchodní řetězce požadovaly po svých dodavatelích vyloučení rizikových pesticidů.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
"Studie mapuje nové objevy v oblasti narušování účinku hormonů chemickými látkami a tím způsobených vývojových vad, rakoviny či poškození rozmnožovací soustavy. Vědci kousek po kousku skládají složitou mozaiku tohoto problému. Vinou komplikovaných vzájemných vazeb mezi různými látkami a dalšími faktory možná nikdy nebudeme vědět všechno do puntíku. Patrně nikdy nepůjde prokázat, že konkrétně pesticid x způsobuje y procent případů vývojové vady w. Vědci ale varují, že riziko je velké, a doporučují přistoupit k razantním opatřením ke snížení znečištění. Nejvíce ohrožené jsou malé děti a zárodky v těle matky. Stát by měl pesticidy s hormonálními účinky zakázat a podezřelým přípravkům pozastavit registraci. Odpovědnost nesou i potravinářské společnosti a obchodní řetězce, které musí svým zákazníkům zajistit čisté, kvalitní i bezpečné zboží a požadovat proto po svých dodavatelích, aby tyto typy pesticidů nepoužívali. Na českých polích a v sadech se každoročně použijí stovky tun několik typů pesticidů, které mají tyto účinky."
- Studii lze stáhnout na: www.hnutiduha.cz/publikace/studie/EDpesticidy.pdf
- Stručný informační list, který problém shrnuje: www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/zemed/zemed5.html nebo www.hnutiduha.cz/ publikace/infolisty/pdf/pesticidy.pdf
Zpracování studie umožnila laskavá podpora Česko-německého fondu budoucnosti.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk