MŽP ČR: Pět let od ničivých povodní na Moravě a aktuální připravenost ČR na možné povodňové události podobného rozsahu

V červenci 1997 zasáhla území naší republiky povodeň, která svým rozsahem a důsledky byla ve 20. století zcela mimořádná. Tato povodeň na Moravě, ve Slezsku a ve východních Čechách překonala dosavadní zkušenosti současné generace, svojí mohutností, délkou trvání, velikostí zasaženého území a rozsahem vzniklých škod. Zároveň však přinesla množství nových poznatků a poučení, které byly využity k celkovému zlepšení systému ochrany před povodněmi v České republice. Pět let od této ničivé pohromy je příležitostí zhodnotit, jak je Česká republika připravena na možnou povodňovou událost stejného rozsahu a jak by pracovaly jednotlivé složky integrovaného záchranného systému, aby ochránily lidské životy, majetek občanů i majetek měst a obcí. Ochranu před povodněmi koordinuje Ústřední povodňová komise, které předsedá ministr životního prostředí ČR.

Jak předvídat povodně ?

Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných toků (Povodí s.p.). ČHMÚ po povodni roce 1997 sjednotil systém meteorologických a hydrologických předpovědních pracovišť a vytvořil centrální předpovědní pracoviště v Praze-Komořanech a 6 regionálních předpovědních pracovišť na pobočkách ústavu v bývalých krajských městech.

Hlavním účelem předpovědní povodňové služby je informovat povodňové orgány a ostatní účastníky povodňové ochrany o nebezpečí vzniku povodně a o jejím vývoji. Předpovědní pracoviště vydávají při očekávání extrémních meteorologických nebo hydrologických jevů upozornění a výstrahy, v průběhu povodně pak informační zprávy o jejím dosavadním a očekávaném vývoji. Denně se vydává hydrologická předpověď, v současné době pro 18 předpovědních profilů na hlavních tocích (viz.obrázek).


Realizovaná opatření ČHMÚ v období 1998-2002
· Podchycení lokálních přívalových srážek je možné pouze s využitím informací meteorologických radarů. Po uvedení do provozu nového radaru na střední Moravě v dubnu 1996 byla provedena výměna zastaralého radarového systému v Praze za moderní radar v Brdech. Oba radary jsou zapojeny do mezinárodní výměny.
· Pro předpověď srážek využívá ČHMÚ výstupy numerických modelů provozovaných meteorologickými službami některých evropských zemí, zejména regionálního modelu ALADIN, který poskytuje předpověď srážek na 48 hodin. Model je počítán pro region střední Evropy na ČHMÚ v Praze .
· V roce 2002 vstoupila Česká republika do Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), což umožnilo ČHMÚ přístup k předpovědi srážek na 5 až 8 dní dopředu.
· Hlásná vodoměrná síť podchycuje hlavní toky a je postupně automatizována ve spolupráci ČHMÚ a podniků Povodí. V současné době je automatizováno cca 80% hlásných profilů kategorie A, ze kterých jsou data přenášena na předpovědní pracoviště ČHMÚ a na vodohospodářské dispečinky Povodí. Ve 35 stanicích jsou osazeny systémy s hlasovými simulátory, které poskytují přímou informaci přes veřejnou telefon síť.
· Zvýšenou pozornost věnuje ČHMÚ technickému stavu stanic. Pro zrychlení a zkvalitnění měření povodňových průtoků byly pořízeny dva speciálně vybavené měřící vozy, které jsou na pracovištích v Praze a v Brně.

Zpracování a distribuce povodňových předpovědí
· Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ zvládne distribuci informací na povodňové orgány a další uživatele s celostátní a regionální působností (včetně dispečinků Povodí). Pro zabezpečení včasného průniku informací na úroveň okresů a obcí byl zavedena distribuce prostřednictvím složek HZS a jeho spojových prostředků. Tím je současně zabezpečena dostupnost meteorologických a hydrologických informací pro orgány krizového řízení a IZS.
· Pro širší informovanost veřejnosti je využívána možnost šíření obecných informací pomocí relací v České televizi a českém rozhlase. Na teletextu ČT1 byla zřízena stránka, která uvádí aktuální informace o dosažených stupních povodňové aktivity na tocích v ČR. V roce 2001 zřídil ČHMÚ vlastní internetovou stránku s aktuálními informacemi hlásné povodňové služby.


Nová opatření zabezpečující ochranu obyvatelstva

Analýza katastrofy a činnost jednotlivých záchranných a likvidačních složek státní správy, jejich přípravy, koordinace činnosti, vybavenosti záchranářů, spolupráce s povodňovými a státními orgány při řešení tak obrovské živelní katastrofy ukázala na potřebu zásadních změn dosavadního systému.

Organizační změny byly zajištěny zejména vydáním nových zákonů a předpisů:

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., které zpřesnily působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení.
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (dále IZS) a vyhláška Ministerstva vnitra (MV) č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS, vymezuje IZS, stanovuje jeho složky a jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., rozpracovává zásady koordinace složek IZS při společném zásahu, zásady spolupráce, podrobnosti o úkolech operačních a informačních středisek, stanovuje obsah a způsob zpracování dokumentace IZS, zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu, zásady způsobu krizové komunikace a spojení v IZS.
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR (dále HZS ČR), který zřizuje generální řiditelství HZS ČR, HZS krajů a operační a informační střediska IZS. Zákon stanovuje práva a povinnosti příslušníků HZS ČR.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, který mimo jiné řeší správu vodních toků, správu povodí, ochranu vodních děl, ochranu před povodněmi a výkon státní správy.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon č. 219/ 1999 Sb., o ozbrojených silách ČR a další novelizace stávajících zákonů.
Směrnice Náčelníka generálního štábu Armády ČR pro poskytování vojenské záchranné výpomoci při pohromách ze dne 24.8.1998 byla aktualizována v souvislosti s přijetím zákona č.219/1999 Sb.a zákona č.239/2000 Sb.

Zlepšení vybavenosti záchranných útvarů, jednotek požární ochrany, vybraných vojenských jednotek a dalších záchranářů speciální technikou a prostředky pro řešení povodní.
Vojenské záchranné útvary civilní ochrany byly vybaveny zvýšenými počty ženijní techniky, vyprošťovacími prostředky, mobilní čerpací technikou, čluny na vodu, potápěčskými prostředky, vysoušeči domů, úpravnou vody a další potřebnou technikou.
Jednotky požární ochrany byly doplněny o vysoušeče (určeno pro obyvatelstvo), mobilní čerpací jednotky s vysokým výkonem 500 m3h-1 , malá čerpací technika (pro svépomoc občanů), protipovodňové stěny, pryžové vaky a další prostředky ( vybavení Hasičského záchranného sboru ).
Ve spolupráci se SSHR vznikl program “povodně”, který zahrnuje nákup a vybavení Hasičských záchranných sborů krajů pro řešení velkých povodní.

Vybudování pracovišť operačních a informačních středisek (OPIS) Hasičského záchranného sboru ČR a zabezpečení jejich nepřetržité činnosti pro koordinaci složek IZS při vzniku krizové situace, a to včetně vzniku přirozených a zvláštních povodní. OPIS zabezpečují v případě povodňového ohrožení vyrozumění státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, varování ohroženého obyvatelstva, úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce podle dokumentace IZS.

Vybudování krizových pracovišť a zabezpečení činnosti krizových štábů kraje, okresu a obce pro řešení krizových situací při vzniku mimořádné události, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav. Při vzniku katastrofické přirozené povodně a zvláštní povodni se předpokládá vyhlášení stavu nebezpečí a tato situace se bude řešit krizovými štáby podle územně příslušných havarijních plánů, které obsahují územně příslušné povodňové plány a Plány ochrany území pod vybraným vodním dílem před zvláštní povodní.

Výstavba jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV) varování a vyrozumění je v ČR zabezpečeno jednotným systémem varování a vyrozumění (JSVV). Tento jednotný systém se dělí na část dálkového spouštění nazývanou Systém selektivního radiového návěštění (SSRN) a část ovládanou pouze místně pomocí tlačítek. Do SSRN je zapojeno téměř 5 tisíc, místně je ovládáno asi 500 sirén.
Po roce 1997 nastal kvalitativní i kvantitativní posun v oblasti varování. Bezprostředně po povodních byly formou darů nebo přímým nákupem dodány (vystavěny) elektronické sirény v horských a podhorských lokalitách okresů Bruntál, Šumperk, Jeseník. V následujícím roce byly zahájeny výstavby převážně elektronických sirém v městech a okresech postižených povodněmi. Na výstavbě se podílely zejména města, např. Olomouc nebo byly sdruženy prostředky MO-HÚ CO CR a OkÚ jako např. Frýdek Místek.
Poprvé se objevily městské resp. obecní rozhlasy schopné připojení do SSRN. Tento nový prvek lze použít v menších lokalitách. Svými vlastnostmi se blíží elektronickým sirénám, mezi které je v číselných přehledech uváděn.

