Auto*Mat, sdružení Eko Břevnov, Sdružení na ochranu Břevnova a Sdružení pro podporu zeleně a ovzduší v Praze 6: Po potížích s Blankou připravuje Praha další dálnici přes Břevnov

Magistrát ještě nedostavěl tunel Blanka, a už připravuje další dálnici. Takzvaná Břevnovská radiála má spojit mimoúrovňovou křižovatku Malovanka přes Vypich s Pražským okruhem. Občanská sdružení i obyvatelé Břevnova ale tvrdí, že stavba za desítky miliard není potřebná a pouze zvýhodní ježdění autem po Praze nad MHD. Termín k uplatnění námitek občanů a úřadů vypršel před několika dny. Nyní je vyhodnocuje ministerstvo životního prostředí. Může nařídit, aby se na projekt radiály zpracoval nezávislý expertní posudek, případně rovnou vybrat některou z variant.

„Břevnovská radiála odporuje Strategickému plánu Prahy a Integrovanému programu snižování emisí. Kvůli ochraně zdraví obyvatel před znečištěným ovzduším a hlukem je nezbytné zklidňovat dopravu, nikoliv přivádět do centra stále více aut,“ říká Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat. Právě to by však radiála podle zveřejněné dokumentace o vlivech na životní prostředí způsobila.

„Radiála by přivedla další desítky tisíc aut do ulic Břevnova. Část dopravy by paradoxně odvedla pouze z Pražského okruhu. Jenže právě ten má zajistit, aby lidé nejezdili zbytečně přes centrum,“ potvrzuje Aleš Ohrablo z občanského sdružení Eko Břevnov. „Jet autem po Praze bude zkrátka čím dál snadnější, takže bude jezdit více lidí a častěji. Půjde přitom o jízdy, které by se dříve vůbec neuskutečnily,“ vysvětluje své obavy Ohrablo.

„Magistrát vůbec nezvažuje zkvalitnění veřejné dopravy, která může obsloužit západní čtvrti Prahy kvalitně a levněji,“ doplňuje Vratislav Filler. Podle něj by mezi priority města měla patřit modernizace železniční trati na Kladno včetně terminálů P+R na Veleslavíně a Dlouhé Míli, tramvajové trati mezi Vypichem a Břevnovem, Motolem a Řepy a především dokončení Pražského okruhu. „Stavba radiály není vůbec potřebná,“ říká Filler.

Ministerstvo životního prostředí nyní porovnává několik variant. Magistrát prosazuje povrchovou trasu – část radiály by měla vést v tunelu, část na povrchu a část dokonce na estakádě. S tím zásadně nesouhlasí občanská sdružení. „Pokud by se radiála vůbec měla stavět, je třeba minimalizovat její ničivý dopad na obytné čtvrti,“ říká Aleš Ohrablo. Sdružení Eko Břevnov proto zpracovalo vlastní návrh, který vede celou trasu radiály v raženém tunelu. „Ačkoliv toto řešení ocenili odborníci ministerstva, magistrát jej odmítá a pro účely porovnání s ostatními variantami ho dokonce účelově znehodnotil,“ diví se Ohrablo.

„Dálniční stavby je nutné vnímat optikou budoucnosti vzdálené nejméně 20 let. Dnes vidíme, jakou chybou byla severojižní magistrála a jak málo přemýšleli její architekti o kvalitě života v Praze. Zpětně je tak rozsáhlé zásahy do organismu města velmi složité napravovat,“ varuje před stavbou další dálniční komunikace Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.

S projektem radiály nesouhlasí ani Národní památkový ústav, protože jeden z portálů dálničního tunelu by zdevastoval předpolí Břevnovského kláštera, který je významnou kulturní památkou, a Letohrádek Hvězda. Hrozí také další poškození charakteru Břevnova, který už těžce zasáhla křižovatka Malovanka. Ta je největší mimoúrovňovou křižovatkou uprostřed obytné čtvrti v celé republice, s plochou větší než Staroměstské náměstí. V souvislosti s radiálou by vzniklo mnoho nových bariér právě u Břevnovského kláštera a na Vypichu.

V neposlední řadě hrozí vyčerpání rozpočtu Prahy na betonových autostrádách a zhoršování veřejné dopravy. Již stavba tunelu Blanka znamená omezení investic do nových prostředků MHD a nových tramvajových tratí, ale i oprav silnic a chodníků. Není jasné, z čeho chce Praha další extrémně drahé dálniční stavby financovat.

Podle představ magistrátu by měla stavba probíhat v letech 2018 – 2021. Prvním krokem k jejímu povolení je proces hodnocení vlivů na životní prostředí. Ten započal již v roce 2005, ministerstvo ale tehdy uznalo námitky občanských sdružení a nařídilo přepracování podkladů. Obsahovaly totiž celou řadu chybných výpočtů a manipulativních závěrů.

Samotné výpočty magistrátu ukazují, že stavba by zhoršila životní prostředí. Jezdit by po ní mělo 70 tisíc vozů, což představuje nárůst osobní dopravy v oblasti Břevnova o 50 % a kamionů dokonce o 199 %. Takový provoz by způsobil další zhoršování kvality ovzduší. Koncentrace oxidů dusíku a jemného polétavého prachu by dokonce přesáhly hygienické limity stanovené zákonem.