Obecně lze konstatovat, že v povodněmi postižených oblastech je v současné době nejvyšší koncentrace varovných prvků. Také podíl elektronických sirén je zde nejvyšší. Přes 30 % podílu elektronických sirén najdeme právě v okresech Bruntál, Frýdek Místek, Opava, Olomouc. V současné době jsou do JSVV zařazeny všechny sirény . Z hlediska vlastnictví je nejvíc siréne v majetku HZS ČR – 4637, 368 v majetku ČEZ, v majetku orgánů státní správy a samosprávy je 508 sirén ( 166 OkÚ, 85 MěÚ, 82 OÚ, 175 magistráty).


Zabezpečení fungujícího telefonní nebo jiného spojení po celou dobu povodní všech povodňových orgánů, krizových orgánů a záchranných a likvidačních složek, je řešeno krizovými mobilními telefony, které zabezpečují prioritní nepřetržité spojení.

Zajištění nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, krajskými úřady, vybranými okresními úřady a obcemi připravilo Směrnici čj. 41658/2001-6000 ze dne 20. prosince 2001, kterou se upravuje postup orgánů krajů, okresních úřadů a orgánů obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou. Směrnice byla uveřejněna ve Věstníku vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí, ročník 1 částka 10.

Rozpracovaná a připravovaná opatření resortů vnitra a obrany

Novelizace Metodického pokynu k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby -doplnit problematiku zvláštních povodní, které vyžadují včasné varování ohroženého obyvatelstva, úplnou evakuaci a rychlou reakci záchranných sil.

Zabezpečení majiteli (správci) významných vodu vzdouvajících vodních děl varování obyvatelstva na a pod vodním dílem (sirény, rozhlas).

Propojení monitorovacího a informačního systému správců významných vodních toků a územně příslušných operačních informačních středisek Hasičského záchranného sboru ČR.

Zpracování Plánu ochrany pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní – plán bude součástí územně příslušných havarijních plánů okresů a krajů. Je zpracováván podle vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS. Pro zpracování plánů musí být zajištěny od správců (majitelů) vybraných vodních děl údaje o předpokládané havárii vodního díla se vznikem zvláštní povodně, hydrologické údaje o povodňové vlně vzniklé při zvláštní povodni, stanovení území ohroženého zvláštní povodní. Po zabezpečení podkladové dokumentace orgány havarijního plánování zpracují plán. Jde o finančně náročný úkol a předpokládá se plnit do konce roku 2004.

Příprava Rámcové smlouvy mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem obrany o spolupráci v oblasti integrovaného záchranného systému. Na základě této smlouvy budou uzavírány realizační dohody o konkrétní spolupráci.

Příprava Směrnice Náčelníka generálního štábu Armády ČR k použití sil a prostředků Armády ČR v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie ČR



Finanční zabezpečení likvidace škod po povodních

Celkové zhodnocení využití vyčleněných prostředků k řešení následků povodňové katastrofy v roce 1997 a následků záplav v roce 1998:

K řešení následků povodní, které v letech 1997 a 1998 postihly Českou republiku, bylo Parlamentem a vládou ČR vyčleněno téměř 17 mld. Kč. Z nich převažující část byla uvolněna z mimorozpočtových zdrojů, především pak z výnosů privatizačních procesů. Z těchto cca 17 mld. Kč bylo do konce roku 2001 určeno k odstraňování povodňových škod celkem 16,7 mld. Kč (údaje podle státních závěrečných účtů).

Z těchto 16,7 mld. Kč bylo:
· Prostřednictvím státního rozpočtu poskytnuto 15,2 mld Kč (údaje podle státních závěrečných účtů, po vyloučení prostředků převáděných při finančním vypořádání do příštího roku) týkalo prostředků uvolňovaných, kde z celkově vyčleněných prostředků (včetně úroků připsaných v jednotlivých letech) použito 15,0 mld. Kč, zůstalo k převodu do roku 2002, resp. do dalších let, cca 0,2 mld. Kč.