Přílohy:

1) Dokumentace o vlivech Břevnovské radiály na životní prostředí je dostupná na webu:
http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP108

2) V případě zájmu vám rádi zašleme celý text připomínek občanských sdružení k dokumentaci o vlivech břevnovské radiály na životní prostředí.

3) Připomínky Auto*Matu k hodnocení vlivů Břevnovské radiály na životní prostředí

Vyjádření k záměru: Břevnovská radiála – stavba č. 7553

Kód záměru: MZP108

Automobilovou dopravu v dotčeném území je nutné primárně řešit v souladu se Strategickým plánem hl. m. Prahy, v souladu se Zásadami územního rozvoje a v souladu s usnesením Rady HMP č. 1701 ze dne 21. 9. 2010, eliminujících zcela nežádoucí efekt celkového nárůstu automobilové dopravy z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Záměr č. 108, u něhož není prokazatelně vyloučen efekt trvalého nárůstu intenzit individuální automobilové dopravy, musí být posuzován primárně v rámci dlouhodobých strategických cílů HMP v oblasti životního prostředí. Aktuálním strategickým cílem na všech úrovních rozhodování, jak je formulován ve výše uvedených dokumentech a ukotven v současném Usnesení Rady HMP, je „zcela nežádoucí efekt celkového nárůstu automobilové dopravy z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel“. Záměr č. 108 je v rozporu s principem nenavyšování kapacity sítě pro IAD a z hlediska investičních i provozních možností HMP je v kolizi se strategickým cílem zvyšování kapacity a kvality sítě veřejné dopravy.

Při zvažování záměru je primární zhodnotit nutnost uvažovaného navýšení kapacity automobilové dopravy vzhledem k nezbytné dopravní obslužnosti území, a to zejména vzhledem k připravovaným záměrům rozvoje veřejné dopravy. Jedná se zejména o doplnění zcela absentujícího modelování provázanosti se dvěma tangenciálními tramvajovými tratěmi: Vypich – Motol a Bílá hora – Řepy. Dále se jedná o chybějící modelování souvislostí s připravovaným prodloužením trasy metra A do Motola a s výstavbou kapacitní kolejové dopravy tzv. „Rychlodráhy na letiště“. Požadujeme doplnění zcela absentujícího modelování provázanosti Záměru se zamýšleným rozvojem sítě veřejné dopravy.

Dotčené území Záměru má vzhledem k jeho charakteru jako sběrné skeletové komunikace pro tranzitní i místní dopravu mnohem větší rozsah. Stavba Břevnovské radiály bude po zprovoznění sloužit jako kapacitní přivaděč individuální automobilové dopravy z rychlostní komunikace R6 a vnějšího Pražského okruhu na ostatní části vnitřního Městského okruhu a navazující komunikační síť. Dopady záměru tedy přímo ovlivní životní prostředí obyvatel rezidujících na území dotčeného městským okruhem, radiálami a veškerou návaznou vnitroměstskou komunikační sítí. Pro ilustraci zmiňujeme, že se jedná o chráněné historické hustě obydlené lokality Dejvic, Letné, Holešovic, Libně, Smíchova a další. Všechny tyto oblasti se po realizaci záměru stanou cílovými oblastmi se zvýšenou intenzitou IAD.

Z hlediska těchto principů má stavba v každé své variantě jednak silný negativní dopad na urbanizované prostředí Prahy nejen v rámci vytváření nových bariér, omezení prostupnosti území pro pěší a cyklistickou dopravu a likvidace rekreačního zázemí, ale také v oblasti vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Pro odpovídající posouzení Záměru požadujeme vyhotovit modely dopadu Záměru vzhledem k celému dotčenému území, včetně MO, radiál a navazující sítě komunikací a to nikoli pouze v momentu zprovoznění Záměru, ale také v horizontu 5, 10 a 20 let od jeho realizace. Díky efektu vyvolané (indukované) dopravy reálně hrozí, že životní prostředí a zdraví může být negativní jevem dopravní indukce zhoršeno právě v delším časovém období.

Současný charakter procesu EIA se zaměřuje především na emise v ovzduší a hlukovou zátěž území. Tyto dva parametry prostředí představují relativně proměnný faktor, u něhož lze díky technickým změnám a možným organizačním opatřením očekávat v průběhu času relativní posun k lepšímu. Charakter záměru však představuje významnou hrozbu jako prostorová bariéra v území s vysokou kulturní, historickou a urbanistickou hodnotou. Lze očekávat, že záměr svým dopadem zesílí sociální a ekonomické problémy obyvatel dotčených oblastí. Na rozdíl od zátěže ovzduší a hluku představují výše zmiňované problémy trvalou zátěž pro obyvatele v oblasti, která přetrvá v řádu desítek až stovky let.

V případě, že by nutnost výstavby Záměru převážila nad jeho negativy, požadujeme realizovat maximální tunelovou variantu stavby a upravit stávající podobu jeho křížení s ostatními komunikacemi. Je nutné projektově přepracovat všechny navrhované křižovatky a křížení. Každá křižovatka musí být vypracována s vysokou urbanistickou citlivostí a nesmí zbytečně zasahovat území, které může dále městotvorně fungovat. Jedná se zejména o zohlednění těchto principů:
minimalizace plošných záborů území, které mohou plnit jiné (především městotvorné) funkce,
odstranění bariérovosti navrhovaných křižovatek a křížení pro pěší a cyklistickou dopravu (mnoho vazeb je ignorováno anebo navrženo ve zcela neadekvátních parametrech)