Největší objem prostředků určených k řešení následků povodní byl čerpán prostřednictvím státního rozpočtu v letech 1997 a 1998, kdy dosáhl celkové výše cca 11,8 mld Kč. V dalších letech bylo využití prostředků vyčleněných pro tento účel již výrazně nižší (v roce 1999 činilo 1,8 mld Kč, v roce 2000 již jen 1,0 mld Kč a v roce 2001 již jen 0,4 mld. Kč), kdy byly uvolňovány prakticky již jen prostředky převáděné z minulých let. Významnou částí celkových zdrojů jsou i úroky z prostředků uložených na bankovním účtu, které dosáhly výše téměř 264 mil. Kč.
· Pozemkový fond ČR se podílel na úhradě těchto výdajů částkou cca l,0 mld. Kč, a to v roce 1997.
· V kapitole Ministerstva zemědělství byly prostředky uvolněné ze zvláštního účtu využity vesměs k odstranění škod na vodních tocích a vodohospodářských zařízeních a k řešení ostatních povodňových škod, celkové čerpání povodňových výdajů v hodnoceném roce tak dosáhlo 0,4 mld. Kč. (V roce 2001 na základě usnesení Poslanecké sněmovny č. 1713 ze dne 13. července 2001 bylo pro kapitolu MZe ze Státních finančních aktiv uvolněno k tomuto účelu 67,5 mil. Kč).
· Na financování likvidace následků povodní se podílel rovněž Státní fond životního prostředí. K úhradě povodňových škod přitom využíval jak svých vlastních prostředků, tak prostředků zvláštního účtu, který byl pro finanční pomoc oblastem postiženým povodněmi zřízen z rozhodnutí vlády ČR. Kromě prostředků vyčleněných usnesením vlády č. 415/97 ve výši 150 mil.Kč byly dále využívány prostředky uvolněné ministrem životního prostředí na základě doporučení Rady Fondu. Prostředky měly formu účelové dotace, poskytované obcím a městům k odstraňování povodňových škod na ČOV. V roce 2001 nebyly již žádné prostředky uvolněny. Od počátku poskytování těchto dotací bylo do konce roku 2001 uvolněno z prostředků SFŽP více než 325 mil. Kč vráceny do Fondu byly nevyčerpané prostředky ve výši přes 39 mil. Kč. Použito bylo 0,3 mld. Kč (286 mil. Kč).

Zákonem č.164/1998 Sb. bylo stanoveno, aby vláda České republiky informovala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o použití prostředků převedených z výnosů malé privatizace (změny zákona č. 500/1990 Sb.), včetně skutečných nákladů na konkrétní akce, nejméně jedenkrát ročně, poprvé za rok 1998. Jednalo se o celkovou částku 9,0 mld Kč, která byla vyčleněna v letech 1997 a 1998 z výnosů privatizace. O využití prostředků vyčleněných v letech 1997 až 2000 byla Poslanecká sněmovna podrobně informována v rámci projednávání vládních návrhů státních závěrečných účtů za uvedené roky. Informace vlády vzala Poslanecká sněmovna vždy na vědomí.

Zůstatek účtu SFA k 31.12.2001 činil 178,6 mil. Kč. Tyto prostředky představují disponibilní zdroje pro řešení problematiky povodní v dalších letech. Zákonem o státním rozpočtu na rok 2002 bylo - obdobně jako tomu bylo v předcházejících letech - rozhodnuto o přesunu dosud nevyčerpaných prostředků kapitol a územních rozpočtů ke stejným účelům do roku 2002.


Zabezpečení programu prevence před povodněmi od 1. 1. 2002

Dle ust. § 135 zák. č. 254/2001 Sb. O vodách a o změně některých zákonů, bylo s platností od 1.1.2002 schváleno k převodu finančních prostředků ve částce 2,5 mld. Kč na zvláštní účet Státních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů obnovy koryt, vodních toků a vodohospodářských děl ve vlastnictví státu, poškozených v důsledku povodňových katastrof v letech 1997, 1998 a 2000 a na částečné financování programu protipovodňových opatření na vodních tocích a vodohospodářských zařízení.
Jelikož z rozpočtu pro roky 2002- 2005 nebylo možné očekávat pro tento Program prevence před povodněmi (329 060) postačující finanční prostředky, kromě zdrojů z účtu Státních finančních aktiv, bylo navrženo získání zahraniční půjčky (úvěru EIB) a její využití, v kombinaci s nerozpočtovým kofinancováním ze strany obcí, krajů a správců vodních toků.
Dne 28.5.2002 byla v Praze ministrem financí podepsána, v souladu se zákonem č. 123/2002 Sb., smlouva o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu Podpora investičních opatření na ochranu před povodněmi v České republice v rámci Programu prevence před povodněmi, do výše 60 mil. EUR. Splatnost úvěru je do 31.12. 2022.
Na financování v rámci programu prevence před povodněmi, kde mají být realizována opatření k retenci a retardaci povodňových přítoků v nejohroženějších povodí řeky Moravy , horní části Labe a řeky Odry, je již připraveno 4,15 mld. Kč.
Finanční prostředky by neměly být použity na již připravované akce, ale měly být použity na určené priority, protože ne vždy připravené akce protipovodňových aktivit jsou nejdůležitější.





Předpoklad časového čerpání finančních zdrojů pro realizaci protipovodňových opatření
(v mil. Kč) v letech 2002-2005.

Rok Účet SFA*) Půjčka MFI**) Dotace SR Správci vodních toků Celkem
(mil. Kč)
2002 190 -- 100 20 310
2003 400 300 150 50 900
2004 560 600 150 60 1 370
2005 0***) 1 100 400 70 1 570
Celkem 1 150 2 000 800 200 4 150****)
*) zvláštní účet Státních finančních aktiv
**) mezinárodní finanční instituce; předpokládá se dočerpání půjčky nejdéle do 30. 6. 2006
***) eventuální převod nevyčerpaných finančních prostředků z roku 2004
****) část finančních prostředků z roku 2002 bude využita na dokončení rozestavěných staveb
z let 1999-2000, a proto nebude možno tyto prostředky použít v rámci zahraniční půjčky


Finanční pomoc občanům a obcím při likvidaci škod po povodních

Povodňové půjčky

Program poskytování státních půjček na opravy bytového fondu pro rok 1997 určený pro obce postižené záplavami:

- usnesením vlády č. 470 z 13. srpna 1997 byla uvolněna na půjčky obcím do Fondu rozvoje bydlení ( dále jen "FRB" ) částka 500 mil. Kč.
- usnesením vlády č. 589 z 25. září 1997 byla uvolněna do FRB další částka 400 mil. Kč.
Celkem na "Záplavy 97" bylo uvolněno ve dvou částech 900 mil. Kč.

Program poskytování státních půjček na opravy bytového fondu pro rok 1998
určený pro obce postižené záplavami:
- usnesením vlády č. 505 z 5. srpna 1998 byla uvolněna částka 115 mil. Kč.

"Živelní pohroma 1999" (krupobití)
- usnesením vlády č. 826 z 28. července 1999 byla uvolněna částka 12,625 mil. Kč.
Z toho v rámci okresu Tábor 12,525 mil. Kč a okresu Písek 0,1 mil. Kč.

Dotace obcím postižených záplavami

V rámci Programu podpory výstavby nájemních bytů pro občany postižené záplavami v roce 1997 byla poskytnuta obcím dotace ve výši 344,2 mil. Kč na 799 bytových jednotek. Z dotace na zabezpečení dočasného ubytování převedlo Ministerstvo pro místní rozvoj na účty příslušných okresních úřadů celkem 154,8 mil. Kč, a to na základě rozsahu škod na bytovém fondu vyčísleném jednotlivými okresními úřady.
Finanční pomoc občanům

Občanům, kteří v důsledku povodně v roce 1997 přišli trvale o své bydlení, byl v souladu s nařízením vlády č. 190/1997 Sb., o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení občanům postiženým povodněmi v roce 1997, ve znění pozdějších předpisů, poskytnut nenávratný příspěvek ve výši 150 tis. Kč za každý byt v odstraňovaném objektu. Dále občané měli možnost volby mezi získáním nájemního bytu, postaveného s mimořádnou státní dotací, nebo nízkoúročené půjčky (4 %) na pořízení rodinného domu nebo bytu do jejich vlastnictví se splatností nejdéle do 20 let a s odkladem splátek nejvýše o tři roky. Mimo to jim byla ze státního rozpočtu poskytnuta náhrada nákladů odstranění stavby.

Dle zjištění u Českomoravské záruční a rozvojové banky bylo v letech 1997 až 1999 uzavřeno 556 povodňových půjček ve výši 435,1 mil. Kč. Z toho: Rok Počet povodňových půjček V mil. Kč
1997 259 208,9
1998 238 180,6
1999 59 45,6
Celkem 556 435,1


Územní plánování s ohledem na zátopová území
Od 1. 7. 1998, v rámci novely stavebního zákona, se stanovená zátopová území stala nedílnou součástí územně plánovací dokumentace a to již v etapě zadání pro její zpracování. To znamená, že již ve fázi, kdy orgán územního plánování navrhuje hlavní cíl a požadavky pro vypracování územně plánovací dokumentace jsou stanovená zátopová území vyhodnocována.
V souvislosti se vznikem krajů plní MMR od 1. 1. 2001 zejména funkci nadřízeného orgánu územního plánování vůči krajům. Při zpracování těchto stanovisek je vždy kontrolována úplnost zpracované dokumentace včetně stanovených zátopových území.

Zpracováno z informací MŽP ČR, MV ČR, MO ČR, MF ČR, MMR ČR.